neděle 29. listopadu 2009

Soutěžím o titul (vzorná) lama roku:)!

Už na mě prasklo spousta věcí:), například někdo odhalil, že jsem "duší žena":), což je skvělá hláška a souhlasím, ovšem nejlepší je, že asi fakt soutěžím o titul (vzorná) lama roku! Asi to vyhraju, protože mezi běžci, co já znám jsem jediná lama a tím pádem jsem i vzorná!:)

Týden byl nějak divně zmatečný:), asi slabé slovo pro týden, kdy by bylo potřeba se naklonovat, být nejlépe na dvou místech současně, kdy chyběl pomalu čas na to odběhnout na toaletu, ale pozor! Běhání jsem zatím ubránil. Sice bylo potřeba občas vybíhat hluboce před 7 hodinou nebo už za soumraku a já se tak těším na ježíška! Nějak z mých blízkých skrytě vypadlo, že bych mohl dostat čelovku, tak jsem si ji radši nekoupil (!) a moc se těším na "překvapení":) pod stromečkem! No posuďte sami, můj "noční telefon" (aplikace iPhone od apple) to zachytil následovně:



Ale klame to (dobrá aplikace), jen poslední snímek byl dělán za normálního světla, zbytek byl za šera:).

Dneska (v sobotu) jsem odjížděl z domova po 8 hodině a vracel se kolem 6, takže venku nepřipadalo v úvahu, synek si stěžoval, že jsem mu sliboval v týdnu squash a tak jsem dorazil převlíkl se, za hodinu udělal svých 12km na běhátku, převlíkl tričko a šel na hodinku mastit squash:). Sice tepovku 65 jsem zcela jistě nedržel, ale Miloš mi to jistě odpustí:). K dnešnímu dni mám tedy už 54km, pokud mi zítra - musí! - vyjde čas na přehozenou 20, tak 74 za týden už vypadá dobře! Držte mi palce!

A teď proč ta soutež...

Vlastně od té doby, co jsem začal běhat a co to na mě prasklo:), tak mi známí a různí lidé okolo radí, jak bych měl či neměl běhat. Dámy prominou, ale připomíná mi to takové ty rady typu, zkus vajíčkou dietu, Jitka shodila 5kg za 14 dní.. Ne zkus dělelou stravu, určitě to funguje, 6 kg za dva měsíce.. No zkrátka jsem se různě dozvídal, že bych měl běhat rychleji-míň-víc-vůbec-furt-2xdenně-slabsí týden-intenzivní týden... Fakt mazec!

Naštěstí já měl kliku. Mými rádci byly poznámky neúspěšných lidí na behej(furt).com, Ďuri mi pomohl moc a rady a vedení Miloše je neoddiskutovatelné.. Takže, já vždycky končím ty rady slovy (dle pravdy) "já tomu nerozumím..", ale znám lidi, co tomu rozumí, věřím jim a ti mi řekli, abych to dělal takhle...:). Určitě to lze dělat líp, s rychlejším efektem, ale já nespěchám. Zatím, co mi bylo porazeno, fungovalo. Tak nevidím důvod přestat věřit svým "guru":) a dělat nějaké experimenty"... Největší "legrace" je, že ve finále člověk zjistí, že většina těch "moudrých" se nezbavila zbytečných kg, neuběhla maraton nebo jej dala v čase výrazně nad 4 hodiny.. Zaplaťbánbů jedné důležité věci jsem se snad naučil od ultráka. Necítím potřebu je ponižovat, ani předělávat.. Takže když jsem například vyslechl jednu z posledních rad, jak bych měl intenzivně trénovat, abych získal rychlost a připravil se na maraton (dotyčný jej neuběhl, ale chystá se na "super" čas), tak jsem jen pokýval hlavou a příjmul to jako tradičně se slovy "víš já jsem taková běžecká lama, já tomu moc nerozumím, ale mně se to líbí a vyhovuje mi to tak, jak to dělám, nebudu to měnit". Ten člobrda mi řekl, že je to škoda, protože kdybych trénoval jako on určitě už bych měl taky 10km pod 50minut, jestli jsem zkusil Tesco 10? Že on měl čas hluboce pod 50 minut, mezi 48-49minut. Tak jsem věrný ultrákovi pokýval hlavou a (skromně) řekl, že se taky snažím a že jsem to taky dal pod 50minut. Už jsem neříkal, že to bylo v přípravě na stromovku, že jsem ráno běžel 8km a že jsem to dal pod 47min. Proč taky? 47 je přeci pod 50, nebo ne?:) A lepší je být lama [když jí koneckonců jsem:)], než se nějak vytahovat [není s čím:)] a zbytečně prudit. Moc hezky se mi potom běháčkovalo:) podle mého tréningového pláníčku:).
Mejte se fajn! :) Lama

PS. Jen tak pro pořádek, tu odloženou 20 jsem dal a tak skutečně končím týden s 74, měsíc s 237km. Nakonec není vůbec tak zlé, ale musel jsem "bojovat".

sobota 21. listopadu 2009

Ubránit si běhání:)

Nevím jak vy, ale já v posledních dnech pozoruji zvýšený výskyt zmatků, zbytečné práce a stresu. Jak říká Pulec, až k tomu přibude vánoční zmatek a stress, tak to asi bude ten poslední hřebíček, ta poslední drobnost, která nás může zničit.
Už běhání v tomto týdnu bylo nácvikem na frontový útok. V úterý po ránu lilo, já se brzo ráno vypotácím z postele a začínám se oblíkat. Moje nejmilejší, nejmoudřejší...[jasné slunéčko:)] manželka povídá, kam se deru, vždyť venku leje. Moje odpověď "ráno vstanu, kouknu na plán, vidím 13km, jdu běhat 13km:)" nebyla asi nejvhodnější, protože zrovna včera jsem opět umístil svůj nový tréningový plán na bok naší lednice vedle rozvrhu dětí...[:) ale už je tréningový plán vzat na milost]
Při návratu domů už slunce občas vykouklo mezi mraky a bylo to nádherné! Ale další den ráno už jsem nestihl, pracovní povinnosti začínaly už kolem 8 hodiny a to se nedalo:(, takže večer jsem plán plnil ve fitku na běhátku a na veslařském trenažéru. Ve čtvrtek to bylo ještě horší a nestihl jsem ani náhražku ve fitku. Hrůza, hrůzice:). Ale všechno zlé k něčemu dobré. Následující týden bude co se týče práce a zmatků naprosto nepřekonatelný, kdy pracuji i přes víkend.. Proto jsem nenechal nic náhodě a naplánoval běhání do detailů, koupil baterku na ranní běhání a tak:).
Ale pozitivně:). Dnešní ranní běhání ve vojenském prostoru stálo za to. Ráno jsem brzo vstal, zatopil a ještě za ranních červánků vyrazil. Při cestě v prostoru už cesta byla červená od ranního slunce.. nemá chybu!
Při návratu mě zarazil jeden soused dotazem, na co trénuju? Při krátkém rozhovoru jsem pochopil, že je ustálený názor -- muži při běhání trénují, zatímco ženy hubnou! On to dodával, že ta jeho "hubne", při pohledu na něj jsem chtěl řici, že on by to taky potřeboval:). Ať žije rovnoprávnost!!!! Řekl jsem, že u nás je to obráceně, žena trénuje a já se snažím zhubnout...:) Přece je to nespravedlivé, čtu, jak některé spřátelené blogy:) vybíhají zásadně pod rouškou tmy, protože se stydí běhat? Co je to za hloupost? Přitom sousedka od nás říkala moji nej... [jasné slunéčko:)] že ji viděla po ránu běhat a že by snad šla taky:),.. asi tak, myslete na ty ostatní, co jim můžete být příkladem!:)
Držím nám všem palce! Týden skončím asi pouze s 55km, ten výpadek nebudu nahrazovat, ale příští týden jsem odhodlán bojovat za každý "výběh".

sobota 14. listopadu 2009

Mlha přede mnou, mlha za mnou

Říkám si to kouzelné Popelčino zaklínadlo a sotva jsem doběhl, hned si začínám uvědomovat, jak byl tento týden náročný.. Nejen, že mi práce pod rukama kynula jak těsto, lidi se na všech možných schůzích -- promiňte mítincích a pracovních poradách:) -- nějak na můj vkus šíleně vykecávali, objevovaly se nečekané zádrhele. Moje náctilété děti by řekly jednoduše "mazec" :).
Všude kolem chřipka, no já zatím držím (ťuk-ťuk), ale od pondělí do středy jsem měl silné "žaludeční" problémy, proč to neříci na rovinu, jsme tu mezi sebou, zkrátka bez toaletního papíru ani ránu:). V úterý to bylo tak aktuální:), že jsem vzdal i běhání, nepovažoval jsem za bezpečné, že bych od nás doběhl alespoň na kraj prokopáku:). Ale ve středu a čtvrtek jsem to začal napravoval a tentokrát jsem koukal víc po skalách..


Po ránu minimum [= 0] lidí, jak vidíte, nemá chybu!
V té nějaké divné náladě posledních dnů (vnímáte to taky?) mi snad jen můj "zvrácený" smysl pro humor pomáhá tomu všemu čelit. Pak se i ty prosté (pro někoho nepříjemné) denní situace stávájí příjemné a veselé. Asi je to tím, že jsem magor:). Například ve středu jsem měl možnost si znovu přehrát můj oblíbený výstup "platba kartou". Popíšu situaci. Platím kartou v obchodě, otrávená paní na pokladně, znuděně mi řekne, že jí "to" nečte mojí platební kartu. Hotovo. Čeká že se budu rozčilovat nebo, že sklapnu a zaplatím v hotovosti [pozor nemám dostatek]. V této chvíli ja začínám plakat! Se slovy "co budeme dělat"??? Paní maximálně hotová, čekala cokoliv jen né tohle:)... po malé chvilce se klidným hlasem zeptám "..a co zkusit jinou pokladnu nebo zavolat autorizační centrum?" :). Neuvěřitelná katarze.

Nebo odpoledne šílená schůze, ale pak mi oko zabrousí na prezenční listinu a posudky a při určitých kombinacích jmen jak jdou za sebou mám pocit prožitého vtipu:). Se jmény je to skutečně tak, že život je poskládá do přesných kombinací, které dobrého pozorovatele patřičně osvěží. Abych pro jistotu neinzultoval někoho ze středečního seznamu:), vzpomínám na své mládí, vybaví se mi hned dvě sousední kanceláře na třetím patře katedry analýzy na MFFUK v Karlíně (pamětníci ví, že si nevymýšlím), kde seděli: Veselý-Zajíček a Stará-Čermáková-Úlehla!

Heslo dne a týdne zní (jak jinak) vydržet a neztratit při tom humor!

Dnes v sobotu to běhání bylo neskutečně krásné, mlha a slunce, které se dralo přes kopec a zbytky oblaků tomu dávalo neuvěřitelnou atmosféru! Cítil jsem přitom neuvěřitelný štěstí a i určitou pokoru. Tak aspoň nějaký odraz z mého iPhone..

Zítra skončím týden patrně 54km, už to začínám (doufám) trochu zvedat ... chtěl bych se začít trochu víc soustředit ještě na váhu, tož uvidíme:). V týdnu bych měl mít nový tréningový plán a hlavně se těším, bude se zase běhat všude:)!!!!

sobota 7. listopadu 2009

Návrat od moře a opět dobrodružstvi:)

Tak už jsem zpět. Ve středu jsem byl ještě běhat v Helsinkách, v mrazivém větru jsem vítal východ slunce:), ale ve čtvrtek jsem si dal pauzu :(. Jednak napadl sníh navečer tál a přes noc, něco zmrzlo, něco napadlo a jednak to nevypadalo bezpečně na běhání a jednak jsem cítil nějakou únavu, či depresi a tak jsem si řekl, že si radši pospím, bral jsem to jako signál těla:).


Je to těžké v tom částečně "depresivním" prostředí zůstat pozitivní, i takový přírodní optimista jako já tady může zakolísat:). Oni Finové jsou sice fajn, ale v podstatě to jsou studený čumáci:), ta dlouhá zima a s tím spojené deprese by se určitě podepsaly na každém... Proto tady nekoupíte volně alkohol, akorát tak pivo a to ještě tak do 9 hodin, je to dost předražené. Není divu, že když už Fin začne pít, tak neví, kdy přestat [možná taky prostě neumí normálně pít:)], Ve čtvrtek jsem se stavil na pivo [6 euro za místní značku!] a u baru se potácel jeden takový "reprezentant":). Právě dopil láhev vína a objednal si pivo a panáka, kopnul do sebe panáka, upil pivo a objednal si dvojku vína! Tomu říkám silná alpská trojkombinace:)... Nejšílenější jsou tady oslavy letního slunovratu, neboli juhannus. [Lidi skáčou přes oheň=kokko (pozor množné číslo je kokot:)!]. To tady tradičně zahyne dost lidí, opilí se většinou utopí v moři, v jezerech a tak. Asi před dvěma lety při bujarých oslavách několik studentů zdejší univerzity na ubytovně vyskákalo z okna, ale buď nepili dost red bullu nebo neuměli lítat:(, zkrátka tady asi platí pravidlo, když už, tak už..

Ale dosti bolo Fínska:), v pátek jsem zamířil k domovů a těšil se, že v sobotu vyběhnu do Prokopského údolí.V pátek večer jsem jestě pro jistotu zamířil na chvíli do fitka, maličko poběhat na běhátku, zkusit si veslařský trenažér, protože "Miloš povídal":)...

V sobotu jsem podle pokynů a podle svého prozatimního plánu (~15km) vyběhl do údolí zkontrolovat, co se za ten týden změnilo. Bohužel všechny jasné a zářivé barvy podzimního listí, tak jak jsem si je pro jistotu zaznamenal minulý týden se změnily v hnědé, listí se přeměnilo na hnědý marast, ale jako zahradník vím, že to bude skvělá výživa pro stromy zase od jara. Ale teď k tomu dobrodružství.

Asi fakt nějak přitahuju všechny podivné existence, zajímavé situace.. Tak jak si dneska běžím v údolí, proběhnu podle tratě, minu zastávku Praha-Holyně a zkouším objevovat různé ztracené cestičky, abych věděl, kam vedou a mohl si kdyžtak vylepšit některé svoje okruhy. Cesta mě zavedla kolem vápenky, tunelem až do skal na druhé straně tratě.

Jak si tak dupu, najednou cítím oheň, nejdřiv jsem si myslel, že třeba někde někdo pálil listí a trávu a tak jako správný pionýr či promiňte skaut:) jsem se vydal po "čuchu":). Dostal jsem se až k takovému podivnému tábořišti a najednou se tam objevili takoví divní chlápci a začali vykřikovat, jako ať se ztratím, pak těm co byli blíž, ať mi dají "na budku":), no nečekal jsem až nějakou tou holí, co hojně mávali, dostanu po hlavě. Naštěstí jsem byl rozběhnutý, tak divousové ať se snažili, neměli šanci:), rychle jsem dosáhl zpevněné cestičky a tam moje MIZUNO ukázaly své i moje "kvality":).

Když jsem to říkal svojí nejkrásnější, nejmoudřejší, nejhodnější...[jasné slunéčko:)] manželce, tak mi řekla, že mi zakazuje běháčkovat:) do takových divných oblastí, ledaže by se mnou někdo s chlapců, co spolu "běháme" byl --- protože zatím běhám většinou úplně sám, uznávám, že je to rozumný požadavek. I kdybych třeba blbě šlápnul.. nemluvím o pochybných existencích:) a tak se budu snažit se držet hlavních tras a pěšin. Ale zážitek jak noha:).

Tak ať nám to hezky běhá, hlavně daleko od chřipky!