(A)dios!!!

Brdská je moje srdeční záležitost.
Pořadatelé se snaží, obsluha na stanicích nabízí kde-co (i panáka) :), příjemná atmosféra proti masovým běhům téměř komorní běh a co víc, jak sem jednou zabrousíte, už pořád potkáváte známé ksichty:), takže se člověk cítí od začátku jako doma.

Vyjeli jsme s Ďurim, abychom byli správní ekologové, tak jsme jeli jedním autem (což mi připomíná, že mu musím dát něco na benzín) a oba dva natěšení, no dokážete si to představit.

Sotva jsme se zaregistrovali, začínám se ve společenském sále převlékat (jakýpak fraky) a málem se pouštím do diskuse, "co na sebe"... jaký tričko, dlouhý, krátký, dvě?? Doma jsem si myslel, že jsem do batohu vzal dvoje leginy a troje různá trička. Protože ten nahoře mě má rád:), tak jsem ve finále zjistil, že mám tričko jen jedno a to z krátkým rukávem a hned se mi ulevilo. Problém vyřešen:). Taky jsem zjistil, že jsem si nevzal ledvinku a tak jsem ani nemusel řešit, jestli si s sebou vezmu tradičně telefon a nějakou fidorku/tatranku. Nebyla ledvinka, nevzal jsem si nic:).

Všude se objevuje šíleně známých Dav s Gábinou, Petr s Kamilem, Pavel, Bubo a s ním snad celé Kladno:).. prostě jestli jsem měl nějakou nervozitu, tak že mě spadla, ovšem moje nejmilejší manželka, jasné slunéčko mi dala v sms takové rozporuplné instrukce. Říkala, ať běžím v pohodě a rychle do cíle..

Venku foukalo, už jsem si říkal, že já trouba furt tak věřím na ta znamení, jestli jsem si neměl vzít od Buba nějaké extra tričko, ale už se pole zaclo houfovat, aspoň na dálku se zdravím s "bratrancem" :) a vyrazili jsme. tak jsem byl natěšený, že garmina zapínal až po cca 300 m, po oběhnutí okruhu na stadiónu a jak mi byla zima, tak jsem svižně vyrazil ven, nerozběhaný (rozběhám se po cestě), ani moc neprotažený (protahoval jsem se ráno v posteli)..:)

Jak si tak hezky peláším, tak mě asi po 4km chytla šílená křeč do pravého lýtka, ale fakt šílená, až jsem musel zastavit.. Kdyby to bylo na 44km nebo aspoň na 34.. ale na 4km??? Říkám si naprosto otevřeně.. No to seš Honzo pěkně v pr**li... a jak se tak opírám o strom kouknu před sebe a informační cedule jasně říká "Řitka"!!:) To mě pobavilo, jakou jsem měl nechtěně pravdu a tak jsem se rozhodl, že to pochopitelně rozběhám a taky ano.. V podstatě mě to za chvíli přestalo bolet a po pár km jsem o tom vůbec nevěděl.. Pro pochopení proč, doporučuji následující kultovní klip:)!



Moc hezky jsem si to užíval... Stín řekl, dokaž si sílu v kopcích, hlavně seběhy.. Tak jsem běžel s kopce (tedy rozumně), ale co mi to šlo:). Potkal jsem řadu známých a kamarádů, moc by se s nima dobře povídalo, ovšem.. ovšem..Já co chvíli u stromečku nebo v podřepu, takže jsem minimálně tak 5 minut pro***.. tedy prostál a proseděl v překrásné brdské přírodě:).

Pocitově naprosto skvělé, zase jsem se zlepšil (asi 2 minuty), i když jsem to fakt nečekal.. většina závodu se díky mým potížím odbyla jen čaj a asi 4 kousky chleba, po jednom kousku sýra a banánu..

Čas úplně skvostný.. no posuďte sami...

4:15:37.

[pro číselné labužníky dodávám, povšimněte si lichých čísel vytvářejících dvojkovou formaci .. 1-5 a analogicky 3-7, 4=2+2, takže dvojky sedí i číselně:), prostě dárek jako hrom!:)]

Všechny známé touto cestou ještě jednou zdravím, bylo to super vás vidět a za těmi 0-1 si u řady z vás můžu představit konkrétní tváře...:)


Běhu zdar a ultra zvlášť! Jdu pomalu balit!!!

Ať žije expedice Arizona 2013, v podání performátorů z dvojice Los a Lamos!:)

PS. Pro lepší vysvětlení dodávám, že jsem měl číslo 10, které jak mi řekl syn získávají nejlepší fotbaloví útočníci (d10s, aneb dios, bozi), což on nemohl pochopit, jak jsem to dostal já.