Nastavované kopce..

V poslední době mě "maličko" :) znervózňovaly poznámky známých a zkušenějších lidí, že jsem zase (tradičně) přestřelil a že mě letošní sezóna zlomí vejpul, srazí na kolena, ne-li na zadek. ...Možná ano, možná ne..:)
Ale v jedné věci asi mají pravdu...jak chci běhat v kopcích a v horách, když tady žádné hory nemám? To na mě bude muset pořád Stín čekat?

V tom jsem si vzpomněl, jak jsme jednou vařili s tetou a ta mi řekla kouzelnou větu.. Jó Hanzi, když něčeho není dost, vždycky se to dá nějak nastavit! A tak jsem zavedl do svého pobíhání nastavované kopce. Co má pražák dělat, nemám tu žádnou dlouhou sjezdovku, velké dlouhé kopce a tak si jednoduše ten svůj malý kopeček nastavím..

Objevil jsem už v minulosti pro tento účel naprosto skvělý výběh z Hlubočep nahoru směrem k Jinonicím, začínající v ulici Na Placích -- cesta na vrchol kopce je dlouhá asi 750m a převýšení je cca 120m... jako správný matematik dosáhnu efektu dlouhého kopce jednoduchým nastavením... prostě si ten kopec vyběhnu a seběhnu víckrát!!! :)

Zrovna v sobotu jsem vyvenčil Deri v běhu (je to sice nejlepší trenér, ale v poslední době mrcha líná!!), nechvám Deri doma a hned jsem seběhl dolů do údolí pod svůj (nastavovaný) kopec novou metodu otestovat.

Běžím ho nastavovaně poprvé... při prvním výběhu předbíhám v kopci poněkud tělnatější paní, která rve do dopce podobně stavěného německého ovčáka. Povídám, to máte dělat obráceně, jako správný musher!! Ten pes má táhnout vás!:) Paní souhlasila a když sbíhám dolů, tak vidím, že je sice za psem, ale téměř stojí oba na místě...že by něco bylo špatně?:)...těsně pod dolním obratem míjím staršího cyklistu, uviděl krpál před sebou a na můj veselý pozdrav jen mrzutě odpověděl, že s kopce to se běží..:)... za chvíli ho předbíhám v kopci a říkám.."ale do kopce taky..:)" ... a že mi opravdu pěkně šlapalo, tak jsem viděl, že chudák v půli kopce sedl na lavičku a odpočíval, nebo prostě jen čekal, až ten kopec trochu splaskne...

Když běžím dolů, tak ho (zase vesele) zdravím a od mi odpovídá, že se od žádných mládežníků nenechá vyprovokovat k nějakému neuváženému ničení těla:), což jsem mu schválil.. jenom s tím, že já už dávno nejsem mládežník:)... Ale že bych to na kole taky asi nedal a proto, že běhám... Vyběhl jsem po třetí a nechal jej odpočívat a zamířil domů. Ten kopec není velký, ale náš!:).. To by v tom byl čert, abych tady něco nenatrénoval. No, přiběhl jsem domů přesně akorát, ukazatel skóre říká "oko" a ještě půl km k tomu..

Skvělé pocity.. Ten pokrok a inovace, kde se to jen zastaví ?:)

Nastavování zdar! Běhu a ultra zvlášť!:)

12:)

PS. Nakonec běžet to napoprvé jen třikrát bylo moudré rozhodnutí, protože další den (v neděli) jsme vyrazili s Davidem (Advidem) oklikami na hrad Karlštejn a byl z toho nádherný výběh/výlet a nakonec i hezkých 32km a tedy týden končí se hezkým číslem 138.