Hoši od Bobří řeky

Začalo to docela nevinně.. Snažili jsme se s Lubošem vymyslet nějaký společný proběhnutí.. Tak jsem navrhoval, že bychom se mohli maličko protáhnout po Prokopáku, třeba na závěr dát nastavované kopce, protože uprostřed trati-kopce je hospoda...:)...není co řešit..
Nakonec se to (jak jinak) zvrtlo..:)... Píše Luboš, že podle vzoru Stína, pořádá závod "Ve stínu bobra"..:), že budeme od 9-11 běhat po žluté na Závist, zajímavá pravidla, zní to dostatečně šíleně, že hned říkám, ano, ano:)... i když odpoledne mi začínají pracovní povinnosti, na něco takového se přeci neříká, ne..:) [později si opožděně připomínám rady své maminky a babičky.. o těch mých kamarádech, co mě přivedou akorát do průšvihu:)]

Přemýšlím... Na Závist.. No přeci nepojedu autem nebo dopravou... Pavel K. běhá závody tam a zpět.. tak já si na "závod" doběhnu...:) koukám do mapy, na Barandovský most, potom podle řeky, podběhnu ve Zbraslavi most závodu míru a jsem tam... Pro orientaci kliknu km, vychází cca 15, počítám plus minus 1.5h, poběžím s báglem, jenže.. nějak se to ráno zvrtlo, Deri mě nechtěla pustit a tak vybíhám asi o 10 minut později a po cestě si uvědomují, že jsem ve zmatku nechal doma věci na převlečení do tramvaje, abych mohl dojet do práce.. Taky trochu lépe počítám v hlavě km a říkám si, kdepak 15, to bude lehce pod 17km.. což by nevadilo, ale hrozí mi, že minu hromadný start (tříčlenné skupiny)..:)

Abych natrénoval další dovednosti a vyzkoušel záludnosti s pitím na trati, vzal jsem si s sebou dostatek vody jak na cestu, tak na výběhy do kopce, celkem 3 velké plné bidony... ale jak je vlastně batůžek prázdný tak mi můj bouřlivák zuřivě nadskakuje na zádech, tím spíš, že se snažím běžet o trochu rychleji, abych dohnal časový skluz...

Náhoda mi přeje.... s tím hopsajícím báglem doháním jednu běžkyni v prokopáku.. Říkám si super, pověsím se za ní a pak ji dole třeba předběhnu, dohnal jsem ji tak na 20 kroků a dívčina začíná zrychlovat.. od turistických 5:30 se postupně dostáváme na 4:30 na km... když ji na konci prokopáku dle plánu předbíhám, tak už běžíme skoro 4 minuty km a bouřlivák mě mlátí do zad, jako sedlák cepem do obilí:). Vysvětlují jí, že ji nehoním..:), že jen pospíchám dolů na Zbraslav a tak jsem se za ní kousek svezl... že doufám, že jsem ji moc nevyděsil, ale že to zrychlení má famózní.. Ještě tak km a mám rychlostní osobák:)...

Ale i tak... čas pádí neúprosně, ale to si najednou vůbec neuvědomuji...Za Barandovským mostem se začínám kochat sluncem vycházejícím z mlhavého oparu, prosvětleným ránem, zpěvem ptáků.. a najednou s podivem zjišťuju, že jsem daleko od řeky, na nějaké stezce mířící podle neznámé silnice dál a pryč:). Cyklisté mě naštěstí navigují zpět na populární A2 a tak se chvíli zase maličko soustředím na běh... Když ta míra mého soustředění dosáhla naprostého maxima, vidím na liduprázdné asfaltové stezce dvě mladé inlinistky. Usmívám se a zdravím. Na pozdrav mi odpovídají po svém,...zvedly svoje trička!:)

Tedy.. zbytek cesty přemýšlím... 1) je to tradiční pozdrav inlinistů (potom naprosto chápu bubovo nadšení a pravidelné tréninky s inliny.. :), 2) je to místně specifický pozdrav a potom nechápu Davida, proč běhá někde v Liberci a ne po nábřeží směrem ke Zbraslavi.:).. Tedy mezi námi, málem jsem i na rovné silnici upadl a pak že je běh bezpečný sport...:)

Dobíhám nakonec s menším zablouděním asi 17.5km , 4 minuty po 9 hodině, ale protože se zdržela prezentace závodníků, tak akorát, akorát se zaregistruji, rychle se pozdravím s oběma přítomnými členy modrého oddílu, popadnu nový bidon s vodou a můžeme vyrazit... Hromadné starty! Ó jak jsou nebezpečné, obzvlášť, když startují i borci s hůlkami...ale všechno jsem zvládnul bez útrap, zařadil se do vláčku hned za Pavla, který mi začal ukazovat cestu, protože jsem tvrdil, že podle nejasných propozic "nahoru po žluté" ... by někteří z nás mohli snadno zabloudit a přijít tak o pěkně umístění... Pavel kroutí hlavou, ale když ho u kapličky posílám napřed, se slovy trať už znám:), tak mi jen připomíná, že tohle byla přesně moje slova po prvním kole Šutru, těsně před tím, než jsem šílené zabloudil:)...

Pravda je, že na trase je pěkně živo, co chvíli se mihne některý ze tří závodníků směrem vzhůru, nebo dolů, myslím, že v dalších ročnících by pořadatelé měli uvážit vybudovat dvojkolejné úseky nebo získat dobrovolníky na řízení dopravy... Už jsme se blížili k jistému závěru, když mě Pavel oprávněné předběhl o kolo, čímž bylo jasné, že já vertikální km nedám, zatímco on ano. Ale budiž mu to přáno, zaslouží si to..:)

Celkově  to byl moc vydařený závod, modrý oddíl slavil velké úspěchy... po prvních místech ve speciálních kategoriích ("běžec", "turista s báglem" a "zájmový běžec (rybář s pruty)"). Ani v celkovém hodnocení jsme nevyšli na prázdno. Tady je potřeba vyzdvihnout především Pavlovo první místo, Lubošovo třetí místo bylo z říše snů, maličko to kazím já se svým předposledním místem, ale není každý den posvícení...:)

Ovšem co jsem ztratil na umístění, získal jsem na náladě, zážitcích a i závěrečných číslech.. No uznejte sami, co mi řekla moje Bludička (Garmin): Celkový čas běhu 3:23:32, celková délka: 26.66... Do překonání vertikálního km mi chybělo 48 (4x12) m..

Ano, negativisté by mohli říci... Zatímco Stín získal kozy, Pavel bobra, tak 12 utřel hubu:). Ale když se to vezme do důsledku, tak díky vystavené 1.ceně (viz obr.) jsem dneska viděl obojí!:)... A tak končím s olympijským heslem
"Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se"!:)

Běhu zdar, ultra zvlášť, ať žijí blázniví kamarádi. Gratulace držitelům trofejí!

12:)