Nikdy to nevzdávej...:)

Dřív jsem si dělal ze cvičení v posilovně, nebo z posilování částečně legraci (tedy aplikovaném na mě)... Bylo mi celkem "jasné", že nejrychleji zhubnu jednoduše tím, že se přestanu přejídat a začnu se pravidelně pohybovat-běhat. Běhat pomalu, někdy rychleji.. ale co možná nejvíc... Ale postupem času -- jednak asi i tím, že nejsem ideolog -- jsem musel svůj názor upravit.
Asi cokoliv, co člověk dělá pravidelně, s určitým cílem, s odhodláním a s nadšením nakonec přinese své plody. Podobně jako řada tibetských mnichů získává své osvícení pravidelným nošením dřeva a vody... tak se dá zhubnout ve fitku... nebo jen cvičením doma.

Před nedávnem jsem potkal jednoho začínajícího ... takového sympatického tlouštíka v posilovně...:). Snažil se být téměř neviditelným. Dokážu si představit, co ho to stálo odhodlání vyrazit a procházet se mezi stroji v matrixu ve World Class.., Co víc? Zkoušel s nimi pohybovat!! :).. Zrovna ten den, tam byli samí svalovci, kteří, pokud se jim při zvedání tyč činky pod vahou zátěže neprohýbá jako luk, tak nejsou spokojeni.. A pak já:). Evidentně cvičím intenzivně - vlastně neustálý kruhový tréning.. v jedné sérii cviků mám vloženou druhou, abych neměl žádné prostoje, a tak pořád dokola:)... Viděl jsem ho bezradného a tak jsem zpomalil a chvíli se s ním bavil. Snažil jsem se mu říci, že jsem začal hubnout ve výrazně vyšším věku a i z vyšších vah.. ale že to není důležité.. Taky, že jsem na začátku jenom běhal a taky si teď myslím, že to není důležité.. Důležité asi ani není, jestli "to" děláme efektivně, ale je nutné to nevzdávat!!!... Evidentně jsem ho potěšil.. i když jsem ho od té doby neviděl..:).

A tak se teď na podzim po menší běžecké pauze (=menší kilometráži) zase začínám víc soustředit na běhání, ale zároveň chci a musím svoje ochablé a staré tělo posilovat... Postupně se propracovávám záhadami jednotlivých nářadí, cviků.. Po tom roce cvičení mě místní odborníci, kteří ve fitku snad i spi.. [tzv. gym rats, tedy krysy:)]..  už začínají i zdravit.. Nejsem žádnej "džůjsr", tedy steroiďák:), ale zase už nejsem "soft tee" -- tedy čajíček a určité úsilí je i na mě viditelné...  Abych si lépe kontroloval nejen váhu, ale i tuk, tak jsem si objednal (podle rady) kaliperační kleště!!! OMG:).. tomu říkám dedikace, tomu já říkám pravé odhodlání staříka..

--- malá technická poznámka ----
Asi neexistuje levnější a zároveň velmi spolehlivý způsob kontroly hubnutí a měření tuků/svalů v těle, než jsou kaliperační kleště, přitom stojí necelé tři stovky a nedají se snadno obelhat... Jako statistika mě vždy potěší jednoduché metody - určení velikosti a váhy dinosaura podle jediné malé kosti, rychlosti běžce z doby odrazu-kontaktu s podložkou... a celkového množství tuku podle množství tukových řas měřených na několika místech. Ať žije statistika! :)
--- konec poznámky ---

Objednal jsem si proto ony kleště:) a Petr, který mi je přes e-shop prodal mi zároveň se zásilkou poslal i lístek se slovy .. "Honzo, nikdy to nevzdávej.." Upřimně mě to fakt potěšilo. Vydělal na mě jen pár korun a přesto mi poslal hezký povzbuzující osobní vzkaz... Motivační kruh se tak zase uzavřel:).

Po návratu z Košic jsem zase řešil resty a práci, která se v mezičase rozmnožila rychleji než octomilky. Na nějaké sofistikované "tréninky" není čas (ani je neumím), a tak aspoň pobíhám při venčení Deri a při přípravě výletů s mojí nejmilejší manželkou. Tentokrát jsem se rozhodl, že ji vezmu na výlet pražským Semmeringem, vystoupíme "Na Cibulce" a přes rozhlednu a nejhezčí části parku zamíříme domů do Stodůlek. V sobotu mi moje nejmilejší moc nevěřila, když jsem ji vedl na Smíchově na Severní nástupiště a čekali jsme na Pražský motoráček. Posadil jsem ji po směru jízdy ke správnému oknu.. a říkám hezky se dívej a foť. Ty dva viadukty jsou nádherný, zejména nájezdy na ně.. Co byste řekli? Zrovna v té chvíli k nám přišla jedna paní si pohladit Deri.. a moje nejmilejší je minula..:). A tak jsem nabízel, že dneska bude jistě krásné počasí, že můžeme alespoň z naší strany běžet okolo, podívat se na dolní a horní viadukt.. Ale marně.. Jsem teď doma známý pod krycím jménem "viadukt" a nikdo tam se mnou nechce:). Aspoň jsem tam vyrazil vyvenčit dceru a Deri a zítra si to zase prohlídnu po cestě do práce. Není to jednoduché být viaduktem.. Ale já to nevzdávám!

Všemu zdar! Podzimnímu pobíhání (viaduktům!) a ultra.. zvlášť!
12:)