K těm extrémům patří i to počasí a tak jsem v rámci dovolené na Sicílii a zdejší (tradiční) vedra snáším relativně dobře s vidinou toho, jak se mi bude dobře a ještě lépe běhat až se vrátím z dovolené. Možná ten kousek toho odhodlání ve mě pořád je, zejména, když ráno v 6 vstávám a dokud je maličko min než 30C a vybíhám pro svoji pravidelnou dávku emocí a endorfinu:).
Samozřejmě i to zdejší pobíhání je nějak "mezi", potkávám běžce s nagelovanymi vlasy, kteří distingované pobíhají či provádějí jogging a přitom pozorují ženy, které kolem často pobíhají s větším zaujetím a úsilím, i když taky na nich je vidět, že vedle pohybu má pro ne běh i silnou společenskou stránku a vůbec nepodceňuji možnost seznámení v běhu. To by určitě zaujalo Peggy:). Ale vyskytli se i dva vyloženě zarputilí běžci, kteří běželi výrazně rychleji než moje maličkost, do tváře vepsanou bolest a utrpení.. No zase takovej magor nejsem, říkám si, i když kdoví. Běžím si svých 5:30-6.00/km v tom horku i tohle je výkon, tedy pro mě určitě:) a raduju se z rána, ze směsi pachů, které ke středomořskému přístavišti nepochybně patří, od vůně moře a ryb, až po silnou vůni jasmínů, oleandrů a bougainvilleí..
Přiletěli jsme v úterý navečer, když jsem ještě ráno chytré pobíhal v Prokopaku (pak jsme čekali asi 5 hodin na opožděně letadlo a ta pohoda nasátá ranním během se opravdu vyplatila). Snášel jsem statečně vtípky celé rodiny, jako, že jedeme na letiště včas, abychom stačili případně koupit chybějící letenky:), a co zase jsem nachystal. Ranní běhání i tady je takový nezbytný podpůrný prostředek ke šťastné rodinné dovolené, proto pro jistotu běhám každý den, i když v trenyrkovem plánu mám pondělí a pátek volno:).
Ani tady není o skvěle zážitky nouze a tak se aspoň o pár musím podělit. Hned ve středu mě řada zdejších běžců halasně zdravila a hlasitě se mnou konverzovala italsky, netušil jsem vůbec proč, až jsem po chvíli zjistil, že jejich místní běžecký "tragéd":) tým má naptosto stejný (brčálově zelený, Craft) tričko, jako teď mám já.. O to větší potěšení měli v dalších dnech, když zjistili, že jsem cizák.. No nádhera.. Další den jsem potkal takovou bílou kuličku, zavalitější osobu v bílém, kterou jsem viděl, jak se statečně snaží rychlou chůzi získávat tělesnou kondici. Z dálky si sám říkám, je to muž/žena, pak přiběhnu blíž a je vidět, že osoba má takovou běžeckou podprsenku, říkám si žena, dávám ji plus body, předbíhám, zdravíme se a vidím, že má vousy! Praktickej chlápek!!! Dávám mu další plus body. Po pár metrech zastavuju u pumpy s vodou v přístavu a trošku piju a omývám si obličej. Chlápek přichází a dává se se mnou do řeči. Američan. [bylo by laciné říkat takové ty fráze o tlustých amicich], je mi sympatickej svým úsilím. Chviličku se bavíme a on říká, že se mi to běhá, když jsem štíhlý chlapec, že on by taky chtěl běhat. Tak ho chci potěšit a říkám, že běháním jsem celkem jednoduše sundal 40 liber a on se tak zasnil a tím zasněným pohledem říká.. 40 liber? To je nádhera.. To by mi doktor zase dovolil zmrzlinu! :) :)
