Rozum a cit, aneb běžecké dilemma přede mnou...

Ty boty jsme s MVP měli doladit!

Luboš mi dneska ráno řekl, co se se mnou děje, ze si nepíšu, že se podle frekvence a času mých zápisků daly dříve řídit hodinky:)...Tak tak ... Doba je nesmírně dynamická, sice po návratu z Nového Mexika mám celkem hodně i veselých zážitků, ale přeci jen ten rozměr ostatních osobních starostí je velmi silný a nechci si to psát na blog...

Běžecká hospoda v minulém týdnu byla příjemným povyražením, zejména, když pražská část našeho bratrstva [rychlých:)] šípů vyrazila do hustého deště, každý směr domů. Nejlepší z nás ovšem byl Tomáš, který v Cimrmanovském duchu běžel v džínách, košili a polobotkách s deštníkem v ruce! My s Martinem VS jsme zase vypadali, jak falešná dvojčata.. Stejný baťůžek, stejná bunda.. jen Martin si nechal (stejné) Hoka doma... Jak si tak v klidu běžíme, přestává pršet a začíná lejt:)... U Karlína jsme se rozpojili - Tomáš a Martin běží směr Kobylisy, respektive Suchdol... T-bird a já běžíme směrem do centra, kde se plánujeme rozpojit. Nutno přiznat, že tradičně mi něco podstatného chybí -- já hlupák nemám kšiltovku a tak hustém dešti opravdu vidím velmi špatně a brýle mi po mokrém nose sjíždějí jako děti po tobogánu.

Tomáš s deštníkem a můžeme běžet!

Když čekám na t-birda, který si před během v centru udělal technickou zastávku:).... Tak při postávání v té studené vodě a větru celkem mrznu .. a ukazuje se známá věc. Jak člověk má chvíli času na přemýšlení, tak rozum má velkou šanci nad citem zvítězit... Normálně bych si radostí lebedil..Taková pěkná průtrž.. a já si běžím z hospody po x pivech domů.. jen tak.. To jsem tvrďák:)!...  Ale místo toho si říkám, sakra.. nedoléčená bolest v krku, chrapot.. můžu nastydnout a třeba i umřít:)... Zítra ráno mám celodenní výlet s kolegou z Ameriky budu muset řídit auto, mít puštěnou klimatizaci.. být příjemný a pořád něco vyprávět:). Hodně špatně vidím.. a rozum říká na Palackého to zatoč do metra. Ráno už jsi běžel do práce.. takže to bude hezkých 26 km... Další den -- poté, co jsem v dešti pobíhal po industriálních zónách v Plzni  -- mě rozum utvrzuje, že měl zase pravdu.. že by mi těch extra 15 kilometrů přišlo relativně draho.. Ale škoda už je napáchaná.. Baťůžek mohl mít krásné jméno třeba "Rosnička", nebo "Hrdý Budžes" .. a místo toho má (doufám dočasné) jméno -- "Posera"..:)

Proč to říkám? Zatímco jiní běhají jako o závod a hustota běžců ve stodůleckém parku a v přilehlých končinách se blíží provozu na Václavském náměstí.. tak já.. já běhám čím dál méně.. a zbaběle..:). V neděli při poklusu parkem se konečně dozvídám, proč všichni běhají. Předbíhám skupinku tří evidentních začátečníků a zaslechnu jejich skvělé hlášky . "Ty voe, mám zažívat euforii a já chcípám.." ..vydrž, voe, prej je běh jako tantrickej sex... " :).. No to mě dostalo. Vypadalo to, jako by guru Jára rozšířil svoje pole působnosti mezi běžeckou komunitu, ptám se zájmem, odkud to mají?  No Škorpil to říkal v magazínu. Nahlédnutím do sobotního magazínu musím potvrdit že je to pravda, ... tedy, že to Miloš říkal.. K rovnosti tantristického sexu a běhu jsem si dovolil pro ně použít vyhýbavě moudrou odpověď...že jsem zkusil obojí.. a že se to nedá srovnávat :)...

Přátelé, kamarádi.. trenéři a guruové... Za sebe bych snažně prosil, abyste se zdrželi následně dalších sexuálních propagací běhu.. Žádné hlášky o tantrickém sexu.. o nekončící rozkoši.. o tom, že běžci mají lepší sex, atd.. [vím, vím, v legraci jsem také něco podobného řekl].. Už dost! Nic takového! V parku není k hnutí a i v tom údolí běhá lidí víc než je zdrávo..:).. člověka ty zástupy natěšených lidí unaví.. pak je těžké bojovat o svoje vlastní pobíhání. A jak znám víc lidí kolem běhu, tím hůř... už ani nemůžu věřit, že jsem tvrďák... pár kilometrů v dešti mě rozhodí.. Navíc rozum a cit ve mě začíná nový boj .. o Krakonošovu 100. Závod jsem si napsal jako pojistku na kvalifikační běh, který už ale mám.. Jak říká moje trenérka.. je to dost blízko k Rondě, bude mě to stát zbytečně moc sil a ohrozím svůj cíl. Už bych měl mít rozum a nešponovat věci na maximum...Říká Anka, která jen tak mimochodem v přestávce mezi kojením dvojčat vyhrála horský maratón v novém traťovém rekordu:).

No nic. Budu tedy v šílenstvím mezi prací a cestováním, kdy nestíhám běhat.. budu zádumčivě pít alkohol a přemýšlet o mé účasti na skupinovém tantrickém sexu, s pracovním názvem K100... Nebo že bych si dal nějaké to komorní běhání? Tak jako tak.. pátek a sobota budou patřit běhu.. už teď jsem z toho natěšený a nervózní.. a díky klasikovi už také vím proč!:)

Všemu zdar! Rondě, našim snům.. a ultra.. zvlášť!
12:)