Jsem zpět.
Věřím, že stejně rozhodnutý jako v roce 2009, i když jsem o 17 let starší. Stejně jako tehdy si mohu říci, že jsem se zase dostatečně zhuntoval, definitivně zabezpečil všechny lidi kolem sebe, teď je zase čas splnit si nějaký ten sen, dřív než se rozpadnu na součástky:)
Neříkám, že jsem se v minulých dvou letech nesnažil.
Jako člověk posedlý čísly, je často beru jako znamení. Na podzim 2024 jsem byl samozřejmě zasažený nečekaným úmrtím svého bratra na moje narozeniny, a ty okolnosti kolem (všetně ztráty mého věrné psí trenérky) měly v sobě hodně mystiky, aby mě dlouho provázely jako silné memento vlastního konce. K tomu trochu komplikovanější operace šedého zákalu (měsíc a půl bez běhu, ale vidím!). Plus starosti o mojí devadesátiletou skoro slepou maminku, která odmítala domov důchodců, se silně progresivní demencí a zhoršujícím se stavem nějak definovaly velkou část roku 2025 a moje minimální běhání. Ale byl jsem i u jejího rozloučení společně s farářem... Ráno jsem odjel učit do Brna, abych se druhý den při ranním návratu dozvěděl, že v noci zemřela, hodinu před mými narozeninami, což beru také jako znamení. Pohřby ve stejný den, posunuté o rok, den před narozeninami mého zemřelého otce.
Spolu s pracovním vypětím v Brně to na mě všechno padlo, zbytek listopadu a prosince jsem splnil svoje sliby, absolvoval konference, přednášky, dokončoval projekty v totálním vyčerpání... Ve finále chřipka a zablokovaná záda, ani chodit jsem pořádně nemohl, natož běhat (jak víme pomalý běh léčí všechno)... Ale ultra je ultra -- jako kofola: Když to miluješ, není co řešit.
Přátelé, co já si vyslechl, když kolegové v práci komentovali moje evidentně bolestivé pohyby, s komentáři, "už neběháš, co? Už tě to doběhlo?". No, co na to říci, když člověk doslova reje čumákem v zemi, že? Ale jak říká Brit v Sedmi statečných "Nobody throws me my own guns and says run. Nobody".(Nikdo nemůže hodit moji pušku na zem a říci utíkej. Nikdo).
A tak jsem aspoň v mezičase vánočních svátků začal cvičit, letos krásně symboly nových začátků (nový měsíc a slunovrat) byly blízko u sebe, a slíbil jsem si, že hned, jak skončí všechny návštěvy na 1.1., i kdyby padaly trakaře a já měl vyplivnout plíce... tak vyběhnu. A nějak číselně správně je potřeba to podpořit. Abych to rozverně uvedl -- Numerologicky je rok 2026 číslem 1, moje životní číslo je 3, tedy moje letošní numerologické číslo je 4. Proto můj první běh do údolí osmekanými cestami byl dlouhý přesně 11.11 tedy 1 a 4, ale dost už čísel:). Věřím, že budou na mojí straně, a kdyby úplně nebyly, určitě najdu nějaké dobré číslo, aby mě provázela síla a aby bylo štěstí vždy na mojí straně.
Leden vidím na úplně suchý měsíc, možná od února/března nějaké to pivo občas, ale ty "oběti" musí být znatelné, protože hlavně já sám musím vědět, jak moc to chci, stejně jako když jsem se postupně a vytvrvale chystal na GrandSlam. Být ochoten na tu pomyslnou skálu přinést skoro všechno a být schopen to pro zdar věci i zapálit.
Letošní rok je mým rokem návratu na americká ultra. Začnu pozvolně, stejně jako v roce 2012, kdy jsem dělal s Veronikou pacera Běžícímu Stínovi v jeho prvním Leadville, budeme s Veronikou dělat Vladimírovi podpůrný tým na ikonickém Hardrock 100! Veronika sice vykřikuje, že by potřebovala nové koleno, ale i když oba se Stinem jsou o těch ikonických 17 let mladší, přesto to bude takový závod starého železa, proto možná v rámci iThinkBeer nastoupíme jako pobočka SK Kovošrot :).
Těším se na to jako malé dítě na Ježíška, jako babka na důchod. To bude ta správná motivace zažít tu atmosféru, seznámit se s tratí ... a doufat, že třeba někde na podzim zaběhnu kvalifikaci a že se moje spousta lístků v loterii promění ve šťastné vytažení.
Také letos nesmím minout nějaké vhodné 24 hodinovky, protože můj slib o úsilí se vrátit do Sparty trvá, ale všechno postupně. Důležité je, že už se mi zase dějí veselé příhody a věřím, že je budu sdílet.
V Novém roce zdar našemu úsilí. i když může být marné.. prostě ...Všemu zdar! Ultra zvlášť!
12:)
A hele, Honza je späť. Čím dlhšie nám rôzne okolnosti bránia bežať, tým viac si ceníme, keď je nám to opäť umožnené. Tak prajem všetko dobre do roku 2026, nech si nájdeš čas a zdravie podrží. A píš prosím ďalej, je nás tu určite dosť, čo čakajú na tvoje ‘kecy’, alebo ako to nazýva tvoje najjasnejšie Slniečko 🙂
OdpovědětVymazatMáš samozřejmě pravdu, že ta prodlevav běhání nejen činí ten návrat těžší, ale zase, že maám radost, že vlastně o to můžu usilovat. Ať nám to běhá! 12:)
VymazatNo to jsou věci! Moc držím palce a těším se na zápisky!
OdpovědětVymazatNo, to víš, takové cestopisy jako píšeš ty nebo Martin, k tomu asi nenajdu sílu, i když, kdo ví? Všemu zdar!
VymazatJéééé.... já se těším!!! Už jsem se bála, že se zde nevrátíte a tu takové překvapení :-) Ani nevíte, jak mi to sdílení chybělo.... Tak všemu zdar - úsilí, kvalifikaci, Spartě, ... a "dřystům" a ultra zvlášť ;-)
OdpovědětVymazatJana
:) zas abych nezklamal očekávání... Teď to nějakou chvíli asi budou zápisky z běžeckého "podzemí", ale budu se snažit, aby ten konec byl radostný a šťastný. A pokud to nevypadá radostně a šťastně, tak určitě ještě není konec.:). Ultra zdar!
VymazatNo hurá, Honza je zpět :) Vzpomněla jsem na tebe zrovna před pár dny..pomáhala jsem hledat svůj balíček u Červenky a tam vidím v polici..Jan Hanousek - sušené maso. Říkám si, ha! kvalitní bílkoviny na běh :) Tak se drž a piš. Liška
OdpovědětVymazatInu jmenovci jsou roztroušeni zdárně všude, od kopané, před masné výrobky, jak píšeš, tak po známé americké soudní spory..:). Díky moc! Ať nám to běhá! 12:)
VymazatNa pracovním počítač se mi automaticky maže historie stránek a uložené mám pouze pracovní odkazy. Proto celé roky zadávám "12honzade.blogspot.com" ručně, a teď mám velikou radost, že jsem si celoroční zvědavostí vykoledoval nový příspěvek. Honzo, držím pěsti, soucítím se všemi strastmi, a věřím, že se do Sparty vrátíš. Hurá do toho!
OdpovědětVymazatDík, slíbil jsem si sám sobě i nebesům, že se každý rok budu snažit o kvalifikaci. Jestli to vyjde, nebo ne, je věc druhá, nechci říci nepodstatná, ale já se budu snažit udělat co bude v mých silách, abych plnil svůj slib. Nakonec naše slovo je jedna z mála věcí, co by měla zůstat. Ultra zdar!
VymazatHURÁ :)
OdpovědětVymazatMoc moc drzim palce a preju at zdravi a sila slouzi!!
OdpovědětVymazat