úterý 7. prosince 2010

VIP --Velmi inspirativní pobíhání (aneb maratonstvi v nás)

Jak jsem mnohokrát zjistil, běhání na delších tratích nám dává vůči zbytku našich kolegů a kolegyň jakýsi pocit "exclusivity", jako bychom byli něčím výjimečným, sleduju to u svých kamarádů a občas i u sebe:), je to špatně? Z mého lamského pohledu určitě ne, tedy pokud si agresivně nemyslíme, že zbytek světa (tedy neběhači) jsou naprostí pitomci a pokud nepropadáme militantním sklonům k zavedení povinného běhu, ať už na školách nebo v pracovních kolektivech:).

Ted když vypuklo pracovní šílenství u konce roku, tak mi moje maratonstvi:) hodně pomáhá, třeba už jenom tím, že jsem spoustu překážek a nepříjemnosti v minulosti překonal a posunul se přes ne i když to "tehdy"vypadalo, jako konečná... Je jasné, že každý z nás při něčem delším musí překonávat a překonat nejednu krizi, ať už se jedna o lenost [drhne to, nechce se a první km? ještě 41?:)] , bolest [to koleno/pata/kotník/kyčel .. to se poddá:)] nebo o únavu [když si myslíš, že nemůžeš, ještě minimálně 3xtolik můžeš:)!]....

Hil Highton o tom hezky píše a pyšně i skromně zároveň říká-- jakmile uběhnete maratón, už nemusíte nic nikomu dokazovat. Asi je to pravda široko daleko. Mezi lidma, co znám a co běhají "daleko":) je spousta lidí s velkou vnitřní pokorou a silou.

A tak jdu do "přípravy"na další rok stejně. S vnitřní pokorou, vědom si toho, že to bude náročné; s pocitem (alespoň vnitřní) síly a s radosti z běhu. I když zrovna v tomto měsíci je ta radost těžce vybojována, dát dohromady čas na běhání spolu s práci a rodinou se blíží problémům plánovačů českého socialistického hospodářství.:)

Týden v kalamitních stavech s minimem času řeším pobíháním ve fitku, kombinace běhátko a veslovatko (nebo i obráceně) je na jedné straně z nouze cnost, na druhé straně se to může zdát jako velmi sofistikované a treningove promyšlené. Budování síly a vytrvalosti, spolu s morálním rozměrem běhu. Kdo zkusil běhat něco delšího na běhátku (mě teď i zlobilo přehrávání muziky v iPhonu) tak mi jistě dá za pravdu, že běžet na pase, který nikam nevede, je především o morálním rozměrů běžce. Kdykoliv můžete z pasu slézt, nemusíte se vracet domů [když běžím venku větším okruhu řekněme 30km, tak po 15 je vždy jasné, že to "dám":) přeci jen je potřeba se vrátit domů, že:)?]. Na běhátku ta celková distance je víc ve vašich rukách a v hlavě.

A tak je přede mnou snad poslední zmateční týden (doufám na delší dobu) a říkám si, to už vydržíš.. Jak to říkali mazáci na vojně? To odsedím i holou zadnicí na rozpálenejch kamnech! :) Tak podobně se utěšuji i já a věřím ve velkou odměnu, kterou mi určitě běžecký bůh dá za moji důslednost. Co by to mělo být? Co bych si přál? Jednoduchá odpověď. Žádná zranění a stála radost z pobíhání!

Abych to na sebe prásknul. Minulý týden s vypětím 3 výběhy a 40km, tento týden jsem začal nadějné a věřím i ve víc než 60km a k treningovym větším objemům. Není to krásné? Věřit ve šťastné konce a pohádky? :)

A co vy si přejete do nové sezóny? Nějaké nové vzdálenosti? Časy? Nebo něco tak neskromného jako já?

Držte mi palce, ať se daří!

PS. Jak si dělám legraci, že jsem duší žena, tak sem musím dát svoji nejoblíbebější běžeckou promluvu z filmu Po čem ženy touží.. Bohužel neznám českou verzi a tak dávám svůj volný překlad originálu, dole máte link na původní mluvené slovo..Pusťe si to k tomu... Mám to rád...

"Nemusíte stát před zrcadlem před tím než vyběhnete a zjišťovat, co si cesta bude myslet o vašem oblečení. Nemusíte poslouchat její vtipy a předstírat, že jsou vtipné, abyste po ní mohly běžet. Běh nebude jednodušší v sexy oblečení. Cesta si ani nevšimne, pokud nemáte na sobě rtěnku, nezáleží jí na tom, kolik je vám let. Nemusíte mít nepříjemný pocit, že vyděláváte více peněz, než cesta. Můžete se s ní setkat kdykoli budete chtít, ať už to byl den, nebo dokonce pár hodin od vaší poslední schůzky. Jediná věc na které cestě záleží je, že jí navštivíte jednou za čas. Nike, žádný zápas, jen sport. "

Původně se tady zobrazoval přehravač:), ale podle Milanova komentaře soudím, že ne vždy a zlobilo to, tak jsem to odříznul:)..LINK

11 komentářů:

  1. Pro mě tedy není běhátko z nouze cnost! Miloš mi říká, že běhátko je jako vodič v závodě. Držím tempo podle něj a nenechá mě polevit. Venku se courám, na běhátku si manuálně nastavuji rychlost a nemůžu zpomalit sama od sebe, dokud neuplyne určená doba. Díky němu zlepšuju rychlost a to se pak odrazí i venku. Peggy

    OdpovědětVymazat
  2. Ja nevim, jeslti je to primo tim behatkem, co mame ve fitku, ale normalne v botech na nem bezet je z nejakeho duvodu strasne tezke. Bezim tam pomaleji, nez beham venku, ale tepy jsou vyssi a to podstatne. Kdyz bezim na boso, tak je to lepsi. Stejne ale neni behatko muj velky kamarad. :) Radsi venku skacu pres zaveje a nechvam se ohodit breckou od aut :)

    OdpovědětVymazat
  3. Radost číst tvůj blog. Jen škoda, že jsem nenašel ten link.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  4. Koukam že si postoupil do vyšší kategorie z běžec na maratonec přístí rok ultramaratonec:))
    Ale jak my ventilátory ošlehaní říkáme chce to klid a nohy v teple. To vaše povídání o páse mi připomíná že se toho bojim jako Machy tepla a radši to ani nezkoušim. Taky se prásknu minulý tyden sem vyběhl jen jednou pak šli teploty dost pod nulu a ja si radsi naordinoval volno. No co vydržel sem to 20let bez plánovaného běhání tak vydržim klidně i 14 dni když budou mrazy. Tělo si stejně potřebuje odpočinout aby mohlo zase žačít reagovat kde co pichá a bolí. :) Vlastně se začínám řídit pravidlem z od Murakami-ho "Běhej tak aby tě to bavilo i zítra" (přístě) a druhé "V nejlepším se má přestat" Takže klídek pohodička užívejte si běhání na sněhu (ledu- břečky) a vánoc :)

    OdpovědětVymazat
  5. s0c: Když jsem měřila tepovku, měla jsem taky na běhátku víc. Ono je při běhu větší vedro tím, že je to v místnosti. Teď běhám s oknem otevřeným dokořán a na sobě jen tepláky a sportovní podprsenku. Abych vydržela na běhátku, měním obvykle po pěti minutách rychlost nebo se motivuji ve stylu: Tak ještě tři minuty tímhle tempem.. nebo.. dorovnám to na celý kilometr a pak zpomalím... běhám tak v tempu, které venku prostě hlava neudrží a jsem celkově rychlejší. Ale mě prostě běhátkování sedí narozdíl od většiny ostatních :-) Peggy

    OdpovědětVymazat
  6. 2 Peggy a Socketka: No ja si na behatko ani tak nestezuju, jeste by to mohlo slyset:).. Ne, beru to jako zajimavou moznost, kdyz potrebuju rychle odbehnout (mam ted fitko do 1 minuty od baraku pesky), zejmena, kdyz se nestiha, nebo kdyz si chci jeste zacvicit a popovidat se synem, tak to nema konkurenci:). Priblizit se tento mesic k 300km s tim, co mam v praci bez behatka je naprosto nemozne:). Tak mi drzte palce.

    OdpovědětVymazat
  7. 2 Milan: Uz jsem opravil, on se ten "objekt" - prehravac obcas zobrazoval, obcas ne:(, tak jsem dal prosty link..Jinak diky:)!
    2 ll: Jasne, je dulezity si to uzit:). Asi jsem nenormalni:), ale ja si uzivam i to behatko. Ze zacatku se nechce, nechce... I se mi to moc "nelibi", ale jen se rozbehnu, zacnou hrat pisnicky, vyplavi se endorfiny:), tak je vse v naprostem "poradku".
    Mejte se fajn, at nam to vesele beha, venku nebo uvnitr. 12:)

    OdpovědětVymazat
  8. Co by si měl člověk přát do nové sezóny? To je otázka :o)) Máš pravdu, že bez zdraví a radosti z pohybu by běhání či jiný druh sportu nebyl to pravé ořechové. Tak že to je jedna část – zdravotně-šťastná, druhá část – společenská, která je z mého hlediska také důležitá. Protože potkávat při pobíhání či závodění bezva lidi je v dnešní uspěchané době, kdy je kolem spousta lidí myslících jen a jen na sebe, k nezaplacení :o)
    Tak že ti Honzo přeji do nové sezóny mnoho naběhaných km bez zranění a hodně radosti třeba i ze zlepšených časů (pokud zrovna vyhraje ten kousíček závodníka, který v tobě je :o)))
    Běhátko mám rád. Musím se přidat k děvčatům a potvrzuji, že na běhátku jsem přibližně o 1km pomalejší při stejné rychlosti běhu. Běhátko mi však umožňuje „strojové“ tempo a intervaly které moc nemusím se mi na běhátku zdají snesitelnější, jen tam chybí ten čerstvý vzduch :-(
    1bubobubo

    OdpovědětVymazat
  9. 2 1bubobubo: Diky Petre! Bohuzel/bohudik :) porad ve me i ten kousek zavodnika je. Neni to velkej kus, ale je tam:), takze radost ze zlepseni je vzdycky velika, nastesti verim, ze smutek z "nezlepseni" se nikdy nedostavi:). Ty ses velkej zavodnik a co stihnes je neuveritelny, mas muj velky obdiv! Takze taky preju hodne zavodu a protoze jsi skoro vsude, tak verim, ze se v nove sezone nekde konecne v realu potkame:).
    Mne taky ziskalo spousta lidi, co pobihaji, vetsina, co jsem poznal jsou skveli typci:).. Tak at se nam dari! 12:)

    OdpovědětVymazat
  10. Do nové sezóny si přeju zdravého manžela a zdravou sebe. :o)
    Momentálně vůbec nemůžu mluvit, neběhám (když to jde, jdu na spinning), takže moje pantomima rozesmívá celou domácnost. Neustále se mi pokládají otázky, které vyžadují dlouhé odpovědi, dělají, že neslyší, nevidí. :))

    A tobě, Honzo, i tvojí manželce, přeju, aby vám spolu bylo ještě líp, než doteď.

    OdpovědětVymazat
  11. Mila K.G.! nadherny prani na obou stranach!!! At se splni nam vsem. Drzim palce!
    Jak jsem s temi mladsimi, tak se obcas na me divaji "divne", kdyz po pravu mluvim hezky o sloji manzelce [jasnem slunecku:)], jakoby nechapali, ze je IMHO dobre jit do vztahu jako kamikadze. Proste vykaslat se na ty "moderni" reci o volnosti single life a podobnych kecech:) a mit svoje lidi, ktery ma clovek nejradsi a hotovo:)! Dodnes jsem nepochopil ty politiky/manazery apod. co si hledaji po x letech nejakou novou/mladsi partnerku. Mam na lednici krasny magnet: "zestarni se mnou, to nejlepsi teprve prijde"! Hluboka pravda!!!
    Mej se fajn, az je tvuj manzel zdrav!

    OdpovědětVymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...