sobota 17. října 2009

Zrození hobíka-bězce

Tak dneska, dneska se to stalo...

Během dnešního Pražského maratónu jsem prošel tou kouzelnou proměnou zrození běžce. Těch devět měsíců pravidelného běhání, nejdřív drobet neuměle a potom i podle plánu nejen mělo smysl, ale přineslo mi už během celé té doby a tak dneska plnou náruč radosti!:)

Celou dobu si uvědomuju, že v lednu, kdy jsem jsem začal a sotva uběhl km, mi ani moji nejlepší kamarádi moc nevěřili, že to dokážu... Ale je potřeba věřit a držet se svého rozhodnutí. Běhání je skvěle, ale co já mužů říci, je to plachá "láska":). Nesmí se to s ní uspěchat. Pak to většinou konci zraněním nebo "rozchodem". A proto podle rád zkušenějších jsem se od začátku brzdil, říkal jsem si - pomalu, pomalu Honzo, nejdřív musíš naběhat jak "odporníci":) říkají obecnou vytrvalost, všechno postupně... A ono to funguje!:) No nechal jsem odkaz na ultrakův výklad běžeckého plánu, nechal promluvit svého guru:).

Ale já jsem zodpovědný běhač:), taky trochu "srab" v tom smyslu, že jsem se snažil věřit zkušeným, nevymýšlet Ameriku a držet se plánu, pokud to jde. Nevynechávat běhání, nezjednodušovat si to, nehledat "zkratky" a jednodušší cesty. Myslím, že na běhej.com jsou desítky smutných příběhu lidí, kteří si mysleli, že to jde "jinak",[možná jednodušeji, možná bez pomaleji naběhaných km] to vše mě varovalo:). A proto si dovolím zopakovat dvě rady, najdete si zkušené kamarády nebo trenéra, teď ty rady: VĚŘTE SI!!! A VĚŘTE SVÝM GURU!!:)

Původně jsem chtěl psát o daršan, [to kdyby původně Miloš běžel se mnou] což jak jsem se dozvěděl od známého jogína je v hinduismu dotek svatého světla:), jako když je žák blízko aury svého mistra:) a to mu pomáhá se dostat na vyšší úroveň. Nakonec jsem byl rád, že jsem běžel sám, byl jsem na trati sám, i když spolu se skupinou skvělých lidí [díky Tibore!], nakonec stejně člověk bojuje sám se sebou, se svou myslí, naslouchá svému tělu...

Zkrátka, když jsem se dokázal stát hobikem běžcem já, 46 chlap, tak to dokážete taky!!!! Jak už jsem jednou říkal, u nás tento fakt vzbudil neuvěřitelný zájem o rekreační běhání.. Ono, když se stane maratóncem nějaký mladý "kulturista intelektuál" [pro dívky dodávám se smyslem pro rodinný život:)], tak to všichni berou jinak než když tuto metu získá postupně starší chlápek, který začínal s výraznou nadváhou:). Je to potom jaksi blíž a jednodušší. Hned mě informují, že zacli běhat, kupují si běžecké boty..:). Ona pravda je někde uprostřed. Hlavně asi {soudím podle sebe} musíte chtít!

Proto končím se svoji běžeckou mantrou: "JE TO V HLAVĚ, JE TO V HLAVĚ, JE TO V HLAVĚ!!!!"

Ať se daří a ať nám to hezky a radostně běhá!

PS. Jo, a čas? čas snů!!!! 3:41:17 !!!!

3 komentáře:

  1. Teď jen neusnout na vavřínech... ;o)

    OdpovědětSmazat
  2. Dik, tys taky dala nakonec dobre ty Drazdany. Teda usinat neni na cem:), vavrin mi prezimuje venku u baraku a co se tyce behani, uz mam nastaveny po maratonsky plan, v nedeli jsem byl "lecebne" 5km, pondeli volno a dnes 12:). Asi tak.. Musim ale promyslet dalsi motivaci..:)

    OdpovědětSmazat
  3. Motivace je základ. Viděla jsem, že jsi nějakou našel. I já našla, ještě se o tom rozepíšu. Akorát mám strach, že když bude zima jako loni, tak na intervaly budu muset zapomenout. A pak nevím, zda jen poklus na sněhu a ledu bude pro přípravu stačit... Uvidím

    OdpovědětSmazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...