Návraty, aneb začátek tréninku jako Brno..:)

Po svém velmi problematickém DNF jsem se pár dní vyhýbal telefonu s trenérkou:).. Ostatně on jí to určitě Sam stejně řekl hned po svém návratu.. :) ... ale znáte to.. Jak vysvětlit rozené bojovnici, která bez boje zásadně nevzdává, že já jsem to zabalil při síle a s rezervou na časový limit.:( Akorát, že se mi nechtělo.. Ale ani trochu se mi nechtělo tam trpět a poskakovat a šplhat v tom technickém terénu..

No nakonec mi Anka sama v neděli zavolala:). Tak jsem jí vysvětlil, že bych zase radši trochu víc běhal, vím vím.. Těžké závody v terénu jsou vlastně vůči starším mužům milosrdnější... Většina závodu se buď jde, leze, občas trochu popobíhá, takže úbytek "rychlosti" není tak markantní. Ale co. Běhat je třeba, ať jsem třeba mezi posledními.. ultra dlouhé chodecké a lezecké treky si nechám na výlety s kamarády.. Musím volit závody, kde se aspoň maličko můžu proběhnout... A tak ten náš rozhovor vlastně znamenal nový začátek mého tréninku, respektive návratu k běhání...

Hned v neděli jsem byl ve fitku se synem, takže jsem nový týden začínal s výrazně bolavým tělem. Při ranním běhu do práce to vypadalo, že mi vnitřnosti snad vypadnou z těla..:). Paráda...A v tomhle rozpoložení jsem se přesunul do Brna, kde jsem měl učit na letní škole.
Měl jsem to krásně naplánované -- nuda v Brně po pražsku:).. Dopoledne budu učit, potom vyřeším nějaké pracovní záležitosti.. a v odpoledni/k večeru budu běhat.. Hezký plán, který vzal za své hned první den, kdy jsem zjistil, že nečekaně budu muset učit i 2.5h odpoledne a urychleně si k tomu udělat přípravy, takové pravé ultra, bez odpočinku a s málo spánkem.. Hned jsem si šel "na to" raději maličko zaběhat... Nemám sílu nic vymýšlet, kousek od hotelu mám Lužánky a tak v nedostatku času kroužím po parku..

     

--- malá odbočka ---
Brno a Praha.. Těch vtipů a pošťuchování je tolik, že každý určitě něco zažil na vlastní kůži.. Co já vyslechl před odjezdem od kolegů a známých.. "Vem si vlastní petrolejku, ať při večeru nesedíš ve tmě"... "Hlavně se neptej, kde je nejbližší stanice metra.." ... Už i dopravní podnik Prahy v rámci své poznávací kampaně říká.. "Víte, že v tramvaj v Praze má přednost už na 148 semaforech? Což je víc semaforů než je v celém Brně.."
Pochopitelně, každý si také vybaví brněnské historky.. "Nepij tu vodu ogare, chčí do teho psi!".. "Co říkáte?  Já vám nerozumím, jsem z Prahy".. "Pijte pomalu, voda je studená"..:)...
Naštěstí jsem dětství prožil na Českomoravské vysočině, Morava doslova za humny, místní nářečí má řadu moravských aspektů, takže se cítím bezpečně:)
--- konec odbočky ---

Samozřejmě, v Lužánkách místní běhají v jednom směru.. přespolní, pitomci a pražáci v protisměru. Hned mě na to několik lidí upozornilo, ale hrdinně si tu svoji hodinku odkroužím .. a jdu si do jedné z hospůdek/stánků pro pivo a něco k jídlu. Ta Praha je ve mně už hodně zarostlá a najednou sám sebe slyším, jak říkám "jedno píívóóó.." .. a nic:)..[už hledám tabulku pražákům nenaléváme:)] ...naštěstí jsem si včas uvědomil svoji chybu.. Rychle se přesunuji do vedlejší hospody a tam už začínám s čistým štítem s jasným ždáreckým nátiskem... "Sem spocenej jak falář o svatojánským jarmarku.. dal bych si jeden škopek.." .. okamžitě jsem mile přivítán od obsluhujícího dorostence.."Strýcu, tady si lapněte, hned vám donesu.."..:)

Druhý den, i když je práce nad hlavu.. neodolám. Nechám se dovézt k přehradě, dám si v pozdním odpoledni pivo a vyrážím vokolo Príglu. Nádherná záležitost, fakt.. hospůdky u přístaviště, tramvaj v dosahu.. koupání, lodičky i parník.. a za chvilku se dá běžet i v trailu a po pěšinách. Zastavuji, kochám se a v nadšení posílám fotky známým do Prahy. Podle odpovědí chápu, že zdejší mají na pražáky pifku.. "Hostivař!" je totiž nejčastější reakce.. OMG! Porovnávat zdejší okolí s asfaltkou na hrázi hostivařské přehrady, která je mělká, že se v ní nedá ani koupat a hustota provozu je horší než na Václaváku? No to snad ne..:)
Oběhnout si Prígl je fakt skvělý, naprostá nádhera. U hradu Veveří jsem to chtěl otočit podle přehrady, ale nechce se mi běžet po silnici a tak si vybírám různé cesty a pěšinky, nakonec jsem na lesní asfaltce a od Ríšovy studánky zase sbíhám dolů k přístavišti..Vím, že nádherný výlet mě bude stát pár hodin spánku, ale bylo to fakt skvělý, určitě si oběhněte, když sem "zabloudíte"..:)

Zbytek pobytu jsem bohužel pracoval jako pako:), ale ta radost ve mně zůstala. Prostě začátek tréninkové sezóny.. jako Brno! Následující týden už končí s radostným počitadlem km přes 112, takže..

Všemu zdar! Ultra a našemu úsilí zvlášť..S radostí do přípravy!
12:)