Zdání klame - aneb lama trenérem? :)

Většinou si pejskaři dělají legraci, že se pes a pán se po nějaké době začnou podobat jeden druhému, jako by byli z jednoho vrhu:) -- tedy, ať už fyzickým vzhledem, nebo i povahovými vlastnostmi. Asi něco na tom bude, protože Deri a já už teď máme spoustu věci společných.

Především, že zdání klame. Ani jeden z nás nevypadá na zarputilého pobíhače, který je trati ochoten vypustit duši, ale přitom je rozhodnutý si to děsně užívat:). Oba máme krátký nožičky a tak s nima o to rychleji musíme kmitat, při pobíhání jsme takoví zmatení, ale šíleně šťastní, když nakonec doběhneme domů k té svoji misce:). To se to potom -- tedy jen na chvíli a tajně -- krásně lenoší:).

Prostě, řada mých tradičních víkendových dlouhých běhů v posledním měsíci vzala za své, tedy změnila se. Už jsem se delší čas nedostal mimo velký okruh Prokopského údolí a trochu mi to chybí:) ale jen trochu.. [Ostatně hned po Brdské to určitě napravím!] samozřejmě mám svého "běhacího"pejska a tak je potřeba s ní být aby netrpěla:).

Představte si.. Já lama jsem se pasoval na trenéra:), vedu Deri tréninkový deník, píšu si její km, přemýšlím, o struktuře tratě, způsobu běhu..:).. ale hlavně abychom co nejvíc běhali spolu. No, někdy si říkám, neměl bych tě radši nechat doma? Pak se kouknu na ten její pohled a Julia Roberts a všechny hrdinky romantických komedií se mohou jít schovat.. Pohled té moji "běhající veverky" je takovou směsicí lásky a obdivu, že jako každý normální chlap kapituluju a jdu za -- tedy se -- svou životní psí láskou .. běhat.:)

Postupně se naše trasy v údolí prodloužily z 8 na 10, pak na 14.. 16.. no a tento víkend holka uběhla úctyhodných 20.7.. Měl jsem sice takové pokušení to protáhnout na 1/2M, ale říkal jsem jí, no běžíš sice statečně, ale seš moje.. já se taky držím do posledních sil statečně:).. a tak jsme radši zatočili domů.. Deri rychle vypila snad další hektolitr vody a pak jako správný ultra to hned vyvrhla:).. oklepala se a pak už byla OK. Stín by to jistě nějak trefně okomentoval, já jen vnímám, že je to skutečně můj pes, moje Derivace, budoucí ultra veverka:). No musím ale teď trochu umírnit dávky:), držet 20km jako maximum. Jedna věc mi ale včera došla. Já si celou dobu naivně myslel, že jsem JÁ trenér a trénuju svého psa. Zdání klame! Já jsem přeci lama, ONA je trenér a trénuje mě!:)

Přede mnou je první skutečný kontrolní bod. Tuto sobotu se běží Brdská stezka (50km) a tak se do té směsice nadšení a plánování zase trochu pochybovačně ptám... jsem na ní dobře připraven? Vždyť těch dlouhých běhu jsem tolik zase nedal.. Běhal jsem spíš tak nějak do práce s práce a s Deri a hlavně pro radost. Někdy to bylo rychlejší, ale většinou -- jak by řekli odborníci -- takové jalové:)...

Ale to by nebylo fér. Zavřu oči a vidím tu šílenou radost svoji Deri, když spolu běháme (teď už na volno!) v údolí, jak se mnou ráda vybíhá dlouhý stráně, na "občerstvovačkách" se ráchá v potocích a pak zase rychle spěchá zpátky na trať.. Vidím tu řadu km do práce a z práce, a jak se mi často nechtělo:), a jak jsem někdy musel na zpáteční cestě zabojovat s myslí:)..

Prostě nevím, jak Brdská v sobotu dopadne, ale nemohl jsem udělat víc, určitě si to užiju až na kost:), budu se snažit běžet co to půjde. Budu se snažit nezklamat svého trenéra a parťáka. Neboj Deri, poběžím, jako bychom byli spolu, a hned v neděli si to spolu vynahradíme!:)

Cítím se skvěle, není se na co vymlouvat. Držte mi palce, třeba se podaří i něco, co bude pod magickým časem 4:44, láká mě tmavě šedivá labuť co sedí na 4:32. :).. Ale možná je moc černá:). Tak jako tak, Brdské zdar!

Díky trenére! Jdu do toho!! 12:)