sobota 25. února 2017

Největší z kanárů, aneb objevuji svoje (krásné) slepé uličky:)

Všechno začalo tak krásně-bojovně. Skolily mě viry a bakterie a já kašlal a smrkal.. sotva se šoural po domě. Ale o to víc jsem byl odhodlaný vyrazit na závod a porvat se s protivenstvím. Naštěstí byl týden čas a já i když jsem ještě v letadle kašlal jsem začal věřit, že... že by to třeba šlo.. a že to půjde a chvilkami i poběží:).

Cesta proběhla poklidně, od Pepra se dozvídám spoustu užitečných rad, tipů..(řadu z nich jsem úspěšně otestoval v závodě), probíráme znova a znova trať, děláme si poznámky, kde by měla být voda (nakonec většina toho, co říkali organizátoři nebyla pravda)... Ale i přes to jsme velmi pozitivně naladění. Dělám si svůj plán průběhu.. založený na taktice "děda Lebeda", hlavně v klidu a postupně. Beru si Peprovy plánované časy a na začátku je nádobím koeficientem 1.5, později zvyšuji na 1.7. Mám tam na konci papírovou rezervu asi 4 hodiny:)

Po příletu je mi děsně zle. Čas od času si moje porušená rovnováha vybere svoji daň a změny tlaku v letadle se přemění v neskutečnou mořskou nemoc, bolesti hlavy.. jako bych se přiotrávil.. a tak pondělí do večera vědu důvěrný dialog se záchodovou mísou:), večer se to začíná lámat a tak do sebe natlačím pizzu a ráno jsem jak (maličko leklá) rybka. Ale vím, že je to za mnou a tak se rychle registrujeme, připravujeme bágl na závod, na stanice.. 

Ovšem ranní zmatky pokračují ve velkém.. domluvili jsme se, že ušetříme nohy a vezmeme taxík, který se ale neukázal.. na start vyrážíme v nervózním poklusu, snažíme se po cestě chytit taxíka.. Pepr s Paloncem nakonec stopnou auto s běžcem, co jede na start a tak jsme v prostoru startu 15 minut před 9 hodinou. Vstupuji do koridoru jako jeden z posledních, rychle se snažím si připravit navigaci, satelity -- trasa naskočí těsně před závěrečným odpočítáváním.. tedy včas:), ještě stačím letmo kouknout na profil a vyrážím.

Tady jsem poprvé drobet bloudil. Koryto řeky, hustá vegetace


Naprosto neskutečný obrázek. Ta kytara v té pustině..



Stoupáme k Tunte


Budeme sbíhat


Zatím jde vše podle plánu. Lehce jsem se zamotal už na prvním místě, odbočce do vegetace v potoce, pochopitelně jsem se začal víc soustředit a neztrácel se víckrát než jednou každých pět kilometrů..:).. v Hoya (Tunte) jsem v restauraci na náměstí velmi organizován. Piju pivo, zároveň do sebe cpu namazaný chleba z domova a dolévám vodu do všech láhví.. po zmatených cestičkách vykličkuji z vesnice. Skvělý pocity.. do té chvíle, než mi došlo, že jsem si v hospodě (v euforii nad svojí efektivitou) nechal hůlky!!:). Rychle, co to jde mažu zpátky.. právě včas. Hůlky už jsou sbalené a chtějí si je odnést organizátoři. Za sborového smíchu s pocitem úlevy a s dalším cca kilometrem v prdeli:), opouštím tentokrát na čisto Tunte..

Krásné Tunte.. skvělé pivo.. a zapomenuté hůlky

Drobné lezecké vsuvky 


Uklidňuji se tím, že je skvělý, že daří takhle na začátku .. a že se to tím pádem brzo uklidní:). Konečně objevuji krásu neexistující trati a v podstatě azimutové přibližování ke Garaňon. Pomalu se ve třech blížime k hoře, navigace ukazuje cca 4 km do kontaktu (do stanice) a před námi hora jako kráva.. tak jsem to pochopil. Bude se šplhat.:) bohužel začalo drobně pršet, dělá se mlha. Navigačně velmi nevhodný okamžik, máme šplhat průrvou podle potoka ostře vzhůru, ale v té mlze není vůbec jasné jestli vlevo/vpravo, dál/blíž .. a navigace skáče jako pominutá:). Nejhorší je, když se nehorolezec někam s vypětím vydrápe a zjistí.. že je špatně..:).. některé pokusy byly vyložené jednosměrky, končící jako slepá ulice.. sestupy po zadku.. nebo v traverzu dávají nohám zabrat. Při jednom takovém přemístění jsem si na prsou poničil Salomon flašku..a tak se přidal další rozměr bojovnosti. Nedostatek vody a ja budu mít na trasu ještě o 1/2 litru méně..
Začíná pršet, mlha a tím pádem těžký výstup na Garaňon

Nevím, kde se bere ten optimismus:), ale jsem v klidu.. říkám si.. teď to nějak doklepeš, v další vesnici koupíš 1/2 láhev vody. Když se dostáváme na cestu, zrychlím a na stanici jsem ještě za světla.. rychleji proti optimismu a víc jak 4 hodiny před cut-off. Chystám se na noc. Dělá se zima a tričko s rukávem chybí.. nevadí mám rukávy.. co je horší, při manipulaci s čelovkou se mi zlomil držák baterie. Mám sice scotch pásku, ale ani po slepení čelovka nesvítí:(.. prší, mlha, tma.. a já mám jen jednu čelovku..Američané říkají výzva, já bych řekl průšvih:). To budu vidět zase úplně kulový.. naštěstí stanici opouští skupinka 4 Španělů.. musim se jich držet, oni jsou rádi, nemají dost baterií a tak navigujeme jen dva, ostatní zase koukají na cestu.. tim pádem jsme na další stanici-- i přes  malou viditelnost brzo ráno.


Rychle jím, ošetřuji nohy a na 45 minut spím. Super! Ve vesnici není blízko obchod a tak vyrážím do žáru ... stoupám opatrně i když co to jde.. tak ty 3 km/h..:), šetřím vodou, tak za tři hodiny jsem nahoře:), začínám toho mít dost, voda mi vydrží tak do El Risco, tam podle mapy není žádná hospoda.. nezbude než žebrat:). Předchází mě známá dvojice z minulé noci, chvíli se bavíme a oni říkají, že jeden z těch kopců je technicky silně náročný.. přeju si, aby to byl tenhle.. je světlo a pořád mám ještě nějakou vodu.. ale kdepak.. i když sestup byl občas osmekaný a v bujné vegetaci.. jsem si skoro jistý, že to těžké mě teprve čeká. 

Konečně nahoře a šup na stanici!

Bez vody první kopce druhého dne a k El Risco


V El Risco (cca 118/120) jsem skoro bez vody. Nicméně je otevřený místní bar, kde vypiju dvě piva, koupím vodu i malou 1/2 litrovku:). Jsem zase plný sily a cítím se ve zpátky v závodě .. doslova v plné polní:). Říkám si, když vydržím přes noc 2.6-3.0 km za hodinu, tak mám denní limit a zbude i na hodinu spánku a údržbu nohou:).

Za vesnicí začíná úsek označovaný organizátory jako "nejasná/nezřetelná :( stezka, což mohu potvrdit:). Postupně v těžkém terénu mezi velkými kameny, vysokou trávou a náletovými keři klesání cestu nahoru..

Musím pořád korigovat navigaci, slunce zapadlo a ve vysoké trávě není vůbec nic vidět. Za chvíli zjišťuji, že jsem ve svém úsilí minul traverz a tak asi 200 metrů musím sestoupit a hledat odbočku vpravo. Jenže když jsem ji našel a kousek jí následoval přivedla mě pod prudkou skálu. Mapa říká.. nejasná stezka.. následuje kamennou průrvu:). Přede mnou nefalšovaný horolezecký výstup, rozdělený do několika sekcí.. Pepr to hodnotil jako horolezec na stupni poctivá trojka:).. no po 120 km, a s těžkým báglem, sám.. bez horolezeckých zkušeností.. Už jsem přeci jen stařík, ale jsem na světě rád, odpovědný otec od rodiny.. lehce, alibisticky zkouším a sjedu dolů... Kdepak!!! Koukám dolů po srázu po nějakém světýlku.. nikde nikdo.. a tak po chvíli těžkého rozhodování, to otáčím a opatrně sestupuji dolů..

Až úplně dole potkávám skupinku, nabízejí, že můžu jít s nimi.. ale už jsem zlomený. Už jsem ten výstup zkusil sám a mám velkej strach.. sejdu na konec vesnice, kde prozíravě parkují pořadatelé a záchranka. Prý až projde poslední závodník (prý za hodinu), tak mě hodí na autobus do nejbližší vesnice. Nakonec tam klepu kosu pod svoji termo fólií až do 4:30 ráno. Je to konec konců jedno. Objedeme kopec a jsme v Giia, kde je občerstvení/stanice.. mimochodem nemají ani čaj, ani kafe..jídlo mizerné.. ale autobus jede do Las Palmas za 20 minut. Vypiju dvě sklenice Pepsi a valím:). Teda po náročné noci by mě to moc neobčerstvilo:).

Naštěstí na autobusovým nádraží mají automaty na vynikající kafe!!:) i v Las Palmas je mají:) a tak když v 8:30 ráno jsem autobusem dokončil okruh kolem ostrova jsem skoro:) v pořádku..tedy chodidla mám už tradičně zrasovaná, v hlavě pořád přebírám svoje rozhodnutí.
Vnitřně to beru, že jsem nevzdal, ale odstoupil.;)

Z mého lamského pohledu (člověka, který zbytečně nevyhledává překvapení na trase) Je škoda, že při briefingu, místo aby nám povídali, kde je na mapě sever, jak je označená stanice.. mohli raději promítnout obrazy nafocených těžkých míst, s radami kudy:)... nebo pokud se něco dalo obejít a bylo to povolené.. tak by taky měli říci kudy a tak. Nebo se poučit od Olafa a v každé vesnici domluvit aspoň jednu hospodu/bar/cokoliv, kde by měli otevřené přes noc, dát to do informací pro všechny. Taky neznačené úseky ve skalách (s přirozenou odchylkou v GPS) zbytečně podle mě zvyšují náročnost, obzvlášť v noci .. proč nedali jasné fáborky/odrazky na pár kilometrů, nebo proč v těch lezeckých úsecích nedali pár metrů lan:)..

Nevím:), buď to nestihli/nepromysleli.. nebo to byl záměr, aby prošli jen ti nejtvrdší:), ale zase proč to neřekli na rovinu pro Honzy, kteří čekali náročnost na úrovni TGC, jenom, že to bude 2xdelší:). Při neexistující trati (track dali pár dní před závodem) jsem se dokonce domníval, že velký kus závěrečné poloviny bude totožný s TGC. 

Závod je to opravdu náročný a věřím, že do dalších ročníků to pořadatelé doladí..:), rozhodně to není v této podobě běžecký ani skyrunningový závod, ale spíš takový adventure/survival.. Má své kouzlo, které by mohlo být i větší, kdyby v řadě úseků (co jsem prošel) trať vedla po stezce (a ne bordelem o 300 m dál) a člověk se mohl kochat výhledy a ne se prodírat hustou vegetací. Ale to je jen pohled zážitkového rekreačního běžce..:)

Nechci aby to vyznělo nějak špatně. Pro mě to byla taková mimoběžná volba závodu. Stejně s Cimrmanem si mohu říci-- tak tudy pro mě ne:)! Ale i tak to bylo pro mě krásné, poučné a inspirativní.. cítím se jako dobrodruh, ale zodpovědný :). Hodně věcí jsem se naučil, hodně dobrých rad získal od Palonce a Pepra, něco i úspěšně otestoval na závodě.. a hlavně, i když mě to mrzelo, měl jsem dost sil, jídla a vody a motivace.. přesto jsem dokázal s rozumem ohodnotit svoje horolezecké možnosti a vrátit se zpátky.

Sice únor bude kilometrově velmi slabý, nemoc a zkrácený závod, přesto věřím, že je pro mě skvělým impulzem do dalšího pobíhání, tréninku.. něco jako živá voda..

Všem díky za povzbuzení a milá slova.. teď už se těším, jak doma zase začnu probíhat:).

Všemu zdar! Našemu úsilí, pokusům, omylům .. a hlavně ultra!:)

12:)
PS. Na pár místech, kde jsem mohl jsem fotil.. zkusím sem dát brzo fotky, ale nemám s sebou počítač.. a všechno jsem si poctivě naťukal na telefonu..podle své zásady, aby ty moje zážitky byly čerstvé, neohlazené časem nebo autocenzurou.:)

Nacvičoval jsem průchod cílem, ale .. asi to nebylo moc pečlivé

22 komentářů:

  1. zkusil jsi to a to se počítá :-)
    mapo

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) ... přesně tak! Kašlu na to, jak to vypadá.. nebo co si většina myslí.. svoje hranice a limity zjistím jedině tím, že se snažím ty současné překračovat..
      Ne vždycky je to úspěšný pokus..:).. ale to mi nevadí.. o to větší mám radost, když se to povede:).. ať se daří.. ať nám to běhá a zkouší:).. 12:)

      Smazat
  2. Jsi živ a zdráv a to taky není špatný konec výpravy.. A i když jsi nedokončil tak ti to zřejmě víc dalo než vzalo - což je ovšem dáno tvým přístupem - u hodně lidí by to bylo naopak... Přeji rychlou regeneraci!
    R.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. však mě trochu znáš.. pravidlo šťastného návratu vždy vítězí.. Navíc, nemám zase nijak špatný pocity. Naopak!! Skvělý zážitky, hodně věcí jsem se zase naučil (některé díky svým chybám), objevil zase nový rozměr běhání podle GPS.. od zkušených borců Pepra a Palonce jsem získal vagóny cenných rad, vyslechl neskutečné příběhy a zážitky.. prostě užil jsem si "čundr":).
      Bylo to skvělý .. akorát kdyby to měli lépe připravený pro osamělé ne španělsky mluvící ne horolezce, tak jsem se dostal výrazně dál. Ale to nevadí.
      MSF! Ať se nám radostně běhá a žije:)! 12:)

      Smazat
  3. Hezké a silné zážitky. Jako napůl Španěla mě mrzí potíže s organizací... Zvlášť při jistě nemalém startovném. Jelikož Palonc také rozbil čelovku, tak to bylo nějaký proklet závod. :) Přeji rychlou rekonvalescenci po nemoci. Letos na to máš tedy nějaké "štěstí". :) Honza Bartas

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) dík! Nemoc jsem naopak překonal.. a utvrdil se v tom, že pomalý běh léčí (skoro) všechno:).
      Ta organizace byla bohužel taková hodně amatérská.. spousty příkladů.. např. Na briefingu říkali, že stanice jsou skvěle zásobené jídlem.. 5 druhů polévek.. v Giia, kam mě hodili autem na bus (a kam bych došel pokud bych přelezl skálu) měli uváženou rýži, špagety (ohřívali v microvlnce) s kečupem, vodu a pepsi. A oříšky. Žádná polévka, ani caldo, ale ani čaj ani kafe! Ani banán který by sis mohl vzít na dalších 50 km..:)
      Věděl jsem proč s sebou táhnu hromadu jídla:). Ale víc mě mrzelo to značení a absence informací o technických úsecích. Nicméně .. bylo to z mého pohledu velmi přínosné.. a oni se do dalšího ročníku jistě poučí. Já se musím naučit aspoň základy španělštiny..:). MSF! 12:)

      Smazat
  4. Ahoj Honzo, tvé rozhodnutí bylo určitě správné...někdy je daleko těžší to vzdát, než se hnát do rizika a nebezpečí. Oceňuji odvahu a tvou neskonalou houževnatost :-) a taky optimismus. Přeji rychlé zotavení a další chuť do tréninku!!! Moc pěkné čtení...Anka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Anko, moc děkuji za cenné rady a povzbuzovaní.. Škoda té horolezecké a nezajištěné části.. byl jsem v té chvili v pohodě.. připraven bojovat co to půjde.
      Ale hodně mi to dalo!! Teď už se těším na další pobíhání, úsilí a závod..
      Díky moc!! 12:)

      Smazat
  5. Honzo,jsi pro mě velká motivace a to nejen v běhání, ale hlavně v přístupu. Vrátit se je vždy to hlavní! Jinak čtení je to jako vždy výborné. Přeji ti rychlou regeneraci.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) Dik! No musim se od tebe poučit a zase trochu vic trénovat rychlost.. to bude ted úkol na nejbližší týdny!
      MSF! At nám to běhá. 12:)

      Smazat
  6. To poučení od Olafa ohledně sjednaných hospod bys jim možná mohl napsat, jako feedback, ale nezmiňuj se raději o olafokilometrech :)
    A jinak, také si myslím, že mezi vzdát a odstoupit je rozdíl :)
    Tak ať tě v dalším snažení provází síla,
    K.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) Síla je vždy potřeba!!
      Jsem sice starý padavan.. may the force be with you!!!
      Tesim se, zádě ze někde popobehneme.. MSF! 12:)

      Smazat
  7. Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. (2. Timoteus 4, 7)

    Jsi frajer, jen tak dál - hlavně se (a si to) nenechat otrávit!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) ... sice jsem byl pod tou skálou smutný.. ale jsem realista a znám svoje limity.. kdybych si vic věřil:), tak bych si nemyslel, ze jsem poslední.. a asi bych na nekoho nahoře počkal a zkusil to překonat s"do pomoci":)..
      Ale jinak dobry pocity a zkušenosti zase hromada.. :)
      MSF! At nám to běhá a duk za podporu.. 12:)

      Smazat
  8. To je zas pekne pocteni, navic zname realie, mam na ty Spanely ale nejak vztek, to je neomluvitelny takhle podcenit organizaci, at to tedy inzerujou jako pochod smrti bez startovnyho a je to cajk, ale takhle. No ses ducha a tela nezlomneho, velky obdiv, jak te tak znam uz klici myslenka se do toho pustit znova za rok...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. No uvidim, tesim se, co o akci napise Pepr (Petr Mil, ktery do te doby nez se zranil bezel na 3. miste) a jako horolezec zdolaval tu stenu pozde v noci (asi cca 18-20 hodin prede mnou?) a rikal, ze to byla sila:)..
      Kdybych vedel, ze tam daji provazy, lepe (nebo aspon "nejak") ty technicke a nejasne useky oznaci .. tak asi budu uvazovat o navratu:).. Ale asi ne.. S behem uz to nemelo vubec, ale vubec nic spolecneho a tech "kochacich" okamziku bylo mene.. protoze casto nelogicky odbocovali do "bordelu":)... Ale patrne to byl ucel... Nicmene, ostrov, jak sam vis, je jak maly kontinent a stoji za to si to tam probehnout..
      Vsemu zdar! 12:)

      Smazat
  9. Tohle je teda síla! Možná bychom už mohli udělat seznam závodů, na které se v žádném případě nehlásit :-) Rozhodl jsi se správně, žes to nešponoval, ono taky 280km rychlostí 3km/h ... moc nevím, co na to říct. Těším se na nějakou společnou akci, tb.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :)... No bylo to silene.. Ta horolezecka vlozka (a silny handikep pro spanelsky nemluvici..:) ) takova hura akce. Clovek si rika nikdy nic... Davam na seznam zakazanych zavodu:)...
      Ale pak se mu ozvou kamaradi a nabizeji zakladni zaskoleni do orientace na skale..:).. A ..rikas si.. Nikam to psat nebudu!
      Uvidime za rok.. Treba posilim ducha, natrenuju..
      No nic..:). Ale rozhodne se tesim na nejake spolecne pobihani! 12:)

      Smazat
  10. Já na tom oceňuji ten přístup, ten je totiž příkladný. Nejdříve máš na začátku poctivou přípravu a veliké odhodlání. Hned pak následuje velké a ryzí úsilí co do toho dáš, vše podle hesla "když už něco dělám, tak to dělám pořádně, jak nejlépe umím". A nakonec to nejlepší, ten optimistický přístup, který ti dovolí brát věci tak jak jsou a tvé úžasné umění i z špatných věcí/okolností vytěžit maximum toho dobrého. To není jen objevování slepých uliček. Ty se totiž dají objevovat i se zachmuřeným duchem, ale to je čirá radost ze života. Něco ve smyslu "udělal jsem chybu, radost z toho nemám, ale je to super, protože jsem se při tom naučil X,Y,Z a zažil jsem skvělé chvíle". Takže u mě máš za to všechno hned 4 piva :) - za přípravu, za úsilí, za přístup k nezdaru a za ten skvělý blog post.
    Ať ti to běhá a ať se daří!
    MM

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. Dik, ty jsi uplny profi kouc a motivator! Piva urcite dame!
      Verim, ze ta radost.. se mnou zustane dlouho:)...
      Ted musim zase drobet zrychlit a pripravit se na pobihani v blate a v desti Albionu:)..
      Vsemu zdar! Kamaradum, nasemu usili.. a ultra zvlast! At nam to beha! 12:)

      Smazat
  11. Jsi neuvěřitelnej borec. A ke všemu dokážeš včas poznat, kde jsou hranice. To každý nemá. Klobouk dolů.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. ses milej, ale musim odpovedet.. prdlacky! :)
      Tu zaklopku musi mit a jiste ma kazdy, kdo si chce do stari jeste kousek popobehnout:).. Znat svoje hranice -- hlavne ty "bezpecnostni":) mi prijde jako naprosto samozrejmy.
      Tak nekde v udoli zase brzo na videnou! 12:)

      Smazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...