Dálkové ... "cokoliv" :)...

Už to bude pár měsíců, co jsem si sám i otevřeně a přede všemi přiznal, že ty delší výběhy se mi prostě líbí víc:), možná právě proto, že jsem na trati déle, zažiji a uvidím víc... nebo také proto, že se s velkou pravděpodobností dostaví nějaká ta krize a pokud budu hodný a vytrvalý, tak ji nakonec i překonám:)... a posílí mě to do dalších dní... Prostě v rámci modifikovaného hesla "dvě nohy dobré, čtyři nohy lepší" :).. si říkám.. 20km dobrých, 40..60..80km.. ještě lepších:).. a s potěšením člověk zjišťuje, že v tomhle uvažování není zase tak úplně sám..:)

Několikrát jsem se nepřímo připletl do diskuse nebo poslouchal o tom, co jsou ty správné (a jediné správné) ultra běhy ... Jestli jsou to závody na oválu typu 24/48h... či násobku (stovek) kilometrů, silniční nebo horská utra, jestli v Evropě nebo v USA... A jak do toho zapadají takové partyzánské akce, kdy se buď parta kamarádů vydá obíhat město nebo se zúčastní některého dálkového pochodu.. A musím přiznat, že to opravdu nevím a po delším přemýšlení [co já vím, minimálně 30km na to padlo:)] jsem dospěl k osvobozujícímu názoru.. že je mi to úplně jedno!:).. Zkusil jsem americká ultra [primárně kvůli BS, zažít ten pocit sounáležitosti a zasvěcení], chci zkusit i něco v Evropě, určitě chci někdy brzo zkusit 24h.. zažil jsem partyzánské oběhy i akce pořádané pod hlavičkou dálkových pochodů... Pravda je ta, že každá akce má svůj rozměr, svoji krásu.. a atmosféru..

Jen asi je dobré a důležité si všechno ujasnit předem.. Napadá mě paralela s jedním vtipem, když se zákazník zajímal o koupi royce-royce.. Obchodník mu pečlivě vysvětloval všechny parametry automobilu, technické i vnitřní vybavení, dodával další a další podrobnosti.. ale pořád viděl určitou otázku v zákazníkových očích.. Proto pro jistotu dodal: "... chcete-li se zeptat na cenu... tak to určitě není vůz pro vás!":)

Před týdnem jsem absolvoval Ledopády a je to ve mně velmi čerstvé..Moc hezká akce, ale je potřeba přesně vědět, co se za tím skrývá a co od toho kdo může a má čekat.. Potom se nemůže stát, že některé stavební kameny a poznávací znamení "dálkových pochodů" bude(me) brát jako problematické, nedostatečné, nebo třeba neprofesionální.. Je to jinak... Olaf a jeho banda jsou prostě nadšení batůžkáři. Hospody po cestě slouží jako občerstvovací stanice. Vegetariánství začíná u zelné polévky s klobásou:), standardní jídlo na občerstvovací stanici je buď chleba se sádlem s cibulí, případně s máslem a turistickým salámem:)... Trasa často není příliš jasná, má celou řadu úseků, které se běhat prostě nedají (však je to také primárně dělané pro turisty)... Tradiční součástí jsou různá stoupání na vrcholy, po žebřících, skalními komíny, nahoru dolů po zledovatělých cestách, někdy bažinami, jindy tekoucími potoky.. Kilometry mají přibližnou (a výrazně menší) hodnotu.. GPX navigace je na kritických místech často naklikaná ručně a tedy může být víc než výrazně matoucí.:).. Ale kdo by to řešil, že?.. Chvilku mi to trvalo, ale pak mi to bylo nad slunce jasné... Je to jako s tím vtipem o royce-royce...Všechny tyto atributy totiž vytváří jedinečnou marketingovou značku..:)... Hledáte-li detailně značenou běžeckou trasu s přesným rastrem občerstvovacích stanic... Tak to prostě není závod pro vás..:)

noční trasa

denní trasa

Ale pokud si chcete zaběhat, uvolnit se... objevovat nové turistické zajímavosti a třeba při tom i maličko zabloudit...Tak jste správně!:) ... Ať už tomu říkáte (částečně orientační) ultra, dálkové pochody.. či dálkové.."cokoliv"..:)... Pro mě takové akce (naštěstí) ztrácejí ten rozměr závodu, prostě často s někým běžím. povídám si, kochám se krajinou (a následně třeba bloudím)... A asi to tak mělo být... Protože mi to přijde celé úplně vytržené mimo prostor a čas.. Kdy člověk chvíli jde, chvíli běží, podle toho kolik má sil on nebo jeho souputníci... Jasně, neboj Stíne, nebudu jenom běhat v údolí, kolem měst nebo na dálkových pochodech.. Také se znova postavím na delší regulérní závod a poběžím, co budu moci, budu závodit ze všech sil... Prostě ode všeho trošku..

Někdo mi říkal, že je to stejné jako s ženskými.. Někomu se líbí blondýny, jinému brunetky, někdo radši tenké, někdo kulatější..:).. A stejně je to prý i se běžeckými akcemi a se závody.. U mě to ale vůbec nefunguje..

Připomíná mi to jednu historku, kterou kdysi vyprávěl tuším V.Menšík. Že si sedl v Nuslích v zahradní restauraci, koukal kolem na ženy, aby zjistil, jak moc je vybíravý:).. A říkal si, tahle, tahle taky.. ta taky.. a pak šla taková starší babka, a to se zasekl.. Tak tu už ne!!! A ona nějak v tu chvíli poskočila a on říká, aha čiperka! Tak tu taky!!:)

A tak s tím pobíháním to mám stejné... Někdy běžím podle fáborků, jindy podle nejasného itineráře, někdy bloudím jen sám (či s kamarády) a s navigací v ruce... To se mi na tom líbí.. Stejně jako Menšík teoreticky miloval celé Nusle, tak jsem se zase znova ubezpečil v tom, že prostě ... běhám rád..:)...

Všemu zdar! Ultra a kamarádům zvlášť! 12:)