Víkendové běhání aneb Ve stínu Stína:)

Do Čech doběhlo skutečné léto a svoje rozpálené prsty strká úplně všude... V rádiu začali hlásit, že by se přes víkend nemělo vůbec sportovat, že by si lidí měli pořídit domů klimatizace, zakopat se pod zem... a nějak "přežít" to odporné horko...moje maminka (kterou v tomto ohledu nazývám černou kronikou] mi hned v sobotu po ránu říká.. "doufám, že teď nejdeš běhat!! Víš, že to v rádiu zakazovali.." :). Ujišťuji ji, že teď (dopoledne) běhat nebudu. Viditelně jí to uklidnilo..:). [Podobné rady a přikázání dostávám tradičně v lednu, když zase udeří zima svoji silou.. abych neběhal, když je pod nulou, natož když se teploty blíží minus 20C]

Přemýšlel jsem, jestli to, že v podobných situacích běhám je a) prostě jen fakt, že běhám furt a rád, b) tím, že jsem divnej, c) že mě podobné extrémy a zákazy jistým způsobem i přitahují...Po pravdě vidím to na abc:). A tak jsem v sobotu nelenil a při práci, údržbě a drobných zařizování kolem domu jsem si naplánoval vyběhnout v tom největším žáru, ve 2h, běžet po louce, po "hřebenech" Prokopáku, na Dívčí hrady a kolem Jinonic, primárně vybírám trasu s minimálním zastíněním.. Jednak proto, abych na dálku podpořil Stína, který přes poledne běhá v Los Alamos:) a jednak abych si to zase vyzkoušel a byl lépe připraven kdyby a až něco podobného přijde v Coloradu [nebo na ZG v příštím roce:)]

Je opravdu nádherně. Nikde ani mráček, vzduch se tím horkem tetelí, Deri ani neštěká, že ji neberu s sebou, kouká na mě překvapeně, co v tomhle počasí hodlám vyrábět...Beru si šátek na hlavu, schválně ho nemáčím (on se v mžiku namočí svépomocí) :), pas s dvěma bidony vody a nadšeně vybíhám...

Efekt rádia a kulminujícího horka se dostavil... Nikde nikdo!!! Běžím centrálním parkem o víkendu ... a jsem tu úplně sám... A tak se vlastně tohle moje vyběhnutí stává hlavně hledáním klidu. A to doslova. Na začátku běhu mě trochu rozčiluje, že mi GPS hlásí "méně" km, potom, jak se snažím objevovat různé nové cestičky, tak 99% z nich nakonec nikam nevede.. Tedy vede jen k vrátkům zahrad nebo k opuštěné chatě.. Ten "organizovaný" ve mně to nejdřív nese špatně, že se "musím" vracet:), ale pak mi dochází ta absurdita.. Vždyť já přeci nikam neběžím.. Já si běžím jen tak..:) A je to přeci úplně jedno, jestli mi GPS ukáže o nějaký km méně, nebo jestli jsem neběžel tou "nejkratší" nebo "nejlepší" cestou...

Tohle opakované poznání je nade vše. Od té chvíle se mi běží úplně lehce a těším se ze zajímavých zážitků.. U kraje obilného lánu se sluní mladá žena, v tom horku mám krásné vidiny:), OMG! .. musím se ale pořádně soustředit na cestu, která je kamenitá a plná výmolů...:). Za chvíli při probíhání lesíkem narazím na příbytek bezdomovců. Opravdu krásná tmavovláska tam kolem mezi stromy věší prádlo..Že by fata morgána?:)

Ovšem nejkrásnější je závěr... Běží mi to skoro úplně samo, probíhám okrajem Řeporyj a blížím se domů. Už mi dochází (jednou doplňovaná) voda, ale domů je to jen kousek, tak 4km.. V tom pod stromy vedle jednoho domu rozjařená skupinka rožní maso, pod stanem a slunečníky pořádá party... Volají na mě, že je to nelidské v tomhle běhat a že mi natočí pivo.. Zdravím a při běhu žertem odmítám... Potom mi ale dojde jejich skvělá nabídka s tím, že fakt už jsem delší dobu nepil, po cca 200m to otočím a vracím se k ním. Hurónský smích, bouřlivé vítáni a natočený půllitr piva..:). Snažím se pivo šetřit, ale stejně ho vypiju na dva loky, skoro na ex:)... tím získávám respekt a nabídku na další a abych v rychlosti pití piva závodil s jedním z nich:). Je to sice lákavé, ale ještě jednou poděkuju a běžím domů..

Nádherných 29+km, skvělé pocity, ve finále na trase piju i pivo (!).. Do prachu cest a cestiček v Prokopáku jsem napsal svůj vzkaz pro Stína...Jsem sice ještě  tady, ale už v duchu na cestě do LA, připraven zkompletovat v rámci týmu IthinkBeer.com naši skvělou dvojici Los a Lamos.:)

Běhu zdar! Kamarádům, šílenostem a ultra v nás zvlášť! 12:)

PS. Až poté se dozvídám, že si chlapci střihli v Plzni maratón na Zátopkovu počest..Moc hezký hapenning, ale neměl bych čas tak jet... vědět to, tak večerní pokračovací běh s dcerou maličko protáhnu , ať jsme na stejně vlně:)

PPS. V neděli jsem měl rodinné běhy, večer se koukám na týdenní součet.. Sakra! 120km. Co říkala Leona na posledním srazu? Kdo běhá (přesně) 120km týdne může zblbnout??? No nedá se nic dělat... Budu s tím muset žít..:).