![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggbZyuMgnKRE_TCrYoJ0kfpEKtXa14Q9EemY8s42A2xHUytI3MC6gk7DusS9q-J-M0Jsb-0hSEt59WRyJV3EuiQXzuZqS-GDNa5aQw_LV96JTwhjL1MkWiVRWM-J7v2Wc0ph4Fnjm3kGc/s640/centralparkmap.jpg)
... je oblíbená hláska hrdých řidičů BMW a majitelů silných motorek :)... A svým způsobem se to stalo moji všeobjímající běžeckou (tréninkovou) mantrou :).
Jedna z mála zásad, co jsem přijal hned na začátku a co se snažím celou dobu dodržovat, je konzistence.. pomalý, udržitelný růst naběhaných km.. a když km objem z nějakého důvodů klesne, tak se snažím opatrně:).... [ale znáte to..:)] ... se dostat zase na dohled ke svým cílovým hodnotám... Protože neběhám žádné intervaly, žádné super-rychlé úseky a běhy, závodů se snažím mít co nejméně, je to jediná tréninková metoda, kterou praktikuji, tedy ještě společně s občasnými nastavovanými kopci ... [že si prostě ty svoje krátké kopečky vyběhnu a seběhnu několikrát za sebou, abych si vytvořil zdání, že běhám opravdu v kopcovitém terénu:)].
Jak už to bývá, vše je jako vlnobití, nahoru dolů, ode zdi ke zdi a udržet si v tom životním příboji povinností, zmatků a nečekaných změn nějaký pevný režim (a stálý objem) je asi stejně nemožné jako, aby náš pan prezident netrpěl pravidelnou virózou..:)
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhffwpFBa0hfpEyxfp53wuqUOg0MqBjudB6aB0i0P5xoZ9g0tVe-GwxcF9paATxChe5c1lp5irrw4efhHFEm3c-xOChOJIrZtKZ5UBzvlecB4dR7yMOkmAUMOf4aoWL1hy6UzJwM9KoYlA/s320/IMG_3228.JPG)
Ale vzdávat boj předčasně nemá smysl (ani si zase příliš vyskakovat, když se daří, protože vše se může jako mávnutím kouzelné hůlky změnit). Minulý týden, který začal beznadějně, neměl v sobě žádný dlouhý běh, přesto skončil na dosah 100km hranice... Tento týden jsem služebně v Novém Jorku, v neděli se vracím zpět a a tak se usilovně snažím si věci promyslet a naplánovat [včetně ranních běhů v Centrálním parku]. V pondělí -- den před odletem -- se mi podařil husarský kousek a k ranní jednosměrce se mi večer podařilo přidat nejen posekání a vypletí zahrady, ale i krásných večerních 13km s Deri. Maloval jsem si, že brzo ráno ještě místo venčení vyběhneme a do US budu odjíždět s dobrým pocitem a s řekněme 38-41km... Nakonec jsem byl rád za pondělních 28:)..
Vím, vím, je to asi šílená posedlost koukat se přitom všem úsilí na "tachometr" naběhaných km.. Mohlo by to vézt i ke stresu, když se nedaří..:). Slyšel jsem, že správní nadšení běžci a praví ultras si už většinou km ani nehlídají ani nepíšou, běhají podle pocitu a jak mohou... Natož aby je nejak posunovali...Díky své profesionální deformaci tohle ale nedokážu:). Aspoň, že se vůbec nekoukám na čas a nijak si nehlídám svoje "rekordy" na pravidelně běhaných trasách.. Nicméně si svoje km fakt poctivě hlídám.
Mimo již zmíněnou statistickou úchylku:), to má i řadu dalších důvodů:
1) Jak různé střídám staré a nové boty, polní cesty a silnice, tak si potřebuji držet základní přehled, kolik mají které boty naběháno a jestli už dosáhly na můj běžecký ideál (tedy 1 km za 1 korunu) :)...
2) Věřím, že stabilní objem km a jeho udržení s případným postupným nárůstem řekněme ~10% maximálně... je moje nejlepší obrana proti nadšení, které ve mně je a proti případným zraněním, kterých se chci vyvarovat... Navíc ty km mi slouží jako určitá kotva, jako pevný bod...
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhysZySpOQeN-9vDmwJaSfh_f_necIbt9EEDnBBUMIdsLenBVphm1USkJqf7k_xduQaWdb1iwjsd-CEfqI5gOrG5RyLv2AYfevwetlw43oshdkY7xswtv5b1vAHaJznQSVSGzCSS6oYVCM/s320/IMG_3231.JPG)
3) Už loni jsem plošnou charitativní podporu sportovců na vozíku vyměnil za svoji kilometráž. Stejně jako Jana a její kamarádi/ky jsem přešel na "obrácený botní" systém.. :)... tedy 1Kč za každý svůj km.. Určitě o důvod víc k běhu a o důvod víc si poctivě hlídat svoje km..:)
Když jsem se nad tím zamyslel, tak tahle kilometrová rovnice mi dělá dobře... Sice je to taky trochu i úlitba bohům, kdy si možná skrytě "kupuji" jejich náklonnost a [vypočítavě???:)] věřím, že mám tím pádem větší šanci na běhání, protože můj každý extra km maličko pomůže:)...
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAo3Bj7xpop377p0Hn8NNF79OndTlzSsZjIgnXlk498eHMHZ-DIBmuXA6OOM1a5tbiR5Uiyy2ZZI1roZCU9vbU8kMtsFhTLo4O6sfm-URaDHRc-Z_souR3Dzi_lBxLCTGDh-DhGKCWzJE/s320/IMG_3226.JPG)
No a taky jsem přemýšlel nad svoji přípravou na srpnové dobrodružství v Leadville... [ještě jednou moc díky za spoustu nápadů na různé závody a dokonce i nabídku na soukromou 24h.. hrozně mě to potěšilo]... A protože jsem v minulém týdnu měl nečekaně víc času na běhání, tak jsem si všechno pořádně rozmyslel... S Deri jsme po menší společně poradě:) jednohlasně odsouhlasili a prodloužili nás pravidelný věnčící okruh z 9 na 13km:)... A poprvé si říkám nahlas.. Po Silvě a před L. už nepoběžím žádný závod.. žádné experimenty... jen se budu o to pevněji držet své mantry, běhat pro radost, pro svoje pocity, co nejvíce km, co mi v dané chvíli časově a jinak vyjde.. bude to pro mě úplně nejlepší.. na delším tréninku vyzkouším jídlo.. nic speciálního... prostě běhal jsem tak vždycky.. km pro radost a radost z km...a tak to nebudu měnit!!! :)
Držte mi palce!
Běhu zdar, ultra zvlášť!!! 12:)
PS. A co vy, sledujete si km, rekordy, běháte podle pevného plánu.. jste zavodaci? ... nebo jste na druhé straně a běháte jen podle pocitu, pro radost... prostě už nic takového nechcete nebo nepotřebujete?
PPS. Zatím jsem i v NY ubránil běhání... když se dalo, tak běhám..Zážitků mraky, snad si i něco zapíšu..:)