Na čem (mi) záleží...

Uvědomuji si spolu s ostatními známými "spolu-blogery" :), že je jak Renata trefně řekla.. "přeběháno".. Objevují se nové a nové portály, běžecké servery, speciální publikace, články, skoro každý časopis/magazín píše o běhání, dává tipy pro běžce, redaktoři novin běhají Beskydskou sedmičku, aby měli o čem psát..:)... Virtuálně je snad každý kolem "běžec".. ale i v parcích se vyrojilo nebývalé běžců...Ještě aby prezident a politici před volbami začali běhat.. To by mě asi vážně kleplo!:)

Je pochopitelné, že v té zvednuté vlně běhání -- svoji velikostí dosahující úrovně tsunami:) -- řada z nás stejně jako já.. (možná) cítí vlastní běhací krizi.. Něco (třeba) bolí, objeví se třeba i maličká rýmička:) doprovázená nechutí jít běhat, není potřeba si vůbec o běhání s někým povídat, psát, natož o něm číst... prostě tradiční symptomy přejedení, nebo přesněji "přeběhani"..:).

Sám jsem se teď ve všem v posledních dnech různé plácal :), vnitřně se vymlouval na menší nastydnutí, bolest achilovky a kotníku... na předchozí zážitkovou smršť:)... Ale tak jako tak.. Při všech těch problémech jsem se šíleně úporně držel toho svého pobíhání... Jak teď mi píše z duše BS:
"Pak chce mít člověk v hlavě tmu a běhání je prokletím. Nikoliv pro radost, ale jen proto, že musí. Protože jinak žít neumí. Možná ani jinak žít nechce, nebo se jinak žít bojí. A jako již tolikrát před tím ... levá před pravou, pravá před levou ... občas zakopne, občas si zkroutí kotník, někdy dostane větví do ksichtu nebo mu trny akátů rozedřou na holeni kůži do krve. Dech tradičně nestíhá a pot pálí do očí. Neví jestli ho to ještě někdy bude bavit ale přitom neví jak přestat."

Prostě si najednou znova uvědomuju, že neběhám kvůli ničemu jinému, než kvůli sobě, kvůli svým pocitům, kvůli tomu viditelně-skrytému:) boji, o kterém se snad ani nedá a ani nechci/neumím psát.. Neběhám delší vzdálenosti proto, že "už skoro každý běhá maratón" :)... abych se odlišil... kašlu na to.. A znovu sí říkám, že je mi absolutně jedno, jestli běhají v parku všichni, nebo jen já tudy probíhám...:)

Navíc je jasné, že virtuální realita a sociální sítě to dělají ještě horší:). Proto jsem si na nějakou dobu zakázal mimo opravdu spřátelená místa:) o běhu na netu číst.. Zahlcuje mě to a nutí mě to se nějak vnitřně vymezovat. Například většina toho, co bylo v poslední době napsané o dlouhých bězích je v 95% doprovázena ságami o růžovém kamarádovi, íčku, vitamínu I, zázračné pilulce, brufíkovi... Zaráží mě, že lidí, co se vydají na delší běh (často i na 1/2M distanci) to zobou skoro jako slepice zrní, někde to dokonce pořadatelé dávají i do povinné výbavy (!)... Asi jsem blázen, ale kam to ten svět spěje?:)... Pak se zamyslím a hned se opravím a říkám si.. Honzo, základ je nečíst... nezabývat se tím... Nejsem toho součástí.. Nezáleží mi na tom.

Vždyť proč bych měl koho soudit, proti komu-čemu se vymezovat.. Je přeci obecně známé, že kombinace ibuprofenu a dlouhodobé zátěže je velmi nebezpečná.. ale ví to každý.. Ale nemám důvod proti tomu brojit. Je to každého věc. Ovšem motivován -- udělal jsem si pro svoje kamarády malý výzkum a musím potvrdit...je to v barvě!!!

Jak mě teď symptomaticky trápilo tělo, tak jsem si koupil dvoje lentilky. Pečlivě jsem oddělil specifické barvy (je vidět, že růžové jsou asi obzvlášť léčivé, protože jich tam bylo nejméně!).. na stranu jsem dal růžové na bolest a modré... no co kdyby někdy v budoucnosti.. bylo potřeba, že? :)

Po dvou aplikacích při pomalém vyběhnutí.. byť v dešti a slotě.. musím říci... něco na tom je! .. a pak mi to došlo. Je to v barvě.. Na barvě záleží!! Na podporu mojí teorie dodávám, že to byla sukénka růžové barvy, co mě na ZG přes veškeré moje obtíže a křeče neochvějně dovedla do cíle, že?:)

Běhu zdar! Ultra a dobrým kamarádům zvlášť! Soustřeďme se na růžovou!:)

PS. Ted když vybíhám, tak běžím -- stejně jako většina těch čerstvě vyběhnuvších -- kolem rybníků parkem... Často mám s sebou Deri na vodítku... Je symbolické, že ji odepínám, právě když odbočujeme z parku do údolí. Tady začíná svoboda, tady je volno..:)

PPS. Modré jsem nechal sníst kolegovi pro jistotu:).. Říkal, že ale nic:(... Tak teď nevím, asi špatná modrá..:)