


Taky že ano, po návratu z rychlé cesty za oceán, ubitý po 15-ti hodinové cestě se snažím vyrovnat s tím, že jsem těch pět dní v podstatě neběhal... A v tom mi píše nalomeně MM, představ si, takové zmatky, šíleně práce.. Brzo ráno spěchám do práce a po 11 večer se vracím.. Pět dní jsem neběhal! To se mi dlouho nestalo! ...Hned jsem pookřál..:)..

Prostě ten, kdo propadl běhu (chytání ryb, sbírání známek..) .. ví, že často je to opravdu těžké se svojí posedlosti vydržet, ale bez ní už to vůbec nejde. Proto běhám i teď. Málo a pomalu.. A v současné turbulentní době si pomáhám hláškami Běžícího Stína, že ultra se rodí v unaveném těle na unavených nohách...A že běhat, když je spousta času, hezké počasí, nic nás neboli a zažíváme nirvánu... To dokáže každý. Ale normální člověk si takový luxus nemůže dovolit:).

Odpovídám skleslým hlasem a po pravdě. "Kéž by! Já teď běhám strašně málo!... Kdoví, jestli se mi podaří vůbec naběhat aspoň 80-90 km za tento týden.." .. Paní málem upadla, neboť vše jest relativní:)... A já doma koukám do svého záznamníčku a ejhle.. vždyť já běhám o 106 [km] :).. a ještě mám neděli před sebou.
Takže -- běhám pomalu a málo... ale snažím se!! Příští týden sice budu pracovně pár dní v Londýně a pak mi začne asi nejhorší (pracovní) šestinedělí.. ale na jeho konci -- jako na konci tunelu svítí jasné světlo [a není to protijedoucí vlak:)]...Je potřeba ve zdraví a při nezměrném úsilí [nejlépe pomocí závazkového hnutí] přečkat měsíc Československo-sovětského přátelství.. a pak už budou jen sama pozitiva a sociální jistoty:)..
Všemu zdar! Našemu úsilí... a ultra..zvlášť!
12:)
PS. Zážitky z Vegas, moje cesty podle městských dálnic.. Interakce s místními turisty, zážitků-chtivé ženy.. chytání pokémonů v kasinu..:).. To se těžko popisuje. Jak říkají znalci. "What happen in Vegas - stays in Vegas", tedy co se stane ve Vegas, tak tam také zůstane:).
Samozřejmě, osamělý starší muž ve Vegas - to znalci vědí - je zajímavá kategorie:). Pro jistotu má každý hotel svoje vlastní velké kasino, neustále otevřený tetovací salón a kapli pro případ svatebního obřadu. Místo zážitků, které není radno sdílet na netu:)...pár fotek..
Chtěl jsem koupit pro svoji nejmilejší manželku její oblíbené kafe:) a tak jsem se vypravil dle rad místních do supermarketu.. (ale ten je šíleně daleko.. :)...asi 1.8 mil), kam nevede - údajně žádná cesta, nikdo tam "nikdy" nešel pěšky:)..
![]() |
Vstup do haly mého hotelu |
![]() |
Vycházím z výtahu ... .:) |
![]() |
Další kousek cesty halou hotelu, ještě stolky s ruletou a kartami.. |
![]() |
Začátek mé "krátké" cesty do obchodu.. 8 pruhů mimo světla nepřecházím. :) |
![]() |
Postranní ulička.. jen 6 pruhů..ucpaná.. tady v klidu přejdu:) |
![]() |
Městská dálnice má na mé straně normální chodník! |