Terapie během... aneb ... nebuď taková holka! :)

No jak jsem si tady minule tak hezky "poplakal" a jak jste mě neméně krásně utěšili ...podobně jako moudrý pan dokror slovy.. "to nic, to mám taky"! ... No jen ten Pelhřimov tady chyběl!:)

Samozřejmě, jsem pocitový běžec-pobíhač a jak jsem si uvědomil, co mě trápí, hned se mi ulevilo. Byla to taková běžecká kocovina a stejně jsem ji léčil.. Pokud je přeběháno, je třeba to ... maličko a postupně přeběhat. Něco jako vyprošťovací ranní pivo..:)

Měl to původně být týden s minimem běhání. V práci hodně plus jsem měl naplánován lékaře. Hodná paní doktorka :) mi ve středu vyřízla bouli na hlavě [možná jsem se postupně měnil v jednorožce:)]... a řekla, že dneska by to chtělo skoro úplný klid. Doma říkám své "doktorce", svému slunéčku, jak to šlo a ... Je vidět, že není doktorka, jako doktorka:)... Ta moje nejmilejší povídá, no když nebudeš moc bláznit, tak si jdi pomalu zaběhat [skvělé--já jinak než pomalu stejně neběhám:)]... Ať si na to dám šátek/čelenku, ať nevypadám blbě a ať už sem pryč. Prý by se mnou stejně nebylo k vydržení:).

Syn s Deri se ke mně připojili a asi po 20m od našeho baráku začalo pršet a pořád víc a víc... Říkám nahlas.. že normálně mi déšť nevadí, ale aby mi ta hlava s tím obvazem moc nenamokla... že jsem si měl vzít kšiltovku.. A syn vypálil naprosto skvělou hlášku, kterou mi za ten týden ještě mnohokrát zopakoval... "Prosím tě!!... Nebuď taková holka!" :). Smál jsem se, snad většinu cesty.. No jasně něco na tom bude. Jsem nějaká slečinka..

Hned ve čtvrtek jsem tedy zkusil novinku, kterou bych chtěl teď praktikovat. Místo klidného ranního venčení:), takový svižnější klus 5-6km, domů, beru si batůžek a běžím do práce. Když je čas, nebo vyběhneme dřív, tak můžeme s Deri trasu i výrazněji prodloužit. Ovšem známí pejskaři, když nás viděli -- Deri špinavá jako prase [ovšem neskutečně šťastná] -- tak ukázali naprosté nepochopení té psi duše... Mleli něco o týrání psů, chudáčkovi, co musí běhat v mokru a blátu:)... Houbelec!!! Týrání by bylo, kdybych ty tři velké kaluže, na které se Deri těší, jako děti na ježíška.. kdybych je oběhl, nebo kdybych ji bránil do nich hupsnout:).

Říkal jsem, že letos už žádné závody.. Říkal... Ale byl jsem oslabený:). .. Všichni mi vlastně radí to správné.. Neřeš to, dělej si, co té baví, po svém... A tak jsem si našel jeden závod, který se mi moc líbí..Začíná se v šest ráno.. takže se po cestě budu moci kochat přírodou a sledovat ty panoramata:)... Zaregistroval jsem se s číslem 106, to nemůže být náhoda!!! Poběžím o 106, 6.10! Jak já ty čísla miluju!:)...A tak už jen do přípravy zařadit ke svačině turistický salám a večer.. že by malého praděda?:)

Ať nám to běhá! Běhu zdar a ultra zvlášť! 12:)

PS. "Naše" Stromovka -- BUDE! Happening který vedeme s MV pod pracovním názvem "Devětkrát kolem šaten" se skutečně uskuteční v řádném termínu.. a abych tomu zase nedělal nějakou zbytečnou reklamu:), tak jen stručně... Čas a start stejný jako původní maratón... Zajistím základní občerstvení, tedy vodu, ionťák, nealko, kolu a snad i čaj (neslibuju) plus klasika banány, hrozinky, sýr, čokoláda, sůl, chleba... dám vědět separátně detaily, mapky WC:), pro neznalé trasu...plus detaily ohledně zázemí.. Promyslete, jestli zůstanete potom (hospoda)... Dejte vědět preference mailem, včetně jídla. [Pro nadšené kamarády a zdejší návštěvníky je možné běžet i méně okruhů:)...]