neděle 23. dubna 2017

Měřit/neměřit,.., počítat/nepočítat.. Toť otázka..aneb vzhůru na Albion! :)

Musím si zvykat (z pozice staříka), že všechno se mění a i moje původní profese se v současném světě stává téměř nepřítelem státu, ne li celého lidstva.:) .. Ano, být statistik a analyzovat data může být v současné době relativně nebezpečné povolání..:).. Žijeme v  době, kdy například analyzovat rozdíly mezi pohlavím, rasou respondentů, náboženstvím, případně jejich sociálním statutem se posunuje a balancuje na hraně společensky akceptovatelného výzkumu:). Řada biologů, sociologů a psychologů už to poznala na vlastní kůži.:( Oficiálně se ze všech stran dozvídáme, že vlastně žádné rozdíly nejsou... A podle základní poučky demagogů -- aby nedošlo k pomýlení a špatným náladám -- se pro jistotu daná data přestávají poskytovat a sledovat. Takže například v evidenci trestných a násilných činů se v řadě zemí nedozvíte o osobě pachatele už téměř vůbec nic. Ale ono to platí často i na úrovni managementu firem, složení tříd ve školách, atd. Ale abych se vrátil k běhu, to moje profesní povzdychnutí s mým běžeckým rozpoložením nepřímo souvisí...:)

Jsou pochopitelně mezi námi pobíhači a běžci tací, kteří mají odblokované všechny čakry:), při ranním běhu stačí nejen odcvičit ranní pozdrav slunci, ale převézt babičky a děti přes silnici, případně udělat ještě několik dobrých skutků ... Běží si jen tak, vnímají tu nekonečnost přírody a jsou s ní v hlubokém souznění a svýma nohama vyťukávají do země (Země?) samé pozitivní zprávy ... Prostě - běhají jen pro radost, nic neměří, nic si nepíší, ani nepočítají.. a nějaké závody nebo dokonce úsilí o zlepšení a osobní rekordy jsou jim vzdáleny...:)

Samozřejmě je to na jednu stranu lákavé.. I kdybych jim všem věřil, tak běhat jenom tak, jak běháme s kamarády (odněkud, někam.. případně odněkud domů..), vnímám pro sebe (a za sebe)  špatně a srabácky. I já, nezávodník a duší žena, cítím, že občas závodit je naprostá nutnost.

Vím, vím.. svoje "nejlepší" časy a výkony těžko překonám. Ten proud času je neúprosný. Ale doprčic! Tím, že zavřu oči, problém nezmizí. Tím, že se přestanu "měřit", analyzovat a závodit, vlastně nemám šanci pořádně bojovat a zjišťovat, jak na tom doopravdy jsem..:). Znám celkem hodně lidí, kteří dřív závodili, ale jako starší s tím úplně přestali. Těm jejich vysvětlením o běhání pro radost, souznění s přírodou .. nepotřebě se měřit, hloupých soutěžích... moc nevěřím. Statisticky vzato bych to bych věřil sotva pěti procentům z nich.:)

Nejlepší odpovědí mých kamarádů je --  "Nelži sám sobě"! :)...

Proto se snažím "v rámci možností":)  měřit (i když to často popletu) jak moc a rychle běžím a bohužel to nejsou moc příjemná zjištění :). Tedy pravda. Kamarádi si ze mě dělají legraci -- pravidelně zapomínám zapnout/vypnout Garmin a tak je nepsaným pravidlem, že v naší skupince já mám vždycky na hodinkách nejméně kilometrů a běžím nejkratší dobu... To pak je těžké se zlepšovat, že? :)

Proto ta nutnost čas od času se nechat správně změřit, někde závodit ze všech sil. Prostě něco diametrálně jiného, než když "běžím":) po horách, kde se "kochám" a navíc se ještě můžu úspěšně vymlouvat na svoji šero-slepotu a závrať :).  V rámci hesla - "Nelži sám sobě"!  - se znova pokusím poprat se svojí pomalostí, běžet stabilně a dostat ze sebe co nejlepší výkon...

V pátek [v rámci závazkového hnutí na počest Prvního máje:)] mě čeká sice náročná, ale krásná akce -- po všech stránkách. Rovinatá stomílovka v Anglii, běží se z Londýna do Oxfordu, cíl je v prostorách Oxfordské univerzity.. Obecně rychlá trasa, blátivá, s tradičními rozmary ostrovního počasí, kdy statistika teplot během závodu má rozpětí od -10C do +30C a povinná výbava připomíná požadavky na skyrunnerské akce v horách.

Navíc, je to běh point-to-point, tedy odněkud někam:), [s tím bych měl mít zkušenosti] který má řadu logistických zátočin. Pevně věřím, že je tradičně dokážu využít ve svůj prospěch - posuďte sami. Organizátoři v podstatě nepočítají moc s tím, že by to člověk běžel bez podpory... Jsou tři drop-bagy, (Mile 51: Henley, Mile 71: Streatley a Mile 100: Finish at Oxford). Maximální velikost balíčku je 20x30x20 cm (!). A tak jsem jim zavčasu napsal, že přeci jen se potřebuji přepravit z Oxfordu do Londýna, pak na letiště a domů.. a asi bych se měl aspoň převlíknout, nemít na sobě hadry, ve kterých poběžím 160 km bahnem podle řeky.. Abych se dostal do autobusu/vlaku.. A tak mi bylo přislíbeno, že si do cíle mohu dát o něco větší drop-bag, rozumné velikosti, dokonce to potom dali i do propozic.:)



Při vzpomínkách na Londýn a detailním studiu místního dopravního systému nakonec volím naprosto punkovou, nicméně velmi promyšlenou variantu. Přiletím v pátek odpoledne na Gatwick, relativně na lehko, bydlení mám na Victoria Station, kam mi jede expres z letiště (důležité pro návrat!) a kam se dá rychle dostat buď autobusem, nebo kombinací vlak-metro z Oxfordu. Plánuji, že brzo ráno vstanu, kufr nechám na recepci, vyrazím v závodním na start (Richmond, asi 30 minut metrem) .. Tam se zaregistruji, odevzdám balíčky do cíle a na stanice.. A pak.. pak už jen v "klidu" poběžím 160 km podle řeky směr Oxford. Limit je 28 hodin, kdybych nedoběhl, tak je to celkem hodně komplikované.. mám večerní let, spolu s včasným nástupem mě to bude posunovat k rychlejšímu dokončení..

V cíli se moc zdržovat asi nepůjde, musím spěchat do Londýna, vyzvednout kufr a pak hupky šupky na letadlo. Na prvního máje už bych měl být doma, akorát včas, abych stihl průvod:) a políbit moji nejmilejší manželku pod rozkvetlým stromem:).

Ta logistika bude v jistém smyslu na úrovni náročnosti závodu, tím pádem to bude jednodušší.. Nicméně pozor! Každý kdo doběhne pod 24 hodin dostane "100 MILES - ONE DAY finishers buckle and race shirt", dokonce i ti, co doběhnou pod 28 hodin dostanou podobné, ale bez toho "one day".. Upřímně, z logistického hlediska by bylo záhodno se tam dostat pod 24h. Budu se soustředit na to, abych nezabloudil, abych měl rozpisy autobusů, vlaků..

V posledních dnech moje bylo moje pobíhání hodně posunuté do pozadí, v dané konstelaci jsem pyšný i na těch "pár":) km, co jsem ještě naběhal. Ale to není výmluva, jen připomenutí pro mě, že jsem držák! Díky za podporu! Pracovně to nazývám "Chytání letadla" a pravda je, že tlak na dokončení pod 24h bude na úrovni povoleného dopingu..:)

Všem, co se nebojí závodit, zdar! Ti co opravdu běhají jen pro radost mají můj obdiv .. a pro ostatní bych jen dodal.. Neboj se a jdi do toho.. Koneckonců - měřit se člověk může dobře jen sám sebou..:).

12:)
PS. Při diskusi s Lubošem jsem si uvědomil, že řada lidí může vnímat heslo "Nelži sám sobě" jako jedovatou slinu..:).. a že jim to nesedí s mým přátelským a pozitivním :) pohledem na svět. No, je to ale nepochopení. Myslel jsem tím, že si nechci lhát sám sobě, jak na tom jsem. Je dobré se nechat změřit, zabojovat.. a ať už to dopadne jakkoliv, klidně si nechat nakopat prdel:).. stejně se mít rád, neztratit tu vášeň pro pobíhání a občasné závodění.. i když se člověk může třeba pohybovat na chvostu mezi závoďáky, nic to u mě nemění.. zkusím to zase jinde, jinak a doufám, že lépe.:)

sobota 8. dubna 2017

Základem komutace je batoh! Aneb letmý pohled na "I am run box"

Trvale udržitelný a rovnovážný stav (zásob, energie.. ale třeba i oblečení) je snem nejen všech plánovačů a logistiků, ale i komutačních běžců. Prostě cílem je,  aby se mi ani běžecké hadry, ani pracovní oblečení na žádné straně nehromadilo a nikde nechybělo.. Aby čelovky byly na všech místech, odkud se dá vyběhnout..:). Že se to vždy podaří, je mýtus asi na úrovni představy trvalého míru na Blízkém východě.. Prostě skoro vždycky se něco maličko zvrtne...

Plánoval jsem dvojsměrku, ale nemůžu běžet domů.. zahraniční návštěva, pozdní večeře.. nebo obráceně.. počítám s ranním během, ale před vyběhnutím se dozvídám, že se posunul začátek jednání a doběhnutí na čas by nestihl ani Radek Brunner:).. Kdo má výhodu volnější pracovní doby (a zdánlivě lehčí komutaci)  tak to musí na druhé straně vykoupit neskutečnou flexibilitou:).

Vzpomínám si, když jsem ještě běhal podle "trenýrkového" plánu.. Intervaly, tempa.. dlouhé.. jenže, jak se mi měnily a posunovaly povinnosti, tak jsem vlastně nevěděl, co je za den.. V pondělí jsem běhal středu, v úterý pondělí a středa? Ta patřila pátku! :).. Žádné takové kotvy, jako.... Jestliže je úterý.. musíme být v Belgii..:)
Byl to organizovaný chaos. Náhodné posunutí, které se dříve používalo jako skvělý klíč k šifrování textu u mě sloužilo k naprostému zmatení:).
I teď po letech .. v těch náhodných impulsech a zmatcích, se vše kolem mého pobíhání flexibilně mění. Když odpovídám svým blízkým, tak se často cítím se jak Sibyla.. "No dneska možná poběžím do práce.. nebo taky ne"..."Je možný, že poběžím i z práce, nebo taky ne..":). Moje odpovědi a předpovědi jsou na kvalitativně stejné úrovni jako u českých meteorologů.. "V noci tma".. a pokud nebude pršet, nezmoknem..:)

Ve chvílích nejistoty, je základem štěstí a rovnováhy (nejen na straně materiálu a oblečení) u komutačního běžce batoh. Batoh mi přináší pocit jistoty. určité kotvy -- nesu si s sebou oblečení, práci z domova (domů), třeba i něco k jídlu.. dobrou náladu.. a kdoví co ještě:).

Před lety jsem si pořídil "Bouřliváka" [tady se zrodilo jeho jméno] .. Je to obyčejný Salomon XA 20 l bágl, ovšem pro komutační běhání naprosto skvělý.. Dokážu do něj složit skoro cokoliv.. je lehký, má až 20 l kapacitu.. ale přeci jen.. kalhoty (džíny) zkušeně stočím do ruliček, stejně jako trička a (případně i zimní) bundu nebo mikinu.. Moje papíry, desky, materiály.. se tam krásně vejdou, ale oblek přeci jen.. přeci jen po běhu nevypadá úplně nejlépe.

Všimněte si širokých popruhů, které se nezužují.
Může to i být nepříjemné a dřít.
Přeci jen léty intenzivního používání, chátrá.. Vloni před koncem roku jsem se nadchl na kickstarter.com a podpořil projekt na komutační batoh (I am run box). Video je velmi sugestivní. Můžete s ním dělat salta, parkourový běh.. ale vaše oblečení a laptop je v naprostém bezpečí..
V mezičase jsem -- z hlediska prostého uživatele [tedy nedělal jsem žádná salta:)] -- zkoušel a testoval nový batoh.

Pár drobných postřehů.. Obecně platí -- Nic není tak žhavé (skvělé/ani špatné), jak to na začátku vypadá..

1) Nejdřív jsem si myslel, že největší nevýhodou bude, že jsem si vzal tehdy jedinou (malou) verzi batohu, když teď existuje už celá řada verzí včetně verze "extended", která je největší a má různé nástavce..Není to zase tak limitující.. ale dovnitř rozhodně nenarvete zimní bundu. Kalhoty, košili, sako, pár papírů.. Případně tenký laptop (mám Toshiba Portege, tenký, lehký, ale běhám s ním minimálně)

Porovnání zezadu s Bouřlivákem.
Obyčejný vzhled (a komfort nastavení) proti eleganci a určitému diskomfortu
2) Proti normálnímu batohu je potřeba si opravdu pohrát s nastavením a utáhnout/povolit popruhy  tak, aby vás to co nejmíň dřelo. Široké popruhy na ramenou mají tendenci dřít. I když já v délce mojí komutace (do 1,5 hod.) to snesu i tak. Rovný okraj a tvar báglu mě zase nutí (správně) ke vzpřímenému postoji při běhu, ale při dostatečně neutaženém batohu (je potřeba celkem hodně)  mě to mlátilo/odíralo tam, kde končil dolní okraj batohu, v oblasti ledvin. Je potřeba opravdu doladit/utáhnout správně popruhy jinak je to doslova "opruz"..:)

3) Nicméně můj "Bouřlivák" doplněny pevným pouzdrem na laptop, či papíry (á cca 30 Kč).. paradoxně poskytuje větší komfort a flexibilitu. Při utažení (existující) gumovou přezkou/šňůrkou nemá konkurenci. Pravda, je potřeba v dešti balit věci do igelitu, ale to je drobnost..

To byly moje pocity po prvních pár komutacích. Pro lepší hodnocení jsem běhal jsem s novým batohem a s Bouřlivákem na střídačku pár dní...

Můj osobní dojem po několika komutacích se zase tolik nezměnil... Pozor na nějakou recenzi si netroufám, je to jen nesouvislý soubor osobních pocitů..

Celkově: Batoh "I run box" vypadá fakt skvěle a je cool. Ale pokud nepotřebujete v něm utěsnit citlivý laptop (nebo oblek/smoking), tak bych do toho asi sám o sobě nešel. Potřeba opravdu dobře ladit na zádech, jinak tuhle tluče do zad a tam dře..:)..Standardní bágl (řekněme můj Salomon 17-20l) s dobře zvolenými doplňky (pevná pouzdra, igelitové zip pytlíky, pružné gumové šňůrky s brzdičkami...) se dá ve finále vyladit podle mě výrazně lépe.. I když nebude třeba na první pohled vypadat tak extra, vejde se do něj všechno a buď se naučíte skládat/motat oblečení.. nebo vám to bude jedno.. nebo si koupíte pevné pouzdro na oblečení-laptop a vložíte ho do batohu.. Tak jako tak, není to nic, co bych cítil, že bych musel mít [i když to mám:)], stejně většinou běhám s Bouřlivákem .:).

 

Koupil jsem v papírnictví z pevné umělé hmoty pouzdro na papíry, které celkem často mám v batohu (Bouřlivák).. Schválně jsem ho vložil do i-run-box. To pouzdro je dokonce o něco větší než vnitřek I-am-run-box..:).. a na hloubku přesně odpovídá půlce toho batohu.. Už jsem měl v něm i složenou košili a kalhoty:), takže takový zlepšovací návrh na úrovni užitku nového batohu aplikovaný do starého:)..Záložní oblek, košile, kravaty.. mám v práci, takže výhoda složených kalhot-saka se mi trochu stírá..

Nechci to hanět, ani nikoho odrazovat od nákupu, koupil jsem za své peníze a proto se necítím nijak povinován psát (politicky) korektně -- nový batoh I-am-run-box se mi opravdu líbí.. Nicméně na zádech není zase nic moc:), a můj bouřlivák (Salamon XA 20l) mi dělá naprosto skvělou službu.. Pokud vezmu v potaz další doplňky za pár korun.. Tak jsem si znova uvědomil, že mám už x-let skvělý komutační batoh, který je velmi flexibilní.

Ovšem pozor! Já [díky své brzké podpoře na kickstarter.com] mám velmi "starou" verzi batohu. I-am-run-box ,, :). Vše se vyvíjí, kdo chvíli stál již stojí opodál:)... Teď už dělají celou řadu velikostí/variant, možností, takže produkt bude určitě o zase kus lepší..Podle mě i popruhy na nových verzích vypadají trochu jinak .. viz: https://iamrunbox.com/en/3-products

Myslím, že je čas, aby se recenze nových verzi ujal někdo povolaný..:)

Při tom všem zkoušení a porovnávání těch dvou batohů mě samotného překvapil můj rozměr "staromilství".. Věřte nebo ne -- Můj potrhaný Bouřlivák byl ve víc jak 95% případů prostě lepší..:) OMG! Mluvím jak reklama na kofolu.. "Když ji miluješ.. není co řešit!":)

12:)
Všemu zdar! Ultra zvlášť!

PS. O svém běhání zase někdy příště... Mám sice  i řadu velmi veselých zážitků o kterých bych normálně psal -- vrátné, sovětští turisté na náplavce a moje vysvětlování plavby lodí v ruštině, atd.:), ale ten (často velmi osobní) rozměr bojů dominuje všemu..