úterý 5. října 2010

Reálně a/nebo virtuáně?



Sobotní delší vyběhnutí mi sice nedalo žlutou záři slunce, ale žlutá na polích, včetně velkého pole slunečnic u Kuchaříka prozářila sobotních dopoledních 31km, deprese naštěstí nikde, nicméně mi závěr běhu zase zasel nejistotu do duše. Při doběhu mi volají z organizace amsterdamského maratónu, že prý nedostali moji platbu za registraci!!! Protože, já jsem ochoten řadu věci brát jako znamení a tak i teď jsem poněkud znejistěl a moje pochybnosti, jestli ten Amsterdam byla dobrá volba jsou tady zas.

Prostě pořád nějak řeším, jestli moje občasné běhání na čas je či není dobrý nápad. Tím spíš, když mám na svůj běh/věk a hobický status celkem dobrý časy, jak říkají kamarádi, co se v běhání vyznají. A ponoukají mě k častějším "závodům" a lepším výkonům... Ale bojím se, že je to něco jiného, než co mě primárně těší. Ještě tak Stromovka a závody tady.. Ale asi PIM maratón nahradím trvaleji Brdskou stezkou, případně Silva Nordica. Podzimní maratón budu plánovat do Kladná či Stromovky, méně velkých závodu bude asi přínosem!

Ted mě čím dál tím víc zajímá střet reality a její virtuální sestry:). Jak jsem starší chlápek, tak si víc uvědomuju, že dřív jsme se se spolužáky a kamarády vídali osobně, teď se mi na můj vkus zdá, že až moc všeho potkávání probíhá ve světě nul a jedniček, že žijeme na síti, o těch mladších ročnících ani nemluvím...

Mám pro to takové jednoduché vysvětlení. V matrixu (ve virtuálním světě) je všechno jaksi jednoduší. Holky místo návštěvy holiče či šlechtění před zrcadlem updatují profil na facebooku:), pro dámy i pány photoshop dokáže neuvěřitelně divy a to ani nemluvím o tom, že se starší muži velmi snadno vydávají za vyvinuté nedočkavé blondýnky:)... Moje jediná obrana je to celé nějak přehlížet, nerozlišovat svoji identitu ve virtuálním a skutečném světě. I když je to asi naivní. Ostatně, neříkám o sobě žádné nepravdy, ale pro jistotu jsem úspěšně zrušil profil na facebooku, co jsem měl vytvořeny kvůli své práci. Jedině malá skupina běžců na virtuálním sportovišti zvaném RunSaturday (teď asi RunFree), kde mám svůj treningovy deníček a pak tenhle můj poznamníček jsou mojí branou do virtuální reality.

Navíc párkrát jsem se sešel s virtuálními kamarády v restauračním zařízení, abychom probrali detailní problémy našeho běžeckého hnutí:) a bylo to moc příjemné. Tedy "zde" je taková staromilská jednota virtuálního a skutečného světa:)

Jak vy to prožíváte? Reálný a virtuální svět? Matrix v nás a kolem... Co hrozba virtuální existence? :)

Jinak syn mě upozornil na velmi pěkný video, jak správně dělat profilové fotky na facebooku, věřím, že pobaví..:). 12:)


13 komentářů:

  1. Asi si v sobotu běhal moc brzo ale po 10té bylo u vltavy suprové babí slunce a vydrzelo to docela dlouho :) Ale chápu že sis to sluníčko schoval na práci na svě zahrádce :)
    Cose týče běhaní na čas to neřeš já třeba běhám pro pamětní medajle :) a Trička :)
    Koho zajímá čas když není vítězný ale důležité je stát se stálicí viz nektere učasti na běchovicích 50x zasebou bez vynecháni :))
    Pak uvidíš že až poběžíš po 10té brdskou padesátku dostanes číslo 1058 :) Ale nesmíš vynechat :)
    A setkání s virtualními známými kdo nezažil neuvěří zvláště pokud se znají jen pomocí přezdívek. A já třeba na věci jako je ICQ nedám dopustit.
    Jo nemáš chut nekdy napsat takovou skoro dvouletou rekapitulaci, váha jak často si běhal (pocet vybehu do mesice) kolik jak rychle(treba prumerna/max ?? rychlost na desitku v danem období) takovej graf s měsícnima hodnotama a par krivkama by urcitě byl zajímavej :))

    OdpovědětSmazat
  2. Z jedne virtualni slecny je nyni ma pritelkyne.. a opravdu to nebyl starsi muz:-)) Takze ja tenhle druh "virtualniho" sveta vnimam pozitivne;-) Samozrejme ale vseho moc skodi, jestli bude clovek behat pouze ve virtualnim svete a ne v tom realnem, bude asi neco divne..

    OdpovědětSmazat
  3. 2 ll: Urcite bude za par dni cas na nejaku "bilanci", tak se pokusim aspon drobet humorne shrnout letem svetem, moje bezecke pokusy:). Ostatne ono je skoro vsechno tady, ja jsem si psal podrobnej denicek:)
    2 Adam: Myslim, ze ty i ja jsme takovi Rychli sipy:), ale zase to treba odradi ty predstirace, protoze si rikaji, takovi troubove:)... Drzim palce na Tve extremni vyzvy!

    OdpovědětSmazat
  4. Mé běhání je silně propojeno s virtuálním světem. V tom reálném žádné kamarády běžce nemám (jen pár známých, co se s nimi výjimečně potkám). Peggy byl původně výtvor virtuálního světa a v reálném jsem byla trochu někdo jiný. Už se to ale změnilo. Když přijdu na závody nebo se sejdu s běžci, nikdo mi jinak neřekne, takže Peggy vstoupila i do reálného života a najednou, když jsem v běžeckém na své pravé jméno ani neslyším :-)))) Peggy

    OdpovědětSmazat
  5. 2 Pegg: Je to super, ze i ty potvrzujes pravidlo konecne jednoty virtualniho a skutecneho sveta, tedy, ze nakonec u tebe tyto dva svety splyvaji. Ktery je prvotni a ktery je druhotny mi neprijde u tebe tak podstatne:).
    Ja taky samozrejme znam tve puvodni jmeno, presto dusledne pouzivam virtualne skutecne Peggy. Tak jako tak zacatek je stejny a to je hezke:). MSF! 12:)

    OdpovědětSmazat
  6. Velice zajímavé zamyšlení Honzo. Přesto že nemám rád sociální sítě hlavně Facebook, "ujel" jsem na RunSaturday - sportovní sociální síť, protože mě poskytuje přehledné evidování mého sportovního života :o))Á propos Nikie, kterou jsem poznal ve virtuálním světě říkám Nikie i na závodech v reálném světě :o) a přitom vím, jak se jmenuje. Asi nás virtuální svět postihuje i když se tomu bráníme, ale opravdu je nejdůležitější a nejlepší být v obou světech sám sebou!
    1bubobubo

    OdpovědětSmazat
  7. Diky 1bubobubo! Taky rikam Nikie Nikie, i kdyz znam jeji koordinaty:)... Taky ac jsem zrusil facebook, udrzuju RunSaturday. Neni to proflakle, ma to svuj vyznam a je tam hafo lidi, temer stejne ujetych jako ja sam:).
    Jinak mas hlubokou pravdu v tom, ze je hodne dulezite byt v obou svetech sam sebou! MSF!

    OdpovědětSmazat
  8. A tady to mame, o nas bez nas :o) Chlapi, ja vam to reknu jednoduse - kdyz mi bylo 19, byla jsem normalni zavislak a me virtualni ja jsem rada, ze uz v podstate neexistuje. Protoze to, co tu vystrkuje on-line ruzky, to jsem ja, aj ten muj blog je nekdy az moc osobni. Ale co se tyce jmena, Nikie je v podstate jeho soucast, takze s tou ja nemam problem. Ta tu byla totiz davno pred tema ryze virtualnima epizodama.
    P.S.: Ja teda Facebook nezrusila, ale jenom z jednoho duvodu - takhle aspon vim, co delaji decka na Slovensku, co sestrenky v Kanade a co spoluzaci, co bych je jinak nevidela. Ale na RunSat (ted teda RFO) si pokecam fakt lip. Nebo tady u Honzy na blogu - to je drbarna jedna radost :o))))) MSF tez!

    OdpovědětSmazat
  9. 2 Nikie: To je velka pocta, rici, ze je to zde drbarna jedna radost:)...Citim se byti tedy dusi zena:) :)... Ne ted vazne, to spojeni virtualniho sveta a reality kolem nas me az zarazi.

    OdpovědětSmazat
  10. No nezapomen že nás virtualitě učili odjakziva když nebyly počítače byly dopisy a kdo ze staré školy si nedopisoval s nějakým ruským kamarádem :) Dnes jsou hranice prolomeny internetem a přece jenom jak já říkám "lidi se stejnou krevní skupinou" se hledaj blbě.
    Taky je krásné vidět jak se člověk v socialní síti vyvíjí :)) cim dele tam je tim se stava opatrnejsi na svou identitu a tim více jsou jeho projevy neosobnější. Skoda že se lidi kolem porád bojej že to jací jsou by mohlo vybočovat z normalu a se zavřou do své pixly.

    OdpovědětSmazat
  11. 2 ll: Mas pravdu, dopisovani se sovetskymi kamarady me vzdycky dostalo..:)
    Jinak, ja se zase tolik nebojim o svoji identitu, konecne pisu pravdu a nechavam za sebou ne stopu, ale informacni dalnici:). Pokud kdy nekdo touzil zjistit, kdo jsem tak to ma na jeden-maximalne dve kliknuti mysi:). Moje casy, cisla apod. jsou realne, tedy i moje virtualne-realna existence. MSF!

    OdpovědětSmazat
  12. Uz jsem to odklikl:), ale tim jsem chtel rici, ze u facebooku, ktery jsem musel mit mi vadila na anonymita ostatnich:) a apod. Zatimco na bezeckych virtualnich serverech mi to neprijde, tam je mala komunita a nikomu nestoji za to se "infiltrovat":), jsou tam povetsinou stejne postizeni jedinci. Proto jsem zrusil facebook a proto udrzuju RunSaturday (jmeno kupodivu 12HonzaDe), behej profil mam i pod svym civilnim jmenem:). MSF!

    OdpovědětSmazat
  13. ad ll: Jeste si myslim, ze je jedna vec vypozorovatelna, a to je fakt, ze kdyz je nekdo v nejake socialni siti moc dlouho, muze byt sice opatrny, ale taky zjisti, ze sit, kde si musi na neco hrat, je mu naprd (pardon), a tak si najde jinou, kde ho nikdo nehodnoti za to, co dela, jak to dela, jestli ma na to spravne obleceni a jestli nahodou nema levny kolo (muj pripad) - najde si sit "stejne postizenych", pripadne ma blog, ktery ctou jenom ti, co je to zajima (cili jsou vetsinou podobne "postizeni") a nezapomina na kontakt s realitou. Skatule jsou fajn, ale ocad, pocad.
    Toz hlavne at neztracime zdravy rozum :o)

    OdpovědětSmazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...