neděle 20. prosince 2009

Nejsem stroj, aneb hlavne se z toho nepotento..)

Vážení a milí kamarádi, všichni co sem zabloudíte a co mi různě píšete...:). Nejsem stroj a když už okolnosti přesáhnou určité hranice, také používám zdravý rozum, i když "tréningový plán a kolaloka - to je zákon":)..

Ano tento týden jsem ani já, starý pes, poctivá lama... neudržel tréningový plán, i když bylo namále, ale postupně:). Od úterý jsem ke splnění "výběhu" musel začínat čím dál častěji, a postupně se v prokopském údolí začal objevovat sníh a cesty nejdřív byly jen zmrzlé, jakoby pocukrované..

..ale ve středu a čtvrtek už jsem po (půl) šesté brázdil údolí... Bylo to sice děsně poetické:), ale málem jsem se při seběhu dolů do údolí málem zabil:).


Ve čtvrtek, kdyý jsem po velkém sněžení doběhl do údolí, byl jsem "první". Nikde ani stopička, já jsem dělal první ťápance, tedy pokud občas nepočítám králíky:). Když jsem se vracel začalo se rozednívat a ještě jsem viděl jen svoje stopy, -8C dělá svoje:).. No vypadalo to, že navzdory všem zmatkům a protivenstvím:) v práci a budu vybíhat podle plánu. Byl jsem hrdý:).. No ale v pátek jsme měli naplánováno na víkend odejet do Vídně (autem!) a užívat si zasněžené vánoční atmosféry tam.. Takže bylo jasné, že sobotní 25 nedám a nedělní 12 byla také ohrožena:)..

Chtěl jsem jít běžet v pátek brzo ráno a odběhnout těch 25, ale před pátou u nás teploměr ukazoval -13C a představa, že teď běžím přes dvě hodiny v tom mrazáku:), pak utíkám do práce, makám jako blázen a pak ženu domu a jedu v mrazu a vánici unavený do Vídně.. Prostě jsem usoudil, že se nic nestane:), když si vezmu A, protože jsem se na víkend s rodinou moc těšil..

Fakt to stálo za to.. Dávám pár fotek z juniorova telefonu, nádherný, až kýčovitý...



Ale v neděli se mi podařilo se vrátit po 5 hodině a tak jsem nezaváhal:), rychle vyběhl do fitka a do 7 hodiny dal uklidňujících 20km:), tím jsem ze sebe dostal ten přeci jen stres z D1 /jak já nerad po ní jezdím!!!/ a tak končím i při té "bídě" týden s 58 km, prosinec zatím 200, ve finále dobrý pocit. Musím si ale přiznat, že jsem běžecký "závislák":).

Jo, ještě bych měl aspoň stručně říci ten slíbený hezký zážitek z minulého víkendu.

Bylo ještě blátivo, a tak celkem málo lidí v údolí. Kousek u vápenky potkávám párek Američanů, vystupují z automobilu a dávají se se mnou do řeči. Nutno dodat typický amíci -- myslím, že pán byl nad 150kg, žena - budu džentlas:) - kolem 100kg. A prej že jsou na "procházce" a kudy se jde podle trati k takové hezké stanici [Holyně]. Povídám, že je to kousek, míň než 1/4 míle, no fakt bylo to míň než 400m. On, že já vypadám, že nemusím mít dobrej odhad, že by to klidně mohlo být i víc:) a jestli se tam nedá zajet autem:). Povídám, že se to musí objet, ale že se s ním nemůžu vybavovat, jestli chce, ať skočí do auta, jede za mnou, že mu ukážu cestu a když pak pojede vedle mě, tak mu dám pokyny..:).

Tak to bylo nejdřív jak za starých časů, jen mi chyběl praporek:), běžel jsem před autem a vyznačoval cestu. Když se cesta k Řeporyjím rozšířila, tak jel vedle a já mu dal pokyny, jak vyjede na spojku a pak sjede do Holyně a pak jsme se rozloučili a já běžel do luk a polí, kolem lomu, ano, ano... směrem Holyně... Takže, když jsme se tam setkali, měl už jsem asi o dalších 5km:) a hned se mě ptal, jestli se dá dostat dál do údolí, že tam cesta končí..:). povídám nekončí, tady je hezký můstek a dá se jít podle trati až na takovou asfaltovou cestu a dolů do Hlubočep.. No ale autem nelze:)... No samozřejmě jsem mu řekl a ukázal na mapě a moc mě nepřekvapilo, když jsem ho uviděl asi za 1/2 hoďky dole v Hlubočepích.. To už asi udělal i pár kroků kolem auta.. Ptal se mě na zadní cestu do Jinonic, že prý je to hezký.. Asi mu nějaký Čech dal tip na nedělní procházku, ale netušil, že americké procházka je taková projížďka:). Poradil jsem naposled - ale tentokrát jsem tam byl evidentně dříve a tak už jsem konec jeho procházky nekontroloval:). S amíkama jsem zažil dost ale tohle bylo fakt veselé, jak se snažil, protože mu lékař doporučil pobyt na zdravém vzduchu, ovšem chodit? Chodit se mu zdálo už moc namáhavé a na mě, který jsem běhal kolem, se díval jako na úplného blázna. Myslím, že to bylo "vzájemné":).

Zítra odjíždím už na chalupu, pracovat, dodělávat ještě nějaké pracovní projekty, ale už taky běhat v brdských lesích -- nesmeky s sebou! Mějte se skvěle, ať nám to dobře a radostně běhá:). S rozumem!..:).
PS. Pridavam si jednu "vypalovacku":), na kterou rad beham... vzdy me dostane... MALAGELO!

2 komentáře:

  1. jo americké vycházky, to by vydalo na řadu románů (a taky už vydalo:-))) Bohužel, ten trend už sílí i u nás: pro noviný 200m autem...

    OdpovědětVymazat
  2. To je ta globalizace:)... No me fakt dostal s tou snahou o zdravy zpusob zivota, ovsem v mezich jeho "definice". On vlastne byl na prochazce, ovsem s autem:(.
    Ja to vidim uz na mladsich a detech, ze sedi vsichni furt u pocitace [ja tedy taky:(], minimum pohybu a tak jednak tloustnou a jednak si zvykaji, ze vsude i kousek cesty se jezdi, ze vsude jsou jezdici schody, vytahy a vseliaka udelatka..
    Proto jsem tak propadl tomu pobihani:). Mej se fajn!

    OdpovědětVymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...