Mezi polévkou Knorr a British Airways

Abych trochu vysvětlil, co myslím, tím nadpisem -- je to takový jednoduchý klíč, pohled na mé běhání přes reklamní slogany:)...V bojových dnech a týdnech jsem velmi často spokojen s instantní polévkou Knorr [="Rychlovka, ale potěší!":)], ovšem ideálem jsou British Airways ["Dvakrát denně, sedm dní v týdnu, oběma směry!!" :) :)]

Minulý týden jsme se krátce setkali s Leonou, Lubošem a Machym v restauračním zařízení, abychom si v klidu řekli, co internet neunese a naplánovali si nějaké drobné šílenosti do budoucna... nepřekvapilo mě, že (tradičně) Luboš měl jednu ze svých nosných a provokačních myšlenek:). Že prý moje "bezproblémové" běhání a pobíhání mi škodí.. Že bych měl třeba aspoň jednou přijít (na sraz a do práce) třeba v blbý náladě, nebo abych kulhal, nebo se na něco vymlouval nebo nad něčím skuhral.. Že by mě to patřičně polidštilo:), nebyl bych takový ufoun a lidí by mě měli víc rádi [nenas.ral bych je:)] a to moje pobíhání by bylo daleko víc motivující...To mě fakt rozesmálo:).

Ale vážně, já věřím, že -- Vy, co sem zabloudíte -- cítíte z mých zápisků naprosto jasný rozměr mého boje, úsilí a často i práce s myslí:).. Podle mě, běh na delší vzdálenosti a pobíhání není nutně o šílených vzdálenostech. Všechno je relativní..Někdo svádí velké boje na 7-10km někdo na 70+km, ale o to přeci nejde. Ale ten boj tam určitě je... U mně je to někdy boj o běh a čas na běhání, někdy boj s mojí pohodlnosti, leností, únavou, pochybnostmi ... a bůhví čím ještě.

Asi nejhorší je, když mě začnou honit myšlenky typu... měl jsem, měl bych... prostě, co by se stalo, kdyby...nebo, co bych měl udělat. Prostě nikdo se pochybám a boji s nimi nevyhne. Myslím, že jsem našel velmi dobrou strategii na boj s pochybnostni, řešit je šokem a dotažením k absurditě...

Vysvětlím na příkladech, .. už moje babička a teta (zde často zmiňované) měly geniální sklony řetězit události a vazby do neuvěřitelných konců .. už to jejich časté... "Honzíku! Nelži! ..Protože ten, kdo lže, ten i krade a kdo krade, mohl by i zabít!":) .. To mě vždycky dostalo a a tak podobně nesmyslné konstrukce, používám také.. Třeba, když běžím unavený dvojsměrku, tak jak se moje uvažování po chvíli začne motat v kruzích co by kdyby, co jsem měl.... měl jsem se napít, měl jsem si vzít alespoň tatranku.. měl jsem.. a na vrcholu té běžecké pyramidy je hláška.. měl jsem jet metrem!!! [nebo dokonce neměl jsem radši běžet vůbec!:)] A v tuhle chvíli se začnu smát jako koza.. To jsem to dopracoval :).. A v ten moment už jsem zase zpátky. Prostě dotáhl jsem to k vrcholné absurditě a není potřeba to dál řešit..A běžím spokojeně dál..

V podobných chvílích mě napadá, jak je dobré a důležité si uvědomovat ty podstatně věci, na kterých záleží a kterých je potřeba případně litovat. Před dvěma lety mě zaujal zajímavý článek/blog, který se rozrostl až do bestselleru... Pět nejčastějších věcí, které lidé litují před smrtí (The Top Five Regrets of the Dying), myslím, že stojí za to nakouknout a maličko se zamyslet:). Když jsem to četl, tak jsem měl vlastně radost, že jsem k podobným závěrům přišel z druhé strany a relativně brzo:), přes cílené dělání si radosti.. No posuďte sami, tohle je údajně hitparáda:) pěti nejčastějších přání:

1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.
2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.
3) Přál bych si, abych býval měl víc odvahy vyjádřit své pocity
4) Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
5) Přál bych si, abych si dovolil být šťastnější

Originál má krásné poučení : "Life is a choice. It is YOUR life. Choose consciously, choose wisely, choose honestly. Choose happiness".. Vím, že to není 100 procent pravda, ale do velké míry je štěstí životní volba. Ať se podaří si štěstí vybrat a držet se toho!
....

Tak ať nám to hezky běhá, ať nemusíme řešit co by kdyby...:),
No a jaký je Váš současný běhací slogan? Já přiznávám, že mě teď získala reklama jednoho květinářství, která říká ... "Každý den je důvod"... :)

Běhu zdar a štěstí a radosti zvlášť! 12:)