Jak jsme pouštěli kapitalistovi žilou:), aneb sudetské běžecké malování..

Příprava u Pavla

Přiznejme si to otevřeně..Takhle společensky náročný rok, to už jsem dlouho neměl..:). Poslední návštěva Sudet a VS byla velmi vydařená a tak, když VS naznačil svoji potřebu se běžecký družit .. říkal jsem si že bych měl dorazit.. Přeci jen, skvělí kamarádi neleží na ulici a Pavel je v Sudetech stranou, opravdový zapadlý vlastenec:). Volal mi prý, že by chtěl nějaké velké logo/písmena vykreslit do mapy... Asi, že se nebude nikdo z nás chtít zúčastnit, sezóna závodů je v plném proudu... A zněl trochu smutně... Jak to udělat? V sobotu po obědě máme naplánovanou oslavu narozenin moji nejmilejší manželky, jasné slunéčko... Ovšem, s pátečním během přes noc, by se to podle mě mohlo podařit.. Proto jsem slíbil, že se budu moc těšit a že to jdu to nějak "citlivě":) dojednat a říci mé nejmilejší...

Protože jsem ho na začátku moc neposlouchal, tak jsem se ptal, -- ne že by na tom nějak záleželo -- ale co to "kreslíme"? Říkal "S" a "I". Nic mě nepadalo, ale pak mi to naskočilo. Vždyť my vlastně kreslíme emblém socialistické internacionály!! V rámci tematické přípravy, jsem proto shlédl jeden díl známého stranického seriálu "Okres na severu" a pilně poslouchal proslovy okresního tajemníka s.Pláteníka, stejně tak jako soudruhů že sousední budovy... Vykreslit .. vydupat svýma nohama do země emblém Socialistické Internacionály je přeci snem každého občana naší socialistické vlasti! Šosácký Západe! Mladý je každý komunista!!:)

Překvapení na nádraží

Ano, vlastně jedeme "z ústředí" zkontrolovat stav závazkového hnutí, kvalitu nástěnek a propagandistického hnutí v sudetské oblasti. Opravdu jsem se položil do role, takže moje první otázky (soudružské) návštěvy šly rovnou k věci.. "A co soudruzi, vy zde na Severu? Písně zpíváte? Vrahy bijete?" ... A jak na sportovní frontě? Sportujete podle sovětských vzorů? Co plány s. Běhalova? Už jsou v praxi?:)...

Chlapci byli evidentně "zaskočeni" a tak jsem místo pokračování v dotazech na příběh Pavky Korčagina (Jak se kalila ocel), už jen tradičně kalil vodu:)... Pavel mi jemně (a trochu vyděšeně) zopakoval, že nebudeme vydupávat a vykreslovat SI, ale IS. Neplést se zkratkou nové vznikajícího státu na blízkém Východě! Je to zkratka InterSportu .. ale uklidnil mě.. Čím víc km uběhneme, tím víc pustíme kapitalistovi žilou:)!! Mají nějakou marketingovou akci, při které je cílem vykreslit jejich loga.. a kolik km přitom uběhnete, tolik procent slevy získáte. Upozornil jsem je, že bychom neměli být úplně "nenažraní".. a nejít na 100km, taky přeci jen bych se měl dostat rozumně domů. Oslava volá! Navíc jako matematikovi mi vůbec nebylo jasné, jak by v InterSportu chápali 102 km? Jako že nám ještě 2% ceny vrátí zpět v hotovosti? :)

Stručně řečeno, páteční pozdní večer nás s t-birdem přivítal u Pavla ve velmi dobré náladě, s tím, že 80-85% je také hezká sleva a že pány z IS jistě potěší, že Pavel zakomponoval do obrázku i Ještěd a velkou část přilehlého hřebenu. Vítáme se s Pavlovým občasným spoluběžcem Martinem, zkušeným triatlonistou, který je v našich akcích po prvé a na základě jeho prosby vyrazíme až o půl noci, aby noc nebyla příliš dlouhá... Sákryš, říkám si.. ale to bude logistický velmi náročné se dostat následující den do jedné hodiny do Prahy do Stodůlek. Ale je se mnou VS, který si ví se vším rady a t-bird, který je logistický mág.. a tak věřím, že akci zdárně dokončíme a slovy proletářů.. "kapitalistovi pustíme žilou:)"... vše se v dobré obrátí, a stejně jako v pohádkách vlk Karkulku nesežere, Růženka se probudí a Honza včas do Prahy dorazí:)..

Na nádraží v Liberci jsme včas, akorát abychom zjistili, že na trati je výluka:) a že (snad) nás na místo startu dopraví náhradní autobusová doprava. Únava z posledních dní se ukazuje už v autobuse, kde marně bojuji se spánkem, hned jak jsem dosedl. T-bird se laskavě ptá, jestli jsem v pořádku.. samozřejmě, že jsem, až na tu "hlavu", ale s tím, jak my víme, se moc nedá dělat...:)

Krátce před půlnoci jsme na místě. Všichni loví satelity, protože každý potřebujeme mít tu "svoji" stopu zaznamenanou. První km -- kdy se kvůli tvaru písmena "I" dereme strání a ostružinami -- nám trvá asi 18 minut a představa, že budu v Praze včas dostává vážné trhliny... Kdybych to byl býval věděl, říkám.. Tak jsem si vzal z domova zahradnické nůžky!! Ale asi po km se dostáváme do části lesa, kde se dá i popoběhnout, pak na cesty, kde se dá i běžet...

Nešlo odolat

Hned na začátku řešíme úplně zásadní problém, který server předpovídá počasí nejlépe. Protože se dost významně liší. Navzdory mě kritice nejmenovaného zdroje:) ... se počáteční vyjasnění vytrácí a v místech kudy běžíme se objevuje drobný déšť se sněhem, který při dopadu na zem taje. Ono s tím počasím je to vlastně jedno, jak už je člověk venku, že..:).. a protože je apríl, tak se chvílemi vyjasní tak, že je krásně vidět ozářený Ještěd, ovšem když se jej snažím zachytit na svůj telefon, vypadá to jako známá fotografie.. tři černoši v tunelu:)...

Cesta krásné ubíhá.. jsou okamžiky, kdy se zdá, že návrat do Prahy stihneme:), v té chvíli zrovna sbíháme do Svijan, kde nám VS nezapomíná sdělit řadu vlastivědných zajímavosti, včetně toho, že znak pivovaru na komíně maloval on a jak se zbořil při prohlídce pivovaru, že ho museli odvážet na valníku domů... Čímž dostává Svijany do vyšších vrstev našeho pivního žebříčku..:)... Nálada se vylepšuje, když asi kolem 4h ráno t-bird vesele zdraví na benzínové pumpě "dobrý večer"! :)... my dva (padlí andělé skupiny) samozřejmě kupujeme pivo [Svijany:)], VS vysvětluje obsluze, co vlastně děláme.. Martin začíná mít větší problémy a říká, že včera byl na kapačkách(!). OMG! Tohle kdyby se dozvěděla moje nejmilejší, tak mi podobné výlety zakáže, abych od spoluběžců něco špatného nepochytil:).. Domlouváme mu a nakonec z Malé skály, někde kolem značky maratónu má zajištěný odvod domů.

Začíná svítat

Pohledem na hodinky nakonec Pavel následně modifikuje trasu dál.. s tím, že asi 5km nakonec ukrojíme, abych stíhal oslavu. I tak to bude vyžadovat dobrou koordinaci...Začínáme stoupat větší kopce, počasí se různě mění a začíná svítat. Jako dokumentarista skupiny to vůbec nemám lehké. VS například ukazuje rukou úplně jinam než by se světelně hodilo.. Předběhnu jej, abych v kopci zachytil hru světel a jeho výstup, ale on nespolupracuje.. Říkám si.. Veverka, jestli se mi ten záběr nepovede, tak tě pošlu dolů a uděláme to celé znova!! [Přesně tak jak to on dělal s horolezci ve svých filmech:)].
Jak se začínáme blížit k Ještědu, mění se zase počasí, přicházíme po hřebenu do míst, kde je celkem ostrá čára mezi zelenými pastvinami a čerstvě napadaným sněhem. Zatímco před chvíli při svítání zpěv ptáků dosahoval hlasitosti motorové pily, tady je naprosté ticho... Slyšíme, jak nám pod nohama křupe čerstvě napadaný sníh, zmrzlý a mokrý podklad je skvělá kombinace pro t-birdovi silničky a moje Hoka [ano, ano.. při seběhu mi vždy naskočí jako varovné světélko jejich slogan "Time to fly":)].

Když se konečně dostáváme na Ještědku je už hustá mlha. VS už tradičně ukazuje do neprostupné mlhy a říká, kde se co se nachází.. Podotýkám opět Ještěd není vidět:).. t-bird úspěšně přesvědčuje majitele bistra, aby nás obsloužil. Zatímco my dva si vybíráme pivo (v Sudetech jedině Konrád), VS nám drží místo u stolu. Začíná nám být zima, všechno trvá, protože majitel nám dává najevo, že na takovýhle návaly... tady nejsou zařízený:)... Rychle dopíjíme pivo, a v sílícím větru spěcháme dolů.. V následujících hodinách dobíháme do prosluněného údolí a za chvíli končíme naše dobrodružství... Hlavně neudělat nad tím S háček.. To byl průšvih:)..

Ve finále cca 77km (2021m převýšení), krásně jsme si zase nacvičili běhání v noci.. i se zastávkami, nákupy a tak.. 11h, žádná šílená rychlost, ale skvělý tréning na ultra.. Stačíme se u Pavla i umýt, skvělá snídaně.. po cestě do Prahy stihnu koupit ještě i kytku [.. moje nejmilejší to se smíchem shrnula.. tak už jsem se kvalifikovala na dárky kupované na pumpě:)]... prostě naprostá paráda..

Matně se snažím vzpomenout si na celou noc, kdy jsme společně běželi a povídali si... Asi nejlépe moje pocity shrnují slova C.W. Buehnera: "(Lidi) Zapomenou na to, co jste jim řekli, ale nezapomenou, jak se s vámi cítili." Jako pocitový běžec to vnímám úplně stejně.. Nakonec jsou stejně nejdůležitější ty pocity, které si uchováme..

Běhu zdar! Ultra a kamarádům.. zvlášť!

12:)

PS. Nás výlet přinesl i jedno velmi zajímavé statistické zjištění. Byl jsem v poslední době na Ještědu několikrát... v listopadu, v prosinci, loni koncem března, letos v druhé půli dubna. Pokaždé sněžilo a byla mlha. Uzavírám výzkum - nejsou potřeba další pozorování. Vždy, když jsem na Ještědu sněží a je mlha:).

PPS. Neskutečná radost, hrdost na moje těžce získané zkušenosti s navigací Dakota 20. Připadal jsem si jak opravdový navigátor. Ještě musím pár "čudlíků" osvěžit a jsem připraven na nové dimenze sólo běžecké turistiky..:)

Tak se to podařilo, VS nemusel znova:)

Ostrá hranice mezi zelenou a bílou

VS drží místo v restauraci, my bojujeme o pivo

"tady" kolem je ... všechno... akorát to není vidět:)