neděle 17. dubna 2016

Žít (a běhat) jako pes... aneb virtuální realitě navzdory! :)

Staří..:).. Po náročných závodech -- byť se hojím a regeneruji téměř jako bájný Wolverine:) [hned to zaťukávám] -- se rozbíhám pomalu. Je to těžké udržet ten opatrný návrat, tím spíš, že si v té chvíli sakra uvědomuji, jak kamarádi, známí a všichni kolem běhají a já.. já se flákám..:). [ a pozor to nepoužívám FB, ani nesleduji sociální sítě]. Někoho výkony ostatních motivují, u jiného je to přesně naopak.

Téma sociálních sítí se objevuje a táhne se (nejen) během jako pověstná červená nit, skoro jako Němci českými dějinami, jak by řekli znalci..:). V běhání mají ještě specifický podtext. Je tady přeci ta přirozená běžecká "osamělost", že? Fakt slyším hodně často.. Dřív bylo líp:), současná módní běžecká vlna, podpořená masivním sdílení všeho, FB, instagramy, videí.. blogy:)... Skalní říkají, že to vše jde proti podstatě běhu. K dlouhému běhu prý vždy patřila osamělost. Ted exhibicionisté zahltili internet,..., a já -- ačkoliv jsem jeden z blogerů, tedy exhibicionistů:) bych chtěl říci, že často věci mohou být úplně jinak, než vypadají na první pohled. Například i exhibicionisté mého druhu, jsou také (částečně) osamělí běžci, kteří žijí a běhají mimo hlavní cesty sociálních sítí..

Samozřejmě mě dřív úsměvné komentáře a zápisky typu.. "I ran 3 km and I feel great" [Běžel jsem 3 km a cítím se skvěle:)], které na mě občas odněkud vyskočily, hodně bavily. Ale potom mi začaly být víc a víc otravné, i když všem přeji jen to nejlepší a chápu, že každého motivuje něco jiného a každý máme (jinou) potřebu sdílet svoje pocity. Ostřihl jsem se od toho všeho a definitivně jsem se rozhodl nesdílet aktivně svoje běhání a většiny virtuálních aktivit se pokud možno neúčastnit. Proč taky. Nejsem žádný reprezentant, abych například mohl svým během a úsilím někoho inspirovat, zajímat. Navíc to bere spoustu času!... Moje virtuální běhání a existence se dostaly do rovnovážného stavu, kdy garmin mám na ruce výjimečně, synchronizuji ho jednou za měsíc, dva, kdoví jestli,.. a taky jsem živ:). Přestal jsem si psát svoje běhy na internet, stačí mi naprosto excel...

Přemýšlel jsem, proč tomu tak je? Přiznám se otevřeně, že jsem dokonce taková mrcha, že ani nesleduji na garminu své nejlepší kamarády, jak běhají! [Snad mě za to nestihne žádný trest!] Na fiktivní FB se podívám, až když mi přijdou po několika dnech opakovaná upozornění, že se něco děje. Dopředu tak mám maximálně šanci zjistit běžeckou hospodu, ale většinu akci svolávaných přes sociální sítě, skoro stoprocentně minu:). Není to stářím, nebo tím, že bych se bál používat počítače, na kterých "to" pořád ještě slušně umím:)... Prostě se tomu vyhýbám. Mám takovou teoriii/fobií :)... Bojím se, že by mě sociální sítě dovedly k vytvoření paralelních světů. Vidím a slyším často kolem sebe, že lidé na FB nadšeně píšou například o své práci (vztahu), zatímco práce stojí za prd a ve vztahu jsou nešťastní, jak šafářův dvoreček:). To rozdvojení a předstírání musí být šíleně vyčerpávající. Pak doma nebo v ústraní jsou dvojnásobně zlomení, případně se snaží všemi prostředky zapomenout a/nebo pokračují v té své "lepší" virtuální existenci.

Proto nepoužívám aktivně FB, abych nemusel lidem ukazovat a říkat, že mám skvělý život, ale abych pokud možno skvělý život žil:).. [Navíc -- jak teď si ověřují -- ani nejsem v pokušení ostatním cokoliv závidět:)].
 Když jsem nad tím přemýšlel, tak jsem se uklidňoval, že by se mi to třeba stát nemohlo, protože to možná není problém virtuální reality, ale problém časového posunu:)..
Všimli jste si, že čím dál tím víc lidí začíná svoje přání/plány slovy "Až".. "Až zhubnu".. "Až budou děti větší".. "Až povýším v práci".. Nebo pro mě aktuální.. "Až budu v důchodu..:)"...
Tak to rozhodně ne! Žádné odsouvání na "potom" u mě nebude. Co kdyby to zítra nevyšlo!:). Moudří guruové by jistě začali mluvit o nutnosti žít tady a teď, o soustředění na lidský dech a přítomnost. Jo jo, zní to vznešeně, jogínsky, až meditačně:). To můj "guru" Deri, tedy moje fenka.. mi to dává sežrat jednoduše a doslova z první ruky... Žít jako pes, v tom to je:)...

Jdeme spolu běhat a samozřejmě když vybíháme, tak je šílená, otravná, tahá mě za šňůru, skáče kolem, neposlouchá.. Nadšeně pobíhá a raduje se.. Vidí slunečný den, zelený trávník, kaluž a rybník před námi.. na všechno se šíleně těší:). To já často v té chvíli mám před očima pořád ještě přehršel úkolů v práci, případně nějakou nepříjemnou situaci.. ale s Deri na dosah vnímám tu její naprosto čistou radost že života -- hups do kaluže, šílené úprky, ležení v trávě -- taky hned vidím krásný slunečný den, rybník a kaluž, která přímo láká:), abych do ní taky hupsnul:)..

Potom není divu, když na zpáteční cestě parkem zpomalíme, tak slyším, že i ostatní lidé v parku vnímají ten její gejzír radosti.. Posledně mě dostaly na kolena útržky rozhovoru: ".. Tatínku.. já vím, že nechceš pejska.. ale kdyby jsi si MUSEL vybrat pejska .. víš ... MUSEL.. jakej by to byl? ... určitě tenhle, co?:)... a když už by MUSEL pejsek s námi bydlet.. rozumíš.. MUSEL.. kam bychom ho dali?" :)...:)

Proto se ještě jednou všem omlouvám, za svoje absence, špatně sledování virtuálních světů, včetně různých virtuálních běžeckých portálů, garmin connectu, running free, atd ... Není to tím, že bych si myslel, že jsem něco "extra".. Prostě mi virtuální svět nesedí:). Vím, jak to zní šíleně, když to říká blogger ve svém zápisku, že?:) Ale paradoxně, já to "tady" beru jako svůj reálný svět, svůj deníček, který i když je veřejný, je tak osobní a reálný, jak jen může být:).

Příští týden mě čeká relativně hektický návrat k normálu. Od čtvrtka do neděle jsem služebně na Kypru, ovšem cíl je jasný... Ať se děje, co se děje, běhat a radovat se života .. se MUSÍ! :)

Všemu zdar! Ultra zvlášť!
Ať už běháte osaměle, ve skupině, sdílíte nebo utajujete svoje pocity a km. Myslím si, že je to úplně jedno. Hlavně .. ale to my všichni víme:)...

12:)

17 komentářů:

  1. "Až vyrostu..." používal myslím každý a není to nic, co by se objevovalo až teď. Naopak věřím, že teď je doba, která onomu carpe diem přeje mnohem víc a jsme do onoho "tady a teď" a všechno chtějme a mějme hned tlačeni ze všech stran - a nevím, nevím, jestli je to dobrý. Protože cesta sice nemusí být nutně cílem, ale mnohdy není vůbec radno ji přeskakovat a velbloudáři ne nadarmo říkají Alláh ma'a s-sábirín - Bůh je s trpělivými (koneckonců aktuálně o tom píše dost výmluvně na blogu Renča). Virtuální svět ti snadno vsugeruje pocit, že "stačí chtít" a uběhneš cokoli. Participace na sociálních běžeckých sítích je obyčejná berlička, přídavná motivace, něco, co zjevně už nepotřebuješ - a to ti osobně dost závidím :-) Mě to začíná v poslední době nějak čím dál víc deptat a přemýšlím, jak se té závislosti na virtuální podpoře zbavit (nutno dodat, že v mém v případě alespoň z drtivé většiny přátel a kamarádů, které osobně znám a ne jen nějakých nul a jedniček, za nimiž se může ukrývat dvousetkilové siamské dvojče od Žluté řeky). Ale je vždycky zábavný ten schizofrenní paradox, když na ono "internet mi bere můj sport" začnou nadávat bloggeři :-).
    PS: Jo a veřejně vystavit fotku dámy, kterak čůrá, to je od vás tedy dost podlé, sire!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) .. Mas pochopitelne pravdu. Mne taky jde o tu rovnovahu mezi tim co je ted a co treba bude. Jsem znamy jako planovac nejvetsi:), byt jeste socialismus, tak jsem davno uz v centralni planovaci komisi..:).
      Spis jsem tu "soucasnost" si fakt uvedomil pres tu "radost", jak to porad slycham.. ze ti ostatni narozdil ode me .. behaji pro radost:). Proste, kdyz delam neco tak soucasneho jako je beh, tak se snazim to citit a prozivat. Casto s tou chlupatou mrchou:) je to okamzite.
      Mimochodem - damu chranim:) - ona neznackuje, ani nevykonava potrebu ani na jednom snimku:). Ve skleniku, pri mem ryti.. ona miluje se "parfemovat", tak lezi natazena a absorbuje co nejvic hliny.. a v udoli.. zastavila u jednoho drsneho sebehu-vybehu a v ocich ma jasnou otazku.. Jdeme do toho?:).
      MSF! Nasemu exhibicionismu.. a ultra.. zdar! 12:)

      Vymazat
    2. Ta skleníková je boží, ale netvrď mi, že na té druhé odspodu nečůrá! To prostě MUSÍ být čůrající pejska! ;-) A ta radost z tady a teď - v tom je právě to kouzlo trailu, tam není čas myslet na kde co, když musíš pořád koukat pod nohy a hlava vyhodnocuje, kam šlápnout příště, aby tě donesla domů v jednom kuse :-)

      Vymazat
    3. :) ... jsem si temer jisty, ze ne..:)
      Takhle sedi a provokuje, nez nekde sbihame.. aby pak delala teren jeste tezsi -- tim, ze "vybrzduje", tedy zniceho nic se prede mnou zastavi, pripadne priskoci ze strany. To je adrenalin, abych dobehl domu nejen cely ja, ale aby byla v poradku i ona:).
      MSF! Nasemu snazeni .. zdar! 12:)

      Vymazat
  2. Honzo, proč se omlouvat, že nepoužíváš sociální sítě - pro mnohé (pro mě určitě) je docela inspirující vidět, že to jde :) Já Garmin Connect používám hlavně kvůli své pohodlnosti (asi bych se po každém běhu nedokopal sednout k excelu) a FB už je dlouho v útlumu... Nicméně právě na tom FB mi před časem přistál pěkný obrázek, popisující "proč je tvůj pes šťastnější než ty" - jde páníček se psem na procházku, oba u hlavy bublinu, pes v ní má ten přítomný okamžik v parku, ale páníček spoustu blbostí, od peněz, auta, práce po chlast a ženský:) - nejméně třikrát denně na to myslím :-)
    Jo a Deri v záhonku je super, není ona trochu pásovec? S krtkem problém určitě nemáte :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No kdyz neco delam na zahrade s motykou/rycem/lopatou.. tak se bojim, ze nas vystehujou:). Deri sili, steha radosti, soutezi, kdo driv hrabe.. pak je nastvana, kdyz prohrava a snazi se zakousnout lopatu..:)
      Ten obrazek je moc hezky, primo inspirativni.. Snazim se to v te chvili videt taky tak..:). No vsak vy si uzivate s pejskem taky neskutecne..
      MSF! 12:)

      Vymazat
  3. Připomněl jsi mi tenhle obrázek:
    http://fungate.cz/vis-proc-je-tvuj-pes-stastnejsi-nez-ty/
    Ale to není váš případ, vy si to užíváte oba stejně :)
    Ještě sem hoď foto Deri od kadeřníka, na které vypadá jako svoje mladší dcera :)
    MSF!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jó, ten jsem myslel o pár řádků výš :) Jen koukám, že jsem si něco přimyslel - ale myslet na pivo je přece jen doporučeno :)

      Vymazat
    2. Presne tak.. skvely a inspirativni..
      Jinak na to pivo.. napriklad (nejen) myslim ja.. kdyz mi po behu Deri spokojene lezi u nohou.. a ja piju pivu:).
      Tomu rikam ciste radosti meho zivota..
      Deri a kadernik? to je kapitola sama pro sebe..:)
      Ovsem ted s behem je to spis labuti pisen:(, uz ji rok trapi nejaka zakerna ryma, nikdo nic netusi.. ale jinak je spokojena.. a tak behame spolu jen kratsi veci, a ja se pak bezim jeste "vybehat"..:)
      Vsemu zdar! Radostem zvlast! 12:)

      Vymazat
  4. Já myslím, že to děláš dobře. Sociální sítě jsou možná příjemné, ale žerou enormně čas a zkreslují pohled na svět. Jako coach amatér říkám, že dnešní doba je možná hnaná heslem „mít všechno hned“, ale něco mít, nebo užít, nás šťastnější neudělá. Naopak to radování se z malých věcí, nám pomůže dosáhnout na velké cíle. A to ti psi umí, ti se opravdu umí radovat z maličkostí i když tlapičky už nemůžou. A i když v nám to v práci padá na hlavu, proč bychom nemohli mít radost z drobností, že si s někým hezky popovídám, že svítí sluníčko, že Ještěd píchá do mlhy…. Se šťastnými a veselími lidmi je všem psům (i lidem) lépe. Jestli to ta Deri náhodou nemá od tebe?
    Mm

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naopak.. ty jsi nas couch profik. Mas v tom jasno a umis nam to hezky rici.
      Vsak vis, priznavam to otevrene.. beham pomalu. Nekdy mi prijde ze az moc.. Temer ostuda:).. Nicmene, co se tyka radosti a dobrych pocitu (tuk-tuk), to jsem na reprezentaci:). To jsem hotovej Sebrle!
      MSF! At ziji nase kazdodenni male radosti! 12:)

      Vymazat
  5. Je to fajn vidět, jak to máme a vnímáme každý jinak. Já ty sociální sítě třeba úplně nezatracuju. Když si dobře nastavím pravidla, co vidím a nevidím, kdy to vidím ... když si vyberu, kterou tu síť budu používat a nesnažím se být úplně všude, tak si pořád myslím, že u mě třeba převládá užitečnost nad ztrátovostí. Je to každého volba, jak moc tím chce být pohlcen. Já tím pohlcená být nechci, ale neznamená to, že sítě nepoužívám. Myslím, že je v dnešní době docela nezbytné si najít tu svoji cestu a postoj k sociálním sítím. Stejně tak ke zdrojům informací a k tomu, co já sama jsem ochotna za informace poskytnout. Takže je dobře, že v tom máš jasno :)
    PS: když jsem scrollovala dolů obrázky, úplně mi zatrnulo, že sem dáváš fotku, jak pohřbíváte Deri. Ufff :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)... Mas pravdu. Vlastne jak jsem priznal:) mam fiktivni FB, bez fotky, udaju, bez niceho.. abych se dostal na FB zavodu, protoze jsem uz mijel dulezite informace... Ale nepouzivam to. Prislo by mi to jako poustet dzina z lahve:).
      Casu malo, informaci mnoho:).. jen by me to mohlo zbytecne pohltit:). Tim spis obdivuji lidi, kteri s tim "umi" spravne zachazet. At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  6. Jen tak zdravím a přeju zdar tvému pobíhání i počínání, dav
    P.S. podle ocásku určitě čůrá .-), ale to se při běhání může, tady platí trochu jiná etika, Radcliffová by o tom mohla povídat, ostatně píše o tom i Lizzy Hawkerová, na UTMB teprve když si ulevovala na bobku chlapi kolem ní zjistili, že celou noc jejich tempo udržela ženská, pochvalně na ni pokřikovali a ona jim ještě vsedě odpovídala :.-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. Dekuji za ujasneni i za vlozku objasnujici etiketu v dane oblasti. Clovek se neustale uci:)..
      Ten ocasek ma nahoru casto, skoro furt, bud to u ni neplati, nebo permanentne znackuje:).
      At nam to beha! 12:)

      Vymazat
  7. Odpovědi
    1. :).. dik! To jsem rad, ze te zase ctu!! At se dari a at nam to beha! 12:)

      Vymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...