Recept na štěstí?

Tak pro většinu z nás skončila běžecká sezóna a v lehce pozměněném gardu zase slyším (možná pravdivé) ale celkem negativistické řeči a předpovědi známých i neznámých kolem. Že přístí rok bude (minimálně běžecky) pro nás (i pro mě) stát za starou bačkoru, že svoje rekordy už nepřekonáme, stáří, únava a nemoci na nás útočí.. a my se pomalu rozpadáme na součástky.:)

Do jisté míry to teď chápu. Se začátkem plískanic, i blížícím se koncem roku, ,, končí sezóna a přichází čas plánování a bilancování. A jak jsou kolem mlhy a plískanice, tak snadno na člověka může padnout nějaká ta pochybnost nebo depresička..Možná si víc než kdy předtím uvědomujeme si, jak moc potřebujeme to (lidské) teplo a štěstí. Ale jak vlastně štěstí získat? Koukal jsem kolem, konzultoval se známými a se strýčkem Googlem a kupodivu západní i východní filosofie se v jednom shodují. Za nedostatek spokojenosti a šťastných pocitů mohou jednoznačně příliš vysoká očekávání!

Vysvětlím..Například se těšíte na vytoužené rande/party/výlet/závod... jenže ve finále není to vůbec není takové, jak jste si naplánovali a vysnili.  A proč? Měli jsme moc vysoká očekávání. Pokud budeme střízlivěji a trochu opatrněji plánovat, hned nečekat kdoví jaké výkony/zážitky.. , tak o to víc příjemných překvapení určitě zažijeme. Obecně se dají uvažovat dvě základní strategie šťastného života: 1) Neustále zlepšovat a stupňovat naše zážitky - což asi moc dobře dlouhodobě nejde.. [to dokáže jenom Machy!:)]  nebo 2) Upravit svá očekávání tak, že v nich budeme víc při zemi, abychom se nakonec mohli vzájemně radostně plácat po zádech, jak to zase krásně vyšlo.:)

Nedávno jsem četl, že v tomhle ohledu jsou Američani naprosto nepřekonatelní.. tam i v době ekonomické krize si víc jak 65% firem vedlo nad "očekávání" dobře a lidi i obchodníci na Wall Street byli spokojení, i když vlastně všechno šlo lidově řečeno "do kytek".

Asi nejlépe komentoval nešťastná evropská manželství jeden můj indický známý statistik.. Evropané se berou nebo vstupují do vážného vztahu téměř na jeho vrcholu.. Zamilovanost vytváří velká očekávání a my se těšíme na šťastný život až na věky:)..Což zákonitě vede jen do průšvihu.. Zatímco oni -- oni si berou téměř neznámého člověka, kterého vybrala jejich rodina (a blízcí), ovšem na základě toho, že je dobře znají.. Oba partneři od manželství moc neočekávají a hle po čase zjistí, že si vyhoví, jsou na sebe ohleduplní a i nakonec láska se dostaví:), štěstí má vzestupnou tendenci..:)

Poučen proto vyhlašuji adjustované plány na příští rok. . Prostě žádné "Dohnat a předehnat"., "zrychlit", žádné překonání osobáků, žádné "desítka pod 40", "maratón pod 3", kdepak!!! ..:) u sebe to z opravdu doslova i přeneseně vidím na "moc nezhoršit"... Přeci jen stárneme..:). Adjustovaný cíl vidím uběhnout maraton pod 4 hodiny, uběhnout třeba i něco delšího, pokud to vyjde, třeba i přes 50km,...běhat aspoň 3 krát týdně...

To by v tom byl čert, abych ten plán nesplnil a mohl se vesele poplácávat po ramenou, jak jsem dobrej a byl spokojenej a šťastnej z toho, jak mi to daleko a rychle běhá! :).

Tak boji s depresemi kolem zdar! Prostě žádný velký plány a úspěch je zaručen. Navíc se v té vlně štěstí a euforie:) možná i můžeme doopravdy zlepšit.

Všemu zdar! Ultra zvlášť! 12:)
PS. Taky adjustujete plány :)?