Tak nám zrušili Pražský maratón, paní Milerová.... aneb bojuji s krizí:)

Ptali se jednou moudrého jogína, co vlastně dělá, když "to" nejde... A on velmi zkušeně odpověděl... Ano někdy to nejde:)....Kombinace šoků (organizace náročné akce pro zahraniční účastníky v rozsahu téměř 24/7), psychické, fyzické únavy způsobila, že já těžký zavislák jsem dva dny neběhal. Chápete to??? Dva dny.. Velký Běžící Stín už by zvedal varovně prst, protože "tři dny bez běhu, to už je špatná karma:)"... Odvrátil jsem to a naštěstí se zase vrátil k běhání a zase se pilně připravuji na Leadville, pochopitelně nedám svoji kůži lacino!:)..

Ale zpátky k té malé krizi. Myslím, že tím finálním hřebíčkem byla drobná zpráva od Davida, že maratón ve Stromovce, ano, ten skvělý maratón, který se začal běhat poprvé v roce 1963, kdy jsem se narodil:), ten maratón na který jsem se tolik těšil, ten na kterém jsem si chtěl zkusit ke svým 50 narozeninám získat čas začínající číslem 2.. .tak ten se letos nepoběží...:(


Ne, není válka, není krize, není výjimečný stav... Nic takového. Podle pořadatelů nebudou v čas opravené sprchy a záchodky v areálu... Přijde mi to strašná škoda, přerušit tradici Pražského maratónu, kvůli zázemí v kamené budově. Pro hodně lidí (včetně mě) naprosto jasný vrchol maratónské sezóny, přerušena tradice... [Pořád si myslím, že by se ten závod dal zorganizovat.. řada věci může být provizorních, závodníci by o tom předem věděli a počítali s tím..]


Ale co dělat? Kamarádi řeší jestli Kladno nebo Ostrava, nebo odjet do Drážďan či jinam do ciziny...Vy, co mě znáte, víte, že jsem už jednal, jako bych žil ve westernu.. Ve chvílích jako je tahle si beru pomyslnou zbraň a vracím se do vesnice -- stejně jako sedm statečných -- bojovat s přesilou:), asi i nesmyslně, ale bojovat, protože za tradice je třeba bojovat...

Pořád doufám, že se třeba stane zázrak, že organizátoři přehodnotí situaci... A když ne, třeba se najde pár lidí, kteří se rozhodnou si v původně plánovaném termínu prostě uběhnout maratón ve Stromovce.... Minimálně já to budu...:)... Původní termín i čas startu znám. Okruhy znám(e), místo občerstvovací stanice taky.. Start a cíl je jasný.. Není co řešit.. :)


Větší úctu k tradici by to chtělo... Ale tu mi obyčejní běžci určitě máme.. Já tam ten maratón běhat budu!:)


Maratónu zdar! Ultra zvlášť! 12:)
PS. Ještě na základě prvních komentářů pro úplnost dodavám, že si obecně vážím velmi všech organizátorů závodů.. Ale je mi líto, že právě organizátoři maratonu nechápou ten rozměr boje s krizí, nadšení a konzistence, nebo chcete-li nepřetržitosti a tradice. Pokud by to pojali s podobným oznámením, tak by velmi jistě přišli lidi, kterým by polní podmínky nevadily, kteří by svoji účast vzali jako podporu závodu, podporu tradice a ukázku, že se s horším zázemím dokáží popasovat. Jsme přeci maratónci, ne? :)