Ale jak v pátek lilo, tak jsme vyrazili na chalupu až v sobotu k polednímu takže výsledek je jasný, mohl jsem jít běhat až v neděli po ránu, kdy jsme vyrazili i s moji hodnou manželkou, kterou jsem různé obíhal, abychom si užili oba:). Trasa jasné do vojenského prostoru a tam pár příjemných km. Ženuška asi po 4km odkvačila sama domů a já si tam pobíhal a užíval krásného rána, když -- člověk je (tedy aspoň já po ránu) -- tvor pozemský a fakt jsem měl nutnou potřebu. Nikde nikdo (nikdy tam nikdo po ránu není!!!), tak kousek od cesty na takovém vyvýšeném místě jsem přičapl a jal se ulevit svým útrobám. Najednou kde se vzala tu se vzala výprava nějakého dívčího družstva na kolech, projíždí kolem za huroskeho smíchu mě zdraví:), no samozřejmě uchoval jsem dekorum a zamával, odpovídal, počkal, až přejede poslední, dokončil co bylo potřeba:) a zase pokračoval v běhu:). Samozřejmě, od té doby nikde nikdo!!!
Zrádný, zrádný je vojenský prostor. Jak říkají příručky, situace se může změnit každou minutu a já to musím než potvrdit:).
Čísla hezká, pohodových 12.5km, návrat a pokračování zahradnických práci. Úplná nirvána, až na ten zážitek v lese:), i když já ho vidím jako vyloženou legraci, která správným způsobem nastartuje celý den. Ale zase jsem nějak minul ty zážitky s policisty:), musím příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...