pátek 17. prosince 2010

Vánoční svátky jako maratón. (24=42)

=

Jak tak prožívám adventní dny tak si vlastně uvědomuju, že Advent sám o sobě ani historicky není zase nic tak moc povznášejícího. Vrcholí vláda tmy a i naší předkové se museli šíleně vypnout (používali k tomu různé půsty a obřady), aby ten boj nakonec nějak přečkali a začali oslavovat ty svátky slunovratu, že kterého se doufám budeme za pár dní radovat (to číslo 21.12 je samo o sobě super!).

To bylo ještě před časem, kdy byly čtyři roční období, teď, jak zjišťuji z nákupních center máme období pět - jaro, léto, podzim, vánoce a zimu:). V tom všem shonu a spěchání za vánoční "pohodou" patrně připomínáme své předky, kteří dělali různé jiné kejkle, aby přečkali tu vládu tmy. Ale pozor, jak známo tma v nás odhaluje ty temnější stránky našeho "já", například u sebe vidím lenost, nedůslednost, zbytečnou podrážděnost a bůhví co ještě:). Zkrátka občas je síla tmy cítit nejenom tím, že se musí venku při odpoledním proběhnutí svítit čelovkou, je to v lidech, je to v nás. Dobré je, že moje excesy mě (občas i lidičky kolem) dostávají zpět na tu "světlou" stranu.

Například ve středu v tom šíleném sněžení a zimě jsem byl absolutně ve "formě". Špica! Sněhu napadlo víc, než by si kdo přál, šel jsem běhat sice hned po brzkém návratu z práce, ale co naplat, už byla tma, jako v tunelu metra. Já s kšiltovkou a čelovkou vypadám hned jako krtek:), no jako kdybych vylezl z metra. Na nohou nesmeky a můj úsměv a sebejistý:) běh dává tušit moji bezmeznou víru v maličké titanové hroty nesmeků, že mě uchrání před každým pádem. Běžím k semaforu, kde stojí starší paní (řekl bych babička, ale jsem v Praze, tak dodávám starší distingovaná dáma). Jak se tam tak v té sněžné záplavě šmudlá, tak se ji briskně vyhýbám a hned s sebou prásknu na zem vedle ní. Hbitě vyskočím (přeci nebudu dělat ostudu běžcům a válet se po zemi jako nějaká stará mrcha, že?), při tom výskoku si nesmekem s hrotem šmrcnu o nohu, zařvu, jak uhýbám nohou, tak ležím hned zase na zemi. Paní na mě pobaveně kouká a takovým suchým tónem odtuší "Nikdy bych neřekla, že sportování a běh zvlášť může být taková legrace" :). No hezky mě vyškolila, než přeběhnu jen dodávám, že kdyby mě viděla v údolí, to by se smíchy neudržela (chtěl jsem říci, že by si určitě cvrkla do kalhot, ale její distingované chování mě uchránilo).

Aby toho nebylo málo, když běžím zpátky, tak mě v chumelenici vytlačilo do hluboké závěje relativně rychle a agresivně jedoucí auto, tedy řidič, který jel, no jako prase. Podle zvyku svého oblíbeného hrdiny, vyskočím zpět do kolejí, zahrozím rukou a vykřiknu silným hlasem "Piráte!". Auto okamžitě zastaví, otevře se okénko a z něj chlap "Co se děje?" A ona to městská policie:). Povídám, nic, nic, já myslel, že je to Lojza:). Evidentně (naštěstí) nepochopili, ovšem já se posunul opět skokem do veselých slunečných dní.

Mimochodem, všimli vste si, že vánoce jsou 24? Že je to vlastně maratón (42) naruby? Ted mi docvaklo a hned se mi lépe chápe ten předvánoční spěch.

Ať se daří! Co vaš boj s temnou stranou:), co mimo dráhové adventní sprinty? 12:)

6 komentářů:

  1. Honzo, díky tobě jsem pochopil proč lidi před vánocemi tak spěchají. Prostě netrénovali celý rok a na maraton 42(i ten obrácený 24) prostě něco natrénovaného být musí :o)Tak si říkám "Sláva běhání po celý rok" a teď se nikam nehoním :o))
    MSF
    1bubobubo

    OdpovědětVymazat
  2. 2 1bubobubo: Zlaty slova, taky se snazim prubezne a temhle zavodnim honickam na konci roku vubec nefandim. Ten "zavodak" se ve mne probudi tak cc 3-4x do roka a vanocni sprinty v tom rozhodne nejsou:). Tak at se nam vesele pobiha po cely rok. MSF!

    OdpovědětVymazat
  3. Ty tvoje čísla jsou opravdu běžecká a magická pokusím se ti to vysvětlit.
    1 jako že vítěz a poslední musí být v každém závodě.
    2 jako dvě nohy co nás nesou celý závod
    sečtuli 1+2 dostanu se k číslu 3 jako 3hodiny a magická hraníce mnoha hobíku maratonců
    12 jako měsíců v roce
    12 jako kilometů každý den
    převrátim-li mam 21 to je půlmaraton a oko bere.
    vynásobímly dvěma dojdu k číslu 24 jako hodin než slunce oběhne kolem našich hlav a 24 jako svátek vánoční.
    Naposledy prevrátíme a máme již zmíněnou dvaačtyřicítku magickou a pro mnohé neznámou.
    Tak at v novém roce přibude hodně nových zdolaných vzdáleností a třeba i těch dvaačtyřicítek hezký vánoce Honzo :)

    OdpovědětVymazat
  4. 2 ll: fakt jsi me dostal. Naadherny. Budu si pamatovat a vytisknu si.. DIK! Tobe tez, at se dari!!! MSF!

    OdpovědětVymazat
  5. DObrý Den, narazila jsem an váš blog a určitě sem budu ráda nahlížet. S během začínám a vy píšete s humorem, který je mi blízký, dobře se to čte. Janka

    OdpovědětVymazat
  6. 2 janka: Vitej(te)..:).. Pokud zacinate, tak to kouknete do archivu na me zacatky.. At nam to dobre a vesele beha.. 12:)

    OdpovědětVymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...