pondělí 12. března 2018

Návštěva LA ústředí iTB, horský maratón v Salidě (CO), aneb s cílem šimrat...:)

Už před cestou za oceán jsem dostával spoustu signálů, že můj výlet do Nového Mexika (kontrola zahraniční centrály iTB:) bude zase dostatečně šílený, plný skvělých zážitků.. Asi není třeba dodávat, že skutečnost tradičně předčila moje očekávání. Běžící stín je doslova generátor naprostých šíleností a podporován Nikou vytvařejí skupinu k nezastavení...

Do města perníkového táty (Albuquerque) jsem dorazil na konferenci a intenzivně pracovat s jedním svým spoluautorem. Jako správný "logistický labužník" vkládám návštěvu a nějakou iTB akci s kamarády v "nedalekém" (asi 2.5 hodiny autem) Los Alamos. Jenže, jen jsem se jim o tom zmínil, už jsem dostal spoustu nápadů, z nichž vykrystalyzovala jako ryzí esence návštěva Colorada, (maratón v Salidě) s rychlým přesunem do nedalekého (cca 3,5h vzdáleného) Stínova srubu v horách, kousek od Pagosa Springs.  Uff, bylo mi hned jasné, že podobný podnik bude vyžadovat celého Honzu a ještě vetší úsilí a intenzitu práce ve služební části pobytu, abych všechno stihl.


Výsledek mého úsilí se brzo dostavil.. Ve čtvrtek večer, když mě Stín převážel do Los Alamos, už jsem cítil, že mi je zle. Co zle.. bylo mi šíleně blbě! Moje marná snaha pomocí pár večerních piv zahnat blížící se pohromu se ukázala kontraproduktivní... V pátek ráno se probouzím s nepříjemnou otázkou jestli budu zvracet už teď, nebo až Stín odjede na dopoledne do práce?:) Plánovaný odjezd kolem 1h odpoledne mi sice dal trochu šanci se zkonsolidovat, ale stejně to nebyla žádná hitparáda.

Po cestě [v mezičase mých bojů s bolestí hlavy a zvracením:)] se dozvídám detaily plánu a užitečné informace. V sobotu ráno poběžíme horský maraton v Salida (CO), který je sice pro nás z Prahy celkem vysoko (většina trati je nad 2.600m, vrcholky nad 2.750), ale není to přehnaně technické. Pro zdejší z Los Alamos (2.500+m) je to podobné domácímu prostředí a je to celekm blízko (asi 3.5-4h daleko)... Stín mi hned vysvětluje, že je to oblíbený "otevírák" sezóny, kde se potkává horská ultra špička s "místními" silničními závoďáky... O úrovni závodu a obsazení prý nejlépe vypovídá fakt, že takový Dakota Jones tu byl loni 25 (!). Uklidňuji Stína, že rozhodně nemám žádné ambice na top 50.. ani jakýkoliv jiný "top".. je mi jasné, že budu rád, když doběhnu v limitu..:)

Tady musí zcela zákonitě přijít omluva členům iThinkBeer -- na večeři před závodem jsme dostali za dlouhé čekání v hospodě pivo zdarma, ale mě bylo tak zle, že jsem si ho nevzal! :).. Jako aklimatizaci a boj s nevolností používám svoji nejtvrdší zbraň ... chilli a pálivé papričky jalapeňos (to si musím dát patentovat!).. Vypadal jsem asi opravdu špatně, když i král drsňáků, --velký Běžící Stín -- mi navrhnul, jestli se nechci nechat přepsat na 1/2 maratón nebo jen dělat podpůrný tým..:). Stačně jsem odmítl, ale moudře si nechávám půlku pizzy na snídani, v noci se co hodinu budím a snažím se pít vodu, co to jde. Vím, že k tomu všemu budu ještě muset bojovat s nadmořskou výškou a k tomu já potřebuji pít a pít..

Ráno je to lepší, nasoukám do sebe zbytek pizzy hustě poseté jalapeňos, podle rad své bavorské tety .."Jen se chlapče pořádně najez.. ať máš co zvracet.."..:). Beru si s sebou peníze, v cíli má být na prodej pivo:), tak ať se mám na co těšit. Stín mě trochu znervózňuje svými poznámkami, že trať je příliš krátká na to, aby člověku mohlo být hodně špatně:), nebo že by bylo dobré zvracet až v druhé půlce, protože tam už to bude z kopce -- pomáhá to prý v pohybu a člověk má šanci si za běhu nezašpinit oblečení..:).

Rady svých nejlepších kamarádů vždycky pozorně poslouchám. Proto se na startu sice stavím do cca poslední čtvrtiny, ale volím běžecký model "Peterson" [=start fast, die later.. tedy vyběhni rychle, umři později:)]. proto mě Stín předbíhá až v prvním větším stoupání asi na 5 kilometru. Při našem setkání si vyměnujeme postřehy a naše konverzace nebezpečně připomíná televizní "Prostřeno":). Stín komentuje svoji snídani – upozorňuje na nevhodně použitou mouku a pečící přísady do mufinů a pochybnou kvalitu mléka v ranní kávě, zatímco já si pochvaluji chilli papričky, ze kterých je ještě teď cítit neskutečná síla novomexického slunce, dávající naději i takovým luzerům, jako jsem já, že by se mohli doplácat do cíle..:).

5km: Přede mnou Stín s Jodou na zádech:)

Ale Stín hop a skok se jen mihne kolem a můj iPhone tak tak stačí zachytit malého mistra Jodu, který se ho pevně drží na zádech. Stín, jak pravý Jedi mizí v prachu. Sotva stačím říci.. "May the force be with you!" [..ať tě provází síla] :). Což teda bylo ode mě celkem nerozvážné, protože tu sílu bych potřeboval hlavně já.  Léčivé účinky chilli papriček se pomalu ale jistě vytrácejí, vlnobití v žaludku se stává celkem nebezpečné a tak si pro jistotu na nejbližších stanicích nevezmu nic. Dá se čekat, že mi brzo dojde, ale chci -- podle rad Stína -- se zvracením vydržet, až se poběží s kopce:).. a taky trochu věřím v margot tyčinku poslední záchrany, kterou si pro jistoru nesu s sebou.

S absencí jídla, s rozbouřeným žaludkem začínám víc zpomalovat. Navíc mi zdejší nadmořská výška nedělá úplně nejlépe, ale zase mám důvod se občas zastavit, sevřít zuby [při případném zvracení držet u sebe, dobře vím, co mi dalo práce to jídlo do sebe dostat!:)] a kochat se výhledy a ve stylu japonského turisty všechno fotit.. Upřímně přiznávám, že někde by se hodilo, kdybych místo focení natáčel dlouhometrážní dokumentární film:).  Z fotografií je doufám vidět neskutečná krása zdejších tratí, dobrovolníci na stanicích byli skvělí, oceňovali, že si všechno fotím... a povzbuzovali i takové joudy jako jsem byl já.

Na druhé straně se musím pochválit -- pro takovou Veroniku jsem byl jistě silný motivační faktor. Určitě se trochu bála, že jsem tady na návštěvě částečně ve funkci zvěda a že možná bych mohl i na ČAU Danovi Orálkovi napráskat, že třeba pořádně netrénuje.:)... Samozřejmě můj "Peterson" přístup způsobil, že mě předbíhala až v jednom z posledních stoupání na 28km. To musely být nervy, že? :) Stařík, který se se zaťatými zuby snaží nezvracet, přijede s časovým posunem teměř z hladiny moře.. určitě se jí muselo ulevit, když mě předběhla:).. a jak pak pádila, abych jí nedohnal...


Jenže v tu chvíli už jsem měl úplně jiné starosti. Díky svým zdravotním indispozicím:) jsem si totiž neprostudoval dobře propozice závodu a proto jsem si uvědomil až pozdě, že stanice na 15 míli byla technicky vzato poslední, protože další je až 3 km před cílem. Vodu, co jsem měl ze startu jsem nikde nedoplňoval a začala mi výrazně chybět – například malý písečný kopeček jsem tím pádem nemohl skoro vylézt.:). Stínovu variantu zvracení z kopce jsem nakonec nevyzkoušel v praxi hlavně proto, že mi totálně došla voda:).

Čekal jsem, kdy už mě předběhne Lukáš, zbývající člen české Los Alamoské posádky, ale ... je to slušný chlapec! Držel se za mnou s minimálním odstupem pár minut, patrně si říkal, že ještě dneska neudělal žádný dobrý skutek:). Ale i já mám slušné vychování, že? Koukám na hodinky a říkám si, jestli chceme být v cíli pod šest, tak s sebou musím hodit.. tedy hlavně aby Lukáš za svoji slušnost nebyl zbytečně potrestán časem, který začíná 6. Na poslední stanici jsem se pořádně napil, říkám si, že zvracet už je povoleno a tak poslední dva kilometry sbíhám velmi svižně, dokonce předbíhám ještě dva běžce přede mnou. V cíli je z toho celkové 131. místo a čas stále (bezpečně) začínající 5... Rozvážně upíjím pivo, čekáme malou chvilku (s pivem) na Lukáše, který také zkušeně jistí pětkový čas. Pak pak už jen další pivo a potom zrychlený přesun do hor nad Pagosa Springs, kde mají Stínovi srub..

Zas to bylo naprosto famózní. Skvělá trať, perfektní a nadšení pořadatelé, legrácky s kamarády a navíc velká spokojenost se svým výkonem -- tedy se způsobem, jak jsem to dal. V řeči pokémonů, která byla v naší skupině na téhle akci hodně používána, to na začátku vypadalo tak akorát na ... pikaču.. nebo možná i na toho menšího:)... Nakonec se ukázalo, že nic není tak špatný, jak se zdá a že i stařík z Povltaví se dokáže sebrat z popela a doslova a do písmene prokázat platnost komunikativního zákona [matematikové ocení-- vytknul jsem se před (Lukáše) Závorku...:)].

--- vysvětlující pokemonní odbočka ---
Stínovo kluci mají rádi pokémony a tak jsem díky znalostem z jejich „lovu“ u nich získával cenné body. Strejda, který chytil v přírodě silného Dragonite, že? Věřím, že Stín ocenil můj poker-face, když mi jeho nejstarší syn, zde z minulých návštěv známý jako breptající Stín:), vykládal, jaký je jeho nejoblíbenější pokémon. V češtine to vyzní naprosto skvěle, když použijete správnou výslovnost Pichu (ano, to ch se čte jako č), a pokud řeknete, že chcete toho pokémona k vánocům, abyste si s ním mohli hrát a šimrat ho, tak to nemá absolutně chybu. Ostatně z pokémoních slovních hříček jsme žili celou dobu našeho pobytu v Pagosa Springs:).
--- konec pokémonní osvěty ---



 

Stín má nádherný srub v horách, cesta k němu na horském skůtru, v dolních částech přes hlínu a drobné kamení, které mi létalo kolem hlavy.. moje zkušená jízda na skůtru se zapojenými saněmi připomínala relaxaci Santa Clause, jen ti sobi mi chyběli. Prostě nádhera.

Končím s poděkováním kamarádům z Los Alamos i s opatrnou varovnou připomínkou. Člověk nepotřebuje mít žadné nepřátele, stačí když má dostatek dobrých kamarádů. Oni ho spolehlivě dřív nebo později zlikvidují..:).


Všemu zdar! Ultra, naším bojům, které jsme nevzdali a hlavně kamarádům, kteří nás (zatím) nezahubili!

Ať nám to běhá!

12:)

16 komentářů:

  1. Krásně sis to tam užil. Bezva trailíky a jen to zvracení jsem nezáviděl. :) Zkusil bych si patentovat chilli margotku. :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jakmile zacne nekdo delat chilli margot.. tak jdu do toho..:)
      Jinak nakonec jsem nezvracel, ale vlastne jsem s tim silene bojoval.. a kvuli tomu ani nejedl a cekal na druhou pulku..:). Ale stalo to za to.. Dech berouci vyhledy a takova drsnejsi divocina. Tady (na rozdil od Alp) jsem veril, ze se snehem muze priblizit nejen medved, ale i chrestys..:).
      MSF! At nam to beha! 12:)

      Smazat
  2. Ty fotky! Ty zážitky! "Ty opláčky! Ten čistej stuch do plíců! Ty pažidy pod nohama! Ty cvrky nepeskýho ptákovstva a šmeláci a kobylinky, to šecko sou zásraky číroty. A fážíme to, my, lictvo? Víme to ušít? Cha!" Podle pana Kaplana my ne, ale ty, ty jo! :-)
    Ad Pokémoni - jsi mi připomněl nezapomenutelný titulek: Pikachu má svou Pichu :-) (ale teda chtít Pichu pod stromeček, abys ji po večerech mohl drbat... To nemá chybu!)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. Dik, myslim, ze bys byla unesena.. Navic jeste ten klubovy duch (a pivo kolem).. nasledna jednodenni navsteva u Stina ve srubu? To byla tresnicka na dortu. Kdybys me videla na "sanich", tak reknes, ze do zimi si necham narust vousy a pomaham Santa Clausovi!:)
      At nam to beha.. kamaradum zdar! 12:)

      Smazat
  3. On nam to malej Stinek hlasil vsechno navic u vecere. A byl strasne stastnej ze nevime ten "fun-fact" ze nejlepsi treneri Pokemonu "kazdy vecer simraji Pichu" protoze se mu to moc libi. No a jak mi doma nemluvime sproste, a i u nich je ve skole nejhorsi slovo "stupid" tak se chudinka malem rozplakal kdyz jsme se s moji D. kuckali smichy a on nevedel proc.
    Jinak Honza jeste skrome opomel dodat, ze srub se nachazi ve Ztracenem Udoli v Horach Svateho Jana ;)
    BS

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :). No aspoň je vidět, jak podobné diskuse a akce se Stínem probíhají... Já osobně miluju, to kombinování a přeskakování z češtiny do angličtiny, které místní už ani nevnímají, ale nám cizincům připadají neskutečně kouzelné... ala "tatínku, lukni, jaký má ten papoušek pinkový windýlka":)... atd. Takže místní anglické/španělské exoticky znějící názvy se v jejich podání stávají svatými Ludvíky, Jany nebo Jindřichy..
      Ale pokud máte rádi exotiku.. tak doporučuji například San Juan místo svatýho Honzy:)
      Bylo to neskutečný, dík..Musím se zase vypnout a na něco za vámi přiletět. Ale nejdříve se musím pořádně zocelit, neboť akce s vámi jsou stejně nebezpečné, jako když se prostý člověk snaží holou rukou nabírat obohacený uran.
      MSF! 12:)

      Smazat
  4. Bavil jsem se a díky.:)
    Zalistoval jsem v archivu a našel články o vašich akcích v roce 2012 a 2013. Píšeš hezky, ale tohle byly asi ty nejlepší zápisky tady. Doporučuji přečíst znovu.
    J.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :) Pochopitelne prvni navsteva, kdy jsme se neznali a asi oba se Stinem (tajne) doufali, ze ten druhy je prsata blondyna:).. Plus moje zazitky z prvnich behu v Novem Mexiku u Stina za barakem:), muj prvni "pacing".. moje prvni 100 milovka v Leadville.. To jsou tak silny zazitky, ze se se to tezko necim prebije...
      To je jako porovnavat prvni lasky s natacenim filmu pro dospele:). Proste poprve je poprve.. a setkani se Stinem by rozhodilo asi i daleko silnejsi jedince nez jsem ja:). Jeste ted mi pani vratna, ktera v te dobe cetla Stino blog rika.. a pozdravujte "pana Stina"..:).
      MSF! At nam to beha! 12:)

      Smazat
    2. Dik, donutil jsi me trochu zavzpominat.. a potesit se mymi starsimi zapisky:). Jeste ted vnimam, jak to bylo neskutecny.. ale priznavam otevrene, ze je to tezke prebit..:)
      A tak pridavam odkazy, ktere mi vyplynuly pri te ceste casem zpet.. a jak jsem se bavil,, tak je sem davam jako odpoved.. a zaroven priznani.. ze se bude tezko neco silnejsiho psat..:)
      Ale to nevadi.. i ty bezne a ciste radosti meho zivota stoji za to..:)
      https://12honzade.blogspot.cz/2012/08/hra-svetel-hra-stinu.html
      https://12honzade.blogspot.cz/2012/08/den-3-bezici-stin-v-zaru-slunce-aneb.html
      https://12honzade.blogspot.cz/2012/08/den-4-behame-v-centru-mesta.html
      https://12honzade.blogspot.cz/2012/08/den-5-leadville-pred-nami.html
      Los a Lamos:) jeste ted se smeju..
      https://12honzade.blogspot.cz/2012/08/den-6-los-lamos-v-leadville.html
      https://12honzade.blogspot.cz/2012/08/den-7-8-hotel-kvetnova-kralovna-pod.html
      https://12honzade.blogspot.cz/2012/08/den-9-zavod-pohled-zvenci-zevnitr.html

      Nas Leadville o rok pozdeji..
      https://12honzade.blogspot.cz/2013/08/aklimatizace-aneb-neviditelny-trail.html
      https://12honzade.blogspot.cz/2013/08/pred-startem-aneb-ultra-chucpe-nebo-li.html
      https://12honzade.blogspot.cz/2013/08/honza-v-arizone-aneb-cesta-tam-zase.html
      https://12honzade.blogspot.cz/2013/08/honza-v-coloradu-aneb-cesta-tam-zase.html

      Smazat
  5. Výborný :-) Těším se moc na další podrobnosti a vyprávění, vím, že máš vždycky ještě něco schovanýho v rukávu! A třeba se v Praze objeví i BS, s Nikou se uvidíme za dva měsíce; takže slovy klasika, teď už jen začít běhat! tb

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. samozrejme.. moje zazitky z cest jsou temer legendarni:). Mozna je to prave proto, ze si tech dobrodruzstvi a zazitku umim vazit:) a na "drobne" komplikace nenadavam, nebot oteviraji casto cestu ke skvelym prihodam.
      S Nikou uvidime.. Mam par takovych provokativnich napadu, jeste proberem, az se zase uvidime. [jak rikaji ocean's 12.. "I'll see you when I see you!"]
      No u me ta noticka o tom, ze bych ted mel zacit behat:) plati neustale. Navic ja v poslednich mesicich resil furt neco.. nemoc a pohreb otce.. ted problemy s maminkou..do toho spousta interakci s profesnimi zalezitostmi.. Ale ja si nestezuji. Ziju skvely zivot:). Jen bych mel vic behat!
      .. ale na to taky jiste dojde:).
      MSF! 12:)

      Smazat
    2. Staci dve slova: 'Fernetuv putovni pohar'.
      BS

      Smazat
    3. :).. Fernetuv putovni pohar jsem zdarne prevezl! A urcite se pokusim co nejverneji interpretovat pravidla jeho pouzivani:).
      OMG! Prijde mi to zase neskutecny, ze jsem dokazal tn neskutecny vylet narvat do sveho pracovniho rozvrhu.
      Budu z toho zit a vzpamatovavat se:).. urcite jeste nejaky cas. MSF! At nam to beha! 12:)

      Smazat
  6. To bych rád věděl jestli se někdy stane, že Tvé cestování bude tak nějak "normální" a vlastně se nic moc nestandardního nestane. A tos tam jestě ani nezmínil ty ztracené kufry. Obzvláště tyto tvé výlety do Nového světa nemají chybu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :)...Vsak kdyz jsem zjistil, ze mi prirucni zavazadlo, ktere me pred vstupem do letadla donutili odlozit se slibem, ze mi jej vydaji pri vystupu v Amsterdamu... cestuje az do Albuquerque.. Nastesti jsem mel u sebe letenky a pas, ale zadny penize..
      Ty uvahy.. kdyz jsem v Atlante 1/2 hodiny marne cekal na kufry..Bezecky boty jsem mel na sobe, ale z letiste v Albuquerque do centra je to preci jen kus neprijemne dalnice, podle ktere se moc bezet neda:)..
      Ale zase jako zkuseny -- jsem z Delty vyrazil na cestu pres ocean premiove sedadlo a s optimismem doufal, ze mi kufr nikde nezatrati.. Nastesti Amsterdam neni ani Rim, ani Pariz - jinak bych uz letadle studoval mapy Albuquerque.. kudy pobezim do mesta:).
      Bude to znit silene, ale ja si na podobne cestovni "neprijemnosti" nestezuji.. Asi je pritahuji, protoze jsem se zatim s tim vzdy nejak vyporadal.. a jsou to ve finale vesele historky..
      MSF! At se dari, at nam to beha.. tesim se na setkani! 12:)

      Smazat
    2. :).. mel jsem i vesele -- s celniky. Stin rikal, ze mu nic nemusim vozit, zadny darky.. Ale ze ma tri deti a ze si kazde pralo "fernet"..:). Co bych neudelal pro svetylka v detskych ocich, ze?:)
      Nakonec jsem jeden fernet musel nechat v Atlante, i kdyz mi chteli zlikvidovat vsechno... Co vic, i cokoladova vajicka pro Stina a Niku jsem uchranil. Preci mi nemuzou vzit leky na zaludek a sponsorske predmety na zavod:)..
      Ovsem vase Indie, to byly kulturni zaseky! Na to nemam:)...
      Nasim zazitkum.. zdar! 12:)

      Smazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...