neděle 9. srpna 2015

Dialektika ultra, aneb hlavně klid a snům vstříc! :)



Mám za sebou dva absolutní vrcholy svojí letošní sezóny (Rondu a 24h), s nečekanými a skvělými výsledky.. V minulých dnech jsem dostal spoustu milých vzkazů a podpory, skoro jako nějaká celer-bryta:). Ale zapomínat je nejen lidské, ale i potřebné. A proto -- zapomenuto! Jak říká můj oblíbený a mnohokrát zde zmiňovaný Hogo Fogo.. "Život běží jako splašená herka.. a diváky pranic nezajímá zápletka prvního dějství". Je po všem... Prostě a jednoduše se z toho nepo..tento:). Zase je potřeba se vrátit ke svému úsilí ve fitku a pobíhat nejen v okolí, ale i dál. Moje maminka ve svých více jak 80 letech mi sice říká, že bych neměl bláznit a furt se někde honit, ale zapomíná, že ona sama (i když je téměř slepá a hodně stará) nachodí denně víc jak deset kilometrů. To jen ten pohled z gauče může vypadat jinak. Ale jsem si jistý, že naše "výkony", zapadají do představy obecné tělesné zdatnosti řekněme z doby cca před 50 lety, kdy se ještě hodně chodilo pěšky... Při nedávné návštěvě v Niedernsilu jsem s potěšením zjišťoval, že staříci v místních horách, tetky v bagančatech.. vyšlápnou svižně naše běžecké "traily" jako svoji procházku, na vršku nasbírají bylinky na čaj nebo místní šnaps, zakouří, posvačí, dají si panáka obst šnapsu.. případně ještě proberou po cestě novinky, co se děje v v jednom či druhém údolí a hupky šupky domů:)..

Prostě tak.. žádné mimořádně výkony, houbec výjimečnost, ale návrat k normálu :). Používat nohy a využít čas, kdy jsem sám venku v lese a v polích k tomu, abych si udržel (duševní) rovnováhu,
Přemýšlím o tom, co se děje v běžeckém světě, nás pobíhačů... Ze všeho kolem -- z dopisů, vzkazů a rozhovorů -- cítím dvě naprosto protichůdné nálady. První je neskutečná nedočkavost.. co nejdřív pokořit nějaký legendární ultra běh.. udělat si "zářez" na pažbě.. [Když už Honza12, tak já taky:)..] Na jednu stranu naprosto chápu tu velkou snahu všech hobíků si realizovat své sny (a to co nejdřív!).. na druhou.. je možná škoda "přeskakovat" jednotlivé mezistupně v tom svém pobíhání a mířit rovnou na vrchol. Někdo ještě ani neuběhl maratón, ale už říká, že o něj nemá zájem, že jedině náročné ultra..Přirovnal bych to ke stavu zamilovanosti.. Zdá se mi škoda ochudit se o kouzlo prvních schůzek a postupné těšení/poznávání se .. a skončit rovnou v posteli:). Pokud nejste výkonnostní raketa, tak není třeba tolik spěchat... Ale proti gustu žádnej dišputát, jak mě poučovala pravidelně moje bavorská prateta. Relativně dost lidí to vidí zjednodušeně a zkratkovitě jako "Rondu nebo nic", podpořené obecnou honbou za výjimečností a možná nechtěně i moji propagací:). Zdá se mi, že se masová honba po dosažení mety maratónu teď přesunuje do hor a na ultra vzdálenosti.. na Beskydské sedmičky, Pražské stovky, Horské "cokoliv":)...

Ale neodsuzoval bych to... Někteří (třeba s pomocí hrstí růžových prášků) získají kýženou "trofej", odškrtnou si ji že seznamu a přesunou se další výzvy, železné muže, seskoky padákem, potápění, atd.. Ale ten zbytek se s velkou pravděpodobností dostane i na "obyčejné" ultra, objeví hromadu věcí, které vůbec nehledali - od běžecké turistiky, po řekněme "duchovní" a "společenský" rozměr osamělých ultra běžců:).

Druhý (a úplně protichůdný) rozměr, který v posledních dnech víc vnímám je podle mě daleko nebezpečnější. Možná je to tím teplem, možná to dělá s věkem rostoucí autocenzura v nás.. Prostě cítím, že (starší) lidé zapomínají a rezignují na své sny. BLBOST!! Sny a cíle, byť jakkoliv v této chvíli vzdálené, jsou tím, co nám pomáhá jít dopředu...Na rozdíl od ostatních se bojím a ani nechci používat kategorické "Všechno nebo nic".. Ale neznamená to, že bych neměl naprosto šílené (běžecké) sny.. Pro jistotu ani nezmíním, čeho bych se chtěl zúčastnit, co bych chtěl běžet.. kvůli čemu bych se radostně "trápil" v přípravě:)...

Podle všech měřítek i reakcí svých kamarádů jsem asi jeden z největších snílků... A jsem známý tím, že dělám často neskutečné věci (někdy i úplné pitominy), abych je proměnil v realitu. Ale každý umí snít. Každý má své sny... Můžu potvrdit, že není nic hezčího než žít a prožívat své sny. Určitě to zkuste!

Když jsou ty vaše sny příliš vzdálené dnešní realitě, najdete si nějaký bližší sen/cíl, který se dá realizovat, ale nezapomínejme na naše velké sny a přání.. Je důležité nenechat si je nikým ničit a ani brát!

Všemu zdar! Velkým (ultra) snům .. zdar!
12:)

26 komentářů:

  1. ... a já Honzo myslím, že vím, kam míříš, protože jsi to nedávno zmínil, ale neboj, neřeknu to. Ani nenaznačím ... ještě je čas, uvidíme! tb

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) .. nejhorsi je, ze ty dva velke sny jsou jako ohen a voda:)... v tom jednom hraje hlavni roli cigareta, v tom druhem kotnik:).. a ted si vyber..
      MSF! 12:)

      Smazat
    2. Cigareta... naznacujes sam, tak se potom nediv :-)))

      Smazat
    3. Cigareta.. No to je zalezitost ciste v "oblacich".. I kdyz mam na mysli run for fun:)..
      Ale mezi nama.. ty ses jedna z tech, co me porad tim smerem postuchuje.. Za coz ti jsem vdecny! Vsemu zdar! 12:)

      Smazat
  2. V tom prvom pripade vidim este problem, ze ludia skacu hned na maraton alebo ultra (30milaky su velmi popularne) a potom uz len citam co ich boli, ake maju zranenia a tak dalej. To si clovek tazko vypestuje k behy pekny vztah, ked kazdeho pol roka musi stavkovat.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) mas pravdu.. navic v cechach lakaji beskydske vrcholy, beskydska sedmicka.. horska vyzva..proste vsichni citi, ze s IB je to dosazitelne pro prumerne trenovaneho jedince:)...
      Asi jo:), ale posunuje to ultra nekam, kam nepatri..
      I kdyz.. jak jsem napsal.. ono se to vystribri:) a casem zase vycisti..
      At nam to beha:).. MSF! 12:)

      Smazat
    2. Tyhle beskydské blázniviny je lepší si nechat na krizi středního věku. S druhou mízou to půjde lépe. :-D

      Smazat
  3. Ahoj Honzo,
    hezké obrázky z Jeseníků.
    Naprosto souhlasím, sny je (jsou) to jediné co nám nemůže berňák či manželka vzít a proto si je musíme hýčkat a opečovávat. A stále snít nové.
    No napadají mě docela zajímavé etapové šílenosti, ale uvidíme, Ty to jistě brzy vyzradíš.
    Pěkné dny, Radek

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) urcite poznavavas par obrazku z okoli Niedernsillu, respektive Zell am See, ktere se krci v jednom udoli..
      V delani radosti a planovani silenosti jsem -- i pri vsi skromnosti -- hodne dobrej:)... Uvidim, co ze svych velkych snu treba zkusim realizovat pristi rok.. a co celkem pochopitelne.. zustane v kategorii snu:). Ale to vubec nevadi! Ja totiz umim snit i s otevrenyma ocima, takze ... uz ted se tesim, co me zase popadne.
      Jinak jsem si to musel napsat, protoze me fakt dostalo, jak ten svet je polarizovan. jedni sotva ubehli 1/2M a uz se chystaji na Rondu:) a ti druzi.. dusi ultras.. se boji svych snu.
      Rovnovahu, volam!! Sny jsou skvele a je treba jim jit(bezet) naproti!
      MSF! 12:)

      Smazat
    2. Nebojí se svých snů, ale už mají zkušenosti a ví, jak zatraceně těžká cesta to bude. Rozdíl mezi optimistou a pesimistou je v množstvé informací, které mám k dispozici.
      R.

      Smazat
    3. Radku, tak urcite..:).. Oba vime, ze je tezky se presvedcovat v nemoznosti.. Ale to se mi zda, ze s vekem ztracime (i kdyz zrovna na tebe to neplati)..
      jsem presvedcenej, ze o nemoznostech se clovek nema presvedcovat.. Je potreba v ne verit:)!:)
      Ze to bude zatracene tezka cesta -- to je (IMHO) dobre vedet a zaklinat se tim, brat to jako podporu a ne jako prekazku..:)..
      Ty jsi (i navzdory informacim) optimista..MSF! 12:)

      Smazat
  4. Rezignovat na své sny, to přece znamená umřít nebo ne? :-) Takže rozhodně nerezignovat!
    S věkem rostoucí autocenzura se občas projeví, mám pro ni krycí název "zodpovědnost". Nicméně naběhané kilometry ji zase otupují, takže... je třeba hledat rovnováhu (teď vidím, že to o kousek výš píšeš), ale občas to není úplně lehké :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mas pravdu.. predsedu!:)
      Vis, nejhorsi je, ze je mi tech lidi lito.. Nejde jen o behani.. prijde mi to obecny trend. Relativne casta rezignace. Asi nejlepe je to videt v tom vztahu k tlousce a obecne zdatnosti:). Coz teprve na podzim a na jare, kdyz se objevuji ty clanky o fitness, hubnuti, fotky ruzne starych chlapku, co jsou fit a se vsim spokojeny:).. To si pak pripadam jak psychologicka poradna - uplna pobocka "Sally" z drivejsiho Mladeho sveta:)...
      U tebe je to naprosto normalni.. behas super, vsechno zvladas, mas z toho radost.. O to jde u nas pobihajicich predevsim:).
      MSF! A nasim pranim a pocitacovemu hrdinstvi.. zdar!
      12:)

      Smazat
  5. Tak jako někteří lidé použili své zápisky pro následnou propagaci své další činnosti, ty bys měl založit poradnu. :-)) Jeden zodpovězený dotaz za jednu Fidorku. :-)

    A k těm práškům. Na mě to je jak hadr na býka a nejradši bych na startu proměnil IP a ostatní "zlepšováky" všem v projímadlo. To samozřejmě neplatí na úraz, prášek a odstoupení. Ale jinak jo.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) zrovna ted jsem se priznal, ze si pripadam obcas, jako bych mel poradnu:).. Ovsem.. Radit mam (spravne) zakazano, tak vyslechnu.. a stejne jako ti moudri doktori, pokyvam hlavou (nereknu .. to mam taky!), ale reknu .. klid.. to se urcite nejak usadi. Kdyz budes chtit, tak to zvladnes..:)
      Fidorka je skvela vec!
      Prasky? Kdyz se to s nima umi a neprehani, urcite umi pomoci [opomijim rozmer "pomoci" a dopingu]. Problem je, ze vetsinou jejich pouzivani nastartuje podivnou spiralu ve ktere se ztrati postupne kontrola a zastrou obranne mechanismy. Pak to nemusi koncit stastne...
      Kazdeho volba, jen me stve, ze pak vsichni o tom pisou, vypravi a vlastne tim davaji jinym nejen "navod", ale vytvareji dojem, ze je to normalni..
      At nam to beha, a at ty prasky nikdy nepotrebujem! MSF! 12:)

      Smazat
    2. Právě že v závodě to není každého volba. Je to výhoda nad soupeřem a je to tedy nesportovní, tedy doping. Stejně jako diuretika a projímadla u jachtařů (před vážením se zbaví všeho a po nalodění se přežerou k prasknutí, aby měli sílu), prášky na spaní u horolezců, tak i tady u běhu mi to kazí iluzi čistoty ve sportu. A ještě se pak přou, že gely taky nejsou přirozené... :-o

      Hezky jsi to napsal - ať je nikdy nepotřebujeme. :-)

      Smazat
    3. Tak pochopitelne ty, co soutezi o bednu to muze silene tocit, protoze berou pouzivani piluli (proti bolesti) jako doping. Nejsem takovy ideolog.. I kdyz me to taky stve.. ale maji pravdu -- neni to ofiko doping.. jejich odpoved je.. tak to ber taky..
      ME VYTACI DALEKO VIC!!
      Proste tak.. at ty prasky nikdy nepotrebujeme.. 12:)

      Smazat
  6. Začínám být na ono "Když 12, tak každý" alergická. To je podobný zaklínadlo jako "já jsem lama!" a podobně pravdivý. Opakuju, že neznám moc lidí, kteří by dřeli alespoň podobně jako ty, kteří by běhali podobné objemy s podobnou láskou k tomu našemu v zásadě naprosto primitivně mechanickýmu sportu. Sny jsou dobrá věc, člověk by ale měl mít pořád po ruce nějakou kotvu, aby se nenechal příliš strhnout. A to víš, půlmaratony, maratony a pomalu i ultra se holt devalvují jako svého času maturita a teď už i vysokoškolský tituly. Nastaví se to prostě tak, aby to dal každý. O práškách si myslím svoje a souhlasím na sto procent s Náčelníkem.
    Doufám, že ty svoje ohnivzdorný a voděodolný sny brzy prozradíš ;-).
    A ještě: do postele na prvním rande můžeš klidně skočit, pokud jednak počítáš s tím, že tě partner může hrubě zklamat a váš vztah nebude mít dlouhého trvání, jestli vůbec nějaké a druhak jsi na všechno, co tě může čekat fyzicky a psychicky připraven a víš prostě, že je to ten/ta pravý/á, pak není důvod plácat se na desítkách a půlkách. Jenže takových, co mají naděleno od běžeckého manitu tímhle stylem, takových je málo. Ultramálo.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. Naopak mne se ta hlaska o 12 libi:), ovsem.. jak rikas ty.. je tam malicky hacek.. Je potreba tomu (behani) taky "trochu" vic dat, rozhodne vyrazne vic nez "kazdej"..:).. A na lamy mi nesahej:)
      To vysvetleni, ta paralela s posteli na prvnim rande je skvela.. Pochopitelne spousta krasnych a pevnych vztahu takhle vznikla:), proto vubec neodsuzuju ty, kteri zacali treba sazkou, ze ubehnou "z voleje" nejake ultra.. Dulezite je, co bylo "potom"..
      Mam ted hodne silenej tyden v praci.. Neskutecne se tesim, az doufam zdarne skonci.. a ja si obuju boty a misto kradeni casu na 9-10km.. vezmu par horalek, lahve s vodou.. a treba i celovku.. kdyby se to protahlo:)..
      Ultra je ultra! At nam to beha! 12:)

      Smazat
    2. Bojovnice: Díky za podporu. :-)

      Já měl maraton tedy taky asi čtyřech měsících od začátku běhání, ale to bylo jen takové randění. Postel musela počkat. :) A když jsme u těchto podobenství, tak třeba Ronda je pro mě něco jako grupáč. Taky mě neláká. :-D :-D

      Smazat
    3. :) No myslim, ze nas kolem vetsina "zkusila" maraton relativne brzo, protoze pobihani byla velka laska a bylo to dostatecne intenzivni a slibne:)..
      Ovsem tvoje podobenstvi pro Rondu.. no to je mazec!:)
      MSF!

      Smazat
    4. Na maraton jsem počkala výrazně dýl než na tu postel! :-DD Pochybuju, že by se mnou někdo vydržel dva roky jen tak randit :-D

      Smazat
  7. Tos napsal hezky tu první část o těch stařících a tetkách,na co mi budou teď chlapácké řeči když mi ve stáří dojde dech a elán.To budu sedět v koutě a vzpomínat jaký jsem byl pašák?Už dlouho si myslím že skoro každý pošťák a jim podobní ujdou i když možná pomaleji ultra úplně v pohodě.Ale snít se musí to zas jo bez toho koření to není to správné žití ale jakési hnití.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) .. Snit je treba a je dobre mit nejen velke ale spoustu mensich i prtavych snu:)
      S temi stariky a babkami.. jsem to myslel tak.. abychom se ze sebe .. no vsak vis:).. Je skvely, ze behame.. a ze obcas mame pocit tech drsnych "ultras":).. ale myslim si, ze je to jen (spravny) navrat k takovemu drivejsimu normalu.. Chodit a pobihat na delsi vzdalenosti .. je normalni!!:)
      At se dari.. a snum vztric! 12:)

      Smazat
  8. Milý Honzo,

    díky za Tvůj článek, s nímž mohu jen souhlasit. Spousty lidí blázní s překonáváním sebe sama, s překonáváním druhých, hlavně aby měl závod co nejdrsnější parametry. Bohužel spousta lidí nevnímá to, že na ultra je třeba se dobře připravit a příprava se nedá smrsknout do měsíce nebo půl roku. Vidím v tom jakýsi životní styl, ukazující cestu, kde záleží na každém z nás kolik energie nebo času do ní můžeme investovat. Také mám plno snů a přání, některá z nich jsou nerealizovatelná, ale snít se musí. Protože sny nás pohání k poznávání věcí okolo sebe :-)

    Ať se daří!

    Pavel

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dik, rekl's to moudre. Obecne jde o to, ze (aspon v mem vnimani) normalni ultra-pobihac:), neni zadnej bohem nadanej bezec.., ma rodinu, zamestnani, spoustu veci na sobe navesenych..:), a do toho nejak cilene [a radostne:)] nabehat a pripravit se na ultra nejen ze da zabrat:), ale vezme dost casu.. a pokud jej (ten cas) bereme/krademe:) "rozumne".. tak to trva i vic nez rok, nekdy dva, nez se dostaneme ke dverim, co vedou do sveta ultra..:)
      Ja té (pro někoho pomalejší) cesty nijak nelituju.. naopak, někdy jsem přesvědčený, ze to neslo urychlit ani o týden:)..
      A sny? Pochopitelne, neco si splnime, neco ne.. Ale za sebe muzu rici, ze zpetnou optikou jsem prekonal uz ted veskera blazniva ocekavani a nejdivocejsi sny, co jsem kdy mel... Proto ty svoje "nynejsi" a "divoke" sny si hyckam a tesim se z nich.. Treba se nektery podari realizovat.. A kdyz ne, tak jen cesta za nimi je fakt "husta":)!
      Vsemu zdar! 12:)

      Smazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...