úterý 31. března 2009

Mezi dvěma posvíceními:)

Tak už jsem si užil jednoho posvícení:), tedy sobotního 1/2 maratónu a už se začínám těšit na další - na plnej maratón. Vím, vím, proti tomu zajímavému běhání v městečku, které uběhlo jako nic, je to ta práva výzva. Jak člověka vytáhnou 10km za město tak hodně lidí na 25-35 km vymekne, četl jsem o tom tuny poznámek a věřím, že je to pravda. Vím, že jsem "prvnička", pošuk, ale zároveň se snažím o statisticko-systematicky přístup a tak věřím, že dám:)!

Udělal jsem pro zdar maratónu několik zásadních kroku:

1) Přihlásil jsem se a zaplatil registraci:)

2) Nastavil si na svém Polaru datum maratónu a tak vím, že zbývá jen 40 dní!:(

3) Začal jsem zase standardně trénovat a zvýšil jsem dávky, protože cítím, že na to v pohodě moje staré tělo má..[tedy aspoň doufám, :), ťuk-ťuk:)]

Dneska po ránu jsem hned jak vyrazily naše děti do škol, oblékl boty, mikinu a šel běhat do prokopáku. Jednoduchý cíl jen si tak švihnout lehce 15-16 km [neměl jsem Polar, čekám na klipsnu, ale už je objednána, tak zítra], nakonec jsem tam strávil příjemných 111minut, podle tempa soudím, že těch km bylo asi víc:), ale do deníčku si napíšu 15, pak si to někdy změřím, i když proč běhat furt stejně,že? :).

Ale asi se něco změnilo. Už i půlmaratón jsem neběžel se sluchátky na uších, ani to potupné vyklusání na pásu jsem nakonec absolvoval bez "šidítka" a dneska jsem dobrovolně vyběhl jen se svým sluchem.. Vrátil jsem se tak do doby před 20 a více lety, kdy jsem sice maratóny neběhal, ale šel jsem se často proběhnout jen tak pro radost [a o tom to zřejmě je:)]. Teda mezi náma, na začátku zima, jak v ruským filmu, kaluže zamrzlý, od pusy mi šla pára, za chvíli jsem celej pařil, jak když se vaří brambory:). Ale zase ta atmosféra tichého a opuštěného prokopáku, kde jsem prohrál několik krátkých sprintu s lokálkou a se zajícem [ale oba ve finále uhnuly z trasy-to je okamžitá diskvalifikace!], kvokání slepic v postranní osadě, "kontrola lomu" a pak okruhem zase zpět, pak Hlubočepy a opět zpět do Butovic. Dobrý, dobrý.. Mám velkou radost, takový hrdý budžes:).

Dnešní čísla vypadají lákavé: ta trasa slušná, určitě 15+km, užil jsem si silnice i krosu, pocit dobrý i přes tu zimu, váha po kouzelných 88.8 [Hanko, nebudu nic říkat o znameních:)]. teď to bude o tom udržet a naběhat tak těch počítám 50-60 týdne, ale žádná křeč..:). Hlavně Honzo, furt a nepřestat!

sobota 28. března 2009

Znamení

Tak jsem si splnil svůj první cíl -- vybarvil okénko :) -- a absolvoval 1/2 maratón pro mě ve skvělém čase, skvělém způsobu, super mezičasech, naprosto skvěle náladě a formě s dostatečným zbytkem sil..") [Asi už to přeháním s tím chválením, ne?:)] Takže, že bych fakt zkusil maratón už v květnu?

Zaclo to vlastně všechno už ve čtvrtek, když jsem si byl vyzvednout číslo. Když jsem tam byl tak se lidi kolem dohadovali, jestli to letos dají pod 1:30 a já tam stal, no úplná "lama", pochybnosti v sobě, ale říkám si, Honzo, to je znamení! A taky jo, vyzvedám číslo a 3410!!! 34, honza běží, 1 to jsem:), 0 problémů.. Jo znamení, ty je třeba vnímat [já vždy pozitivně:)].

Dneska ráno -- další znamení -- ale nejdřív to zaclo s neuvěřitelnými zmatky, jak z filmu. Vyklepával jsem z balkónu boty (8. patro), když v tom mi vypadl do toho humusu v růžových keřích a jalovci můj držák na Polár!!! [Pro neznalé, takový kousek umělé hnoty, co drží to čidlo na botě, aby začátečníci věděli, jak rychle běží:)]. Říkám si, no to je nářez, jak si budu kontrolovat tempo? Běžel jsem dolů se synem a i když jsem to tam obrátili vzhůru nohama, samozřejmě držák jsme nenašli, ovšem moje skvělá (jedinečná, okouzlující, starostlivá,...) manželka, jasné slunéčko:), si vzpomněla, že má držák na MP3, do kterého se Polár vešel, provlékl jsem to tkaničkami a bylo! Takže jsem to hned vzal [pochopitelně!!!:)] jako dobře znamení, že vše dobře dopadne a taky že jo:), navzdory tomu, že jsem "lama".

Ale po řadě. Podle rád svých kamarádů jsem si vzal s sebou energetickou tyčinku a sežral ji, než jsem vyběhl a do kapsy si dál energetický gel, abych si ho vzal na 15km. Ten začátek bych takový problematický s davem, ale běžel jsem si raději postupně a teprve pozvolna jsem se dostal na své tempo cca 5,39 a to jsem plus minus držel, HR 89% maxima, 3 zóna, cítil jsem se jako rybička, no posuďte sami...

SplitTimemin/KmDeltamin/KmRealTime
5 Km0.30.096,010.30.096,010.26.54
10 Km0.57.165,430.27.075,250.54.01
15 Km1.24.425,380.27.265,291.21.27
Finish1.59.205,390.34.385,401.56.05

Jenže, jak jsem měl naplánováno, že na 15km si vezmu ten energetický gel, tak jsem NATO, samozřejme zapomněl [=jsem pako, nechal jsem se unést skvělým pocitem] a pak už nebylo čím to zapít, tak jsem radši neexperimentoval a doběhl to vlastně celé na tyčinku před závodem a vodu během závodu. Akorát, že nebylo moc sil na zrychlení na závěrečných 5km ani na finish, běžel jsem to prostě v tempu.

Co k tomu říci, jako každý, kdo něco absolvuje zlomového [a nezlomí jej to:)] mám skvěle pocity... Je potřeba si je zakonzervovat, uložit do paměti a srdce [proto si to píšu] a připomenout si je, až přijdou těžké chvíli a další pochybnosti. Tehdy se budou hodit!

K dnešním číslům dodávám, že váha po doplnění 2 litrů tekutin 88.2. Dobrý šťouchnutí do dalších dní. Tak ať nám to běhá!




PS. Ted, v neděli odpoledne jsem se konečně dostal k tomu, abych následoval rady velkých guru, včetně ultra milose a šel si zaběhat. Dál jsem relaxačních 5km a cítím se sqvěle:)!

úterý 24. března 2009

SNAFU! :)

Kdo neznáte, najdete si tu mariňáckou zkratku ve strýčkovi googlovi:), vystihuje moji odpověď na zmatky v práci, nečekaně úkoly které se na mě valí, včetně moji snahy plánovat běhání:), ale snad vše pod kontrolou..[pro ty línější: Situation Normal; All Fucked Up]

Už se konečně těším na sobotu, sice se mění předpověď každým dnem, z původně slibovaných 17C na 15C, večer 9C a teď jsem koukal 6C (!). Musím přestat sledovat předpovědi, protože jinak asi jdeme do mrazivých teplot:)! Ale co, je to nakonec jedno, mám dobře běžecké tepláky a bundu, když jsem si dělal jednu že svých malých ženských radosti (viz MAŽERA), tak jsem si koupil "second skin" běžecké kamaše a dobrou bundičku:), takže by mi nemělo být ani zima ani horko...

Hlavně díky všem kamarádům, co mě podporují. Pravda je, že z té velké skupiny lidí, co měli původně běžet a různé mě vyprovokovali nakonec neběží lautr:) ale lautr nikdo!! [Duri, Janka, Jarka, Jirka, .. přestanu jmenovat], ale přesto jsem všem vděčný!!!! Za podporu, za rady, za různé povzbuzování a hlavně, že jste mě vůbec vyhecovali. A mě běhání fakt chytlo, sice jako starší, opatrný muž/zahradník musím ochlazovat nadšení ve mně, protože sice "duch" je možná mladý a bláznivý, ne však "tělo":). Je to super, já byl od jakziva rád na světě a pozitivní člověk, ale teď v těch šílených zmatcích a přehršlích práce mi to pomáhá přežít:). Nerad bych zněl nějak sarkasticky, ale jestli teď prožíváme ekonomickou krizi, tak snad zaplatpánbů, že není konjunktura, to bych se asi úplně udřel:)!

Dneska jsem v rámci lehčích příprav dál 9km, 5 v takovém standarním tempu 10.4 (5.40) a zbytek jsem drobet zvolnil, (6.00) poslední km vyloženě uvolňoval a vyklusával (6.20). Zítra a ve čtvrtek dávám relaxaci, v pátek vyklušu 5km a budu se chystat na sobotu podle rád různých guru rekreačního běhání [ultra milose, wittiho a jim podobných týpků:)] zdolat 1/2 maratón. Moc se mi líbí ta akce na podporu paraple [dávám sice různým jiným charitám], ale rozhodl jsem se, že za kazdej km co tam uběhnu jim pošlu 100Kč - teda, za 1/2 maratón 2.100Kč, pokud v květnu uběhnu i maratón tak dalších 4.200Kč, ať děti nemaj ježíška:):)...

K dnešním číslům zbývá jen dodat, že jsem udržel zpětně dobytou kótu 89kg, což mě obzvlášť potěšilo, budu se snažit spát a odpočívat a ozvu se se svými postřehy v sobotu večer.

neděle 22. března 2009

Final countdown, aneb odpočítáváni času

Tak nám zbývá jen 6(!) dní do 1/2 maratónu a počasí stále nic moc, tedy spíše nic než moc:). Dnešní návštěva rodičů mé manželky mě utvrdila v tom, že 1/2 maratón (a pokud to přečkám i plný maratón) poběžím, i kdyby čert na koze jezdil! "To nevadí, že to neuběhneš, důležité je, že jsi se začal trochu snažit... No hlavně, aby se ti něco nestalo! ...Vašek říkal, že to určitě neuběhneš.." věty tohoto typu mají na mě podobný účinek, jako když se leje na oheň vysokooktanový benzín.

To nevím, jestli to uběhnu, ale věřím, že ano.. Ale jak mě může někdo litovat dopředu, jak někdo může být přesvědčen, že to určitě neuběhnu, že jsem chudáček? Budu mít příští týden silnou motivaci!

Ale zase s rozumem, včera jsem překonal svůj psychicky blok a šel do zdejšího posilka na spinning a dál si hodku naostro, nakonec spokojenost, hlavně, že jsem překonal "ostych" a začal využívat i spinning. [nebylo to jednoduché, díky PF za podporu, ale nakonec jsem to zvládl sám:)]. Chtěl jsem říci, že jsem dneska po těch řečech a provokacích chtěl jít a jen tak švihnout 15-18km, věřím, že bych je dál, ale byla by to blbost. Příští týden mám běžet 21 a navíc jsem měl dneska napsáno, že budu běhat delší itervaly (postupně zrychlovat km dlouhé úseky, prokládané 100m chůze, takže jsem začal na 9.5 a postupně zvyšoval na 11.4km/h, pak už jsem měl 8.5 km a byla za mnou fronta, tak jsem se protáhl, zacvičil něco břicho, záda a šel domů.

Pocit? Skvělý, plán splněn:), navíc jsem se ovládl a nepřetáhl jsem to, je potřeba se šetřit na příští sobotu. Tak mi držte palce.

čtvrtek 19. března 2009

Duj, duj fujaro vítězná [tedy zatím:)]

Dneska byl super den, nakonec jsem překonal všechny krize (či krýýýýýze) a jako v pohádce vše zlé se v dobře obrátilo:). Nejdřív po práci v noci [furt se nedaří ten "spací" plán plnit a já vím, že největší problémy s regeneraci jsou díky nedostatku spánku] jsem sice byl ráno tak -- no moje děti říkají -- "mírně jetej":), ale postupně jsem se probudil a silou vůle vyrazil běhat, venku chumelilo a déšť se sněhem, takže bohužel posilovna a pas...

Nejdřív pomalý start, ten první kilometr jsem se ploužil a postupně přidával, nejdřív to vypadalo že mě snad budou brát křeče do lýtek i stehen, ale bylo to jak jinak spíš psychické:), zahrál jsem se a ve finále i těch 10km dál pod 1h, celkem 12km. Ale moc dobře je, že jsem překonal takovou tu počáteční nechuť s tím bojovat a splnil "plán":). Vím, vím, řekl jsem si že si dám plán, že nebudu nic plánovat, ale je to těžké. Já se ve většině věci rozhoduji dost impulsivně a na poslední chvíli [moje žena říká, že život se mnou je permanentní nácvik bojového poplachu:], takže zase v některých oblastech přestřeluju a snažím se plánovat o 106:).

Dnešní čísla: Prvních 10km 58.40, 12km 70min (průměr 5.50min na km i s rozběháním), pozor váha po 89.6(!). poprvé začíná 8, to už je důvod k oslavě:).

Dneska a zítra regenerace, v sobotu si lehce vyklušu zase 12, ale v mírném tempu, je třeba trochu ubrat, příští týden poběžím 1/2 maratón a před ním žádné rekordy!!!!

úterý 17. března 2009

Zpětný náraz světla

Jak jsem se dozvěděl od svého známého (budhisty) v minulých dnech jsem prodělal silný zpětný naráz světla:). Nepůjdu moc hluboko do téhle mystické metafory, v podstatě to znamená, když se vám daří moc rychle se dostávat na vyšší úroveň, tak přijde onen zpětný naráz světla, který vás zase srazí zpět níže, na nižší úroveň (čehokoliv).:), někdy o řadu pater dolů, někdy vás to úplně zničí:(.

Pravda je ta, že už nohy (noha nebolí), ale jde to výrazně hůř, než to šlo před oním "nárazem", nicméně byl jsem pochválen, že jsem postupoval téměř jako pravý zen-budhista:) a práci s myslí zabránil ztrátě i dalších úrovní. Moc mě to bavilo poslouchat do té doby, než jsem šel zase běhat.

V práci se nedá pracovat, včera a předevčírem jsem pracoval kus noci doma a tak jsem zase po ránu byl jak oživlá mrtvola. odjel jsem na chalupu, kde jsem celý den pilně pracoval [no byl jsem unavenej od rytí, pleti, hrabání..., to dělání jara na mém rozlehlém a členitém pozemků dá zabrat:)], navečer odjel zpět a s hrůzou jsem si uvědomil, že jsem nebyl běhat(!!).

Všude tma jak v ranci a zima, takže jsem naklusal do posilka a aspoň chtěl začít běhat na pásu, jenže tam bylo plně obsaženo, tak jsem chvilku kroužil kolem na kole a pak začal běhat. Při tom běhání jsem si uvědomil několik zásad, které mi byly vštěpovány a týkající se onoho "zpětného nárazu".. hlavně si musím prý uvědomit, že ten první "zpětný naráz světla" bývá často velmi silný a je to proto, že jen ti silní jedinci projdou touto zkouškou. Před tím jsem se v duchu oněm "mystickým" klasifikacím smál, ale když došlo na lámání chleba, tak jsem mu musel dát za pravdu. Bylo to opět silné, spíš psychicky než fyzicky, taková krize motivace, ale přesně jak mi bylo řečeno, po té, co jsem to překonal jsem se cítil o rád lépe. Ono snad na té mystické klasifikaci něco bude..:)

No nic dnešní čísla opět dobrá (jak jinak!), ve finále 8km (10.4km/h), víc se nedalo, byly fronty na pas a přeci jen ten "zpětný naráz", že:), váha po 90,3 (a to je pozdní večer!), super. Snad ve čtvrtek už to "světlo" definitivně přemůžu. [Hlavně musím taky trochu víc spát! To je ta nemystika za tím]

Běhání zdar a boji s mystikou zvlášť!:)

sobota 14. března 2009

Jaro vs. Pochybnosti ve mně (1:0)

Ted už se můžu přiznat.

Ve čtvrtek jsem nešel běžet, protože jsem sotva chodil:). Já pitomec jsem v té zimě v úterý neudělal závěrečný strečing a jak jsem spěchal do práce, tak jsem to podcenil, navíc mi došel ionŤák, takže jsem nepil ani správné od úterka a výsledek se brzo dostavil. :( Šíleně křeče v levém lýtku nemohl jsem chodit že schodů a běhat.

Šílená depka:(, už jsem se totálně odepsal, teď bych měl běhat a ne odpočívat. Navíc v práci spousta dodelávek, nespal jsem pořádně dva dny.V pátek jsem uběhl 5km a musel jsem toho nechat, zbytek času jsem seděl na kole a snažil se aspoň rozhýbat nohy. Už jsem to viděl, že 1/2 maratón vzdávám. V pátek mě trochu povzbudil můj nejlepší kámoš, takže jsem se hned upsal na 6hodinový maratón ve spinningu, někdy po 1/2 maratónu, takže jsem měl aspoň plán B. Dneska po ránu jsem si řekl že nejlepší boj s depresí je přes naše silné stránky, že:). Proto jsem odjel brzo ráno na zahradu a dělal jsem jaro. Důsledně jsem čistil trávu, stříhal keře, čistil záhony, dělal jaro tak důkladně, že jsem i sušil sníh že skrytých zákoutí. Celý den jsem pilně pracoval a k večeru odjížděl domů pozitivně nabuzen.

No a běhání? Od středy jsem zase začal pít ionty a dnes jsem s velkým strachem vyběhl opatrně na pas v posilovně. Zkrátím to. 10km jsem udělal, nakonec i celkem slušně, skoro 200 m jsem šel, pak jsem začal pozvolna běžet, posledních 5 km jsem už běžel za 10.2. Nohy už OK, ale byl to boj s psychikou, pracoval jsem s myslí -- no pomalu jak zenbudhista:), ale nakonec jo!!! Honza is back!:)

Tak zkusím zítra zase běžet trochu normálněji bez té histerie, co?:) Čísla dobrá, po tom pátečním obžerství, dnešních 90.2 po běhu zní velmi slibně:)

úterý 10. března 2009

Chválit, chválit chválit!!!

Pro zdůraznění účinku se věci většinou třikrát opakují. I velký V.I. Lenin říkal učit se, učit se, učit se; při nevěře prý platí zatloukat, zatloukat, zatloukat no a pro nás chlapy - jako pro tu méně dokonalou část populace - samozřejmě platí: Chválit, chválit, chválit! :)

Proto se musím hned sám pochválit [nikdo jinej to samozřejmě neudělá, tak musím přispěchat sám]... SEŠ DOBREJ HONZO! :) :) Dneska jsem nakonec vyběhl po poledni, čekal jsem, až trochu oteplí, až přestane mžít či sněžit s deštěm [což se ve finále moc nezadarilo:)] a nakonec jsem vyběhl ve svém skvělém běhacím oblečku:), s polarem a pozor s iPhonem a se sluchátky. Říkal jsem si, že musím vymyslet nějaký trik, abych držel rytnus, takový překlenovací můstek mezi pásem a běháním v přírodě a to byla právě muzika. Úderné fláky typu Malagelo (I.Hlas) muzika z doby, kdy krávy chodily bez ocasu (dle mého syna) -- tedy ABBA, Sussi Quattro -- mě nenechala zase tolik zahálet a i když počasí bylo šíleně [psa bys nevyhnal], tak jsem celkové i v tom terénu udržoval něco kolem 6:06-6:16 na km, v kopcích horší, ale držel jsem se. Naštěstí (asi díky počasí a části dne) psi byli doma a měl jsem Prokopák skoro sám pro sebe:).

Čísla dobrá (tedy vlastně skvělá, že, když se mám chválit!), 11km a cítil jsem, že bych i v té slotě mohl dál, váha po 90.2. Tak jen opakovat si heslo "Hlavně vydržet"! :)

neděle 8. března 2009

Skleníková květinka

Díky tomu, že Honza je ještě v nemocnici (naštěstí snad v pondělí ho pustí) jsme měli takový divoký rodinný režim :) a v sobotu opět z běhání venku sešlo:(. Jednoduše se to nedalo stihnout a tak jsem opět dupal pozdě odpoledne na pasu obligátních 10+1km, sice ve vyrovnaném "traťovém rekordu", ale přeci jen... uvnitř - v téměř umělém prostředí, klimatizováno, pas jede po naprosté rovině, žádné změny, zkrátka ideální prostředí. Byl jsem zkrátka celou dobu "skleníková květinka".

No dneska jsem odpoledne podstoupil křest ohněm, teda spíš křest větrem a kopečky v Prokopském údolí. Výsledek se dál očekávat, jako když květinku rychle přenesete ven na větrné a chladné stanoviště, tak nezačne hned růst a kvést:). Takže jsem nakonec uběhl 8.5 km a šel jsem domů, i když bych ještě mohl v pohodě běhat, ale ten ostrý vítr, všude volně puštění psi (!) to mě znechutilo. Ale jinak nááádhera. Nevýhodou je, že musím dávat pozor na udržování tempa, mám sklon k lenosti, spomalit, kochat se přírodou kolem a tak, ale snad mám ještě čas do 1/2 maratónu něco naběhat venku, abych si na to zvykl. Na druhé straně, jak jsem se vyrovnal s těmi kopci mě zase naplňuje optimismem. Ale něco měřeného na čas si dám příště ve Hvězdě nebo na Ladronce. Ale heslo zní "běhat venku" a na nezodpovědné pitomce co venčí bojová plemena psů bez náhubku, vodítka a navíc neposlušná, takové lidí je potřeba mlátit holí!

Jako zahradník dodávám, že je třeba skleníkové výsadby otužovat a věřit, že se buď drobet oteplí, nebo že se rostlinky přizpůsobí:). No řeknu to natvrdo, začnu běhat častěji, v pondělí odpoledne asi sjedu do Hvězdy, kde i ta rovinka není tak větrná (aspoň co já si pamatuju) jako ty kopce a plané v prokopaku. Když bude nejhůř, půjdu doběhnout zbytek 5-10km na pásek. Podle slibu, nebudu nic plánovat, ale to by v tom byl čert, abych na to nějak nevyzrál:).

Nesmím zapomenout, zahrada mi začíná dělat opět radost. Božský Kája Gottů by řekl, zase jsem to nečekal:)! Plaše se blíží jaro (první hromady sněženek se začínají objevovat v trávníku a krokusy už taky začínají ukazovat hlavičky... Pro jistotu jsem zašel do skleníku letničky [ty agrotechnické lhůty ve mně], příště ostříhám keře a zprovozním filtraci v jezírku. Radost, radost:)! Heslo komplexních workoholiku (klasifikace dle Hanky): http://dnydrobnychradosti.blogspot.com/2009/03/vseworkoholik.html :). Čísla dobrá, ale to až příště.

čtvrtek 5. března 2009

Jak se plánuje, tak je potřeba být furt ve střehu:)

Není ani týden, co jsem si povzdychl, že plánování se mi nějak vymyká z rukou a musím to znovu (bohužel) potvrdit. V pondělí synek nečekaně skončil s akutním slepákem v Motole:(, ještě teď jsem z toho takovej rozklepanej.. Takže místo dělání jara a cestování v panama do práce jsem měl hlavu v pejřů. A tak jsem to měl pěkně naplánovány:). V úterý jsem sotva odběhl 7.5km, poté, co jsem dostal sms, že je v pořádku, jsem se na běhání vykašlal a šel do práce, abych odpoledne mohl za Honzou. Dneska (ve čtvrtek) jsem původně plánoval jít běhat už do přírody, však mi přišel POLAR (Ďuri ještě jednou dík za nastavení a rady!), ale najednou se objevila práce a to hromada a tak jsem poslední tři noci ponocoval celkem fest:(. Výsledek se brzy dostavil, nedostatek odpočinku a všechny ty stresy, no dnešních 10+1km to plus píšu, protože to byl takový výklus, byl opravdu boj, boj s vůli. O to víc mě to těšilo, když jsem skončil a mohl si říci, že jsem zase hrdý Budžes:).

Když to teď píšu, uvědomuju si jednu věc. Hanka mě (asi po právu) nazvala workoholikem (radosti), že jsem v podstatě plánovač nón plus ultra, hlavně abych si mohl odškrtnout "splněno" a pak si udělat radost (podle plánu?). Tak si teď říkám, jestli teď s tím během to fakt nebylo takové odškrtávání socialistických závazků, ale ne!!!! Dříme ve mě duše zemědělce, nakonec byli jsme sedláci po víc než 10 generaci nazpátek, a to už člověk má nějak zažité ty "agrotechnické" lhůty:), zkrátka ví, že buď teď, nebo až zase napřezrok. Buď teď zasije a bude sklizeň, buď teď budu trénovat a poběžím 1/2 maratón, nebo zase až naprezrok.:), je to taková rodová deformace, kterou bohužel asi moje děti po mně nezdědily.

Čísla za minulé dny průměr:) - abych citoval Hymana Kaplana -- "Nelítám v luftu, neležím v rákvu", ale důležité je, že se pohybují vpřed. Březen zatím 33 km, a to máme 5. Dám si závazek, udělám si plán, že nebudu plánovat:)!

neděle 1. března 2009

Březen měsíc knihy, internetu a 1/2 maratonu!!!

Říká se, že návraty z dovolených jsou vždy těžké, no lehké to nebylo, hlavně to včerejší ranní vstávání (měl jsem ranní letadlo v 5.30 z Madeiry, což znamenalo vstávat kolem 4h ráno), naštěstí jsme byli ve 2h odpoledne doma v bytě (tentokrát nám neztratili kufry), takže těžké to zase taky nebylo:).

Hlavně ale platí zásada "mažera především", aneb dělat si radost je naprosto nezbytné:)!!! Proto jsem hned co to včera šlo vyrazil běhat odhodlán zaútočit na před-dovolenkový "rekord" na 10km (pokud mě neklame paměť 56.20) a celkem pochopitelně to byl útok úspěšný - 54.40! Rychle jsem dál sprchu a v rámci rozšiřování své radosti kolem [něco na způsob čínského vývozu revoluce:)] jsem vzal holky do kina na "Líbáš jako bůh":)...a hned jsem si vybarvil modré okénko!

V dělání radosti jsem pokračoval hned po ránu, vyrazil jsem na chalupu, tady je potřeba přiznat, že výprava na Madeiru byla úspěšná i co se týče úlovku do mě zimní zahrady, řada keříku, řízků, sebrané náletové dřevinky z levády. No musel jsem to zasadit - tedy prezentováno jako povinnost, ale doma nejsou pitomci, věděli, že je to samozřejmě moje mažera, moje radůstka:). Zalil jsem zimní zahradu, zašel do sadbovačů salát a rajčátka, určitě tam vyrazím v týdnu, abych upravil skleník a zasel sadby letních kytek... To bude mažera jako hrom:)!!!

Odpoledne jsem v rámci šíření radosti [viz výše:)] udělal doma pár povinnosti a večer šel běhat, cíl 15km v nějakém rozumném tempu... Světě div se, opět se zadarilo:), 15km za 87.40, mezičas na 10km 58.40 (není těch 40 nějak moc?), po zahřívacích 8 min jsem běžel 10.4km/h celou dobu. Konec už byl takový "čekací":) tedy těšil jsem se na konec, ale že bych nemohl, to ne..:). Spiš to bylo takové psychologické. Je to přes 20 let, co jsem běhal trasy, které se blížily standardně 20km. Po takové pauze jsou všechno "rekordy":).

Byl jsem sám v potemnělé posilovně, ale při posledním okruhu (400m) jsem slyšel bouřit stadión Maracana.. Diváci vstávali, dělali mexické vlny a já běžel, ruce nad hlavou.. Neuvěřitelně, v cíli slzy v očích, zcela pochopitelně jsem byl první!!!:) [to že nikdo jiný neběžel se samozřejmě nepočítá!:)..]

Takže pár dnešních čísel: 15km 87.40, váha po 90.2 (váha ráno 91.4!).

B(i/a)lancovani za únor: V únoru jsem uběhl 117km, navzdory dovolené je to ten správný posun dopředu (leden 92), váha se za ten měsíc moc dolů neposunula, ale záleží na tom, jak se to měří:), ale to není hlavní:), hlavně se cítím o 100% lip, zátěžové testy na FTVS naznačily, že to dělám dobře:)... Jsem dobrej:) -- konečně to je ještě jedna zásada, kterou někdy musím probrat-- chválit se, chválit se, chválit se.. Protože, jak my starší víme, nepochválím-li se sám, těžko to za mě někdo udělá:)!!!

V pondělí budu mít svůj POLAR, takže běhání venku a sofistikovaným treningum nic nebrání!!!

Ted moje plány na nejbližší dny.. jaro je třeba dělat!!! Zítra beru do práce svůj letní klobouk (panama), vezmu jen sako a budu vítat jaro!:)