pondělí 20. listopadu 2017

Vlny...:)

Říkal jsem to tady mnohokrát, že harmonické a periodické funkce velmi dobře odrážejí nejen character pozitivních a negativních očekávání a pohyby mých nálad nahoru/dolů v životních situacích, ale platí i hodně přesně na moje ultra -- od přípravy až po samotný závod.

V okamžiku, kdy všechno vypadá růžové a nádherné vždycky zpozorním, protože to je právě ta chvíle, kdy se dá čekat, že se něco po****.. jak bych to tak řekl, abych nepřišel "o koně":).. prostě, že je šance se vše otočí a začne to drhnout.. Ale platí to podle mě i obráceně. Po sérii různých šoků a nečekaných obtíží se začínám těšit na další vývoj, protože se dá čekat pomyslné odražení ode "dna" --ať už ho máme nastavené jakkoliv (Mimochodem, u mě většinou platí pravidlo 3: nepříjemné věci přicházejí v balíčku po třech a pak je zase nějakou dobu klid).

Den před mým odletem na Floridu měl brácha ještě infarkt a podíval se RZ do nemocnice (naštěstí včas), čímž se naplnilo pravidlo 3 a tak drobné potíže, jako například změny programu konference na poslední chvíli, které mi vymazaly další den s možnosti jít běhat ...  to už jsem bral, jako starý mazák na vojně, který vidí civil na dosah.. a na případné buzerace se dívá s úsměvem člověka, který to má za pár:)..

--- Malá vysvětlující odbočka ---
Konference amerických finančních asociací jsou na české poměry veliké, někdy až moc a probíhají většinou v těch nejdražších hotelech v daném místě. Zkušené si objednávám hotel, který je vzdálen od místa konference asi tak 45 minut+ někdy i víc než hodinu chůze v jednom směru. Je to taková jistota, že i kdybych nestíhal běhat, tak na konferenci dojít musím:) a mám aspoň zajištěných cca 30-40 km ostřejší chůze, navíc jako tradiční škudlil ušetřím víc jak polovinu cestovních nákladů..:)
--- Konec odbočky ---


Ve čtvrtek ráno natěšený a s posunutým časovým vnímáním snadno vstávám velmi brzo, hladce vyšvihnu 10 km podle moře, po pláži a dokonce proběhnu za dunami v místním ochranném parku/biotopu, kde hnijící voda mezi stromy nutné vyvolává představu aligátorů číhajících na neopatrně české turisty. Dával jsem pozor a nikde jsem se tam moc necoural:). Ale jak jsem později se od místních (pospávajících na pláži) dozvěděl, v Key West nejsou aligátoři. Tedy prý je tu jeden-dva krokodýlové v zátoce u golfového hřiště (a pár jich je zavlečených na ostrůvky), ale je tu abnormálně bezpečno, ani moc hadů tady není. Prý jen korálovec a ten se vyskytuje jen kolem rezervací se stojatou vodou, kam stejně normální člověk nechodí, protože to tam šíleně smrdí:). UFF! Ještě mě uklidnili, že dřív tu byl problém s jedovatými štíry, ale masožraví netopýři a polodivoké slepice je v podstatě úplně vyhubili:). Takže paráda.



Počasí je nádherné a při rychlém přesunu na konferenci si užívám plného slunce, teplota kolem 30C. Při cestě zpátky to beru oklikou, přidávám další asi 1/2 hodinu chůze a po cestě si říkám, že bych ještě třeba mohl večer si jít zaběhat.. Ale jsem nakonec jsem podlehl vábení společenské socializace s ostatními účastníky a vyrazil (pěšky na večerní recepci), přeci jen 5 km tam, 5 km zpátky.. aspoň vystřízlivím, znám se :), jak je pití zdarma, tak mám horší kontrolu. Otevřeně přiznávám -- dokáži odolat skoro všemu, jenom ne pokušení..:)

Druhý den je to ráno celkem kalné..:). S ranním běháním to nestíhám, a i kdyby, asi bych to stejně nedal. Musím odejít z hotelu kolem 7:30 a díky změnám v programu mě před tím čeká ještě minimálně hodina extra práce. Protože jsem si svoji genderovou orientací naprosto jistý:), je mi jasné, že moje ranní nevolnost nemůže být způsobena případným těhotenstvím:)..

Nejdříve jsem se litoval, že ke stáru už nic moc nevydržím, ale pak mi to došlo.. Já pitomec jsem si neuvědomil, když v listopadu vylezu z teplot kolem 0 do 30C a plného slunce (bez čepice), a naběhám a nachodím na něm několik hodin (skoro bez vody), že bych mohl dostat úpal..:). Tedy dobrá zpráva byla, že ještě nejsem úplný abstinent, ale pitomec, který nedává pozor na ochranu před sluncem.

Tím jsem sice následující den přišel o možnost pobíhat (v sobotu se kvůli povinnostem nedalo), ale jsem tu za slušňáka:), nechtěl jsem ani po cestě, ani na konferenci zvracet.. I když jsem se v minulých letech to snažil odkoukat, ale marně. Zatímco Stín dokáže i na závodech velmi nonšalantně a decentně zvracet.. tak když už to na mě přijde, tak zuřivě bliju:).

A tak jsem místo běhu aspoň přidal dalších 25 "léčebných" pěších km a neskutečně si užíval místní reálie, moje zážitky s místními se opět dostávají do kategorie neskutečných zážitků. (Podle mapy měla být na druhé straně zálivu prodejna Reebok, syn chtěl k vánocům vzpěračské boty, inu řekl jsem si, že tam v rámci sluneční terapie dojdu, tentokrát s šátkem na hlavě.. Reebok už tam není, prodejna a celý sortiment zmizely v propadlišti dějin (Nový personál mi to hravě vysvětlil, kdo by v Key West kupoval sportovní boty, že?)..:)...

Jak se pohybujete s batohem pěšky kolem silnic, téměř automaticky se v Americe zařadíte mezi tuláky, bezdomovce, hipstery a pochybné existence. Nicméně, já mám na sobě košili od Armaniho, přes rameno ještě vláčím svůj ultra lehký noťas, což místní vždy trochu rozhodí a o připraví to základ pro neskutečnou mozaiku zajímavých zážitků:).... Dostávám nabídku od jedné odrostlé dorostenky, že mě odveze {že by konečně #metoo ?}, v bance po cestě si vyzvedávám hotovost, ale v bankomatu přede mnou někdo nechal kreditní kartu a otevřenou transakci. Jako správný skaut jsem nic nevybral a kartu vracím na přepážce, kde na mě kouká obsluhující hodně překvapeně. Je vidět, že rychle kontroluje u karty stav výběru na účtu.. a pak se ještě víc překvapeně kouká, jak odcházím pryč.. Jednomu starému rybáři  -- řekl bych, že tu zůstal od času květinových dětí -- jsem hlídal pruty, zatímco si on balil marihuanu vykládal mi svoje zážitky:).  Na pláži jsem u přípravy svatby, večerní procházka na boso po osamělých plážích je čistá romantika sama o sobě.

Ale je čas se chystat na cestu zpátky. Ještě ráno se mi povedla logistická lahůdka. Přeci nemůžu ani v mizerném týdnu, kdy jsem strávil dva plné dny v letadle, rezignovat na běhání.. Musím si zapsat do své kilometráže v týdenním součtu aspoň maratón. Jednoduchý výpočet říká, že bych těch zbývajících 23 km (nachozené kilometry se nepočítají) v pomalém tempu 6 min/km měl stihnout na čas -- tedy, abych se stačil na snídani napít a dát rychlou sprchu, než se musím odhlásit v hotelu. Při svých běžeckých toulkách se vydávám o maličký kousek stranou k druhému mostu přes zátoku a odměna byla sladká. Znalci Ameriky ocení..Napojil jsem se na route 1 (!) legendární první silnici spojující na východním pobřeží sever a jih.Se slzou v oku vzpomínám na čas, když jsme po ní jezdili v New Jersey a v Pennsylvánii.

S hotelu mizím jako Popelka s úderem hodin. Mám v sobě snad na chvíli uklizeno. Ukončení nepříjemných věci doslova na dohled, dá se čekat, že teď budu sakra opatrný do budoucna:).. Můj běhací cyklus se uzavírá. Po svých začátcích, kdy trenýrkový plán byl zákon (jako kolaloka), přes postupné snižování jeho významu až po jeho úplnou eliminaci, ..., abych mohl začít znova s jeho uctíváním.:).

Všemu zdar! Našemu úsilí a ultra zvlášť!
12:)

PS. Ten teplotní šok je šílený v každém směru..

sobota 18. listopadu 2017

Začít je tak jednoduché...:)

Začít zase seriózně s přípravou a s tréninkem je stejně jednoduché jako přestat kouřit. :).. Taky v podstatě začínám na několikáté..:). Už se skoro bojím mluvit s Ankou... V posledních týdnech jsem s vypětím všech sil našel sotva čas na pár běhů do práce a z práce, o víkendech jsem nemohl běhat v podstatě vůbec..kilometráž na ultra velmi slabá.. Všechny původně naplánované závody – Rychlebské hory a nakonec i Strom –  a delší turistické běhy odnesly pryč bohužel jiné povinnosti. Ale všeho do času!!:)

S tlapkou Deri to nevypadalo moc dobře, antibiotika zabírala špatně, nakonec až ta třetí volba zabrala. V mezičase jsem strávil s Deri maximum času, spali jsme spolu na zemi v klubovně – a jí se to začalo evidentně líbit. Moje práce z domova (k tomu jsem si bral ještě dovolenou) asi vypadala z pohledu Deri jako výlet za hranice všedních dnů: v podstatě 24/7 s ní někdo byl a plně se jí věnoval. V období, kdy jí nebylo dobře mi většinu času ležela na kolenou, spala nebo chtěla, abych jí hladil.. Velmi brzo mrcha přišla na to, že jí v sýru, paštice, ...salámu dávám antibiotika, tedy něco, co asi ona nechce:). A bylo to čím dál obtížnější do ní ty zatracené léky dostat. Už jsem si připadal jak na nějaké kouzelnické show, protože jsem musel něco jíst, pak si vyndat kousek z úst a podělit se s ní (ode mě z pusy by snědla cokoliv) a nepozorovaně do toho zastrčit antibiotika..

Už jsem se bál, že to nezvládnu dál.. ale moje nejmilejší manželka, jasné slunéčko mi ukázala malý kousek ženského umění manipulace, aplikovaného nikoliv na manžela, ale na psa:).. Její vábení-volání.. pojď sem.. no možná bych ti Deri něco dala.. ale udělej panáčka.. soudek.. popros.. a Deri se předváděla.. žadonila, aby nakonec dostala antibiotika v kousku nějakého pamlsku, který by si ode mě nevzala, protože jí to bylo podezřelé..:)..[mrcha!]

Běhání v tomhle režimu bylo velmi tristní  a znovu se ukazovalo, jak je těžké vysvětlit moji nutnou potřebu jít ven si zaběhat – vím vím.. můj pes má zdravotní problémy, kolem domu je spousta práce (podzim), v práci mě naplánované služební cesty připravily o zbytek volného času a diskuse na téma mého pobíhání mě málem připravily o rozum:)  [ ... nemohl bys/nestačilo by ti třeba jen na půl hodinky oběhnout park?... Ne, nestačilo!:)...]

Ale naštěstí se Deri začala hojit – a vracet se ke svému zlatému standardu, otravovat, abychom šli ven... Nejdřív to byly pomalé, ale postupně se prodlužující procházky a na nich občas poskočila, když jsme potkali zajímavého pejska .. prostě začal jsem věřit, že třeba zase popoběhneme. A taky že jo:)...

Nakonec v minulém týdnu už jsem zase začal úspěšně prokládat komutační běhy do práce a z práce a vzpomínat na to, že jsem běhal i dál.. než jen usmolených (zaplaťpánbůh za ně) 15+ kilometrů. Bojovně jsem si v mrholení bral čelenku z Rondy, tričko z Leadville, vestu z Canarie..., abych si připomněl, že jsem dokázal všechny tyhle akce taky úspěšně dokončit... K tomu mám hned skvělou historku.

Dobíhám po ránu do práce a podle svého zvyku si u okrasného zábradlí před vstupem do baráku protahuji zkrácené šlachy. Jsem zrovna v (na své poměry) v nejhlubším „slovanském“ dřepu, když po chodníku kolem jdou dvě paní/dámy no řekněme ve středním věku, abych neurazil.. Asi šly z nějakého konkurzu na film nebo z dramatického kroužku, protože jedna z nich vykřikla hodně afektovaně ..“Kolaps! Je mu špatně, asi mu selhává srdce!“ .. Snažil jsem se zvednout, ale jak jsem zkrácený a byl jsem v blbé pozici, tak mi to hned nešlo... „Nehýbejte se.. Okamžitě voláme záchranku“ :). No to už jsem je se smíchem zarazil a poděkoval, že jsem v pořádku.. Sice forma nic moc, ale kolaps to určitě není..:)

Ale tím zážitkem se cítím být zpět[možná jsem měl počkat, jestli mě nebudou nějak důmyslně oživovat, abych mohl i já říci #metoo :) ]. Věřím na znamení  a další den při cestě do práce mě u přístaviště v podchodu vítá čistá, nepokreslená stěna.. Ano, ano.. je potřeba zase začít, možná i usilovněji, protože jsem zase o rok starší a v posledních měsících jsem byl téměř doslova mezi mlýnskými kameny...

Ale Deri už zase běhá, i když zatím spíš indiánským během, ale i to je velký pokrok. Zbývá poslední měsíc ...a zbavím se nepříjemností, co na mě seděly hodně dlouho a zejména v posledním roce mi braly spoustu času a sil. Hodil jsem svoje jméno do loterií, plánuji a těším se na závody a hlavně na svoje delší pobíhání, hledání i bloudění. Teď jsem na cestě do Ameriky, služební cesta na Floridu sice zní lákavě, ale budu muset většinu času pracovat.. i když..i když..:) ... něco se dá posunout do večera a taky pro jistotu beru s sebou čelovku. V Key West sice tolik aligátorů evidentně nebude, ale mohli by mě trochu víc rozběhat..:)

Všemu zdar! Přípravě na novou sezónu, loteriím.. a hlavně ultra.. zdar!
12:)
PS. Vánoční oběh Prahy nebo její části (dle preferencí) už je naplánován na 30.12 se startem a cílem tradičně na Hamru. Podrobnosti u Martina, včetně přihlašovadla a informací, kdy a kde asi budeme pro případné připojení..