Čelem vzad, poklusem klus..:)

Moc mě potěšila péče všech kamarádů a známých, kteří po té, když mě uviděli na Baroku:).. tak se (asi po právu a zralé úvaze) rozhodli mě zachraňovat.. protože jsem jim přišel šíleně unavený, mimo, smutný... Tak asi unavený ano, smutný ne:) -- TAS je zplnomocněn prohlasit, že se nic neděje, rozhodně žádná šílená krize se nekoná:).. Ale ta starost, to mě opravdu moc potěšilo..

Jako správný analytik jsem si udělal svůj vlastní debriefing :), ve smyslu poučení z krizového období (ve straně a společnosti)... Pochopitelně jsem okolo slyšel rady, že bych si měl dát pauzu, zakončit "sezónu".. nic si "nedokazovat".. Ale musím říci.. čistě v běhání to není, moji milí..:)... Naopak.. Jednoduchý pohled do záznamů mi říká, že posledních několik měsíců bylo natolik hektických, že mi nezbýval čas na pravou "sobotní dlouhou".. "objevovaci" .. "bloudící"... "radostnou"... běžeckou... turistiku..:).. K tomu jsem se zase rozhodl vrátit.. stůj, co stůj...

--- malá odbočka ----
Jenom ještě k šílenostem.. Moje nejmilejší manželka, jasné slunéčko, teď pregnantně poznamenala, že já mám velmi jasně stanovený tříletý cyklus. V něm -- po šíleném vypětí, z posledních sil dodělám resty z předchozího období.. málem "lezu po čtyřech", což mě vrátí "na zem" a zbavím se balastu kolem:).. To mě osvobodí, pocítím sílu a začnu zase postupně plánovat a dělat neskutečné šílenosti.. tedy do té doby, než mě to zase srazí na kolena a tím se celý cyklus uzavře a může začít zase odznova..:).
A okamžitě mi připomněla několik minulých "vln".. (budování, přestavbu chalupy, vysazování a péči o okrasnou zahradu 2.500m2, vybudování zimní zahrady, velkého jezírko s kamenitým potokem, atd.)... Ta poslední "vlna" (i zde na blogu zachycena) byla spojena s dokončením přestavby našeho domečku, vrcholila stěhováním a končila "neulovením" prvního mamuta:).. Moje nejmilejší je teď prý dočasně v klidu, ale děsí se, co ji v horizontu tři let zase čeká:)..
--- konec odbočky ----

A tak jsem v tomto týdnu zase začal postupně a tradičně.. pomoci kotvy -- běhání do práce nebo z práce a venčení Deri -- zase začal postupně odmazávat, co se dá, snažil se zvednout ze země a hlavně najít a uspořádat čas tak, abych mohl v sobotu na pár hodin zmizet a někam běžet.. a být tam sám. Jen tak bloudit lese/v polích, nechat myšlenky plynout [přitom třeba mimochodem nějaký problém vyřešit:)], ale to znáte.. prostě být pár hodin úplně sám se sebou...

Tradičně, když se na něco upnu a "začínám", tak se -- ale úplně na potvoru -- objeví řada různých komplikací, -- v sobotu po ránu musím nejdříve uklidit stavební úpravy ve sklepě a připravit ho na zimu, uklidit nám s Deri klubovnu a než dodělám pár nejnutnějších věci na zahradě (komposty a sklizeň dýní) je po poledni a Deri ještě nebyla běhat. Tohle opravdu nevypadá na dlouhý běh:(... Navíc, po pár metrech zjišťujeme, že v parku a v přilehlých oblastech údolí je víc lidí než na Václavském náměstí. Milióny dětí, rodičů, babiček a atrakcí, v kombinaci s "cyklozvonenim" .. no jak tady najdu tu "samotu", to netuším..:)

S Deri na šňůře se doslova prodíráme tím lidským hadem a míříme aspoň na louku. Před první hrázi odepínám Deri a konečně, konečně běžíme bez lidí v rozbahněném kopci, nadšení mého čtyřnohého spoluběžce je víc než nakažlivé.. Do kaluže sice s ní nehupsnu, ale když se vracíme nazpátek, Deri už je špinavá doslova jako prase, možná i víc:) a tak už ji nikdo nechce hladit, co víc docela ochotně se před námi ty davy rozestupují..:)..

Doma beru svůj nový běžecký bágl [North face, Enduro 13, pokřtěný v Plasích], říkám mu "Temná síla" .. a razíme konečně pryč.. V nadšení jsem si s sebou vzal jen trochu jídla, zapomínajíc, že jsem toho zase moc od rána nesnědl:), něco pití a pryč.. honem někam pryč!!!..:)...
Po chvíli za sebou nechávám davy a přes blátivé cesty v údolí a a most v Řeporyjích se dostávám ke Kalinovu mlýnu a tam, tam mi dojde definitivně pití:)... Nezbývá než přes rozmočená pole zamířit zkratkou na Zbuzany, třeba budou mít v krámu otevřeno.. Až před krámem jsem si uvědomil, že možná nemám s sebou žádné peníze (což byla částečně pravda). Naštěstí mi v báglu z Plas zůstalo pár drobných, jak jsem si kupoval nealko pivo:).. Světe div se! Drobných mám akorát na vodu, 1/2 litru sladkého čaje a bílé kaštany. Na chlup přesně! :)... Působím jako naprostý exot, jak si tam počítám ty svoje měďáky:)... místní, co před krámem popíjejí si že mě dělají legraci.

Veselá scénka se obratem málem změnila na western [= málem jsem dostal přes hubu:)], protože jsem si přelil vodu a čaj do lahví a držíc v ruce plastové láhve se ptám jednoho místního, co sedí a pije pivo na lavičce.. jestli tady ve vesnici mají aspoň někde nádobu na plasty [jsem běžec ekolog:), odnesl bych to v báglu do Stodůlek].. no měl jsem ztuhlé nohy, ale popoběhl jsem svižně pryč:)..

Tedy.. upřímně... žádná pěkná sobotní turistika to nebyla;), nezávislý pozorovatel by asi řekl, že jsem se dost trápil:), ráno práce, odpolední zoufalý běh, moc mi to nešlo, houbec jaká rychlost.. No ano.. trápil jsem se.. to jo, ale doprcic.. "krásně" jsem se tam trápil, sice jen 32km, ale nic mi nebrání zase příští týden vyběhnout někam ještě dál a úplně pryč... Určitě už ty zástupy budou zase v nákupních centrech!


Všemu zdar! Ultra zvlášť! 12:)