čtvrtek 17. května 2012

Maratónská kocovina

Tak jsme si -- nebo aspoň řada z nás -- užili maratónského "rojeníčka":). Hodně osobáků padlo, hodně známých úspěšně dokončilo (často poprvé) maratónskou distanci a najednou??? najednou těžká kocovina, co? :)

Přemůže nás rýma/chřipka/únava/deprese.... nehodící se škrtnout. Prostě těch dojmů a vypětí, úsilí a bojů bylo tolik, že si tělo nebo hlava prostě říká dost... Určitě to známe všichni:). Ale nesmíme se vzdát!!!

Pár mých známých i kamarádů mě vždycky dostane, když říká, ty se máš, ty běháš/chodíš/žiješ.. jakobys tím maratónem nebyl zasaženej. Ale houbec:). V pondělí ráno se probouzím jako častečný invalida (jak jinak), vždyť jsem se na PIMu kousnul a běžel co to šlo...:) Nohy, jako by byly cizí, pajdám jak Charlie Chaplin nebo chodím jako tučňák po ledu. Ale hobická běhací čest mi nedovolí pauzírovat a tak při ranním venčení zkusím aspoň maličko popoběhnout, mám málo času, musím do práce a tak léčebný běh nechávám až navečer, ale přesto musím, musím aspoň trochu, aspoň kousek. Zprovoznit své staré tělo:). Hrdost mi nedá, přeci nebudu v práci po schodech pajdat (výtah v žádným případě) ! Deri na mě udiveně kouká, co to provádím za divný tanec... Chvíle silných bolesti je najednou vystřídána jen snesitelným upozorněním, že včera, včera to bylo silný.:)

Po práci "spěchám" domů a celou cestu ve mně ten červík šťourá, jak mě všechno bolí, že bych si měl lehnout, odpočívat, tady mě to táhne, tuhle to není úplně OK..:). Kašlu na to. Doma vezmu spoluběžce a vyrazím. První km je doslova očistec. Směje se mi syn i Deri:), koukají, jak bolestivě našlapuju, jak se snažím, nedat nic znát, ale škleb v mém obličeji neovládnu. Je to příliš čerstvě/silné. Ale všeho dočasu...

Vždycky mě povzbudí, jak se s tím úsilím a časem postupně uzdravuju. Stejně jako, když zvadlý květ dostane vodu, začne se narovnávat a nakonec i rozkvete... Na druhém a třetím km postupně bolest odchází a při návratu (5) jsem jako znovuzrozený. Vždy mě to překvapí, přestože na začátku "běhu" to vypadalo jako úplný nesmysl, vždyť jsem byl skoro invalida!:) Ale jak moudře říkávala moje babička, ...záleží na tom chlapče, čemu věříš.. a pokud něčemu věříš, je dobře tomu věřit HODNĚ MOC! :)

Nejhorší jsou, podle mně pochyby... První den, když člověk má problémy i na 5km, pak další den už 10km, 13.. vracím se sice zpět, ale ten ďáblík uvnitř mé hlavy si stále mele tu svou.. "Takhle jsi zničenej po maratónu, takhle pomalu se ploužíš? Za 14 dní Silva, to tam radši ani nejezdí...:)" Pak se hůř hledá motivace a síla do dalších dní...

Proto mě moc potěšilo Stinovo vystoupení v rádiu, fakt mě to nakoplo,...ultra je v hlavě:), běhaj ho tlustý/tenký.. je potřeba věřit a dát do toho kolik je potřeba a ještě radši o kousek víc a znova jsem si přehrál v hlavě při svém ranním venčení ty věty Caballa Bianca -- ...you don't give a shit how high the hill is or how far you've got to go...

A hned jsme to zkusili s Deri při výběhu do hráze a kopců v Prokopáku. Slunce proti nám nakukovalo přes hranu kopce. Symbolika a kýč v jednom....A ... a najednou je kocovina pryč! :)

Běhu zdar! 12:)

21 komentářů:

  1. :) Jak se tak už pár dní polomrtvá převracím s 39kama v posteli, hodně z vás mi podporuje a posílá sílu na dálku (díky!!),ale zachytila jsem i hlášky typu..stojí ti to běhání za to?? Aby bylo jasno – ano, stojí. Za pár dní člověk zapomene, že mu bylo chvíli ouvej a imunita šla na krátkou dobu do kytek..ale ty neuvěřitelný pocity z cíle M zůstanou! Těším se, až vyměním paralen za Ripasso – hned pak připiju na zdraví, další pohodové km a na Silvu! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) to tys to urcite pretezovala po vsech rovinach, hlavne prace.. ten beh byla jen asi posledni kapka, rekl bych...:)
      Moje pozice je jasna, urcite to stalo za to.. ty drobnosti odezni, ale ten pocit sily, radosti..., ten tu zustane a urcite bude mozne z "nej" zit jeste hodne dlouho!
      At se dari, behu a italskemu vinu zdar! ultra zvlast:)... 12:)

      Vymazat
  2. Moudra babicka :) Ja mam taky krizi trochu ted a to jsem maraton ani nebezela - obycejna lenora na me padla a asi nejaky stres neco co :) Ale beru si k srdci slova tvoji babicky a jdu usilovne verit, ze to hnedle prekonam, ze je to jen v hlave. Kdyz bys bezel nekdy domu a nebo do prace pristi tyden (a neprselo:), tak dej vedet! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) tak urcite! :)
      Moc se tesim, v po-ut mam nejake seminare, ale mohl bych i zpatecni cestu, pripadne streda to jisti, mozna i ctvrtek, promoce jsou pozdeji a to se stihnu prevliknout:). dej mi znat, vsechno proberem, jako spravna drbna se tesim.. 12:)

      Vymazat
  3. Obdivuju, jak me uprostred svy pomaratonsky kocoviny motivujes na muj nedelni zavod! Jsi silny clovek - babicka by mela radost. Dovolim si parafrazovat George Malloryho: Why run Silva? because it's there... Zdar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. April, ja s pochybami a drobnymi krizemi "bojuji" neustale..:), takze to neni tak zle a o to vic si vse uzivam.. Pust si to radio od Stina, to jak rika o zavode a o pocitech v cili.. jak se z nich da zit a zije radu mesicu.. Mysli na to, az budes na trati! Drzim palce! 12:)

      Vymazat
  4. Jsem rád, že jsi taky jen "člověk" :-)
    A jsem taky rád, že nejsem sám, kdo hned v pondělí vyrazil roztřepat tělo. Vypadá to jako nesmysl, ale krásně to funguje.
    Přeju, ať se ti před Silvou daří odpočívat!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lecebny beh je neco neuveritelne skvelyho:), jako kdyz si alkoholik da rano pivo "otviraka", aby vyrovnal hladinku a zprovoznil telo a ducha. Prijde mi to v podstate stejny:)...
      Pred Silvou budu pobihat jen tak pro radost, rozhodne radsi ne zadny dalky:), ale potom bych chtel zase zacit objevovat cesty..
      MSF! At se dari! 12:)

      Vymazat
  5. Skvela motivace, Honzo! Jako ostatne vzdycky!!!! DEKUJI TI!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) neni zac, tak nekdy na tratich v prokopaku na shledanou/behanou:). 12:)

      Vymazat
  6. Ty jsi nějaký chytrý hele, zase máš pravdu :-). Ono fakt nemá cenu dělat věci na sílu a půl plynu. Buď pořádně, nebo od toho. Vidím v celé nahotě u tanečků. Občas se mi fakt večer nechce, ale když se nechám ukecat a "nepřeladím", jsem protivnej a máme samé kolizní tance. To je fakt lepší zůstat doma, což se ovšem podařilo poprvé předevčírem ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) no zase tak chytrej nejsem :). Ja jsem spis chtel podporit kamarady, aby si nemysleli, ze jsou ve svem boji s maratonskou kocovinou opusteni. Proste asi kazdej to ma. Skvely pocity, endorfinovy inijekce, hlava v oblacich.. to zakonite netrva vecne. navrat do normalu pak vyvola zdani "deprese", ovsem i telo se brani a touzi po odpocinku [aspon to moje starecke:)]...
      V tu chvili si rikam, "co blbnes.. vzdyt je to vsechno tak skvely. Boli te nohy? Sakra maj proc! O nic nejde:) Vzdyt sis to v minulej dnech uzival".. a tak si uziju i ten navrat do normalu, lecebny beh, i ty pochyby. Vsechno to patri - podle me - k sobe..
      Tady jeste patri dulezite dve faze.. pochvalit se (coz jsem preskocil, protoze jste me chvalili hodne) a udelat si radost! To nikdy nepreskocit.
      Drzim palce, TT behu a ultra zvlast, zdar! 12:)

      Vymazat
  7. Jak tak o tom premyslim, Honzo, nechces napsat knihu? Neco jako jak behat a nezblbnout? Podle me by sla na dracku! Tvuj styl psani je proste uzasny a motivacni... (P.S: to neni mysleno jako vtip)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) jsi mila, ale urcite ne..:) Ty moje rychle psane pocitove poznamky maji velkou hodnotu pro me, zachytit cas a pocit v tu nejdulezitejsi chvili, abych se k nim mohl vracet. Psat mohou jini a urcite lip a urcite to budu cist s potesenim i ja.. MSF! :)

      Vymazat
  8. Po maratonské dny - krásně jsi to vystihl. To snad potká každého, ale když se člověk dokope trošku protáhnout unavené tělo a to ať během nebo jiným sportem, tak únava rychle odezní a super pocity z maratonu ještě dlouho zůstávají. Ne nadarmo se říká: "Čím si se "zkazil", tím se také naprav" :-))) Jé, náčelníku ono to funguje - i s běháním :-)))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravdu mas, ale na kazdeho funguje neco trochu jinak.. samzorejme na nas:), tezke zavislaky -- tam je to asi stejne jako u alkoholiku -- to tvoje porekadlo plati dvojnasob. At se dari! :)

      Vymazat
  9. Co nás nezabije to nás posílí. Já to beru tak ,ze kdyz si to reknu tak to dam ikdybi mne to mnelo stát kejhák. Asi jeste cesta busido.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jjo, to je sila, to ja asi ne vzdy dokazu:), ale mozna ze me mluvi ta pozice dalsiho dne a dalsiho behu.. Proste taky se snazim kousnout, kdyz je to potreba/nutny, ale pak jsem srab a bojim se o ty dalsi dny, abych neprisel o behani a uplne se neodrovnal.. Drzim palce, obdivuju tvuj boj s cigaretou a kafem. MSF! 12:)

      Vymazat
  10. Honzo, nemůžu najít tvůj příspěvek, kde jsi psal o té GPS soutěži. Napiš mi to posím znovu. Díky moc.:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tady mas odkaz na jeden z puvodnich clanku v respektu:
      http://respekt.ihned.cz/c1-55001190-dneska-jsem-behala-kralika
      je to sice placene, ale je tam odkaz na redaktorku, ktera to psala.. Vim, ze v textu nebyly zadne odkazy na stranky, ale ta zena zminovala celou radu veci, vcetne olympiady a toho, ze z CR nikdo neni registrovan na jejich souteze a tak..
      Myslim, ze by ti rada dala odkaz. Zkus to, kdyby to neslo, napis maila a zkusim pomoci:). Obrazkum zdar! MSF! 12:)

      Vymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...