Prů(se)/(mě)r - aneb tak jste se mrchy dočkali:)

Už to bude tři roky, co poslouchám v práci a různé kolem hlášky, že mě to běhání zničí, že budu kulhat a pod. A teď se ty mrchy dočkali:). V pondělí jsem přišel do práce s rozbitým kolenem, kulhajíc s bolestivými ksichty a dokonce jsem použil výtah! .. To nikdy nedělám..:) ... no vyslechl jsem si o sportu a invaliditě, že mi vždycky říkali.. fakt jsem myslel, že je zabiju! Přitom s tím žádnej můj sport nemá co dělat, .. to ale postupně..

V neděli jsme pobíhali po údolí nejdřív ve třech, Deri měla ještě nejmenovaného rodinného spojence:), ale po 9km jsme zase byli spolu sami a běželi v údolí co to dá:).. Po 15km se šťastně špinaví vracíme zpět, když v parku máme (tedy já) kolizi s velikou dogou, která bez vodítka (!) pobíhala volně po parku a srazila mě na zem. Co budu povídat, v jedné chvíli si člověk šťastně běží, v další už letí po hubě (nečekaně) , v jedné ruce vodítko, v druhé iPhone a snaží se minimalizovat dopad, tedy hlavně nespadnout na toho svýho malýho spoluběžce, protože to by mohlo být její poslední..

Takže o pár vteřin později mám pěkně rozseklý koleno [manželka to suše komentovala, že ta hlubší rána by i dva menší stehy snesla:)], krve.. iPhone na odpis, elasťáky pod kolena jsou bojově roztržený.. Myslel jsem že tu starší ženskou roztrhnu. Pes ji neposlouchá, skáče na lidí, ona ho má na volno, já si rozbiju koleno, zničím telefon .. a ona se ani neomluví, jen hloupě blekotá, že on je hodnej, nic nedělá.. Udržel jsem se a jen jednou řekl sprostý slovo! Povídám, dopr..., vidíte, jak se to stalo, já, já mám rozsekly koleno, telefon na hadry.. a vy melete takovýhle hlouposti? Omluvit byste se měla, přetáhnout něčím toho psa, aby si pamatoval, že to nemá dělat a hlavně už ho nikdy nepouštět na volno, když jsou kolem lidi a on neposlouchá.. No a pak jsem se ovládnul, pohladil hodnou Deri, sebral rozbitej iPhone a kulhavým během to zahnul domů.. :)

Pondělní potupa v práci ale stála za to:)... Poslouchat o tom, že se to dalo čekat při mých naběhaných km, ale udržel jsem dekórum a na vtípky typu, tak už nám doběhal, sokolík.. nic jsem neříkal, ani na to, že PIM se poběží letos beze mě.. Aby se ty mrchy nepřepočítali.. ovšem nebude to úplně jednoduchý.. Ale přes tu bolest cítím sílu, aspoň vnitřně ji cítím:). Chuť se s tím drobet víc porvat.

Když jsem to ještě za tepla vyslepičil Stínoví, tak mě hned naladil slovy: "...Možná jsme pomalí, staří a nemáme talent, ale když se pro něco nadchnem, tak jsme nezastavitelní, protože máme charakter. A vo tom to je ;) ". Večer jsem strhal mokvající obvazy, počkal, až zřítelnice mých očí usne, pořádně zasypal zásypem a usušil fénem:), ať má rána šanci se zatáhnout, ne?

Do rána spím na různé na boku, ale v úterý doura zmizela:), sice mi koleno oteklo, asi se i drobet zapálilo, moc nemůžu chodit, ale myslím, že lepší než v neděli.. ale přijel jsem domů z práce, vzal kraťasy, kouknul na tu malou dětskou hlavu, co se mi vylíhla na pravým kolenu, vzal Deri a spoluběžce a vyrazil do údolí.. Pro toho, kdo to nezná, vytloukání klínu klínem, aneb léčivý běh, je asi stejná věc, jako když si alkoholik dá ráno otvírací pivo.. vše najednou funguje, může nejenom chodit, ale i běhat, koleno splasklo na polovinu.. no rekordy rozhodně nečekám, navíc čtvrtek a pátek služebně pryč, přijíždím zpět v noci před závodem.

Asi aby to nebylo moc jednoduchý:), to bych nebyl já, kdyby nebyly zmatky a komplikace.. Nicméně si myslím, že ten rozměr "statečného boje" a "nevzdáváni" je něco, co obdivuju od dětství na rytířských příbězích, co obdivuju u Běžícího Stínu, možná to, co mě tak přitahuje k dlouhým běhům..

Navíc, když už jsme blázni, tak má cenu držet ten prapor a držet ho hrdě a vysoko:). Musím si na závěr vypůjčit slova od BS, která mě fakt dostala, ale jsou moc hezká " .. a taky si nemysli, ty tvoje děti tě pořád sledujou. Sice si řeknou, že seš blázen, a možná tomu budou i chvíli věřit, ale ono časem, až budou v životě jen za sebe a začnou pořádně přemýšlet o těch kolem sebe, až jim život taky hodí nějakej ten klacek pod nohy, tak si vzpomenou na tátu ... a třeba asi řeknou, tak to já dám přeci taky ;))"

Držme si palce.. A tak, to dáme taky, ne? 12:)