úterý 17. května 2011

Jsem lepší díky běhu? (Co je příčina a co je důsledek?)


Tahle otázka mě tak občas napadá, protože těch hodin, kdy se snažím různé pobíhat je už celkem dost a hlavou se honí různé myšlenky.. Ale asi jsem pořád stejná mrcha (nebo klaďas), i když si myslím, že díky tomu, že při pobíhání ventiluju svůj stres a určitý přetlak, tak moji blízcí netrpí, tedy aspoň neřvou mými bolestmi:) a jsou určitě šťastnější..

Už jsem ultra pobíhač? Tahle otázka mi připomněla mladí na škole, kdy se tradovaly vtipné historky, kdy se vlastně člověk stává matfyzákem -- sám o tom neví a pořád je v nejistotách, ačkoliv díky jeho podivnému chování všichni kolem vědí odpověď už dávno -- "Tatínku, už jsem matfyzak?" ptá se maminky... :), takže je jasné, že je k této škole předurčen. Raději se sám sebe neptám, jestli už jsem ultra běžec, určitě ne co do počtu km (i když minulý úderný týden jsem měl pár hezkých momentu a celkových 121km už něco naznačuje o mém úsilí), ale věřím, že hlava už si to nějak přebírá a že mě ten delší čas strávený pobíháním někde "mimo" [ostatně já jsem "mimo" relativně často:)] se začíná velmi líbit a že se teda aspoň duševně se do té ultra roviny začínám dostávat. Tedy věřím tomu...:)

Ale tyhle otázky souvisí s prapůvodní -- co je příčina a co je důsledek? Stávám se běžcem, protože věřím, že jím stávám? Je svět/lidé lepší protože my věříme, že jsou lepší? Jeden silný příklad z poslední doby. Před cca 10 dny jsem ve vlaku na trase Ostrava-Praha, zapomněl svůj notebook. Sice jsem se s tím hned vyrovnal, (jsem trouba, jsem trouba..) ale jen tak že své důvěřivosti jsem poslal e-mail na info@CD, jestli se náhodou nenašel.. Známí se mi smáli, jak se vůbec můžu domnívat, že by jej někdo vrátil.. Že prý jsem horší než pravidelný čtenář Rychlých šípů, že moje naivita nemá hranic.. No a na druhý den mi po ránu přišel následující e-mail:

Dobrý den,

dotazem na oddělení ztrát a nálezů ve stanici Praha hl.n. zjištěno odevznání nalezené věci. O identifikaci kontaktujte tel. č. 972 241 158.

Takže jsem naklusal na 1.nástupiště, zaplatil poplatek 50Kč za vyzvednutí ztracené věci a těšil se nejen že svého laptopu se spoustou dat, ale hlavně z pocitu, že asi existuje nějaká forma zpětné vazby. Když si myslím, že má cenu být slušný a že lidí jsou veskrze dobří, tak tomu určitě tak bude.:) Ten známý, co se mi mi nejdříve smál pro moji naivitu, pak kroutil hlavou, že se jemu ani lidem, co zná nikdy nic takového nestalo.. Já mu říkám, že mě se (ťuk-ťuk) dobré věci stavají skoro pořád.. Nechtěl jsem říkat, že si myslím, že je to proto, protože on a jeho lidé dopředu vidí vše negativně, za vším hledají nějaký podraz. A že je asi lepší (aspoň z mého pohlledu) být ten naivní prosťáček, který intuitivně, stejně jako malé děti miluje šťastné konce a věří v ně.

Tak na šťastné konce! Ať na cestách či v běhu života.

12:)

5 komentářů:

  1. Jo nekdy se dejou neuveritelny veci s tim NB bych taky neveril že máš šanci ale asi bych to taky skusil vždyt za to nic nedam. Vlastně si mi připoměl jednu mojí epizodku ze serialu Blbý a ještě blbější o tom jak sem si nechal ukrást kolo a jak sem se k němu dostal zpátky :))
    No a sim NB si stejně myslím ze vyjimka potvrzuje pravidlo :)
    Tak at ti tech 120km tejne vydrzí :)) ale hlavně to nikomu neřikej nebo skončíš u chocholouška :)

    OdpovědětSmazat
  2. Honzo, jsem moc rád, že se ti podařilo NB dostat zpět. Osobně sice také moc nevěřím v přehnanou poctivost lidí v této republice, ale pár hodných lidí se najde a možná, že je to tak jak jsi popsal - Když se člověk chová k lidem slušně, tak poté jako by ostatní slušné lidi přitahoval.
    S ultrákem - to si piš, že jsi ultrák. Byl jsi jím již loni po Brdské stezce, o tom žádná :o)
    Držím ti palce na Mammuta - ale to už se opakuji :o)))

    OdpovědětSmazat
  3. Vůbec si nedokáži představit, že bych našla cennou věc a klidně ji začala používat jako svou. Kdysi dávno jsem dělala důkladný psychologický test a vyšlo mi z něj, že mimojiné mám extrémní cit pro spravedlnost a že mi to bude komplikovat život. Tehdy mi bylo doporučeno stát se právničkou :-) Je to rok, co jsem ztratila svůj mobilní telefon. Během hodiny jsem zablokovala kartu a pořídila si nový, protože mě všichni přesvědčovali, že je s ním amen. A pak najednou volá nějaká paní mé mamce, že ho našla a chce mi ho vrátit. Takže poctivci ještě existují.

    OdpovědětSmazat
  4. Ja nechala minuly tyden v podoli phiten, volala jsem tam a nic, tak jsem se s nim skoro se slzami rozlocila, ale druhy den jsem tam jela a ptala se jeste jednou a byl tam :)
    A mimochodem bezec jsi rozdhodne ultrabezec taky :)

    OdpovědětSmazat
  5. Byli jsme jednou v Litomyšli na bazéně a Ondra zapomněl ve skříňce docela drahé hodinky, které dostal od táty. Další den jsme tam volali s tím, že mají nového majitele. Neměli. Hodinky tam někdo odevzdal, ale pánovi se mu je moc odevzdávat nechtělo :-) Ale i tak mu děkujeme a obsluze jsme alespoň koupili flašku vína... :-) Takže dobří lidé ještě jsou ;-)

    OdpovědětSmazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...