sobota 11. prosince 2010

Běžecká červená knihovna

Myslím, že právě dneska můžu napsat něco silně pozitivního, něco, co si Advent jako takový žádá a vyžaduje. Vlastně jsem si uvědomil, že všichni, co spolu mluvíme a běháme (ať už ve skutečnosti nebo virtuálně) máme rádi šťastné konce. [Mezi námi doteď nesnáším Andersena, který že šťastných pohádek udělal depresivní horory!:)]

Proto děsně rád čtu a poslouchám šťastné příběhy nejen kolem běhání. Jak to vlastně v té "červené knihovně" je? Zpravidla schéma je naprosto pevně dané -- on nechce ji, pak ona nechce jeho, případně v mezikrocích se nechtějí/nenávidí oba, aby si ve finále šťastně padli kolem krku. Mezidobí je protkáno různými událostmi, kdy mladé lásce nepřeje fakt, že ona je chudé děvče a on bohatý jinoch, jediný dědic, v zápětí se vše změní, jeho rodina přijde o veškerý majetek, případně ona získá nečekaně dědictví, ovšem jak jsem už před tím nastínil, v konci příběhu jsou oba bohatí a šťastní a spolu. Pochopitelně ještě existují varianty kdy on je chudý, třeba průvodci ve vlaku, aby se ovšem po dramatických zvratech buď zjistilo, že je vlastníkem železnic a dělá průvodčího jako svého koníčka, nebo, že vyrůstal v sirotčinci a najednou se objevil jeho otec, multimilonář:)...

S běžeckými příběhy je to úplně stejné a to mě vždycky "dostane":). Nejlepší na tom je, že na rozdíl od pohádek je prožíváme my, obyčejní joudové.. Jedno že schémat -- doufám, že se Peggy neurazí, nebo že ji to potěší -- Ona chce (běhat) a nemůže, pak může, ale nechce, aby při zdravotních/rodinnych/pracovních problémech nechtěla a nemohla... Ale pozor, přichází finále: nakonec může a chce a běh je její radosti, oporou, a pokud se nezastavila, běhá dodnes...:)

Proč zrovna teď mě napadají věty z červené knihovny a proč zrovna teď se laskám cukrem a medovím šťastných konců? Odpověď je celkem nasnadě. Ano, ano.. Skončilo období šílených, ano šílených vypětí a přitom všem jsem vydržel/zvládnul nějak pobíhat a těšit se, až to skončí. Dneska jsem doufám šťastně ukončil šíleně pracovní maratóny, teď jsem dorazil domů, zítra se vyspím a dojdu si zaběhat. Na tu "bídu" bych měl "dát" 60km za týden a to zní jako pohádka, i když nakonec vyběhnu jen 4x:). Ale co, jak říkala O'Hara v Gone with the wind.. "..tomorrow is another day!" Prostě zítra se začíná odznova a to je krásné i zavazující zároveň.

Miloš mi dneska poslal nový trenýrkový plán, docela mě šetřil:), maratóny v tréninku běhám až v únoru/březnu, takže vlastně úplně flákání:). Proto jsem si dovolil sem dát jako inspiračku odkaz na příběh jednoho běžce, moc hezký, doufám, že vy, co sem chodíte, oceníte verzi s (anglickymi) titulky, když by to nefungovalo, link je zde...


A co vy, taky máte rádi šťastné konce? Já šíleně!!!!

Hezky a klidný advent! 12:)

PS. To video mi před časem dal můj syn, takže to není úplně moje zásluha:)

16 komentářů:

  1. Honzo, tak se ti podařilo vybrat opravdu pěknou pohádku na dobrou noc. Tahle "pohádka" mě opravdu vzala za srdce. Jak se říká, jsem měkkosrdcatý. Když si člověk umí představit, co to dá práce přemluvit se vyběhnout, když začíná, tak potom musí opravdu obdivovat lidi, kteří se začnou s takovou váhou vůbec aktivně hýbat. A tak smekám pomyslný klobouk.
    Přeji ti pěkný advent plný krásných pohádek s dobrým koncem.
    1bubububo

    OdpovědětVymazat
  2. Výborně jsi to vystihl :) Miluju šťastné konce. Když vidím film, který klidně mohl skončit dobře, ale skončí špatně, ještě měsíc to jeho autorům vyčítám :D Tak to je skvělé, že máš všechno hotovo, to je vždycky úžasný pocit :) Tak ať se hezky běhá!

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to byla sila až se tomu nechtělo věřit . Za vlastne 2 roky a tohle . Vlastně měl kliku že se včas inspiroval a ve 23 letech začal takhle šíleně hubnout. Jo mládí to má sílu :))
    Stačí se kouknout kolem sebe aby jsme zjistily že vše na co se vymlouváme schováváme jsou vlastě malichernosti a jen nám chybí síla s tim něco dělat. A pokud nevěříte podívejte se na stránky Honzy Řihy . Mimochodem běžel ted podzimní PIM 10 za docela slušnej čas.
    Je to jenom v nás :) Uživejte si :)
    A nezapomnente 1.1.v 11 :))

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné, úžasné a inspirující. Katy

    OdpovědětVymazat
  5. Kam ty na to chodíš... :-)
    Mimochodem pro tyhle tvoje "normální" příspěvky sem chodím moc rád..
    Úžasný!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Benovy stránky jsem náhodně vygooglil někdy na konci loňského roku, když jsem vinou bolavých achilovek trochu přibral a od té doby se na ně (semtam) vracím. I když se přiznám,že s mou angličtinou (tedy spíše bez ní) je to místy dost složité. Nejvíc se mi líbí hláška ze začátku letošního prosince: "Běh tu bude jen pro tebe a nakope ti pr.el, když to budeš potřebovat. A když se to stane, budeš za to děkovat." (Tedy jestli to dobře překládám. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Dobré video, taky rád "žeru" tady ty pozitivní emoce. A když tady padla zmínka o Honzovi Říhovi, tak už kolem nás tak trochu krouží. Zval jsem ho na naši poslední abecedu, ale je spíš tréninkový typ a šel si radši zaběhat. Tak snad příště :)

    OdpovědětVymazat
  8. Diky, jsem rad, ze se Vam stastne konce taky libi, konecne to tak odhaduju podle tech z vas, co nejak znam:)...
    Nejak se musim odhodlat a jeste jit aspon malicko pracovat:), beh na tajicim snehu v terenu Prokopaku me prijemne unavil:) a ta predvanocni atmosfera uz na me zacina pusobit.
    At se nam dari a hezky a hlavne radostne beha:)!

    OdpovědětVymazat
  9. Honzo, je to blbý psát zrovna teď, kdy uvažuji, kde je hranice, kdy se dá při nechlazení ještě běhat a kdy už je to na postel (silná rýma, bolí v krku, ale žádná teplota). Ale jinak běhám a užívám si to.


    Ovšem pokud platí i to, co si napsal v úvodu o láskách: "Zpravidla schéma je naprosto pevně dané -- on nechce ji, pak ona nechce jeho, případně v mezikrocích se nechtějí/nenávidí oba, aby si ve finále šťastně padli kolem krku," .... takto jsem naprosto v pytli. Peggy :-)

    OdpovědětVymazat
  10. 2 peggy: :) Ale vubec ne!!! :) Proste at ty peripetie jsou jakekoliv, tak ten stastny konec to jisti! mej se fajn, neprehanej to, odpocivej, uzivej a zacni psat:)! 12:)

    OdpovědětVymazat
  11. Brečím i u reklam na čokoládu, včera jsem slzela na animovaném firmu pro děti, ale když slyším Šťastný konec, evokuje to ve mě otázku: A co bylo dál? To, že si lidi padnou (konečně)kolem krku (zhubnou, nebo dokáží něco, za čím dlouho šli), to přeci není konec... Cesta je daleká předaleká, je třeba se snažit pořád. Jsou to dílčí úspěchy, střípky štěstí, které se poskládají do mozaiky zvané život. Až když na jeho konci je ten obrázek pestrý a úžasný, pak teprve je to Šťastný konec. Ne?

    OdpovědětVymazat
  12. 2 pulec: jasne:), na tech dalsich krocich to zase bude jako v cervene knihovne a zase se budu tesit na ten stastny konec!:)
    Mej se fajn, vzdyt ty jsi kralovna stastnychkoncu, nebo se mylim? [i kdyz cesta muze byt krivolakejsi..:)]

    OdpovědětVymazat
  13. Pravda, pár střípků už mám. Dojela jsem si pro ně na horské dráze... ;o)

    OdpovědětVymazat
  14. Honzo díky, hezky napsaný, dav

    OdpovědětVymazat
  15. Diky Davide, diky Adame:). Jsem rad, ze vas to potesilo, tak at se nam dobre pobiha.. 12:)

    OdpovědětVymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...