sobota 17. července 2010

Tak nějak mezi


Když začne někdo jako já, což dle obecného měřítka, 47 = starší opotřebovanej strejda :), běhat, tak to je to prý něco mezi patetickým a zoufalým postojem. No určitě u mě je to mezi:). Nejsem ani v situaci, aby bylo potřeba mě litovat, ani obdivovat, jsem prostě "mezi", zkrátka taková "chytrá horákyně", a myslím, že není nad to..Být mezi extrémy a radovat se že svých "maxim", prožívat svoje pochyby, krízíčky a tak..
K těm extrémům patří i to počasí a tak jsem v rámci dovolené na Sicílii a zdejší (tradiční) vedra snáším relativně dobře s vidinou toho, jak se mi bude dobře a ještě lépe běhat až se vrátím z dovolené. Možná ten kousek toho odhodlání ve mě pořád je, zejména, když ráno v 6 vstávám a dokud je maličko min než 30C a vybíhám pro svoji pravidelnou dávku emocí a endorfinu:).
Samozřejmě i to zdejší pobíhání je nějak "mezi", potkávám běžce s nagelovanymi vlasy, kteří distingované pobíhají či provádějí jogging a přitom pozorují ženy, které kolem často pobíhají s větším zaujetím a úsilím, i když taky na nich je vidět, že vedle pohybu má pro ne běh i silnou společenskou stránku a vůbec nepodceňuji možnost seznámení v běhu. To by určitě zaujalo Peggy:). Ale vyskytli se i dva vyloženě zarputilí běžci, kteří běželi výrazně rychleji než moje maličkost, do tváře vepsanou bolest a utrpení.. No zase takovej magor nejsem, říkám si, i když kdoví. Běžím si svých 5:30-6.00/km v tom horku i tohle je výkon, tedy pro mě určitě:) a raduju se z rána, ze směsi pachů, které ke středomořskému přístavišti nepochybně patří, od vůně moře a ryb, až po silnou vůni jasmínů, oleandrů a bougainvilleí..
Přiletěli jsme v úterý navečer, když jsem ještě ráno chytré pobíhal v Prokopaku (pak jsme čekali asi 5 hodin na opožděně letadlo a ta pohoda nasátá ranním během se opravdu vyplatila). Snášel jsem statečně vtípky celé rodiny, jako, že jedeme na letiště včas, abychom stačili případně koupit chybějící letenky:), a co zase jsem nachystal. Ranní běhání i tady je takový nezbytný podpůrný prostředek ke šťastné rodinné dovolené, proto pro jistotu běhám každý den, i když v trenyrkovem plánu mám pondělí a pátek volno:).
Ani tady není o skvěle zážitky nouze a tak se aspoň o pár musím podělit. Hned ve středu mě řada zdejších běžců halasně zdravila a hlasitě se mnou konverzovala italsky, netušil jsem vůbec proč, až jsem po chvíli zjistil, že jejich místní běžecký "tragéd":) tým má naptosto stejný (brčálově zelený, Craft) tričko, jako teď mám já.. O to větší potěšení měli v dalších dnech, když zjistili, že jsem cizák.. No nádhera.. Další den jsem potkal takovou bílou kuličku, zavalitější osobu v bílém, kterou jsem viděl, jak se statečně snaží rychlou chůzi získávat tělesnou kondici. Z dálky si sám říkám, je to muž/žena, pak přiběhnu blíž a je vidět, že osoba má takovou běžeckou podprsenku, říkám si žena, dávám ji plus body, předbíhám, zdravíme se a vidím, že má vousy! Praktickej chlápek!!! Dávám mu další plus body. Po pár metrech zastavuju u pumpy s vodou v přístavu a trošku piju a omývám si obličej. Chlápek přichází a dává se se mnou do řeči. Američan. [bylo by laciné říkat takové ty fráze o tlustých amicich], je mi sympatickej svým úsilím. Chviličku se bavíme a on říká, že se mi to běhá, když jsem štíhlý chlapec, že on by taky chtěl běhat. Tak ho chci potěšit a říkám, že běháním jsem celkem jednoduše sundal 40 liber a on se tak zasnil a tím zasněným pohledem říká.. 40 liber? To je nádhera.. To by mi doktor zase dovolil zmrzlinu! :) :)
Mějte se fajn, jak u vás běhání a dovolená?

3 komentáře:

  1. Seznamovat se při běhání? Tak to je snad jediná činnost, při které jsem se ještě neseznamovala :-))) Chlapů tu běhá málo (tady nahoře určitě) a když, jsou to takoví ti sportovci do morku kostí, co se soustředí jen na trénink. Přátelštější jsou cyklisté, ti se i usmějí (možná si říkají, to se mám, že šlapu a nemusím makat jako ona :-) Peggy

    OdpovědětSmazat
  2. Ahoj HOnzo,
    tak my přejeli z Azurového pobřeží na jihu Provence do Alp, kousek od MOnt Blancu. Jelikož půjdeme na nějaké ty tůrky, tak běhání asi na tři, čtyři dny opouštím, i když už dneska jsem si říkala, že po tom dni stráveném v sedadle automobilu, by si moje nohy zasloužily trošku vyběhnout. Jenže hladové krky, problémy s pokojem a už najednou bylo půl deváté večer...
    Včera jsem se rozloučila s mořem posledním výběhem na oblíbený kopec, dokonce tam byl i ten pán v modrém tričku a s bílým pejskem s krémovými skvrnami. :) Něco na mě francouzsky volal, žel jsem mu rozuměla jen ono bon journe.
    A ke svému překvapení se mi opět zadařilo pěkných osm kilometrů. Překvapila jsem tím i manžela, který jen obdivně vykřikl: Cože! Osm?!
    Tohle byla dřív jeho oblíbená délka trasy. Od té doby, co je nemocný, tak neběhá (něco přes rok), ale dal se slyšet, že až se vrátíme domů, tak to zase zkusí, trošičku popoběhnout.
    JInak běžců je tu jako máku a dokonce i tady v horách jsme jednoho viděli vybíhat do přírody.
    Zatím zdravím na Sicílii, přeju příjemné běhání i dovolenou a ahoj zase doma v ČR.
    K. G.

    P. S.: No, už to spěje k tomu blogu, ty dlouhé komentáře... :)

    OdpovědětSmazat
  3. 2 peggy: Pegg, tady by to byla jasna volba.:), tady podle me beh jako takovy u rady zen jde naprosto stranou, spolecenska a seznamovaci stranka je jasne primarni.. Mozna by za to stalo udelat bezeckou seznamku! :) Ostatne, ja te podeziram, ze se schazis s ruznymi tragedy ze studijnich duvodu, abys mela skvely material na zaruceny bestseller! At se dari ve vsem!
    2 K.G.: Urcite si to pis, vidis, jak jsi prestala trestit, tak to nakonec beha, ani jsi netusila, co? manzelovi drzim palce, at se mu dobre popobiha.. 12:)

    OdpovědětSmazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...