středa 30. října 2013

Tisíckrát nic umořilo osla... ale ultra.. je ultra!:)

V posledních dnech se setkám dost často s tím, že navzdory krásnému počasí.. lidé neběhají.. buď mají nařízenou pauzu a hrdinně, třeba jako Leona:) ji dodržují, případně se trápí s rýmičkou, s problémy v práci/doma a nebo .. nebo už pro ne skončila sezóna..

Zrovna teď mi jeden známý vysvětloval, proč je rozumné skoro na měsíc (úplně) vysadit běhání... říká:
  1. Třeba té někde něco píchá, táhne.. potřeba to nechat odpočinout.. Okamžitě si odpovídám. Jó, to zrovna.. Jak to nebudu léčit pomalým během, tak už se třeba potom už vůbec nerozběhnu..:)
  2. Všude jsou samé viry, infekce.. Je potřeba případné onemocnění vyležet.. Moje odpověď je jasná.. copak jsem blázen? .. Běhat víc bych měl:), abych nebyl tolik v městské dopravě a vyhnul se bacilonosičům.. A pomalý běh, ten léčí všechno.. v klidu si pročistím nos... sliznice [=stáhnu dobrého antivira:)], ty mrchy bakterie/víry to nemají rády, když je kolem chladnější vzduch a tělo se zahřeje na provozní teplotu:)..
  3. Podzim, sama deprese.. člověk se honí za tréninkem, nestíhá.. a tak je mu akorát hůř... Co na to říci.. U mě je to obráceně..Protože nemám trenýrkový plán (!) tak nemám co plnit a a co zanedbávat (i když nedostatek km může pochopitelně způsobovat nervozitu:)... prostě běhám, jak můžu..

A tak jsem zase došel k tomu, že jeho argumenty pro přestávku v běhání jsou vlastně moje důvody proč rozhodně nepřestávat!:)... I když je to někdy fakt náročný.. Přitom by se asi hodilo na pár dní vysadit.. v tom "běhacím čase" zkusit dohnat věci v práci/doma, udělat, co se dá a pak se vrátit pobíhat do údolí.. Ale... neumím/bojím se/nechci být bez pobíhání a tak zápasím s časem, s okolnostmi, s nedodělky, jak se dá.. a snažím se.. ze všech sil... někdy úpěnlivě, jindy odevzdaně..někdy je to skoro hrdinské, jindy téměř směšné..:), ale co na tom... Za pár dní a týdnů si budu jen pamatovat, že jsem bojoval.. sice jsem pár ran schytal, ale hlavně jsem jich hezkých pár rozdal:) a hlavně ... budu si pamatovat, že jsem to nevzdával...

Věřím na znamení a těch se mi v téhle době dostává hromada.. Dneska spěchám, jdu na tramvaj... na úrovni Pánské mě míjí "3".. Koukám na ní rezignovaně, skoro v depresi... vidím jak na začátku Vodičkovy ulice už stojí a otevírá dveře.. V tom se ve mně probudí bersek.. ten šílený bojovník.. Tramvaj má už otevřené dveře a já jsem přes 100m daleko.. marná snaha.. najednou si uvědomují, že se rozebíhám, že běžím a zrychluju, spurtuju.. a nakonec [v klidu:)] nastupuju do tramvaje... Jeden mladší chlapík, který patrně můj úprk se zájmem sledoval, ukazuje palec nahoru a říká.. bejvalej atlet, co? ... "kdepak.. současnej blázen":)... V ten moment, když jsem doháněl tu tramvaj, tak jsem si v duchu říkal, jestli ji stihneš.. tak..tak..[nebudu říkat, co] a ono jo (!) :)

Nebo předevčírem.. Deri po doběhnutí cca 13km, posledních asi 100m ke konci parku jde klidně na vodítku, zatímco já řeším urgentní telefon.. V tom se objeví z paneláku vypuštěný pes, který na ní skáče a vybízí k běhu.. a tak ji odepnu a Deri začne kolem běhat a dělat ty svoje šíleně rychlé osmičky.. Majitel psíka mi říká.. "Musíte ji taky někdy pustit se proběhnout...ne s ní jen tak obejít kousek parku" .. Já trochu zpocený říkám.. no my jsme i popoběhli.. Odpověď.. "no nechci radit, ale takovýhle psi potřebují běhat víc"..ta rada mě dostala. A tak jsem mu slíbil, že se zlepšíme a budeme víc běhat (!)..:)

Prostě si v těchto dnech znovu uvědomuji, že největší hrdinství.. (aspoň podle mě).. je přečkat a zvládnout to tisíckrát nic .. co umořilo osla:)... těch tisíc a jednu maličkost.... a zvládat je s pohodou a jistou grácií a s veselou myslí.. protože správný ultra znovu vstane a znova jde.. jde a věří, že to nejen půjde.. ale že to i zase  poběží!:)..

Běhu a naším bojům zdar! Ultra a kamarádům zvlášť! 12:)

15 komentářů:

  1. Super, konečně... jsem už z toho, jak všichni říkají - dej pauzu - úplně vyřízená, že jsem podlehla a už dva dny nevyběhla :-( Teď po Tvém článku můžu jít běhat. Hurááá :-)
    A tu Deri, prosím Tě, nech pořádně vyběhat, chudinka jedna uvázaná :.-)))
    Ať nám to běhá (i v říjnu, listopadu, prosinci a v dalších letech...)
    Zuzka S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, zase na me moc nedej:), ja tomu vubec nerozumim... Ovsem -- aspon tak to beru -- pokud behas pomalu a nejdes na zavody.. tak pro sebe nevidim zadny duvod se nutit do pauzy..
      At nam to beha.. Chudinka uvazana (=mrcha jedna-nejmilejsi) by me nekdy uhonila:).. MSF! 12:)

      Vymazat
  2. Sice jsem bohužel spadl do tvého 2. odstavce s odůvodněním proč neběhat, ale snažil jsem se to vyležet (2 dny) a pak rozběhat. Listopadovou pauzu jsem kdysi dodržoval při trénování na kole, ale ... treninkový plán si teď vedu stejný jako ty (tedy žádný) a tak mě už taky nic netrápí. A jak bych nějakou pauzu vysvětloval Samovi ... už teď z toho málem skončil na psychiatrii (a já taky). Takže, jak už jsem řekl víckrát ... běžíme dál !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty? Tvoji drobnou pauzu nezarazuji do kategorie 2., ale davam ji specialni kategorii.. "jak uchlacholit ostatni veverky..:)"
      Mas hlubokou pravdu.. Jak to vysvetlit nasim "ctyrnohym trenerum", ze? :)... Sice jsem to pri drbani ukazoval Deri na internetu, ale predstav si, nechtela to cist, odvratila se..:)..
      A tam behame, kdy to jde.. MSF! Tesim se nasi spolecnou akci! 12:)

      Vymazat
  3. Empiricky jsem zjistila, ze chodidlo a klenba pravy nohy me boli furt stejne, at beham nebo nebeham, takze beham. Sice pomalu, ale s vervou. Co taky cloveku zbejva...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Presne tak,, empiricky vyzkum je zaklad praveho poznani..:).
      Taky beham pomalu, rychle mi to nejde a zase tolik nebavi:)... Behajicim matkam zdar! [mela bys zalozit holanskou odnoz "moms in motion" :)... urcite bys byla ten pravy motivator!]
      At nam to beha..12:)

      Vymazat
    2. Zrovna jsem si rikala, cim obohatit den, nebot mezi druhou a treti v noci mam jeste volne okenko (tedy pokud zrovna nekomu nerostou zoubky)....

      Vymazat
  4. Tak trochu nejsem s tebou zajedno: ne všichni si mohou dovolit neodpočívat, ne všichni jsou ultra a ne všichni jsou ufouni :o) Znám opravdu mnoho lidí co jedou jedou až dojedou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leo, to jsou zavodaci!!!
      My, co behame pomalu a jeste pomaleji... tohle riziko mame o nekolik radu mensi..Jinak, samozrejme odpocinek je o pocitech. Poslouchat, co nam nase telo rika [na nas hluche musi sice obcas vic kricet:), ale kazdy ma naslouchat..], Ja to resim hlavne tim, ze neberu nic proti bolesti a beham fakt pomalu..
      Maly dovetek.. Rad bych dodal k tomu tvemu komentari .."Rekla ta, co v odpocinkovem tydnu nachodi prumerne 40-50km ostrou chuzi:) :).."..
      Tak odpocinku zdar! 12:)

      Vymazat
    2. Lea myslí určitě mě, nejen závoďáky, že jo?

      Vymazat
    3. Náhodou Renátko, na tebe jsem v tu chvíli vážně vůbec nemyslela :oDDDD

      Vymazat
  5. tisíckrát nic(nedělání) umořilo ultra, odpočívat se dá i během

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vas spolek je mi moc sympaticky!:)
      MSF! 12:)

      Vymazat
  6. Skvělý čtení pro někoho, kdo je právě nachcípanej, chrčivě dýchá pouze ústy, protože nos je totálně zacpanej, oči slzí, prakticky neslyší a je odkázán pouze na komunikaci velkými písmeny, přitom třeští hlava, nevnímám chutě ani pachy, slunko venku akorát k naštvání..., prostě si řeším rýmičku a z tvého povídání se na mě najednou vyleje takovej kýbl optimismu, že MOŽNÁ zejtra zkusím lehce popoběhnout, ...stejně už je čubina doma k nesnesení:-), měj se, dav

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dave, myslim, ze nasi pejskove, respektive jejich touha po pohybu nam neda odpocinout... a to je dobre:)..
      Tak pomalym behem, ale hodne pomalym.. [ja si v takovem pripade davam i multifunkci satek kolem krku a na hlavu, at se vypotim, beru kapesnik na utirani nudli... a vyrazim:)] .. hodne pomalym behem za lepsi naladu a cistejsi nos;). Brzo se uzdrav! 12:)

      Vymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...