Návrat čistých radostí

V úterý odpoledne běžím z práce, na nábřeží mě chytne šílený liják, průtrž.. Cyklisté se zbaběle schovávají v tramvajových zastávkách, u benzínové pumpy... Ti promočení až na kost (=já) si z toho pochopitelně nic nedělají a prostě běží dál.. Jeden cyklista to nahlas komentuje.. "Hele koukej, to je tvrďák!:)" ... Chtěl jsem to trochu zmírnit, že jsem ten nejhorší z oddílu:), ale vím, co by mi kamarádi řekli ["Nebuď taková Zagorka!!":)].. a tak ho provokuju... "Nebuď taková slečinka! Kdy se ti povede prožít něco takového? Schovávanou nech dětem a vyraž za mnou.." .. Paradoxně si to většina z nich uvědomila.. Už jsou stejně mokří a schovávat se vlastně není důvod.. Když už, tak už... Stojí za to vyrazit do hustého deště, všemu navzdory a v rámci hesla "divnej je dobrej":).. Asi půlka cyklistů se nechala strhnout:) a vyrazila do  lijáku. Brzo mě "peloton" předjíždí za mávání a různých pokřiků.. Jjo, vždyť jsem jim to říkal, bude se vám to líbit! Prostě "radost až na kost!":)

Za chvíli vylézá slunce.. překračuji Barandovský most a postupně přestává pršet. Taneční kreace na blátě mám jenom v dolní části údolí. Nahoře ve Stodůlkách nespadla ani kapka!! V klubovně rychle převlékám promočené triko, které váží snad 2kg, nabírám dceru a Deri, běžíme do údolí, za hodinku se vracíme. U vrátek nechávám Deri a s dcerou běžíme k ní do bytu, a pak už se vracím domů sám.. hezké zážitky, nádherných 28.5km a úplně zadarmo!.. Navíc spoustu věci jsem po cestě vyřešil..:)..

Vůbec to nábřeží je děsně inspirativní a veselé.. Nejen kvůli občas se převlékajícím se inlinistkám:), ale .. mám čerstvou veselou historku, když jsem běžel v pondělí.. po práci.. a bohužel, bohužel moje střeva pracují při běhu nějak velmi efektivně.. tak nevím:), přebíhám po nábřeží.. u hotelu Racek už koukám po křoví.. a rychle v jednom mizím..:). Jen co mi úleva vykouzlí šťastný úsměv na tváři a postupně si upravuji oblečení objeví se ve křoví čiperka důchodkyně se psem:)... Hned to pro jistotu na sebe prásknu:) [starý chlap a "tělesná nekázeň":)], na to ona kontruje, že ona sem zalezla s podobným účelem:)!!! Vybíhám a směju se až k mostu... jsem na úrovni čiperné důchodkyně:)...

Za to ve čtvrtek od rána nádherně svítí slunce.. Domluvili jsme se s Jitkou, že se zastavím pro jeden její překlad SW (!!) a že cvičně oběhneme Hostivařskou přehradu, maličko popovídáme a já budu pokračovat do práce:)... Vzal jsem si sice dovolenou, ale aspoň 1/2 z ní budu u sebe v práci, neboť jak kdysi řekl nás dělnický prezident Antonín Zápotocký -- není lepší místo na trávení dovolené než vlastní pracoviště!:)

Ráno se nemůžu pořádně rozloučit s Deri, koukám na hodinky a je mi jasné, že pokud nepoběžím jako drak, tak jsem určitě "pozdě"..:).. Navíc. je tak krásně, že se musím "kochat", díky tomu mám ještě před posledním stoupáním na Chodov získané dva malé "bludišťáky":), fotím mateřskou školku na mobil paní učitelky:), držím nivelační lať pro geometry, naviguji cizince k McDonaldu ... prostě drobné lesklé střípky krásného dne... Ovšem jsem pozdě na srazu, chvíli se s Jitus nadháníme, protože mě čekala přibíhat z jiné strany:)...Ale pak už společnému oběhu přehrady nic nebrání a já mám privilegium v kopci a na bezpečných místech tlačit kočárek.. Beru to jako skvělý nácvik, který se může (brzo) hodit, protože moje "děti" už jsou hodně velký a už se těším až mi nějaká droboť bude říkat "dědo":)... Jituš je rozený pedagog, vysvětluje mi nejlepší uchopení kočáru jednou rukou, jak plynuje kličkovat mezi hrboly a při tom všem stačí nadávat na sluníčko:) a různě klopit stříšku kočáru, zakrývat tu a tam přední/zadní část, aby na malou K. nesvítilo:). Tradiční ženský multitasking, který my "obyčejní" nepochopíme a tak na něj jen obdivně "zíráme"..:)

Při návratu od přehrady se pro jistotu ptám.. a kudy ke mně do práce? Jituš mávla rukou k obzoru směrem na sever a pravila "Go East! (young man) Go East! " ... takže se vydávám na sever a přitom východním směrem..:).. Maličko bloudím kolem nějakých blátivých stezek vyšlapaných koňmi, ale pak se postupně chytám známých míst, Rokytka, tramvajové tratě a za hoďku jsem v práci.. Ještě na I.P.Pavlova potkávám na přechodu jednoho známého... Zdravíme se. Vysvětluju mu svůj komický oblek tím, že běžím do práce.. On se diví proč běžím tudy, povídám, trochu jsem se uhnul na cestě od Hostivařské přehrady... "Od Hostivařské přehrady?? Myslel jsem, že bydlíš někde na Praze 5"... Říkám to jo, ve Stodůlkách... Maličko se mi to vymklo....Prostě nádherný dopolední proběhnutí..:)

Všemu zdar! Ultra a radostnému pobíhání zvlášť!:)
12:)