pátek 10. července 2015

Před Rondou, za Rondou, nikdo nesmí stát,... aneb, když už 12Honza, tak už každej:)

Slepá ulička, tohle na kopec v Tbilisi nevede..
V poslední době se stalo populární obdivovat lidi, kteří se nejdříve šíleně "vyžrali" do neskutečných rozměrů a hmotnosti a pak vlastním úsilím zhubli.. Také je obdivuji, i když pořád nechápu ten úlet na začátku:).. Pochopitelně jsou to skvělé příklady, dávají šanci a inspiraci všem podobným změnit svůj život, postavit se "svým" protivenstvím, zlozvykům, návykům a aktivně s nimi bojovat.... Podobnou optikou se člověk může dívat na nás, bývalé gaučovníky, kteří jsme se nečekaně (z různých důvodů) rozhodli pro změnu, začali běhat, sportovat a postupně se dostali do určité formy... Nějaké to poplácání po zádech potěší a je dobré, ale obdiv? Hlavně to nepřehánět!:)...

Naše příběhy, podobně jako u těch šílených tlouštíků přinášejí dalším lidem určitou naději, srovnání a motivaci.. Skoro každý si pak řekne.. když už on, proč ne já?:).. V předvečer Rondy to moc hezky napsal H.Bartas na trailove.cz.. cituji: "Snad si to Honza nevezme špatně, ale pokud závod dokáže dokončit on, tak je to potom v silách každého z nás. Způsob jeho pobíhání a přístupu k tréninku je totiž v silách každého." Honza B. to napsal dobře.. I když bych asi měl asi pro ostatní doplnit, že to není zas tak úplně "easy":).. Na startu byla celá řada zkušených a dobrých běžců, kteří z různých důvodů nedokončili. Je potřeba být v době závodu nejen zdravý, ale mít také i kus štěstí, nejlépe pořádnou kliku:), dobrou strategii a velkou vůli po dokončení.

Koukám od Matky Gruzie k botanické zahradě
Je těžké zobecňovat a ještě těžší porovnávat běžecký potenciál "pobíhačů", protože se nedá změřit úroveň našeho odhodlání a touhy. Celý rok jsem se na Rondu pečlivě připravoval. Zaklínal jsem se s ní při hladových bězích, bez vody.. Skloňoval jsem její jméno často místo oběda ve fitku:)... A to že se mi podařilo doběhnout v limitu má další rozměr. Dosažení cíle, pro který jsme hodně obětovali, je stejně důležité, jako je zázrak důležitý pro naší víru. Dává nám sílu věřit a snít, nadšení a radost do všedních dní. Ronda pro mě není jen nějaký "zářez" na pažbě. Pro mě je spojena s neskutečně krásnou přírodou, odhodláním, vůlí a (a na mé poměry) s relativně velmi promyšlenou strategií..

Takže ještě dříve než se v příštím roce při registraci zahltí Ronda přihláškami z Čech, tak je dobré uvážit, nejen jak jste na tom, ale hlavně, jak moc "to" chcete a co všechno jste ochotni pro ten váš sen udělat... Upřímně, já jsem vzal všechno, co bylo v mém "běžeckém trezoru" -- natrénované objemy.. rychlost, plány na nějaká umístění... položil je na "oltář" Rondy, přidal ještě další hromadu času a úsilí.. a všechno to zapálil:). Pak to jde.. i pro takového "staříka" z nížin a bez sportovní minulosti.. Slovy Yula Brynnera ze Sedmi statečných, když od vesničanů dostává nabídku na ochranu vesnice ... "Nabízeli mi hodně, ale nikdy ne všechno"..:)

Takže do toho! Na konci června jsou jediné dvě akce, které mě v příštím roce budou držet potenciálně registrované.. Nejdelší seběh na světě (WS 100, kde mám dluhy) a Ronda dels Cimps. Pokud získám loterii, pojedu zkusit "sundat pytel" a dokončil WS, jinak moje srdce bude s velkou pravděpodobností opět bušit pro Rondu:).

Televizní věž konečně na obzoru





Po něčem tak mimořádném, jako je Ronda je těžké se vracet k obyčejnému pobíhání, tím spíš, že jsem den po mém návratu už zase seděl v letadle a mířil služebně do Tbilisi. Po dvou usilovných pracovních dnech budu mít dva dny o víkendu volnější, proto seděla vedle mě moje nejmilejší manželka, jasné slunéčko, abychom si trochu užili jeden druhého a společně poznali tu velkou zemi "sovětů"..:). O společně dovolené se snažím minimálně běhat, (Je to těžké.. moje nejmilejší občas reaguje na slova běh, potřebuji si jít zaběhat, atd.. asi podobně, jako rozdrážděný býk na červenou vlajku:). Nicméně v sobotu jsem dostal na dvě hodiny volno a vyrazil hledat nějaký ten městský trail:).. Od svých studentů dostávám tip na vrch s televizní věží, matku Gruzii a jezero:). Vybíhám od školy, pod hranicí kopce a hned poznávám, že Tbilisi není město pro lidi, ale pro auta:(. I v těch nejužších uličkách jezdí o 106, na chodce troubí, o běžcích (tedy jsem patrně zde široko daleko jediný) nemluvě. A tak se snažím vymetat příkopy, zbytky chodníků a toužebně odbíhat (a zase se zklamaně vracet) z hledání cestičky vzhůru a mimo chodníkové zóny..

Tbilisi pode mnou


Osvěžil jsem svoji ruštinu, protože anglicky tady mluví jen pár mladých... A hned se ptám na cestu. Na věrch?.. I pěškóm? Ja něznáju..:).. Pešky to neznali a doporučovali přejít na druhou stranu řeky a vzít sólo lanovku, nebo autem/taxíkem a oklikou, kde to žijeme? :)... Po nějaké chvíli jsem nahoře u matky Gruzie a postupně nalézám "hřebenovku" k televizní věži, kde se nachází jejich místní park kultury a oddechu:). Jestli tady na podzim budu, tak bude potřeba dobrá příprava. Při "hledání" cesty mě málem zatkli, kousek na vršku byla televize a nějací místní politici, hromada ochranky.. a teď do toho přiběhnu já s běžeckým batůžkem (bouřlivák), ve kterém mi nepokojně poskakuje ze strany na stranu láhev vody:). V bezpečnostním sboru je patrně silné zastoupení Rusů, protože se domlouvám bez problémů.. Na dotaz, kde jsem se naučil dobře rusky, boduji s naučenou odpovědí z gymnázia .. Je to světový jazyk, jazyk Lenina!:) [Eto miravoj jezýk, jezýk Ljenina!:)] a tak jsem "propuštěn" a nacházím chodníky, schody a cestu k věži. Bohužel po čistém trailu ani památky.. buď mě vede zpevněná cesta, nebo systém schodů a zábradlí.. Ale co, je to lepší, než rezavým drátem do oka. Představte si, že v Tbilisi se po ulicích a v přilehlých končinách pohybuje přes 5.000 toulavých psů. Zdá se mi to jako dobrý odhad, protože jsem jich potkal opravdu hodně a ne vždy jsem se cítil v pohodě:). Ve finále kolem trojice, která hodně připomínala vychrtlé a hladové kojoty z Nového Mexika, pádím do bezpečí akademické ubytovny. [Přesně, jak to říkal běžící Stín -- dva kojoti utíkají před tebou, tři už tě honí:)]. Říkám si, těch 14 dní na podzim (jestli sem vůbec pojedu) bude asi bojovných.. cesty na běhání musím teprve najít, voda pořádně neteče, tedy teče drobným čůrkem a studená.. prý je možné se domluvit s obsluhou, že by na chvíli případně pustili silnější proud a třeba i teplejší:), a ale nemá cenu nasírat místní.. a tak tiše vzpomínám(e) na ledového muže, Machyho!
V tom "Panteonu" je obestaven jeho malý rodný dům

Ve volném dni, nakonec taxíkem objíždíme Gruzii. Vím, že podruhé sem svoji manželku už nedostanu:), a tak vidíme skalní města i rodiště Josifa Visarionoviče (Stalina), já se za drobný úplatek "děžurné" dostávám jak do jeho válečného vagónu, tak i do světničky, kde se narodil. Sovětský a komsomolský duch je všude.. Ještě že tu nejsou kamarádi, to by zase bylo "závazkové" (běžecké) hnutí..:)

Konec legrace.. Jsem v Čechách a zase se začínám postupně rozbíhat. Je to hodně klopotné, připadá mi, že jsem se v čase vrátil o x let zpátky, běhám pomaleji, zdá se mi, že ranních 15km do práce je na hranici uběhnutelného maxima... Dneska při venčení Deri na mě pokřikuje skupina mládežníků. Uvědomuji si, že mám na sobě jedno ze svých ultramaratónských finisherských triček:). ..

Ne, nečórnul jsem to, chlapci, v tom se mýlíte...:).. Uběhl jsem to, i řadu dalších závodů.. Ale tak to má být, co je za námi, je částečně zapomenuto.. Zase se musím vrátit, srovnat tělo a hlavu.. protože 1.srpna chci znova otestovat svoje nohy a morální sílu na okruhu v Kladně... Ano, ano.. když může stařík pobíhat po horách, tak by měl zvednout rukavice kamarádů na rovině a na silnici.. zatnout zuby, vypnout se.. a porvat se nejen s nimi, ale i s časomírou na vyhlášené 24h.

Udělám, co bude možné, žádné výmluvy, budu závodit, co to půjde. S pokorou, s odhodláním a s nadšením.. Ano, ultramaratónství není vidět... Normální starší chlápek se psem, co na tom:)... Ale mám zase chuť se s tím porvat, snažit se někoho předběhnout, sledovat ty nejlepší.. bojovat se všemi a hlavně sám se sebou a s časem... a pak se těšit v cíli na pivo.. Protože to všechno podle mě k ultra neoddělitelně patří. Ta vytrvalost, boj.. a rychle dodávám kamarádi a pivo!:) Co na tom, že to není vidět, aspoň vím(e), že mě to fakt baví..

Všemu zdar! Ultra zvlášť!
12:)

20 komentářů:

  1. Krásně napsané. Ano je to tak, na každou takovou šílenost je potřeba nejen dobrý trénink, ale hlavně porce štěstí (aby se vše sešlo) a hlavně odhodlání.Je vidět, že jsi ho měl dostatek na celých 170km a to je moc dobře. Budu držet pěsti na 24h. Bude tam výborná parta a nakonec i to pivo, o tom nepochybuji :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. Jo.. Kladno se asi bezi v te horsi casti roku -- co se tyce optimalniho vykonu na 24h. Zase je to vyvazeno velmi specifickym lokalnim zazemim, skvelou atmosferou, lidmi...
      Tesim se, i kdyz.. Oba vime, ze 24h trva prave 24h a je potreba velmi konzistentne bezet celou dobu. Tak jako tak se tesim! 12:)

      Smazat
  2. Těším se, že se uvidíme na Kladně, tentokrát mi asi těch 176m nedaruješ :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jjo, tentokrat se nestaram o sveho nejlepsiho kamarada, Beziciho Stina:), tak verim, ze to 3 hodiny pred koncem nezapichnu:)... Mozna, ze to nezaruci lepsi vykon, ale kdo vi? Ale jiste letos budu bojovat az do konce. Muzu se totiz totalne zrusit:). O nikoho se nestaram, nikoho nevezu na letiste:).. Tak se priprav. Bude to boj! [A to pivo v cili bude o to lahodnejsi:)!]
      MSF! 12:)

      Smazat
  3. Příběhů je spousta,pokud to nikomu neubližuje nevidím rozdíl mezi povalečem a pobíhačem.Ale k tvé Rondě trochu respektu patří je pracnější vyladit staré embéčko než nabušenej bourák.Na Kladno se taky těším ale budu asi mít bobříka mlčenlivosti abych z toho taky vnitřně něco měl,neb jak píše bubo je tam hodně fajn lidí tak abych z toho něco měl a celé to neprokecal.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) Presne.
      Ovsem me se libi termin -- "stary embecko" :) -- s dovolenim to budu pouzivat:). Na Kladne se pokusim priblizit vic k Tvym vzdalenostem.. Jasne by slusely vzdalenosti nad 160km, ale vsechno co prijde, prijmu .. i kdyz se o co nejlepsi vysledek porvu:)
      MSF! Na Kladne se uvidime! 12:)

      Smazat
  4. Přes veškerou úctu a obdiv, který k Honzovi B. chovám, to, co napsal, je hloupost, shazuje to tvůj výkon a výkon všech ostatních a možná by nebylo od věci, kdyby věděl, jak moc běháš, že to není lážo plážo nohy za krk... Že přes to, jak vesele a nenuceně své úsilí prezentuješ, je to drsná škola a málokdo běhá tolik, co ty a obětuje běhu tolik, co ty. Navíc je to dost drsné vůči těm, co se připravovali a (opakovaně) nedokončili (Sam, Martina). Ty nejsi žádná lama, žádný belhavý stařík, i když se za to ve své skromnosti považuješ. Každý, kdo nevidí mezi řádky ty stovky kilometrů, posilovny místo obědů a noční běhy namísto postelí, je naivní a budiž mu nějaký ten vysokohorský přesčumec přán. Gruzie hustá, připomněls mi můj milovaný Ruský týden Františka R. Čecha, budu si ho muset zase přečíst... (škoda, žes Marcele nepřivezl nějaký hodnotný dárek! :-D) Snad už brzy někde u piva na dýl!!! ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ja si nemyslim, ze by nas milovany HB "to" nejak shazoval. Vubec ne, ani malicko:). Myslim si, ze tim jen chtel rici to same, co rikam ja.. Ze je to "dosazitelne" temer pro kazdeho... Kdyz ja, clovek bez sportovni minulosti, pred par lety zacinajici z nuly, ci ze zapornych hodnot.. "Stare embecko":) to docilil, tak ze se to da docilit. tecka. Nic vic, nic min... Je jen otazka kolik casu a usili tomu kdo muze a chce venovat. Nekdy chybi to usili, nekdy proste "jen" ten cas, nekdy clovek ma smulu. Nejen behem ziv je clovek. Musime zivit nase rodiny, udrzovat vztahy, starat se o deti..
      Proto jsem se snazil to dat nejak -- podle me-- do spravneho kontextu. Za prvnich sest mesicu jsem "lamsky", nesofistikovane.. nabehal cca 2800+km. To pri mem pomalem behu sezere nejakych hodin:). Nastesti neco usetrim behanim do prace a vencenim psa:). Ne kazdy si to muze casove dovolit.. a pak uz rozhoduji jine veliciny, jako sportovni a geneticke dispozice, kvalita treningu, zkusenosti, atd.
      Sama i Martinu mam rad, je skoda, ze jim to nevyslo. Nekdy se veci schumeli.. neco nesedne. V tezkem zavode se to potom vsechno secte a podtrhne. Proto taky mluvim o dobrem zdravi a potrebnem stesti...
      Suma sumarum. Je to prekrasny a tezky zavod. I obycejny pobihac na nej muze dosahnout. Ale prave on by mel mit k dispozici hodne casu a usili, ktere tomu muze venovat, udrzet si zdravi a prizen bohu.
      K memu pusobeni v zemi sovetu.. Hned mi naskocil Majakovsky.."Rikame Lenin, myslime Strana.. Rikame Strana, myslime Lenin",,:)
      MSF! At to beha!
      Zase nad tim nema smysl moc premyslet. Slovy reklamy.. "Kdyz ji milujes, neni co resit"! 12:)

      Smazat
  5. ahoj Honzo, v Tvém případě mi, čert ví proč, naskakuje v hlavě "из искры восходит пламя".
    Hezký článek o hledání motivace (a snů), když už skoro vše bylo dosaženo.
    Asi naviděnou ve východní zemi, Radek

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) Jezis tohle miluju!! Jak nam hned naskoci ruske fraze z detstvi..:)
      Mimochodem mam za to, ze ze (mozna o tom nevis) uvidime za par dni "na Zapade":)... jedu se svoji nejmilejsi manzelkou, jasne slunecko na par dni k April.. odjedeme sice pred mistnim ultra, ale meli bychom mit urcity prekryv.. Takze se uvidime.. MSF! At nam to beha! 12:)

      Smazat
    2. :-), já vím, východní země = východní marka = Oesterreich.
      R.

      Smazat
    3. :) Omluva!! Ja jak byl zmaten zemi sovetu, tak to ve mne zpusobilo geograficky chaos a zapomnel jsem na prastare smery a jim odpovidajici jmena..:)
      Toz tak.. vsichni se sice neuvidime.. Leonu a Jitku minu:), stejne tak Sama s Anickou:).. ale clovek nemuze mit vsechno:).
      Budu drzet palce na ultra!! Vsemu zdar! Blizkym setkanim tretiho druhu..:).. zvlast!! 12:)

      Smazat
  6. Krásně napsaný, ten Tvůj "tah na branku" je opravdu příkladný a často jsem si na něj vzpoměl během MUMu. Konečně se symetrickým číslem 21 jsem ani nemohl jinak. Udělat pro cíl ať už je jakýkoli úplně ale opravdu úplně vše, to chce to mít opravdu sám se sebou dobře porovnané. Již se těším na pozdimní zápisky průkopníka běhu v zemi sovětů II.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :)... Jen dodavam klasicke -- Zivot je jako dvere.. jak nemas kliku, jde to tezko:)
      Takze samozrejme, nase soustredeni na cil a vsechny ukony s tim spojene jsou dulezite, ale nesmime opomijet a podekovat za to potrebne stesti, neli velkou kliku:). MSF! Moc rad jsem te videl, zase "skakat" v Corleone:)
      At se dari! 12:)

      Smazat
  7. No pěkný ... tak ať Ti to i nadále takhle pěkně běhá.

    OdpovědětSmazat
  8. Koukám, že je lepší číst spřátelené blogy před hospodou, aby nebyl člověk mimo. :-)

    Jinak včera jsem fakt zíral, jak jsi ve formě. Skvělá práce. Nechceš si s námi 4. října zkusit Predator race? :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Cha cha! Co potrebujes? :)
      Kdepak predator.. to jen pro tvrdaky.. Ja jsem "dusi zena":)..
      MSF! At nam to beha! 12:)

      Smazat
  9. jj," s nadšením, pokorou a odhodláním", těším se na Kladně, dav

    OdpovědětSmazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...