Kungfu Panda, tedy vlastně Kungfu Lama

Jaký já jsem trouba!! Mnohokrát jsem si tady naběhl a vím, že jakmile něco řeknu, jsem za to vzápětí po zásluze odměněn/potrestán. Kdybych držel ústa nebo aspoň hubu:).. RVM tu měl posledně takovou milou poznámku, že on vlastně s batůžkem nemůže běhat, protože by furt něco zapomínal -- no  a já si dovolil "mazáckou" odpověď, že to nevadí, že by zapomenul jednou a podruhé by si na to dal sakra pozor!:) A taky že jo, hned se mi to stalo ve čtvrtek..

Už najedený, balím ráno do práce batůžek a říkám si, už jim normálně, kdoví, jak to vyjde v těch zmatcích dalších dnů, sice mám práci do pozdního odpoledne, ale zkusím dvojsměrku (zabalit na ní je dle mých slov "brnkačka")... Jenže já hlupák starý, hlava děravá, berlu mrazilku.. tedy co to povídám, moji skvělou čelovku,.. jsem nechal doma.. Zjistil jsem to až v práci a až těsně před "výběhem", který se díky aktivnímu zlepšovatelskému hnutí, široké iniciativě mých soudruhu posunul až výrazněji za pátou hodinu odpolední a navíc -- zapomněl jsem, že se posunul čas, k tomu zataženo.. no bude v Prokopáku pod stromy tma.. no jako v pytli.. a taky byla.

Ale co.. Běžím si tedy tmavým Prokopákem vlastně po paměti.. tápu, a ťapu nohama, jak terénní slepička.. Ochladilo se a jak dýchám nosem, tak v tom chladném vzduchu cítím tlející listí a všechny vůně podzimního údolí..Všechny starosti už jsem nechal za sebou, v batůžku na zádech mi s drobným klepáním miska od jídla připomíná, že špagety, co jsem si vzal z domova s sebou byly opravdu dobré, ..:).. Prostě až tu šílenou tmu, skvělá pohodička..

Pomalu začínám i v té tmě běžet na volnoběh, přeneseně se dívám zezhora na sebe, jak tam dole v té tmě legračně poskakuju a snažím se rozpomenou z rána na pozice jednotlivých kaluží [marně!! Hlava už mi neslouží a jak říkám, běžím na volnoběh a tak mám běh i s droubnou sprchou:)]. Najednou můj - ledovým vzduchem pročištěny nos -- zachytí naprosto jasnou pachovou stopu. Nechtěl bych se pouštět do dlouhých diskusí o typu, ale cítím nějakou mužskou vodu po holení nebo neodorant... Něco, co sem (ani ve velmi jemně esencí) vůbec nepatří, ale neslyším žádné zvuky, nikde žádné postavičky, žádné světélko a tak zpozorním..

No za zatáčkou, za tunelem se pachová stopa stává trochu zřetelnější a vtom na mě někdo vyskočí zpoza rohu a udělá takové BAF! Jak jsem byl napnutej a soustředenej, tak částečně uklouznu, částečně vyskočím tím samým směrem s výkřikem asi jako HUUU.. S rukou dopředu napnutou, podobně asi jako když se Neo v matrixu snaží zadržet kulky, nebo kungfu bojovník se připravuje na větší šťouchání. A zaujmu obranný postoj k boji.:). To vtipálek (řekl bych že vtipálek) se děsně lekl. Vykřikl, to já jen tak z legrace.. to není útok..:), a já, jako bych prošel nějakým kurzem, změním polohu, opatrně udělám několik úkroku stranou, vlevo a vzad (v "bojové" poloze). V tom silném šeru to mohlo vypadat i profesionálně, chlapík vyděšeně couval... A jak jsem naučen z filmu a knížek odpovím "drsňáky":).. tak jo, ale žádný vopičky!:) .. přejdu kolem a zase se rozběhnu. Adrenalin všude, ovšem po pár metrech běhu je situace obrácená a mám problémy zadržovat smích nad tim, jak jsem dělal kungfu v nočním Prokopáku..

Jjo, tak tohle bych asi nikdy nečekal, nikdy ale neříkám už raději nikdy..A žádný mazácky poznámky! A příště čelovku! :)

Zážitkům a běhu zdar! Ultra zvlášť! MSF! 12:)