Liberci vstříc, aneb.. "osviceni ze zoufalstvi"

Nakonec jsem sice domů v ten čtvrtek běžel... raněná srna byla byla proti mě úplná baletka. Věděl jsem, že je to moje labutí píseň... Začalo mě totiž šíleně bolet v krku.:)

Znáte to.. Co běžec, to hypochondr:)... Všichni se pozorujeme.. Ti největší zavisláci se pozorují nejvíc.. Protože se nejvíc bojí(me) o to svoje pobíhání... Dokážete si představit to zděšení, když jsem v pátek v noci pro bolest v krku ani nemohl spát, v sobotu jsem vystěhovával byt pro dceru.. Tak jsem si říkal.. a je vymalováno:(. Teda, ne, že by byl byt vymalován, ale že mám s běháním na pár dní utrum:).. Navíc při bourání skříní (ve stylu Darwin awards), kdy jsem musel vlézt dovnitř skříně a kladivem ji boural... jednotlivé kusy nábytku na mě padaly z různých stran.. .I tady se mi zadarilo a jeden velký kus mi spadl na kotník... Zoufalství..:)...

Příští neděli Liberec, z nosu teče jak z vodovodu... noha bolí jak čert, kotník se mi málem nevejde do boty.. Co dělat? A protože nic jiného účinného neznám, tak v neděli pomalu vybíháme s Deri, oba smrkáme, já ještě u toho kulhám..:)... Kdyby to viděl Běžící Stín, tak se vsadím, že slovo "karma" bude znít skoro tak často, jako na servisním středisku Pražské plynárenské...:)...Pomalý běh léčí všechno:) a tak najednou věřím, že ano..ano.. Liberec je tutovka!:)

Žijeme ovšem v dynamické době.. Na pondělí mám domluvenou schůzku v údolí, ohledně dobrovolnických prací...Všechno mám na minutu propočítané, běžím z práce, tak, abych nečekal a zbytečně neprochladnul... Na místě jsem na minutu přesně(!). Žijeme sice v době mobilních telefonů, ale přesto.. přesto čekám na domluvenou a potvrzenou schůzku v zimě a větru skoro 50 minut.. OMG!! Beru to sice jako výzvu.. nicméně moje téměř "zaléčené" choroby dostávají výrazný a nový impulz... Už mi v hlavě málem naskakuje zoufalé..."vem si prášek"..:)... Naštěstí moje nejmilejší manželka, jasné Slunéčko -- jako správná hypochondrova manželka -- má doma CRT (krevní) testy... píchání do prstu sice není nic příjemného, ale jakmile jak jsem se dozvěděl, že 1) nejsem těhotný (!) a 2) nejedná se o angínu nebo jinou bakteriální infekcí.. Tak to se mi fakt ulevilo.:)..Asi by mě to těhotenství zasáhlo víc.. i když kdo ví (přeci jen jsem duší žena, že) :)??... Dobré zprávy pochopitelně pomáhají překonávat krizi, smrkám, kašlu, bolí mě hlava.. Ale angína to není a proto si otevřeně před odjezdem do Sudet přiznávám, že .."Das ganze tschechische folk is eine simulanten bande"...!:)... Liberec se ztrácí v mlhách, navíc předpověď počasí ukazuje, že se má výrazně ochladit a že bude výrazně pršet... ALE.. :)

Právě v téhle chvíli prožívám něco, co asi dobře znáte.. David H.má pro to krásný termín.. "osvícení ze zoufalství":)... Což mi bylo vysvětleno velmi pregnantně. Jak se správní budhisté snaží dosáhnout osvícení -- ať už jej chápeme jako uvědomění, osvobození nebo volnost.. -- tak se pilně připravují, meditují, otevírají svoji mysl.. Snaží se....A ono NIC! :).. Prý se často stává, že v okamžiku, kdy už to vzdávají (ale neustále pilně pokračují ve své přípravě), tak to přijde... Krátký, ale silný okamžik prozření, uvědomění si podstatných věci... Prostě osvícení ze zoufalství:)...

Došlo mi to, když jsem všemu tak nějak navzdory... Zase pobíhal, jak se dalo, většinou pomalu...Jinak to neumím, je to jako zakletí... Říkal jsem si, s Libercem je konec, ani to Veverkům nemůžu říci... v podstatě jsem to odpískal, akorát, že jsem nepřestal pobíhat.. A tak v předvečer skvělého oběhu Liberce... Mám vytiskle jízdenky, balím a aspoň mentálně jsem připraven na to proběhnutí s kamarády... Došlo mi to... Tak mám rýmu, je mi blbě, no a? :)... Nemyslím, že bychom lámali nějaké traťové rekordy, takže to bude pomalý běh.. a pomalý běh.. přeci léčí všechno!! :)... No a kdyby to náhodou nešlo, tak to někde zkrátím, ale Liberec si prostě nenechám ujít!:)

VSEMU ZDAR! Ultra a kamarádům zvlášť! 12:)

PS. beh kolem Liberce byl tradicne neskutecny.. Od skvele organizace, po jarni pocasi:), jak jsem se "lecil" behem.. budu v tezsich chvilich radostne vzpominat.. Ted o tom nechci psat, abych dal kamaradum bloggerum sanci si zapsat svoje pocity a zazitky.. Jinak dopredu.. DIKY PAVLE! Bude to znit silene, ale mozna tim pocasim.. to bylo o to lepsi.. silnejsi:).