pátek 26. června 2009

Zavřete oči, ja probíhám:).

Jak pan Donutil říká "Furt ve střehu" a "Pořád se něco děje", tak má naprostou pravdu. Super zážitek, ale postupně:). Tento víkend začal tradičními zmatky, kdy počasí a obecně povinnosti způsobily, že jsem ani v pondělí ani v úterý nemohl vyběhnout:(. Středa brzo ráno byla nehostinná, mrholilo, ale snažil jsem si vsugerovat ty pocity zamilovaných, jak se líbají v dešti a jako Fred (nebo jako blázni) tančí v lijáku.:)

Rozhodl jsem se ale obměnit trasu a tak jsem vyběhl do různých ne plně prozkoumaných cest a cestiček a našel zajímavé zpestření okruhu.


Nejdříve jsem vyběhl na obráceně vrcholky kopců směrem od železniční zastávky Holyně a objevil jsem nádherné stezky, škoda, že ta pěkná stezička končila na pasece a já v tom dešti neměl sílu jít zkoumat její pokračování (ale někdy příště jo!)..:).

Mezitím přestalo pršet a začalo opravdu lejt:), připadal jsem si jako len, když se mači, před tím než ho budou drhnout:). Ale vytrval jsem, kolečko ukončil až lehce u civilizace u zahrádek poblíž Barrandova a vrátil se zpět k Holyni. pokračoval dolů do Hlubočep a zpět domů. Ta radost:), když jsem dorazil domů, jednak nádherné číslo na Polaru (16.61km), jednak radost, že mám novou modifikací okruhu, a číslo na váze (85.9) dávalo zapomenout na obžerství při včerejší návštěvě rodičů:). Asi něco na tom tanci v dešti bude...

Další možný den na drobný běh byl zase až dnes (pátek). Už nepršelo, i když některé cesty v lese byly o to měkčí a klouzavějsi. Už jsem nezaváhal ani chvilku a běžel novější (cca 15km) okruh. Lesy se pařily, stejně jako já (běžecká mikina nakonec správné skončila kolem pasu). Tak si klidně běžím a v tom tichu je z horizontu přede mnou slyšet útržek rozechvělého hovoru, evidentně se nějaký mladý muž snaží přesvědčit svoji dívku k "lásky hrám"..:).

Když se ji zrovna snaží vysvětlovat, že tady jsou daleko od civilizace (což je pravda), kdo by tady co dělal (což je taky pravda), tak na scénu vbíhám já se slovy, nenechte se rušit, jen probíhám...:):)... Nádherná historka, která má ještě pokračování... Asi za 20 minut jsem se dostával při cestě zpět do podobných míst a tak jsem řekl, že to raději oběhnu po takové odbočce kousek spodem přes paseku..:):)... Ano správně tušíte, narazil jsem na onu dvojici opět, tentokrát jsem raději nic neříkal a zrychlil. Stejně jsem ale slyšel část rozhovoru s otázkou -- jestli to byl ten samej úchyl, nebo jestli tady nemají nějakej závod..:)..

Na cestě zpátky jsem u přebíhání tratě si vyfotil i přijíždějící vláček, se kterým se vždy snažím aspoň kousek cesty (bezúspěšně) závodit... Slovy mého kamaráda "čunase", není potřeba být první, stačí se zúčastnit.:)


Takže pořád se něco děje:)... Je pátek a tedy celkem 16.5+15=31.5km no nevím, jestli zítra 18.5 km dám, i když proč ne? Pokud nebude pršet, hola hola.. Dám to:).. To mi připomíná jednoho fitness trenéra u nás ve fitku, který tam drtí ty svoje klienty a řve "Franto dáš to"!:).. "Naser se a dáš to"..:).. A oni chudáci, žily naběhlé, namodrali to nakonec z posledních sil dají.. a On řekne, vždyť jsem to ty vole říkal, dáš to v pohodě..:).. takže dám to v pohodě, co? :)

PS. Dal jsem, ale zase tak jednoduché to nebylo, nechtělo se nechtělo:)... Taky jsem v poledne zjistil, že mi přivezli 4.5m3 dřeva, tak jsem si vozil a skládal jako blázen. Ale to ráno, když už jsem se odhodlal bylo krásný. Mlhy jak v Králi Šumavy, postupně se opona zvedla a bylo celkem hezky, no posuďte sami... Ale pozor, všemu navzdory jsem dodržel týdenní plán a mám opět krásných 50km.

středa 17. června 2009

Planování zmatků

Vzpomínám si na časté úsloví moji drahé manželky [nejhodnější, nejmoudřejší... jasné slunéčko:)], která často říká, že život se mnou je permanentní nácvik bojového poplachu:).

Taky, že jo. Ke všem těm zmatkům, co jsme v posledních dnech měli jsem ještě naplánoval rekonstrukci koupelny, se začátkem v úterý a s dokončením ve čtvrtek odpoledne, ale pak nějak vyplynulo, že ve středu odpoledne bych potřeboval odjet do Německa na konferenci s tím, že se vrátím až ve čtvrtek v noci!:)

Takže i běhání v tomto týdnu mělo nádech výběhu k ohni:), nebo reakce na požární poplach. V úterý jsem musel být už před 8 hodinou zpět (šílený to ranní vstávání k pravidelně 12km), abych se stačil v poklusu umýt než začne bourání, ve středu to samé, akorát, že jsem se musel mýt v lavóru:). Původně jsem měl odjet po poledni - plánoval jsem si, jak ve čtvrtek ráno vstanu a proběhnu se po Halle -- jo to by bylo běhám ne v hale ale v Halle!:), ale houbelec.:)

Řemeslníci sama zpoždění, takže jsem vyrážel až kolem 6, do Halle jsem dorazil pozdě, ještě to hledání hotelu v nočním městě je chuťovka, zkrátka ráno jsem nestihl vyběhnout.:(

Ale pozor, jsem držák:), takže dnes (v pátek) ráno těsně před deštěm jsem vyběhl a stačil dát svůj 12km okruh [příští týden musím inovovat!:)]. No není to jednoduché být proletář v třídně rozděleném světě [jak říká s.Steiner], a vyrazil do práce. Zítra ve vojenském prostoru mi stačí 14 a mám "splněno":).

Uvědomuju si, jak vždycky nadávám na nás panelák:). Určitě neprávem.. Stačí přeběhnout silnici (foto) a člověk může běhat v údolí...



Ta rána, i když se nechce, nechce..:), stojí ve finále za to. Vyjde slunce a osychá rosa, nějak mě to naladí, že sice bydlím na sídlišti, já velký zahradník!!:), ale aspoň si užiju údolí, "pokochám" se ranní přírodou a šupky hupky do práce..:)



Váha v pátek po 86.0, zatím za týden 36; 14km mě čeká, ale je to radost [aspoň teď to tak cítím:)]. Na příští týden zkusím inovaci trasy a maličko přidat, 10%, tedy na 55? Co??

PS. V sobotu jsem dodal chybějících 14, takže týdenní plán splněn:), ale nějak cítím, že se mi ozývá nějaká rýma, takže myšlenku na zvětšení a změnu profilu musím nechat asi na jindy:(, teď hlavně, aby se to nerozjelo v nějakou chřipku.

pátek 12. června 2009

San Babila ore 20 un delitto inutile

Použil jsem titul levicové orientovaného filmu z roku 1976, který u nás šel pod nepřesným překladem Saň Babilo 20 hodin, abych naznačil jednu pozici v Miláně. :) Už jsem si z toho udělal téměř tradici:), že se snažím běhat i v cizích krajích, dnes to byl takový orientační běh historickým centrem města (ještě než se stačilo probudit), směrem k jedinému parku.

Kolem 7 hodiny ráno ulice v Milanu jsou ještě prázdné, zamířil jsem přes dva velké bulváry přes Piazza Duomo..

Za katedrálou právě vycházelo slunce, důkaz toho, že má správnou orientaci oltáře, náměstí, které je normálně plně lidí je liduprázdné..:)

Pokračoval jsem směrem k Piazza di Castello, kde je jedinny park, který byl aspoň trochu v dosahu, od univerzity asi 1.5km, ale zatím minimum aut a llidi, takže to bylo naprosto v pohodě:). Začátek parku a náměstí s historickými budovami, kolem už klasické (prašné) cestičky, kde budu dneska vyklusávat..Pocit opět skvělý (hlavně ta lenost a teplo po ránu nad kterými jsem zvítězil), v 9 už jsem zase pracoval:). Celkové 13km, takže na víkend mi zbývá jedno lehké proběhnutí, abych si držel svoji plánovanou dávku 50:).

PS. Po návratu v neděli ráno jsem dál zbývajících 13km v údolí, no nechtělo se po ránu, nechtělo:), ale dál. Číslo stejně --86.5 i přes jídla na konferenci a pozdní večeře:).

pondělí 8. června 2009

Opakování, matka moudrosti :)

Jeden můj učitel neustále říkal, opakování matka moudrosti -- jak jsem dospíval, došel jsem k podobnému rčení ve variantě.. "není nad opakování -- zejména ve výuce jazyků, v sexu :).. a nyní dodávám v rekreačním běhu":).

I po těch pěti měsících, je to občas po ránu boj, vstát tak, aby člověk stihl tu ranní dávku emocí/endorfinu/sportu... Přinutit se jít běhat, obzvlášť v situaci, kdy hlava je plná starosti. Tehdy by si správné člověk měl říci, právě teď je NUTNE jít běhat. To všechno je jasné, i já na to vždy přijdu, ale zpravidla až po 30min běhu:). Nicméně i v těchto dnech jsem přes všechny problémy byl hrdý Budzes.

V neděli jsem dodal do sbírky 12km a zakončil tak týden s 54 (!), dnes po ránu začal tradičně 12. Po včerejšku to fakt byl boj s myslí [nějak mě zlobilo právě lýtko, ale strecing a iontak dělají své:)], takže dnešní relaxační běh nohy vyléčil, zítra musím:), protože ve středu mě zase čeká Itálie (stejně letiště, jenže tentokrát Milano), koukal jsem na mapu... relativně kousekje takový malý parčík, asi 2 km je něco většího:), tak zkusím vzít boty, v pátek ráno bych mohl stačit zabehackovat..:) Fakt musím držet a vydržet..

Dneska jsem se soustředil víc na potoky a běhal kolem nich, tak pár obrázku:). Jinak nálada skvělá, regenerace pomohla, krásné se mi běhalo a byl jsem rád, že jsem to (tradičně!) nevzdal. Byl jsem tak rozhozeny, že nemám ani dnešní váhové číslo-včera stejně 86.5.



PS. Dnes - v úterý jsem pokračoval, opět příjemných 12, hra světel v ranním údolí má neuvěřitelně kouzlo (možná je to těmi endorfiny:). .. Váha po 86.2

pátek 5. června 2009

Bon giorno, Torino!!!

Ty konference jsou pro mě takové nutné "zlo", asi bych si měl víc užívat, ale já bych raději seděl doma na zadku a pracoval nebo běhal/dělal něco na zahradě:).

Jak jsem si slíbil a precevzal, vzal jsem si s sebou do Torina běžecké boty, protože, když už se s tím jeden táhne (1/2 příručního zavazadla), tak už je velká záruka, že nakonec skutečně přemůžu lenost :) a půjdu po ránu běhat.

Ve středu navečer, tedy pozdě v noci, či spíše po půlnoci jsem dorazil do hotelu. cesta celkem dobrodružná:), už hodinu zpoždění jsme nabrali v Praze, mezi Milanem a Torinem jezdí autobus, každé 2 hodiny (cesta trvá 2 hodiny), takže jsem dorazil lehce před půlnoci na autobusový terminál, pochopitelně žádné taxíky, nikde nikdo. Ted přišla na řadu italština s triky:), jak jsem pochopil, lámaná italština je velmi dobrý dorozumívající prostředek, obzvlášť, když používáte italskou intonaci (a křičíte, což mne nedělá problémy), důležité je údajně spojit prsty (třeba právě ruky) do špetky a s tou mávat, a přidávat na konci věty takové to příznačné eeee?

Foneticky přepíší, malou ukázku:)... Salve! Skuzi, e direkcione via Vitorio, senestra, eee? [zdravím, omlouvám se, na via Vittorio jdu do leva, že?] :).. Má to jednu výhodu, je potřeba znát vlevo, vpravo.. ale jinak se takhle dostanete všude, nevýhodou je, když se člověk moc položí do role, tak to vypadá, že umíte víc italsky než je pravda:). No na hotel jsem dorazil naprosto v pořádku, ale na ranní běh to opravdu nevypadalo.

Proto dnes (v pátek 5.6) jsem se ráno vypnul a vstal lehce po 6 hodině (přeci ty boty nevláčím nadarmo, že:?) a šel si zabehackovat jak by řekla moje dcera:)... Teda nejdřív jsem si to šel večer drobet obhlídnout, hlavně, jak budu probíhat ty velké křižovatky a velké kruhové objezdy, co jsou nedaleko hotelu.. Totiž jsem našel na mapě park, který je -- podle mapy -- asi 2-2.5km od mého hotelu a vyrazil..:)

Vše šlo podle plánu až asi do 2km, kdy jsem narazil na silnici s osmi pruhy, podle které jsem měl kousek běžet a na její straně vběhnout do parku.. No tak běžím, vidím nějaké velké parkoviště a za ním nějaké fotbalové hřiště (ano správné, to byl skrytý začátek parku), ale já si říkal, no na mapě je park zelený až k silnici. to nebude ono.. běžím dál a si po km jsem překročil další 8 proudovku (později jsem zjistil Corso Regina Margerita) a za ním už sama baráky a sídliště..:(

To už jsem běžel skoro 3.5 km, tak jsem si řekl že jsem špatně:), vrátil jsem se kousek, pamatoval jsem si, že jsem překročil most a tak jsem si řekl, že se na park vykašlu a že zkusím běžet podle vody, be většině měst jsou kolem nějaké stezky.

Na italské :) mapě bylo vše jasné, viz foto, ale ve skutečnosti ten park vůbec k té silnici nezasahoval:). Obrázek mapy pro pobavení přikládám:).





A taky jo kousek vedle jsem nalezl začátek stezky pro cyklisty podle řeky a začal běhat podle řeky. Pochopitelně hned bylo vše krásnější,za pár desítek metrů se to kolem zaclo zelenat, asfalt se proměnil ve stezku a já si klidně behackoval.:)

Asi po km jsem se dostal na "konec" opět k silnici (jak jsem posdeji zjistil) Corso Regina Margherita, kterou jsem překročil a na druhém konci skutečně začínal či končil ten park, co jsem ho šel hledat:).



Konec dobrý všechno dobře.. Hezky jsem si zabehackoval, i hezky trefil do hotelu:), stačil jsem se zkulturnit nasnídat a v v krásných 9.10 už jsem pilně konferencoval:). nakonec jsem i 15,6km uběhl, takže jsem "držák", snažím se i v cizích krajích.

středa 3. června 2009

Važme si toho co máme...

Nějak jsem se ke konci května rouhal:), už jsem vše viděl nějak růžové namalované, jasné a zářivé.. a zatím nějak na mě padla, jak pan prezident Osvoboditel:), říkal "blbá nálada". Nějak hodně starosti, shonu v práci, nestíhám dělat projekty které musím, natož ty, které bych chtěl.. Takové nijaké a konec v nedohlednu...

V pondělí jsem šel opravdu poctivě běhat 12km okruh, ale asi i těmi změnami počasí (i když už jsem běžel svoje kopečky a kros) navzdory očekávání mě to nijak nenaladilo, nebo spíš ty starosti jsem nedokázal zahnat nebo jim utéct:(.

Cítil jsem že všechno nějak drhne, ale plánoval jsem si, [ach to plánování ve mne!:)] že v úterý půjdu ráno to že sebe setřást, srovnat si to v hlavě, jenže ouha, věci bylo tolik, že jsem musel od 7hodin být v práci a vrátil jsem se kolem 7.30 večer. Navíc takový nebývalé "zlomený" s pocitem marnosti.. No šílený:). Šel jsem radši před půlnoci spát s precevzetim jít ráno běhat i kdyby čert na koze jezdil a začít řešit jednotlivé problémy jeden po druhém.

Skutečně, ráno moudřejší večera a delší běh lepší než kratší:). Vyběhl jsem na tradiční okruh, ale ještě jsem raději přidal 3km (celkem tedy 15), abych ty starosti a blbou náladu nechal někde za sebou a povedlo se. Skoro vždycky po cestě potkávám slepou paní, která rychlým/svižným krokem (podle mě 2x) se svým psem projde prokopským údolím. Usmívá se. Když jsem dokončoval svoji trasu, viděl jsem ji, jak zastavila u přepadu vody že studánky, pes pil a ona se usmívala a šťastné nastavovala tvář slunci. Neskutečný až dojemný.

Ano, je to pravda, všechny věci, které mě nějak "trápily" jsou naprosté blbosti, malicherné záležitosti a je v mých silách se s nima nějak popasovat. Děkuju!

Čísla sice nejsou důležitá, ale jen tak pro pořádek, dnes 15km, váha po 86.1 [že by zase ten správný směr:)?], celkové za červen 27. Odpoledne letím na konferenci do Itálie [nechce se mi:(], ale jsem rozhodnuty alespoň jednou si tak jít zaběhat. Našel jsem tam kousek od hotelu (asi 1km) pěkný park, tak to půjdu prověřit. Boty a věci na běhání s sebou:). Držte mi palce, je důležité vydržet.