You win some you loose some...

Tak jsem skončil svůj boj se žrádlem:). Celkové to beru jako vítězství, i když jsem skončil dříve než jsem chtěl, místo čtvrtku ráno ve středu kolem oběda. Ale bylo potřeba i s pár lidmi popít a moje odkládání by mohlo působit, že jsem spořílek, který je kvůli ušetřeni pár korun schopen předstírat, že se zasvětil nějaké šíleně sektě, přestal jist a pít alkohol:). Moc děkuju všem za podporu a zdravím všechny, co chvíli "spolu-trpěli".. Zážitky byly zajímavé, těším se, jestli něco někdo sepíše, ale ode mne bylo dosti "hladu", alespoň do jara..:)...Život totiž běží jako splašená herka a je potřeba myslet a plánovat věci příští...

Plánovat.. ano, plánovat. Trochu se mi totiž zamíchaly plány v minulých dnech.. Chtěl jsem původně běžet v prosinci Pražskou 100. Dopředu jsem se domluvil se svým chlebodárcem, že v sobotu 8.12 si mužů přehodit práci, všechno bylo odsouhlasené, registrace zaplacena, abych se v noci z pondělí na úterý dozvěděl, že všechno je jinak a že žádné změny nebudou a tedy že na závod mužů zapomenout.:).. Než to opravdu zapomenu.. nechcete někdo registraci na Pražskou 100?:)

Ale beru to jako znamení. You win some you loose some. Dobře, že to nedopadlo, nebylo mi to letos souzeno:). Zase se dařilo jinde..V minulých dnech jsem totiž úspěšně získal kvalifikační 100km běh pro případně US ultra. Tedy virtuálně, v databázích! Podařilo se mi zanést do ultrasignup.com nejen svůj profil, ale Silva Nortica běh, abych se byl schopen prokázat, že něco delšího uběhnu:) a mohl se přihlásit na delší běhy za velikou louži. Ho, hóóó! A že to nebylo jednoduché. Původně se mi nepodařilo tam zanést ani (přes rozsáhlou korespondenci a podporu sekretariátu PIMu) Pražsky mezinárodní maratón, o maratónu ve Stromovce, Brdské stezce ani nemluvím. Výsledky totiž nejsou v excelu s anglickou hlavičkou a nemají určitou strukturu. Prý mám říci pořadatelům, ať to dělají správně..:). Naštěstí jsem ukecal pořadatele Silvy a společným úsilím:).. no je to tam.. Jsem ready! Modří již asi vědí, ostatní tuší.. Nejlépe to shrnula moje nejmilejší jasné slunéčko, když jsem se vrátil od Stína.. No, neříkej, že vydržíš čekat celý rok, že tam nepoletíš dřív, abyste někde běhali po stráních, pili pivo a tak..:). [má mě přečtenýho tam a zpátky!]

Díky absenci Pražské 100 mi vlastně opravdu skončila "závodní" sezóna a já se můžu zase věnovat naplno svému pobíhání a polykání km, určitě to tak má být. Na řadu e-mailových dotazů, jak to dělám(e) s běháním do práce a z práce v zimě? No je to stejně, jako v mladí s holkama -- základem je dobrá "balicí technika".:).

Předvedu názorně na obrázcích. Můj 20l Salomon batůžek zvaný Bouřlivák po doběhu do práce.. a postupně z něj vyndávám, teplou leteckou bundičku, džíny, pólo, trenýrky, ponožky, náhradní brýle, zápisník, 1T disk, klíče, doklady, iPhone, tužky a pár papírů s poznámkami. To pro případ jednosměrky. Kromě stanu a vařiče skoro všechno:). Při dvojsměrce je to úplná brnkačka. Když jsem letěl za Stínem, tak mě samotnýho udivilo, co se při trochu snažení dá do kufru narvat za objem. I do příručního zavazadla:).

Komutačnímu běhání zdar! Procvičte si balící techniku, dobré zážitky zaručeny! Snad ty svoje do příště nezapomenu...nebo..ono se furt něco děje.. 12:)