Letní režim, aneb dovolená je když...

... když skončím náročný týden a hned chvíli po té už běžím po nábřeží směr Zbraslav:) [u Vyšehradu se spojím se známou televizní běžeckou hvězdou [Michalem (V.) V. z magazínu TEMPO.:)] a běžíme zkontrolovat inlinistky:) a vyběhnout si na Závist, která i se schodem u kapličky má 312m (!), dáme polívku a běžíme zpět..

... když jedu autem na 4 dny mimo, nemám oficiálně "povolené" běhání, ale přesto víc jak polovina mých věci jsou běžecké boty a hadry..:)

... když moje nejmilejší, jasné slunéčko už po příjezdu do Alp na mě chápavě koukne a dovolí mi před snídani "pobíhat" a já s nadšením a potichu vstávám před 6 hodinou a jako správný závislák si dávám svoji ranní 12:)...

... když spolu chodíme po kopečkách a pak mám možnost si to ještě jednou "proběhnout" sám..

... když nikde nikdo není a krajina kolem vypadá, jakoby ji nějaký obr vyrobil pro svoje děti na hraní a moje Slunéčko říká.."Honzi, schovej se, ať jsem tady úplně sama!":)

... když přesvědčím svoji nejmilejší a k hradu jdeme pěšky místo lanovkou, s tím, že za ušetřené peníze si dáme polévku a když půjdeme hned, tak ještě uvídíme představení místních sokolníků... abych se potom dozvěděl, že jsem ji "nutíl", aby šlapala za polévku (pro jistotu dodávám..do kopce) a ještě se potom dívala na cizí ptáky:)..

... když si poslední den při cestě domů ukopnu prostředníček na noze, tak k tomu pro jistotu přidám vlastní "operaci" nehtu na palci té samé nohy [v rámci hesla, když se jeden den nebude běhat, tak ať se léčí nehty komplexně:)]

... když hned po návratu běžím ráno do práce a přemýšlím, kde zase budu běhat nastavované kopce?? :) [tedy něco takového, kde můžu vyběhnout-seběhnout 11km z kopce v tahu v solidním převýšení.. to by se mi líbilo mít za barákem:)]

Léto budiž pochváleno! Slunci i slunéčku sláva! Běhu zdar, ultra zvlášť! 12:)

PS. Poprvé jsem jel podle navigace a paní Garmína byla taková klidná, i když jsem ji v (rozkopaném) centru Salcburku vůbec neposlouchal (nešlo to).. Bavilo mě poslouchat, jak říká naprosto klidně "Zatočte vlevo".. "Zatočte vlevo"... pak už (asi zoufale ale) stále klidně... "až to bude možné otočte do protisměru.."..

Dokážu si představit, že by měli namluvit taky nějaké "přirozené" navigační pokyny, například.. "Doleva, debile!!! Řekla jsem doleva!! Kam to jedeš? Která je levá? Co??? Já se na tebe vykašlu, otoč to, okamžitě to otoč!!!... Už ti nebudu nic říkat, vůbec mě neposloucháš!! Kam zas jedeš???".. :) .. Jjo, to by byla ta pravá komedie, ze života.. Musel jsem se celou dobu tomu smát.:)