středa 15. srpna 2018

Modrá okénka, Modrý život, aneb trenýrkový plán je kotva:)

V poslední době si možná zase trochu víc uvědomuji ten cyklický charakter života -- korporace pravidelně mění open space na kukaně a uzavřené kanceláře, aby se opět vrátily do království open space:), všechny změny jsou pokaždé podpořené nejmodernějšími studiemi na výkonnost a produktivitu. Nicméně se domnívám, že velká část sledovaného vlivu by se dala snadno shrnout do kategorie "efekt změny":).

--- malá odbočka ---
Pan Roubíček si ještě v socialistickém zřízení požádal o vystěhovalecký pas do Izraele. Po dvou letech tahanic ho dostal, ale za dva roky byl zpátky a za rok zase žádal o vystěhovalecký pas.. Když se ho soudruzi ptali proč (?) a vyzývali ho, aby se konečně rozhodl, kde chce žít, tak pan Roubíček odpověděl .. "Vědí,, ono to stoji za ho*no tady i tam, ale ten přestup ve Frankfurtu.. to dává člověku naději:)
--- konec odbočky ---

Mezi témata, která občas sleduji v běžecké komunitě patří běžecký trénink, plán, trenér ano/ne a případně jeho vliv na výkonnost běžce amatéra..:). Stejně mě vždycky neskutečně široký rozsah názorů jak překvapí, tak i rozesměje. Například diskuse nad tím, že pokud trenér není prvotřídní reprezentant, tak ve vytrvaleckém světě nemůže být moc užitečný. Jak třeba takový Cukrátko:) může trénovat vytrvalce na 24h, když jeho výkony nebyly nic moc.. Nebo jak Škádlil:) může dávat různé přihlouplé rady běžcům a otevřeně tvrdit, že je běžecký guru, když ani nepatřil mezi běžeckou špičku a teď třeba jeho oslnivě nejlepší výkon z doby slávy překonal starší otec od početné rodiny..:)...

--- malá odbočka ---
Vzpomínám si na jednu hezkou povídku, tuším od Stephena Leacocka, mého oblíbence .. Řeknu to velmi stručně-nepřesně.. Bylo nebylo -- byl jeden velmi úspěšný plavecký trenér, měl hromadu olympijských vítězů, až při jednom závodě nešikovně spadl do bazénu a přišlo se na to, že on vůbec neumí plavat!:). Jeho svěřenci ho sice naučili plavat, ale on jako plavecký trenér už potom nestál za nic... Po čase se objevil znovu, tentokrát jako fenomenální trenér dostihových koní -- než se zase ukázalo, že neumí jezdit na koni... Atd... Prostě, závěrečné poučení -- kdybyste na nějakého skvělého trenéra narazili, tak buďte natolik moudří, že po něm nechtějte, aby vám dokazoval, že to, co umí trénovat, také sám dobře ovládá:).. 
--- konec odbočky ---

Samozřejmě mě vtipné postřehy, že M. Škádlil si nechává platit za tréning podobné sazby jako pražské prostitutky a že má i podobnou slevovou politiku (=kamarád v ceně)..:).. mě vždycky rozesmějí, ale je fakt, že ultra Miloš má zcela jistě velký podíl na současném běžeckém boomu v Čechách... -- A že má velmi "dobrou" obchodní strategii a dokáže na tom slušně vydělávat a že za peníze napíše dobrou recenzi na cokoliv??.. Inu, proč ne, podle známého žij a nech žít.. Každý si musí sám před sebou obhájit, kam až je ochoten dojít ve své "prostituci" ..:).

Ale měl jsem na mysli něco trochu jiného. I obyčejný hobík řeší neméně závažné:) otázky tréninku stejně, jako lidé na vrcholu vytrvalecké pyramidy... Tedy -- jak se připravovat? Někdo to řeší pomocí různých počítačových aplikací,. Existuje spousta knížek a internet je plný tréninkových plánů.. a někdo si třeba i domluví profesionální pomoc-konzultace-trénéra (trenérku).

Protože já mluvím a píšu v "zákrutách" a "odbočkách", tak se vlastně až teď dostávám k těm otázkám, které se na mě sypaly.. (a to jak od neběžeckého, tak běžeckého okolí):
  • Nač potřebuješ trenéra, nějaký přísný plán... Copak jedeš na olympiádu? (Tím se nám patrně snaží jemně naznačit, že tak jako tak běháme kulový, tak proč se trápit a utrácet peníze)
  • Nestačí ti běhat jen tak pro radost? Když máš chuť a čas tak se jít proběhnout, když ne, tak ne. žádný stres. (Znova ta známá mantra běhání pro radost)
  • Stačí prostě jen tak běhat, poslouchat svoje tělo a občas běžet něco intenzivnějšího. Hlavně mít z toho radost a dobrý pocit. (To zní pochopitelně skvěle, ale hůř se to praktikuje nám obyčejným, co máme den obsazený na zhruba 40 hodin)
  • Když nestíháš běhat a máš honičky, žádný tréninkový plán ani trenér to nezachrání.. 
Musel jsem si znovu všechno promyslet, zdůvodnit především sám sobě. Každá z těchto poznámek byla takovým malým hřebíčkem do rakve mého úsilí, ale ten poslední bod, to byla úplná rána Torovým kladivem:). Nicméně svědčí o nepochopení. Jako většina lidí, kteří mají den přeplněný povinnostmi, používám diář, kalendář a systém upomínek. Jak všichni víme, co je v systému na prvních místech, tak na to se čas najde:), obzvlášť když to má měnící se strukturu (v případě tréninku -- intervaly, kopce, fartlek, volný běh), která neumožňuje jednoduchou záměnu, přesuny nebo dokonce rušení:).

Asi dva poslední roky jsem běhal bez jakéhokoliv plánu, s cílem jen tak běžně běhat. Nějakou dobu to šlo, ale pochopitelně v hektickém období nejasně definované povinnosti a rituály postupně erodují, až se mohou vytrácet. Vzpomněl jsem si, jak mi tréninkový plán (který jsem nazýval trenýrkovým plánem) byl kotvou. Ve starém bytě visel v centru veškerého dění (na lednici:) ) a odvíjel se od něj celý den. Ještě teď se usmívám, když vzpomenu na jedno deštivé ráno před lety, když jsem v běžeckém odcházel do slušného deště a moje D. se mě ptala, kam jdu? .. Povídám.. (a koukám přitom na lednici)... v plánu je běžet 13 km, jdu běžet 13 km..:).

Přesně tak. Trenýrkový plán byl zákon, stejně jako kolaloka..:). Byl pro mě i určitou vzpomínkou na Rychlé Šípy a dětská skautská léta, kdy jsem se snažil žít správně, tedy nejen se pravidelně mýt:), ale mluvit slušně, dělat i malý dobrý skutek denně a nezapomenout na radost sobě.:).


Tak tohle je zpátky! Trvalo mi to chvíli se k tomu rozhodnout, ale už teď, po pár týdnech vím, že to bylo skvělé rozhodnutí... Na skříni mi visí můj plán, zprovoznil jsem Garmin, zase všechno měřím, zapisuji.. a "vybarvuji" .. Stejně jako Láďa (ve Foglarově knížce Přístav volá) ..jsem si vytvořil takový vzorný Modrý (běžecký) život a snažím se ho žít:).

A co vy? Jak to máte se svým úsilím, tréninkem (trenérem)?

Všemu zdar! Našemu úsilí a ultra... zvlášť!
12:)

10 komentářů:

  1. Koukám, že jsem tě svou připomínkou Modrého života inspirovala, to mě těší :-) Tak ať se ti taky dobře plní, mně vnesl do života úžasný řád, a i když můj "tréňa" nikdy žádné horské ultra nevyhrál, mám v jeho schopnosti stoprocentní důvěru.
    Otázka, kdo může trénovat, je sama o sobě velice zajímavá - mě teď pro změnu velice baví sledovat, kdo všechno rozdává za (nemalé) peníze "cenné" rady, kdo organizuje všemožné tréninky, jaké šrouby si jsou lidi ochotní nechat rvát do hlavy a komu všemu to masa veřejnosti žere a do jaké míry (a nestačím zírat...). Až opadne největší pracovní, něco si o tom napíšu, to zas bude křiku :-).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :)..Dekuji, a urcite napis! Tvuj pohled nezatizeny nostalgii:), bude urcite prinosem.. Modry zivot a okenka.. to me provazi celou dobu i tady na blogu. Musim priznat, ze uz v detstvi jsem byl moudry a snazil se dusledne vybarvovat policko "radost sobe":)!
      Drzim palce do Walesu! 12:)

      Smazat
  2. Řekl bych, že plán je skvělá věc, pokud má člověk i nějaký cíl a tedy motivaci. Mít plán bez motivace ke k prdu, protože je to pak otrava. To je někdy i s tím cílem, ale tam aspoň má to trápení smysl. :-)

    Nedávno jsem si tak přemýšlel o radosti. Někdo má radost z celého cyklu sportovní aktivity, tj. z přípravy na dejme tomu běh, z běhu samotného a následně dobrý pocit z vykonaného běhu. Někdo se trápí, ale pak má radost, že to zvládl. Samozřejmě, že pokud je nějaký ten "top" cíl, tak jde radost třeba při tréninku intervalů stranou. i když i tam může být, byť s trochu křečovitým úsměvem. :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. ..:). Obcas zjistuju, ze plan prinasi potrebny rad:), potlacuje cast chaosu kolem a dela mi vetsi radost.. uz jen tim, ze je a ze ho plnim.. Coz teprve kdyz pomyslim na to, ze me vede k memu cili:).
      Nekdy me bavi ta planovaci logistika // promyslim nejaky proglem, premyslim o nem, vstavam od stolu a jdu behat.. Nekdy se vratim a vyresim to, jindy zase .. prijdu na to, ze je to uplna kravina:), nebo s tim nehnu, pripadne vyresim, ale nez dobehnu, tak reseni zapomenu:)... Ale kdyz uz nic, tak dobry pocit splneneho planu mi dava sanci si se radovat bud z dobre vyuziteho behaciho casu, nebo dokonce i vyreseneho problemu:).
      Takze planum zdar! A tem co vedou k ultra.. zvlast! :)
      12:)

      Smazat
  3. Letos se nějak potácím na hranici běhat/neběhat...co šlo v loni hladce, letos nějak dře, ale už se to zlepšuje :-) Někdy (a není to jen výmluva) je to otázka času a priorit a jiných povinností a koníčků - jak říkala hlavní postava v Faunova pozdního odpoledne - "Ono se to všechno stihnout nedá..", ale on to myslel na ty svoje ženský - což asi není náš případ :-) Držím palce a těším se zase někdy na setkání u piva nebo v Sázavě :-)
    R.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Diky, diky.. :).. Myslim, ze Sazava.. diky tobe je v mych planech na dalsi rok opet hodne vysoko..:). Delate tam neskutecne veci, je to prekrasny 1/2 maraton!!
      Ono s tim behanim/nebehanim.. je to tak.. jak je vse ve vlnach, tak i povinnosti, rodina a pracovni veci se vali ve vlnach.. a clovek (=normalni odpovedny otec od rodiny)..:).. proste nestiha.. nebo to tak nejak matla:).
      Ale pravda je, ze kdyz mam plan.. tak si veci lepe zorganizuji.. a na beh se najde vic casu, bez toho, ze bych ty dalsi dulezite veci nejak vypustil.:)
      Je to takova mala zahada.. ale je to tak. Doporucuji plan:).
      MSF! Tesim se na setkani! 12:)

      Smazat
  4. Mám to stejné, přes excelovskou tabulku s objemovým plánem nejede vlak. I když už si jej nedělám na rok dopředu, ale upravuji závod od závodu. Je to přesně jak píšeš: ten časový tlak Tě potom přinutí efektivně organizovat nejen čas na běhání, ale i všechen "zbylý čas" :-) co nejefektivněji. Tak držím palce, ať je tam v říjnu ten maraton rovnou pod 3! tb

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :).. ty ses samozrejme jako meteorit.. Jak nas ucili ve skole.. Vyjimka, ktera potvrzuje pravidlo:). Proste ty reci, ze kdyz se necemu intenzivne venujes 3-4 roky, tak se dostanes na vrchol.. At uz je cilem ziskat cerny pasek v karate, nebo se profilovat v ultra:). TYS TO DOKAZAL! :).. a tak my ostatni.. se nemuzeme vymlouvat na pribuzne, na praskly vodovod, na praci na zahrade, zpustla ditka.. atd.. atd.. proste je to v nas:)
      Jak jsi kamos.. tak me to (pozitivne) s*re:).. Proste nemam prostor na vymluvy!
      At se dari! Nasemu usili, trenyrkovemu planu.. a ultra zdar!
      Tobe hodne stesti ve Sparte!! 12:)

      Smazat
    2. Ne ne, to bude genetika. :-D

      Smazat
    3. No nevím.. myslím si, že Péťa nám všem tak nějak (obrazně) nakopal prd*l:).. Já jsem se s tím smířil a vyrovnal..
      Doporučuji totéž:)
      MSF! 12:)

      Smazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...