K10 - lama zůstávám (!)

Každý běžecký potrál a asi každý trouba tedy kromě mě:) ví, co je potřeba dělat před závodem, co jíst, jak spát, jak se optimálně hýbat...I když řada těch zásad funguje na většinu lidí,... Omezit běhání před závodem, běžet jen lehce (3-5km), lehká jídla, jen minimum alkoholu, dostatek spánku..

Já mám jedno základní pravidlo. Být v pohodě, i když to třeba může znamenat porušení všech pravidel zmíněných výše:). V pátek se tradičně objevily "nutné" záležitosti na všech frontách...po práci jsem z důvodů rodinné a osobní pohody zapálil venkovní krb, opékal párky a popíjel k tomu své oblíbené Valpollicelo..[Navíc páteční večer ještě patřil výpočtům, ale šel jsem spát s čistou hlavou a natěšený má dnešní závod].

Abych nezapomněl, v páteční ráno jsem běžel do práce svoji tradiční 15km trasu, což velmi trefně, moudře a s plným pochopením komentoval Běžící stín: "Chápu, že ti chybějící páteční běh může vadit víc než přebývající minuta nebo dvě v cíli:)." ... Zkrátka běhám furt a zásadně na pohodu..

Taky ten páteční běh stal za to, poslední 6km jsem běžel se S0cketkou, která vedle mě jela na kole... Zážitkem bylo sledovat protijedoucí cyklisty, dva málem havarovali, jak na nás koukali, ohlíželi se a šrotovalo jim to v hlavě...Je to dcera, milenka nebo nedej bože manželka? Starej chlápek a pěkná mladá žena?:) Co na něm má? Hned mi to připomnělo známý obrázek z cyklu jak snadno detekovat milionáře...:)

Na K10 se nás nakonec sešlo tuším 10, mladí správné natěšení předběhnout Fabia i moji maličkost, ještě jsem je v tom povzbuzoval..:). Všude kolem spousty známých, vůbec jsem to nebral jako závod.. Rozhodl jsem se postavit mezi 40-45 minut a běžet pokud možno rovnoměrně až do cíle, tak abych si to patřičně užil. Akorát nebylo si s kým povídat. Nejdřív byla trať drobet míň průchodná, pak všichni vyrazili, jako když do vrabců střelí... Takže jsem většinu času běžel naprosto sám. Nejdříve mě předbíhali hloučky, abych je zase od 5-6km předbíhal já:), protože já běžel plus minus 4:04km kromě té startovní anabáze. Ze stejného důvodů jsem nespurtoval a tak jsem v cíli byl dostatečně odpočinutý a uvolněný:).... Abych mohl zase odjet domů a užívat si krásné odpoledne při oslavě rodinného výročí..

Pro přátelé čísel..Finálně získané číslo 132(!), čas jsem opravdu nečekal, je potřeba přiznat, že RVM ho trefil jen o 1s (!) hůř. Od nás jsem byl nakonec nejen nejstarší, ale i nejrychlejší a získal skalp dosud nejrychlejšího Fabia. Ovšem o to nejde. Mladí jsou teď natěšení a já jim budu jen fandit, aby běhali dál a rychleji a příští rok měli tak dobrý čas, že nebudu mít vůbec šanci.

Co se týče přípravy, myslím si, že u mě hlavní roli hraje tradičně hlava a celková pohoda, zbytek jsou jen drobné dílčí faktory:).

Tak pohodové běhání! Ať si to jen užíváme.. 12:)