úterý 27. dubna 2010

Daršan s Milošem

V úterý po ránu jsem měl možnost poprvé prožít charitativní běh se svým guru, s Voldemortem (ultra Milošem), jogíni by to správně nazvali "daršan" -- tedy dotek svatého světla.

Říkám to částečně v legraci, částečně vážně... Od začátku Milošova oběhu republiky jsem sobě a jemu sliboval, že se musím, musím pripojit. Ale pořád byla nějaká protivenství. Na startu mi přesunuli učení a tak jsem nemohl ani běžet do Berouna, ani dojít na start. Na termín čvrtečního doběhu jsem dostal na středu a čvtrtek služební cestu..:). No protivenstvi:).

Teď navíc se navalilo tak šíleně práce, že jen když o tom začnu mluvit, tak mě všechno bolí a málem bych propadl zoufalství. Můj sen, chodit spát před 0:07 se neplnil... Ale věděl jsem, že pokud chci splnit svůj slib, který jsem dal Milošovi a sobě, tak jediný možný den je úterý.

Doma se na mě dívali fakt jako na blázna. Po práci v noci sednu do auta, pojedu do Kutné Hory, kde poběžím tak 2h s Milošem, pak se nechám dovést zpátky do KH a pojedu do Prahy a pracovat, věnovat se rodině a všem svým nedodělkům. Jen kvůli tomu, abych se zúčastnil charitativního běhu... Logicky vzato, bylo by jednodušší asi jen poslat nejake penize, nebo se (opravnene) vymluvit.. Běžet po relativně frekventované silnici není nic kvůli čemu děláte ještě větší pracovní kotrmelce než normálně, nebo jo?

Vlastně jo. V pondělí večer mi volá Miloš a ptá se jak zítra? Ptám se, kdo s ním z KH běží a on říká, že o nikom neví. Nevím, jak vy, ale my kluci, co spolu mluvíme (běháme-i když spolu neběháme) poznáme, že kdyby někdy jindy, ale teď, teď rozhodně musím. Jednak podpořit Miloše v jeho šíleném usilí (řízené sebevraždě, jak by řekl Milan K.rálík) , jednak splnit slib, protože, jak často říkám svým kamarádům a dětem, není dobré neplnit důležité sliby, které dáváme sami sobě... není dobré... nasírat bohy:)!

A tak jsem brzy po ránu vyrazil. Sice moji blízcí mě v první chvíli měli za sektáře nebo, že už mám totálně vyběhanej mozek.. Nevím, co je horší. Ale, co, oni to za chvíli pochopí (už se tak stalo), proč tomu tak je..

Zkrátka před 9 jsem byl U kata a vítám se s Milošem se smíšenými pocity. Hned mu vysvětluji, co to jsou smíšené pocity.. To když se osoba, kterou z duše nenávidíte zabije ve vašem novém (nepojištěném autě). Tak stejně já, mám radost, že poběžím s Milošem sám a na druhé straně mě děsně mrzí, že tu nejsou zástupy lidí, kteří by tu skvělou myšlenku podpořili... Tak třeba jindy.

Běžím s Milošem přes Čáslav ke Golčovu Jeníkovu, před ním u pumpy se loučím a nechám se dopravit do KH. Mluvili jsme většinu času, přesto je těžké jednoduše říci, můj celkový dojem. Pak si vypomenu, že jsem před pár dny citoval myšlenku C.W. Buehnera: (Lidi) Zapomenou na to, co jste jim řekli, ale nezapomenou, jak se s vámi cítili. A to je pravda!

Pro nás normálněji uvažujicí je to asi ten jedině správny pohled na věc. Nevázat se na naše "výdobytky" které i na té duševní rovině pominou, ale na ten pocit, ktery po nás v myslích našich blízkých zůstane:).

At se daří! 12:)
PS. Pokud vám to vyjde, zkuste běžet s Milošem aspoň kousek ve čtvrtek, při jeho doběhu do Prahy!

3 komentáře:

  1. Jojo, Honzo, abys vedel, tak jedine, na co se zmuzu, je Ti zavidet, neb ani nevis, jak strasne je mi lito, ze tak casto Milos bezi sam. Jenomze prave kdyz ma clovek praci, nebe nema moznost jen tak odjet na druhy konec republiky, se pridava tezko. A tak me to taky stve, protoze se pripojit proste nezvladnu, bud je proti cas, nebo vzdalenost :o(( Tak si rikam, ze by mel Milos udelat este nejaky prvomajovy beh Prahou, treba by se nachytalo vic ryb! :o)))
    Jsi dobrej, zes to takhle podnikl! Diky za vzorny priklad :o)

    OdpovědětSmazat
  2. moc hezký, půjde na web:-). Ať to běhá, Dana

    OdpovědětSmazat
  3. Nikie: Dekuju, me neni treba zavidet, vzdyt si to taky uzivas.. I kdyz bezet "darsan" s Milosem, to neni kazdy den:)...
    Jinak, ja jsem v poslednich dnech take mel pocit, ze v tu samou chvili musim delat minimalne 2-3 veci zaroven..:). Nejak jsem zjistil, ze usili o vycisteni stolu stoji silene casu, daleko vic nez status quo:). Proste jak se clovek rozhodne zmenit tok veci a dat vse do do poradku, tak to stoji nekolikanasobne vic casu. Drz mi palce.

    OdpovědětSmazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...